Krvavá sklizeň

Krvavá sklizeň je usedlejší vesnické dobrodružství, ze kterého už ale silně dýchá temné fantasy s prvky slovanského folkloru, zaklínačské atmosféry a tradičního středověkého venkova. Sám jsem ho odehrál hned několikrát, a to dost často i s úplnými nováčky. To, co zpočátku vypadá jako čistokrevný venkovský horor se záhadným nepřítelem, který terorizuje vesnici Třešňová, se postupně promění v hluboké forenzní pátrání po zločinu z minulosti.

Největší oříšek tkví v tom, že vyšetřujete události, které se staly dávno předtím, než se většina současných obyvatel vesnice vůbec narodila. Pátrání tím dostává úplně nový rozměr – v podstatě nemáte koho klasicky vyslýchat. Jste odkázáni pouze na hledání starých fragmentů, stop v minulosti a ozvěn v paměti těch několika málo pamětníků, kteří ještě vůbec něco vědí.

Celé to směřuje ke nevyhnutelné konfrontaci s temnou kletbou okolo jedné rodiny, která tuhle jinak malebnou farmářskou krajinu sužuje. Reálným projevem tohoto prokletí jsou oživlí strašáci, kteří útočí na nebohé vesničany – zejména na samotách nebo na polích odříznutých od zbytku světa, kde napadeným není pomoci.

Mě osobně tenhle kousek bavil natolik, že jsem neměl problém věnovat mu čas a hrát ho opakovaně. Je ale potřeba na rovinu říct, že aktuální digitální verze (PDF) má své mouchy a v budoucnu bude v tištěné podobě potřebovat pořádnou editorskou péči a rešerši.

Poznámky v textu a časová osa jsou občas trochu chaotické. Vypravěč musí text číst opravdu velmi pozorně, aby mu došly všechny souvislosti, musíte si sami udělat přesný přehled o tom, kdo kde bydlí, a dopočítat si některé logické návaznosti.

Přiložená mapa může Vypravěči napovědět víc, než autoři možná zamýšleli. Strašáků je na polnostech opravdu hodně. Podle mapy je v okolí přes 30 různých polí. Pokud hráče (tak jako v jedné mé hře) napadne ta šílenost, že obejdou úplně všechna pole a preventivně zlikvidují každého jednoho strašáka, aby se v něm přízrak nemohl probudit, zabere to herně obrovské množství času. Pokud neobjeví mrtvolu vesničana, tak to lze vyřešit posednutím jeho těla. Když se zeptají proč nešlo postihnout mrtvoly na hřbitově dá se argumentovat vysvěcenou půdou. Tyto drobné logické detaily bude potřeba do tisku ještě autorsky ošetřit.

Verdikt: Jakmile se v budoucnu vyřeší porodní bolesti digitální verze a text projde finálním laděním, bude Krvavá sklizeň naprosto skvělé úvodní dobrodružství pro začátečníky. Pokud máte rádi temné venkovské fantasy, zaklínačský vibe a kriminální záhady, kde místo živých vrahů honíte stíny minulosti, tohle vás bude bavit.

Toto dobrodružství jsem hrál na historicky prvním sezení kroužku Dračí Sluj. Význam toho kamene byl odhalen už v polovině ale protože nováček byl nerozmluvený myslel a doufal že to dojde druhému hráči. Z vesnice zbylo jen pár obydlených domů, ostatní povraždil strašák a protože jsme hráli večer bylo velice obtížné vyslat hráče do tmy domů.

Ještě týden potom mě prosili aby nebyl žádný horor protože je děsí kde co. Takže opět zabodovala atmosféra ale chybělo více náznaků k vyřešení záhady. V jednu chvíli se i báli jít dál a chtěli se zabarikádovat.

ID "Karmína" které dává 5* je prokazatelně falešný profil kontrolovaný Tirusem (autorem DH a tohoto dobrodružství samotného), nebo některým z jeho PR minionů

----------

1) pokud Tirus neumí přepsat příběh tak aby přesáhl původní záměr (2h formát), tak to nic nemění na chybách, které tím vznikly (tolik k "omluvám" na toto téma od jiných hodnotících)

2) má to dobrý námět a pozadí. Které, jak je u Tiruse zvykem, jsou naprosto nesmyslně zaházené tunama zbytečného balastu a okecávání - to činí studium příběhu nejen otravným a zdlouhavým, ale i zbytečným a nepřehledným. Dobrodružství samotné... je spíš špatné - ne protože by bylo špatné z podstaty, ale protože je špatně zpracované - odflákle, zkratkovitě. Hrozba je možná až moc přízemní (šlo by to pojmout jako drsnější masakr - nabízí se to mělo by to hned silnější atmosféru), ale hlavně celý příběh je psaný jako lineární cesta od scény ke scéně kdy se hráči nutně dozvídají to, co je má dostat do té další scény - kde se dozvědí vše potřebné a jdou do další scény - kde... Místo sbírání stop tak hráčí sbírají směrové šipky a quest-background monology. Ve své přízemnosti pak příběh neobsahuje ani žádnou zajímavou morální volbu nebo nutnost zajímavých navazujících akcí k potlačení hrozícího zla, což z něj činí fakticky dost pasivní duchařinu (podstatu věci shrnul Markus ve své recenzi - sice se s ním nepotkávám co do jeho "příběh musí vznikat až hrou" puristického fundamentalismu, ale je pravda, že tady prostě nejsou žádné zajímavé - příběhové ani gamistické - volby nebo rozhodnutí, která by stála za jakoukoliv pozornost)

Takže ne, Tirusi, ať už si v alter egu holky-hráčky-vlastní fanynky naklikáš co chceš (nebo to nakliká nějaký tvůj minio), 5* si za tohle zdaleka, ZDALEKA a vůbec nezasloužíš. 

Toto dobrodružství jsem odehrál jako hráč a posléze recykloval do vlastního světa. Můžu vřele doporučit hlavně pro začínající hráče, kteří si chtějí hru vyzkoušet 

Krátký temný modul o historii jedné vesnice. Líbílo se mi jak si modul hraje s nejistotou hráčů i stupňováním útoků. Dovedu si představit že to hráči vzdají a půjdou pro pomoc, nebo že to vyřešit prostě nestihnou. 

Kratičké ale o to intenzivnější dobrodružství. Ve vesnici je potřeba opravdu zevrubné investigace, zatímco venku narůstá napětí z tajemného cizince, který, zdá se, není tak úplně člověk. Čas neúprosně běží. Na zasazení do mého herního světa jsem přidal pár zajímavostí navíc (kočovný kemp věštců a šarlatánů a opilého žoldáka mlátícího po večerech lidi v hospodě) k rozšíření možností a natažení herního času.

Chápu výtky Markuse nicméně již na úvodní stránce je napsáno že příběh byl psaný na míru 2h turnaje. Na to, si myslím, splňuje své zadání na výbornou. Jako oneshot by mělo dobrodružství fungovat skvěle. Ale co člověk, to názor...

Přímo specifikovaný alternativní konec by byl jistě plus, ale to očekávám spíše u rozsáhlejších storek.