Swords & Spells je systém pravidel pro bitvy figurkových fantasy armád, který je možné hrát jako samostatnou wargame, nebo využít jako doplněk k původním Dungeons & Dragons (1974). Jde v zásadě o revizi nebo novou „edici“ dřívější hry Chainmail (1971) a její vydání pod novým názvem. Autor Gary Gygax svoji starou hru (ze které D&D vychází) upravil tak, aby reflektovala změny provedené v pravidlech Dungeons & Dragons a byla s nimi kompatibilní.

K hlavním změnám převzatým z D&D patří třeba zavedení třídy zbroje, určení jasného pořadí vyhodnocování akcí v boji nebo implementování všech kouzel z pravidel D&D. Hra taky představuje flexibilnější systém pro práci s fantastickými tvory, díky čemuž je možné zapojit do bitev prakticky jakoukoli nestvůru z D&D. Boří taky některé zavedené principy wargames, především umožňují míchat měřítka – takže jedna figurka může třeba reprezentovat deset mužů, zatímco jiná reprezentuje jen jednu nestvůru. Při vyhodnocování střetů jednotek používá bezkostkové hodnocení, ve kterém se průměrují statistiky účastníků.

Supplement IV: Gods, Demi-Gods & Heroes je čtvrté rozšíření pro původní Dungeons & Dragons (1974). Věnované je bohům, polobohům a hrdinům. Představuje božstva z různých pozemských panteonů (egyptská, hindská, řecká, keltská, severská, finská, aztécká, mayská a čínská), a navíc ještě bohy z Howardovy Hyperboreji (příběhy o Conanovi) a Moorcockova světa Melniboné (příběhy o Elricovi). Zároveň přikládá pravidla pro jejich začlenění do herních kampaní. Zajímavostí je, že všichni bohové mají přiřazené běžné herní statistiky, například životy, aby se s nimi hrdinové na extrémně vysokých úrovních mohli utkat.

Supplement III: Eldritch Wizardry je třetí rozšíření pro původní Dungeons & Dragons (1974). Opět přineslo sadu rozmanitých doplňujících pravidel a materiálů. K hlavním změnám patří první představení nového hráčského povolání druida a taky první pravidla pro psioniku – skoro každý člověk libovolného přesvědčení a povolání (kromě mnicha a druida) má šanci osvojit si nějakou psionickou schopnost, přičemž různá povolání mají vlastní seznam schopností.

Kniha taky zavádí nová monstra, především démony – včetně jejich ikonických pánů, jako jsou Orcus a Demogorgon – a taky několik monster ovládajících psioniku (poprvé se objevuje „mozkožrout“ neboli illithid). Dále popisuje upravený soubojový systém, který bere ohled i na typ zbroje, připravenost zbraně, zatížení, úroveň sesílaného kouzla atd. Obsah uzavírá představení velice mocných magických předmětů: relikvií a artefaktů.

Kniha kvůli své obálce způsobila mírné pozdvižení a předznamenala pozdější éru „satanské paniky“, která poškodila veřejný obraz D&D.

Každých osm let se na našem světě objeví fantastický Witchlightův karneval a přináší radost do jedné osady za druhou. Jeho provozovatelé, pan Witch a pan Light, umí uspořádat skvělou podívanou. Ale za jejich magickými eskapádami se skrývá víc, než se na první pohled zdá! Karneval je totiž branou do fantastického světa Feywild, který je od materiální sféry k nerozeznání. Čas byl ovšem k této říši nelítostný a blíží se temné časy – pokud někdo nedokáže překazit zlovolné plány Kovenu přesýpacích hodin.

The Wild Beyond The Witchlight je kampaň určená postavám na 1. až 8. úrovni v páté edici Dungeons & Dragons (2014). Jde o první představení kouzelného světa Feywild, variace na příběhy o Faérii. Hráči se do něj dostanou z kouzelného karnevalu a v průběhu kampaně prozkoumávají jeho dílčí říše.

Kampaň je určená především pro hráče, kteří upřednostňují hraní rolí a sociální zápletky. Je postavená tak, aby po celou dobu nebylo nutné ani jednou bojovat (byť možné to je), a některé její scény například přímo pracují s herectvím.

Supplement II: Blackmoor je druhé rozšíření pro původní Dungeons & Dragons (1974), Je pojmenované po kampani druhého spoluautora hry, Davea Arnesona, v jeho světě Blackmoor, která posloužila jako jeden inspiračních zdrojů pro vznik D&D. Sama příručka ovšem svět nijak nepopisuje, jedná se o obecný sborník doplňků a nových pravidel.

Přestože autorství je oficiálně přisouzeno Arnesonovi, ten ve skutečnosti napsal jen část. S psaním rozšíření měl potíže, dlouho ho odkládal, až nakonec odevzdal rukopis, který musela redakce TSR rozsáhle přepracovat. Od Arnesona pocházejí především úpravy soubojového systému, které se zažily v jeho herní skupině – rozdělení těl různých tvorů na jednotlivé zásahové lokace s vlastní hodnotou životů –, a taky mapy připraveného dungeon The Temple of the Frog. Kromě toho přidává příručka i další materiály, které vytvořili nebo rozsáhle přepracovali jiní členové redakce: nové povolání mnicha a vraha, pravidla pro najímání mudrců na vyhledávání různých informací, pravidla pro nemoci a taky první pravidla pro dobrodružství pod vodou, včetně rozsáhlého bestiáře vodních tvorů a kouzelných předmětů s vodní tématikou

Největší inovací je ale připravený dungeon The Temple of the Frog, prezentovaný jako série pěti map zachycujících těžce opevněný chrám žabího kultu, jeho okolí a podzemí. Přestože jsou mapy opatřené jen velice strohým popisem jednotlivých místností (zpravidla jen výpisem nestvůr a pokladů), jde o historicky úplně první publikované dobrodružství pro jakoukoli RPG hru. Vznikl tak nový typ publikovaného doplňku – připravené dobrodružství –, který se v dalších letech stal velice populárním. Scénář do hry zároveň poprvé vnesl prvky science fantasy. Arneson ho pravděpodobně odevzdal v podobě určené pro Chainmal (1971) a editor Tim Kask ho pak zkonvertoval do D&D.

Dobrodružstvím se později inspirovaly různé remaky, jako DA2: Temple of the Frog (1986) pro Basic D&D ve variantě BECMI (1983) a Temple of the Frog (2006) pro tříapůltou edici D&D (2003), i volněji pojatí duchovní nástupci, mimo jiné Cloister of the Frog-God (2024) pro OSRIC (2006).