Ve vzdáleném koutě světa, pod osamělým ztraceným kopcem, leží zlověstná Hrobka děsů. Tato spletitá krypta je plná strašlivých pastí, podivných a zuřivých nestvůr, hojných a kouzelných pokladů a kdesi v ní spočívá arcikostěj.
S1: Tomb of Horrors je veleznámé a legendami opředené dobrodružství od spoluautora původního Dungeons & Dragons. Vzniklo původně pro domácí hraní jako výzva pro Gygaxovy nejzkušenější hráče, později se jako turnajový modul hrálo na prvním setkání Origins v roce 1975, ale veřejně vyšlo až o tři roky později. Jeho cílem bylo poskytnout co nejnáročnější logickou výzvu, která měla potrápit schopnosti a nápaditost těch nejzkušenějších hráčů chlubících se, že si poradí se vším. Jde o jeskyni plnou pastí a smrtících nástrah, která si získala věhlas tím, že málokterá postava z ní vyvázne živá.
Původní verze z roku 1978 je určená pro AD&D první edice. Později vyšlo společně s ostatními dobrodružstvími ze „speciální“ série S v antologii Realms of Horror (1987), která provádí drobné úpravy, aby na sebe dobrodružství navazovala jako kampaň.
V průběhu let vyšla spousta dalších reedic, revizí a remaků, některých podobnějších, jiných volněji inspirovaných, a ne všechno pojmenované Tomb of Horrors je skutečně tímhle dobrodružstvím. Relativně věrný remake pro pátou edici D&D vyšel jako součást sborníku Tales from the Yawning Portal (2017).
- Pro vkládání hodnocení se musíte registrovat nebo přihlásit
Hodnota čistě historická
Na to, jak legendární to je, je to vlastně neskutečně špatné.
Lineární dungeon postavený na tom, že hráči chvíli po jeho začátku dostanou zašifrované řešení, a pokud se jen trochu odchýlí od autorského záměru, hra je v lepším případě nepustí dál, v horším ztrestá smrtící pastí.
To je navíc podmíněno i tím, že jim pomůže náhoda - některé tajné průchody jsou explicitně popsané tak, že s jejich odhalením nepomůže hráčský důvtip, nýbrž jen a pouze hod na náhodné objevení.
Ve hře navíc u nejedné pasti úplně chybí jakákoliv signalizace nebezpečí.
Na internetu je možné najít nejrůznější články, které Tomb of Horrors rozebírají ze všech stran a ukazují, jak se v ní odráží Gygraxova genialita - jak postupně učí hráče, kde číhá nebezpečí a předkládá mu k řešení sofistikované hádanky. Nic není vzdálenější pravdě, a když je čtu, chce se mi vykřiknout: "Král je nahý!"
Jako historické okénko je to zajímavé. Ale aby Hrobka děsů obstála i dnes, je potřeba v ní provést zásadní zásahy a úpravy. A i po nich je z toho celkem nezajímavý lineární dungeon. To už si raději jděte zahrát závěrečný dungeon z Tomb of Anihilation. Hádanky a pasti jsou v něm podobné, ale jejich umístění dává mnohem větší smysl, jsou lépe signalizované i napovídané, umožňuje nelineární průchod a vůbec, nabízí mnohem lepší zážitek.
Legendarni modul, ale stari je znat
Tohle je jeden z tech modulu, co se relativne blbe hodnoti. Pokud mame hodnotit impakt a legendarnost, tak je to jasnych pet hvezd - spolu s Keep on the Borderlands a Village of Hommet tohle patri k Gygaxove triumviratu dobrodruzstvi, na kterych vyrostlo nekolik generaci hracu a ktere se staly piliri dalsiho vyvoje designu modulu.
Pokud naopak budeme posuzovat okem moderniho hrace a jak obstoji v moderni konkurence, tak bohuzel je ctyricet let vyvoje hodne znat. Gygax se to sice snazil udelat fer, ale stale se jedna o vyvrazdovaci dungeon s minimalistickym pribehem a ktery je ve sve podstate cistou "vyzvou pro hrace".
Objektivni hodnoceni v hvezdickach se proto posuzuje jenom slozite. Pokud vas zajima historie DnD a designu RPG, pak je toto must read. Pokud hrajete oldschool a chcete se podivat na koreny, opet must read. Pokud jste ale spise "moderni hraci" a chcete si uzit motivy a atmosferu tohoto modulu, ale nemusite nutne original se jeho problemy (vyplyvajicimi z doby a okolnostmi vzniku), pak doporucim spise 5e kampan Tomb of Annihilation, ktere je dustojnym remakem v modernim kabatku a mnohem uzivatelsky privetivejsi (i kdybyste meli vyhodit celou kampan a hrat jenom samotny dungeon).