MegaTraveller je druhá edice slavné hard sci-fi hry, navazující na klasický Traveller (1977). Vykresluje budoucnost lidstva, ve které je cestování po vesmíru běžné, ale neexistují sítě ani okamžitá komunikace a informace se šíří jenom tak rychle, jak létají lodě – přičemž cesty trvají týdny, měsíce, někdy i roky. Hráči představují posádky vesmírných lodí, které bývaly členy námořnictva, průzkumných sborů nebo kupeckých flotil. Nová edice posouvá reálie světa v čase dopředu. Zatímco původní svět popisoval jednotné, nehybné Impérium, kde dobrodružství bylo k nalezení leda na divokém pohraničí, v MegaTravelleru byl císař zavražděn při atentátu a Impérium bylo uvrženo do občanské války.
Druhá edice je celkovou revizí po 10 letech od vydání původní hry. Na jejím vývoji spolupracovali na žádost vydavatele, Game Designers' Workshop, i tvůrci z nakladatelství Digest Group Publications, kteří se v uplynulých letech prokázali svými kvalitními doplňky. Do nové verze tak začlenili mnohé ze svých nápadů vyvinutých pro původní hru. Nová edice je především celkovou revizí a souhrnem materiálů vydaných za 10 uplynulých let v různých zdrojích, od různých rozšíření přes články v časopisech až po travellerovské wargames.
Stejně jako v původní hře se postavy tvoří systémem kariér, kdy hráč svoji postavu postupně provede (s velkým vlivem náhody) její minulostí a dosavadním profesním postupem, čímž určí jak její služební zařazení (armáda, námořnictvo, kupecká flotila apod.), tak hodnoty vlastností, trénované dovednosti, vybavení a další její stránky. Největší inovací je nový „systém vyhodnocování činností“, který se stal jednou z prvních jednotných vyhodnocovacích mechanik v RPG hrách vůbec. Zatímco v první edici měl souboj, jednotlivé dovednosti a různé činnosti svá vlastní, unikátní pravidla, v MegaTravelleru se vše vyhodnocuje stejnou ústřední mechanikou. Oproti původní hře tíhne MegaTraveller k podrobnější simulaci, v souladu s duchem doby zavádí pro mnohé stránky hry komplexnější pravidla.
Základ pravidel tvoří hráčská příručka Player’s Manual (1987), vypravěčská Referee’s Manual (1987) a taky Imperial Encyclopedia (1987), která slouží jako hlavní průvodce herním světem, včetně podrobného popisu tradičního sektoru Spinward Marches. Všechny tři byly dostupné i v jedné krabici.
Větší komplexita nové edice byla někdy k dobru (důležitou součástí Travelleru vždy bylo sólové hraní, kdy si vypravěč sám generuje lodě, planety apod.), ale pro účely herních sezení dokázala být pravidla nadmíru složitá. Navíc vznikla velice rychle (v průběhu jediného roku), byla tristně neotestovaná a příručka byla plná tiskových chyb – první vydání si vyžádalo rozsáhlá errata. Situaci zhoršilo i to, že hráči mnohdy nepřijali změnu herního prostředí – jednak někteří těžce nesli rozpad svého oblíbeného světa, jednak sami vydavatelé nezvládli občanskou válku vhodně rozvinout v dalších rozšířeních. I to přispělo k tomu, že v dobách této edice byl Traveller sesazen z pozice nejhranější sci-fi hry.
Po různých drobnějších rozšířeních se autoři pokusili rozhýbat oficiální děj kampaní Hard Times (1991), která situaci posouvá od rebelie a občanské války k celkovému rozpadu Impéria. Přílišný zájem ovšem nevzbudila, a tak vydavatel hru ukončil posledním vydaným produktem, kampaní Arrival Vengeance (1992), která melancholicky představí nenávratný rozklad civilizace.
Rebootem herní linie Traveller se pak stala jeho třetí edice Traveller: The New Era (1993), která přebírá Impérium ve zničeném stavu, v němž skončilo na konci kampaně Arrival Vengeance.
