Forbidden Lands / Zapovězené země

Vložil(a) skaven dne 19.06.2020, 10:55
5
Průměr: 5 (6 hlasů)
2018
Fantasy dobrodružství v otevřeném světě s retro nádechem, ale moderními pravidly

Forbidden Lands (v českém překladu Zapovězené země) představují nové pojetí klasických fantasy her na hrdiny. Staňte se toulavými dobrodruhy, kteří se navždy zapíší do historie prokletého světa. Objevujte ztracené hrobky, utkejte se s krvelačnými příšerami, objevujte nebezpečnou divočinu. A pokud toto všechno přežijete, můžete vybudovat, spravovat a chránit svou vlastní tvrz.

Pravidla Zapovězených zemí přinášejí rychlou tvorbu postavy, nebezpečné souboje a smrtící magii. Najdete zde vše potřebné pro putování Zapovězenými zeměmi, včetně návodu pro stavbu a obranu tvrzí. Příručky obsahují také detailní popis herního světa, množství zápletek, ilustrovaný bestiář a tři kompletní dobrodružství pro vaši hru.

Unikátní pravidla vám umožní vytvářet propracované charaktery postav, prostřednictvím velké plnobarevné mapy budete moci zkoumat všechna zákoutí Zapovězených zemí hex za hexem a díky přiloženým samolepkám si svět dotvoříte podle svých představ.

Zapovězené země získaly celou řadu ocenění v rámci ENnie Awards a byly vybrány jako nejlepší RPG na UK Games Expo. Původně švédská hra Svärdets Sång vyšla v roce 2018 anglickém překladu jako Forbidden Lands a v roce 2020 ji vydává v češtině nakladatelství Mytago jako Zapovězené země.

Související produkty

Průměrné hodnocení Název Vydáno Kategorie Jazyk
0
Bitter Reach, The 2020 Dobrodružství, Rozšiřující příručka Epická kampaň odehrávající se na ledovcích a zasněžených pláních severu Zapovězených zemí
0
Crypt of the Mellified Mage 2020 Dobrodružství Sborník čtyř dobrodružných míst od tvůrců z old-school komunity
0
Raven's Purge 2018 Dobrodružství Epická kampaň, ve které postavy hledají mocný artefakt, který rozhodne o osudu Zapovězených zemí
0
Spire of Quetzel, The 2018 Dobrodružství Sborník čtyř dobrodružných míst od tvůrců z old-school komunity

5

ZZ jsem si koupil spíš ze zvědavosti a teda nic nečekal. Slyšel jsem něco málo od kolegyně z práce, která s přáteli hrála už anglickou verzi. Vyprávění mě teda moc nenadchlo, přesto, že si FL (ZZ) chválila. Slečna je deskovkářka a co může vědět o odschool - mistfit -lowmagic RPG pch...

První odstavec je sice psán s nadsázkou, nicméně i si musím nasypat popel na hlavu. Zapovězené země jsou pro mě nejpříjemnější překvapení roce 2020.

Když jsem poprvé otevřel příručku a viděl vizuální zpracování, začala mi ihned podvědomě v uších znít hudba z Barbara Conana (s Arniem). Pravidla jsem poprvé proletěl během večera a věděl jsem, že tohle je hra, kterou jsme (od DrdD 1.5 kde jsme začínali) vždycky chtěli. Je tam výpravnost, nebezpečí, průzkum, vykrádání hrobek, od postav se nečeká že budou nutně hrdinové a budou rády, že vyváznou ve zdraví (a na všechno stačí jedna<!> mechanika). Magie je mocná, ale i nebezpečná a zrádná. 
Osobním potěšením mi je možnost kombinací rodů (ras) a povolání, resp. že při kterékoli kombinaci nebude pro družinu žádná z postav vyloženě trn v patě zpomalující ostatní.

ZZ jsou zjevně vytvořeny aby fungovaly pro konkrétní styl hry a druh settingu, ale upřímně, dělají to po čertech dobře. Chápu, ten styl nemusí se líbit každému (jako ostatně cokoli), nicméně mě,  ZZ sedí jak p**el na hrnec.

5

Baví mě tam materiály generující tabulky, baví mě tam náhodná setkání, dobrodružná místa, magické předměty. Všechno má svůj vlastní příběh a místo ve světe. A navíc dostatek informací k tomu, aby Vás to nakoplo ke hře.
A vše se dá navíc nádherně vykrást do vaší vlastní hry a světa. A ta mapa! A samolepky! Je to prostě doopravdy "Vem a hraj".
Jinak, překlad je taky parádní a krásně se to čte.

Teď jen jak přesvědčit mojí munchkin grupu na to přejít z 5e...vlastně ani ne, já bych si to nejradši zahrál jako postava.

5

...prohlásil člověk, který ho do té češtiny přeložil, tak prosím berte na vědomí, že jsem zaujatý. Nicméně Zapovězené země jsou fakt dobré a za tvrzením, že lepší fantasy RPG v češtině nenajdete, si stojím. A ano, zohledňuju i překlad D&D páté edice. Protože Zapovězené země nejsou tak epicky multikulti čísílkově přepíčené bezatmosférické MMORPG. Tohle je hra, která je nízkomagická, spíš drsnější, zdůrazňuje cestování a přežití v krajině. Už do základních pravidel má zakomponované prolézání hexové mapy, náhodná setkání, zvraty při lovu nebo táboření... 

Autoři tomu říkají „retro“, čímž naznačují, že je to hra inspirovaná hnutím oldschoolu (OSR), aniž by používala přímo oldschoolová pravidla. Zapovězené země jsou moderní design v tom smyslu, že systém není minimalistický a nerazí teorii „posouzení, nikoli pravidla“. Systém je naopak všeobjímající, všechno je elegantně napasované na jednotnou mechaniku (např. strach nebo vyčerpání se mechanicky projevují úplně stejně jako bodnutí mečem, akorát místo kostek síly vám ubírají kostky osobnosti, respektive odolnosti), a dokonce je tu i v určité míře možné „vykombit“ si postavu volbou různých schopností a přístupů k boji. Naštěstí to je jen decentní a nepřerůstá to v orgii kombení a vymýšlení buildů jako u jiných her. 

(Zde se sluší podotknout, že já jakožto oldschooler mám radši ještě minimalističtější hry s volnějšími pravidly než tohle, a například možnost kombit nebo existence různých útočných i obranných manévrů a fint v boji mi tady vyloženě vadí. Ale zrovna tohle bude spoustě jiných hráčů naopak dělat radost.)

Nahoře pod anotací je odkaz na rozhovor se mnou, kde se o nich podrobně rozkecávám, tak nemá smysl rozkecávat se dál tady. Zapovězené země jsou tím, čím Dračí doupě vždycky chtělo být a nikdy nebylo, a myslím že svým důrazem na nízkomagičnost, cestování a přežití v krajině se přesně trefí do vkusu zdejší hráčské komunity. 

5

Forbidden Lands, Zapovězené země, jsou pro mě něco jako zjevení. Je to hra, po které jsme prahli před dvaceti lety, když jsme lamentovali nad různými nedostatky Dračího doupěte. Po dlouhých letech mě přivedla zpět ke hraní a to velice komfortním způsobem, kdy pravidla servírují vše potřebné. Kladou na mne, jakožto na hráče, minimální nároky, nehází mi klacky pod nohy a spolehlivě mě vedou tam, kde bych mohl tápat či škobrtnout.

  • Jakožto hráč oceňuju zábavný a rychlý průběh tvorby postavy, kdy mám k dispozici dostatek voleb a vodítek, abych vytvořil svébytnou plastickou postavu se zajímavým charakterem, díky níž mohu snadno vytvářet herní situace.
  • Moc se mi líbí vyhodnocovací mechanika, mám rád poolové systémy a ten v ZZ je fakt našlapaný. Co považuju za lehkou komplikaci je potřeba různobarevných kostek pro odlišení kostek vlastností, dovedností a vybavení.
  • Hrozně moc se mi líbí magie, kdy sesilatel vždy úspěšně sešle kouzlo, ale zároveň vždy riskuje magickou nehodu. Díky tomu ja magie mocná, kouzly se ve hře neplýtvá a kouzlení je vždycky napínavé.
  • Líbí se mi řešení věcí, které jsou v jiných hrách spíše podružné - slotový systém naložení, spotřební předměty, pojetí řemesel. Všechny tyto aspekty hry jsou v ZZ zábavné, protože přichazejí do hry formou zábavné mechaniky.
  • Hra má perfektně vyřešené cestování - hexcrawl je tady vpodstatě doveden k dokonalosti.
  • Pravidla pro stavění tvrzí, které mě nikdy v žádné hře nebraly, jsou zde jednoduchá a zábavná. Fakt začínám uvažovat, že si v naší hře nějakou tvrz postavím :D
  • Hra má krásnou retro grafiku, v základu je parádní hexová mapa, na níž můžete bez meškání začít hrát.
  • V základní příručce je spousta rovnou hratelného obsahu pro vypravěče, což vnímám jako obrovské plus proti jiným hrám z podobného ranku.

 

Předesílám, že můj komentář je silně zaujatý. S Forbidden Lands jsem se setkal ještě před jejich orginálním vydáním. Zaujaly mě pravidla Mutant Year Zero a na jejich adaptaci do fantasy prostředí jsem byl neskutečně zvědavý. Už betaverze pravidel, která se mi dostala do rukou, naprosto předčila veškerá má očekávání.

Hra po mechanické stránce úžasně šlape, celkový feeling je srdcové retro - tomu pomáhají zejména ilustrace, jejichž autorem je Nils Gulliksson, jsou prostě boží. Když jsem si pravidla poprvé prostudoval, řekl jsem si - tohle je Dračí doupě, jaké jsem ho vždycky chtěl mít, tedy mechanicky jednotné, zábavné a prošpikované hratelným materiálem.

Proto jsem se rozhodl zařídit oficiální český překlad. K mému štěstí se hra zalíbila ji Jiřímu Markusovi Petrů, který na překladu odvedl precizní, nebál bych se říci fenomenální práci. V roli redaktora se pak ocitl Jakub Bubák Maruš a troufám si říci, že společnými silami jsme text dotáhli do velice důstojné podoby.