RPG Kuchyně uzavřena

Napsal uživatel Markus dne 27.02.2008, 12:53

Tak a je to za námi. Čtrnáct dní rychlého vymýšlení a výsledkem je neuvěřitelných 11 her od různých autorů. První ročník RPG Kuchyně tedy předčil všechna očekávání a my jsme moc rádi, že se našlo tolik nadšených autorů. Zajímalo by vás, co všechno je možné navařit s ingrediencemi „věž, růže, přítel, o chloupek, náhlý zvrat?“ Pak čtěte dál, všech 11 her totiž právě zveřejňujeme.

RPG Kuchyně je soutěž, v níž musejí soutěžící napsat kompletní RPG hru za pouhých 14 dní, a to do ní navíc ještě potřebují zakomponovat sadu „ingrediencí“, které jim připravila zlomyslná porota. Zde si můžete přečíst původní ohlášení soutěže a tady naleznete ingredience, jimiž se letos soutěžící řídili.

Jedenáct RPG napsaných v horizontu 14 dnů je skutečně výborný výsledek soutěže, která vznikla jako „experiment, zda je o něco podobného u nás zájem.“ Ukázalo se, že zájem je, a co víc – že i naše scéna skrývá nadějné autory se spoustou zajímavých nápadů.

Na tomto místě bych rád poděkoval všem soutěžícím kuchtíkům, že přijali kuchařskou zástěru a pustili se do této nelehké výzvy. Patří jim všem velký obdiv – a to říkám jako člověk, který se také pokusil zúčastnit, ale nakonec to vzdal. Napsat RPG podle daných ingrediencí, to se snadno řekne, ale mnohem hůře udělá. Klobouk (nebo kuchařskou čepici?) dolů, vážení.

Ještě než se pustíme do představení jednotlivých soutěžních příspěvků, pojďme si připomenout letošní ingredience. Byly to:

Vyberte si a ve hře použijte alespoň tři z následujících pěti ingrediencí:
  • věž
  • náhlý zvrat
  • růže
  • přítel
  • o chloupek

Zároveň si vyberte jednu ze dvou možných podmínek, kterou bude hra splňovat:

  • hra používá kostky, ale kostkami se nehází
  • hra používá mechanismus inspirovaný ruskou ruletou

Na základě těchto pokynů pak vznikly následující hry. Až je budete číst, všímejte si, jakým způsobem používali autoři ingredience. I z jedné sady pokynů lze vytvořit mnoho různorodých děl.

Následují letošní příspěvky v abecedním pořadí. Každou hru si můžete stáhnout kliknutím na nadpis.

Babylon, napsal Jiron

Podle Bible Svaté existovalo kdysi město. To město bylo první, které povstalo po Velké povodni, kterou Bůh ztrestal hříšníky světa. Poutníci putovali do tohoto města ze všech koutů světa za poznáním, moudrostí, vírou. Přesto se jeho obyvatelé nikdy nepoučili. To město neslo jméno Babylon. Jednoho dne se Babylonští rozhodli vystavět věž, která dosáhne až k nebesům. Nestavěli ji však ze zbožnosti, či bohabojnosti nebo jako uctění Pána nýbrž z pýchy. Bůh nechtěl své ovečky opět trestat. Přesto jim daroval svobodnou vůli, kvůli které jim nemohl zabránit Věž stavět. Co ale mohl, bylo vymluvit jim to. Povolal tedy k sobě Strážné Anděly. Strážní Andělé strávili celé věky na zemi ochraňováním lidí a proto byli vhodní pro úkol, který se jim rozhodl svěřit. Když Andělé stanuli před jeho nekonečnou moudrostí řekl jim: „SESTUPTE MEZI SMRTELNÉ A UKAŽTE JIM CESTU. LEČ DBEJTE BY ŽÁDNÝ Z NICH NIKDY NEZJISTIL, ŽE SAMA NEBESA SE SNAŽÍ ODRADIT STAVITELE OD JEJICH SNAH O DOSAŽENÍ BOŽSKÝCH VÝŠIN“.

Diablov Šepot, napsal Crowen

Diablov Šepot je postapokalyptická zombie RPG hra o skúmaní, ako dlho vydržia postavy pod tlakom odolávať diablovmu našepkávaniu, kým sa na povrch začne drať temná stránka ich postavy. Je to hra o skúmaní ľudskej spoločnosti v post apokalyptickom svete ovládanom Zombie, o prežití, o novom usporiadaní spoločnosti a o adaptovaní sa na toto nové usporiadanie. Hra o skúmaní ako ďaleko je človek schopný a ochotný zájsť aby prežil ak sa odstránia niektoré bariéry (svedomie, polícia a súdy, ...). Hra o príbehoch jednoduchých ľudí ktorý boli zatlačení do mrakodrapov premenených na opevnené veže a musia prežiť v novom prostredí. Hra o vyrovnaní sa s novou situáciou a prekonaní traumy zažitej pri Zombie Apokalypse. Hra o Strachu a Vášni, Priateľstve a Skazenosti.

Ghouls N' Roses, napsal Andros

Ghouls N' Roses je tématickou RPG, v ktorej ako hráči stvárňujete osoby nejakým spôsobom tak zasiahnuté či postihnuté (rádioaktívne žiarenie, malomocenstvo, atp.), aý sa z nich stali veľmi neprirodzené stvorenia. V hre sa označujú jednotným pojmom „ghoul“, čo však neznamená, že sa hrá za nemŕtvych (čo sa väčšine ľudí pri slove „ghoul“ vybaví) - v tomto smere sa fantázií medze nekladú: môžte hrať za metaľudí zo Shadowrunu, ohyzdov v Stredozemi, zombie alebo čokoľvek iné. Hlavnou podmienkou je, aby hrané postavy boli odvrhované, na okraji spoločnosti, event. vyháňané / mučené / zabíjané od pohľadu väčšinou normálnych ľudí. Vaším cieľom totiž bude prekonať neznesiteľné, či dokonca agresívne správanie okolia a naplniť svoj osud i za pomoci svojich bývalých priateľov. Tí sú však podobne ako vy zmenení a v skutočnosti ani neviete, čo od nich môžete čakať.

Gnóthi seauton, napsal Boubaque

Hra situovaná do prostředí městských států starověkého Řecka. Postavami budou ctnostní občané předem připraveného antického městského státu, takoví, kteří mají vliv na dění v jejich městě, ale nejsou natolik mocní, aby neměli své osobní cíle. Tyto jejich cíle, nebo spíše snaha o jejich naplnění se bude střetávat s veřejným zájmem jejich městského státu, a co víc, často se bude snaha o naplnění některého zájmu – ať už osobního či veřejného – střetávat s jejich ctností, s jejich morálním přesvědčením. Postavy budou stavěny před dilemata, ale ani jedna možnost nebude ta správná … a jak praví římské pořekadlo, tertium non datur („není třetí možnost“).

Hledání ztracených přátel, napsal Ebon Hand

Hra z prostředí alternativní Prahy. Praha a její alternativní svět ovládaný mocnými rodinami, upíry a přízraky vznikl již za dávných dob, je to svět „za zrcadlem“. V době středověku byl dobře přístupný pro dobrodruhy a osoby neukojitelně hledající poznání, kteří věděli, kam chtějí jít. Zejména v době Rudolfské probíhal intenzivní výzkum této sféry, ale později se zdejší prostředí přiostřilo. Již nebylo bezpečné. Poslední známým cestovatelem do této sféry byla osoba nazývající se Faust. Stínová Praha se podobá Praze 18.století, či viktoriánské Anglii. Bohatí pánové v kloboucích, měšťanské služebnictvo i špinavá luza, mlhavé křivolaké uličky, hluk starých hospod i přidušené výkřiky vyžilých prostitutek, trápené svými zákazníky. A v tom všem soupeří rodiny stínového Prahy o moc. Najdete zde dům upírů i klan šíleného nekromanta. Tomu se snaží oponovat rodiny, jejichž cíle nejsou v našem pohledu úplně temné, ale prospěch z pomoci být musí. Toto je místa, kde je chleba skutečně tvrdý. Noční oblohu občas křižují podivné stíny. Smradlavý mlhavý den není o moc lepší. Luza vyleze z pelechů, kde se krčila celou noc a ráda si přivydělá na cizincích, nebo alespoň na obsahu jejich kapes. Nad tím vším se vznáší mlha a puch. Ale skrývají se zde i ostrůvky vzdělání a tajných věd, jež naše doba považuje spíš za šarlatánství.

Oran 1941, napsal Ota

Píše se rok 1941. Malé francouzské městečko Oran leží někde ve sféře vlivu prozatím vítězící německé armády. Obyvatelstvo se snaží přizpůsobit nové situaci. Dohlížející německý správce, sídlící v bývalé strážní věži a podporovaný malou armádní jednotkou, přesvědčuje významné osobnosti města o výhodnosti kolaborace s představiteli Říše. Ne všichni tomuto nenápadnému tlaku dokáží nebo chtějí odolat. Mezi obyvateli se šíří nervozita, neboť i bývalému nejlepšímu příteli je obtížné věřit na sto procent. Přesto vzniká místní pobočka hnutí „Résistance“ a dává si jméno „Bílá Růže“. Snaží se o poslech anglického rozhlasu, občas vylepuje letáky, do budoucna se plánují i větší akce. Když je mladý Nicolas zatčen a při pokusu o útěk zastřelen, nad městem se začíná vznáší atmosféra strachu a obav. Jak se však ukázalo, i špatné časy se mohou ještě zhoršit ...

Prokletí ztraceného přítele, napsal Goran

Kdysi jste měli jednoho přítele, ale ten odcestoval do hradu svých předků kdesi v hlubokých lesích. Pět let jste o něm neslyšeli, ale teď jste od něj dostali dopis s pozváním na jeho hrad a nějaký malý dárek. Prý se konečně stal velkým mistrem magie, po čemž celý život toužil, a teď chce tento úspěch oslavit a setkat se přitom se svými jedinými skutečnými přáteli. Takhle nějak by mohl začít příběh, kolem kterého se tato hra točí. Při psaní pracuji s fantasy a prostředím divoké země s mocnou šlechtou. To jsou však jen kulisy; důležitý je příběh. Příběh o přátelství postav mezi sebou a možná už vyhaslém, ale obnoveném vztahu s jejich hostitelem. A hlavně o strašném prokletí, které pána hradu postihlo. Skutečně se stal mocným mistrem, ale za strašlivou cenu – přišel o svou duši a postupně se stává démonem. Zachránit jej může jen skutečný přítel, který jej naučí žít. Jenže démon se nechce vzdát své kořisti, a tak zkusí postavám pobyt na hradě co nejvíc znepříjemnit. Kdo ví, možná všichni zemřou a už nebude kdo by ubohého čaroděje spasil...

Rytíři hranatého stolu, napsal Fritzs

V jedné říši kdesi daleko na severu, které se z tohoto důvodu říkalo Severní říše) panovala prazvláštní tradice. Na rozdíl, od okolních zemí, kde se vládcovství dědilo po meči, či po přeslici, jak kde zvyk pravil, zde se králem, stal ten nejchrabřejší rytíř. Jak ovšem zjistili, kdo je v zemi nejudatnější? Bylo to prosté, jelikož se rytířem mohl stát jen někdo z urozeného rodu, což vyloučilo většinu obyvatelstva oné země, tak stačilo zvolit nejudatnějšího z devíti urozených rodů oné říše severu. Proto nechali na královském hradě, ve věži růží, což byla vysoká věž z černého kamene postaviti veliký hranatý stůl, kolem něj rozmísti devět židlí, na které usedli zástupci oněch rodů, kteří poté měli dokázat co největší udatnost do doby, než momentálně vládnoucí král zemře. Tito rytíři měli za úkol bojovat s všemožnými hrůzami, které onu říši severu mohly ohrozit a takto dokázat svoji chrabrost.

Týden do Valentýna, napsal Pjotr

Skupinka nezadaných žen se týden před dnem sv. Valentýna rozhodla uspořádat malou soutěž o to, která z nich dostane k Valentýnu nejvíc růží.

Vendetta, napsal Ecthelion

Vendetta je hrou dramatu. Předmětem hry je sledování mocných rodů v zápase moc a vládu nad městem renesance. Nad jedním z mnoha italských městských států se trčí čtyřhranné kamenné věže a z nich shlížejí na okolní svět členové nejmocnějších rodů. Každým dnem přemýšlejí nad intrikami, kterými potupí a oslabí protivníka a vynesou svůj rod na výsluní. Hráči představují většinou hlavu některého ze šlechtických rodů (nemusí to být pravidlem – mohou představovat i představitele církve ve městě nebo třeba mocné rodiny měšťanstva).

Wish, napsal Kelton

Jednoho dne se svět, tak jak ho známe, rozpadnul na kousky. Zní to jako přehánění? Určitě. Ale odpusťme jim – oni to zažili, vidí to jinak. Ať už přišla válka, katastrofa nebo cokoli, spousta lidí ztratila mnohé a život se změnil. Dřívější jistoty vzaly za své, lidé musí opět bojovat o život. Lidská obydlí se shlukují k sobě, protože divočinou se potulují bestie. Lidé v sobě objevují nové síly, i nové hrůzy. Povídá se, že uprostřed světa stojí věž, která sahá až k nebi. Někde uvnitř ní je zavřené, co zbylo z nadějí starého světa. Jediná růže, která přežila nezměněná. Jako zbytek na dně Pandořiny skříňky, čeká na někoho kdo přijde a pokusí se změnit svět. Tomu pak prý dokáže splnit přání. Skupinka přátel se vydala na dalekou cestu. Nemají skoro nic, jenom jeden druhého a touhu dát svět do pořádku. Každý z nich má svůj důvod, proč se vypravil hledat věž ve středu světa. Naivní? Jistě. Někdo jako oni nemá nejmenší šanci přejít rozbitý svět, tím méně něco zachraňovat. Ale cesta je dlouhá, a možná, že se cestou stanou někým, kdo to může dokázat.

A co bude dál?

V první řadě nás stále ještě čeká hodnocení příspěvků a vyhlášení vítěze, který bude slavnostně pasován na RPG šéfkuchaře. Porota momentálně pečlivě pročítá a hodnotí jednotlivé hry, nicméně to ještě chvilku potrvá – vítěz bude slavnostně ohlášen v dubnu na Slezině RPG Fóra. Při této příležitosti vás také na Slezinu srdečně zveme – jedná se o neformální setkání příznivců RPG a kromě vyhlášení vítěze se tam nejspíš budou hrát i jednotlivé hry z letošního ročníku RPG kuchyně.

Samozřejmě že po skončení Sleziny a návratu domů ohlásíme vše i formou článku na RPG.sk.

Na RPG Fóru jsme založili samostatnou sekci pro komentování her z RPG Kuchyně, takže pokud chcete autorům sdělit své reakce, zaplavit je chválou či cokoliv jiného, určitě se ozvěte. Jsem si jist, že budou rádi za každou reakci. Autoři mohou zároveň té sekce využít k dalšímu vývoji své hry, sbírání zpětné vazby od čtenářů, atd. – ale to už je jen na nich.

Zároveň bychom rádi slyšeli vaše reakce na soutěž RPG Kuchyně jako takovou. Co si myslíte o tomto počinu, jak se vám líbily letošní ingredience, máte nějaká doporučení, co by se mělo změnit do příštích ročníků? Toto byl první rok, kdy jsme něco podobného organizovali, a oceníme návrhy na zlepšení. Navštivte prosím diskuzi k RPG Kuchyni.

Užijte si ukuchtěné hry a za rok zase nashle!