Databáze RPG her

Chill, celým názvem Chill Horror Role-Playing Game, je hororová hra z (tehdejší) současnosti, ve které vyšetřovatelé pracující pro organizaci S.A.V.E. (což po lehké úpravě znamená Societas Argenti Viae Eternitata, Věčná společnost stříbrné cesty) bojují s klasickými nadpřirozenými tvory jako vlkodlaky, upíry, mumiemi a dalšími. Tuto druhou edici, navazující na první edici Chill (1984), vydalo nakladatelství Mayfair Games potom, co hru koupilo od zaniklého nakladatelství Pacesetter a rozhodlo se ji rebootovat v trochu temnějším, serióznějším ladění.

Pravidla druhé edice byla výrazně revidována. Základ zůstává stejný: jde o procentuální dovednostní systém, ve kterém herní statistiky nabývají hodnot obvykle od 10 do 90. Postavy mají sadu základních vlastností a dovedností, které se odvozují jako průměr od několika z nich. V každé dovednosti může být postava do určité míry trénovaná (student, učitel, mistr), přičemž každý stupeň přidává fixní bonus (obvykle +15/+30/+50). Nově v druhé edici se tvorba postavy rozrostla i o (v té době populární) možnost pořizovat si specifické výhody a nevýhody. Z vyhodnocování byla úplně odstraněna vyhodnocovací tabulka typická pro první edici, místo toho se hází vždy 1k100 + modifikátory za obtížnost a cílem je hodit míň než hodnotu dovednosti. Postavy si nadále musejí sledovat dva ukazatele svého stavu – fyzickou odolnost a strach – a nadpřirozené schopnosti se ve hře i tentokrát dělí na „umění“ (dostupná hráčských postavám) a „cestu zla“ (dostupná nestvůrám), byť přesné mechaniky boje, strachu i magie se mezi edicemi liší.

Hra sklidila relativně kladné ohlasy a byla v prvních zhruba dvou letech po vydání podpořena dalšími doplňky, často zaměřenými na konkrétní typy monster. Bohužel ale krátce po ní vznikla hra Vampire: The Masquerade (1991), jejíž ohromný úspěch konkurenci převálcoval. Herní řada Chill byla ukončena a znovu se objevila až s časovým odstupem, kdy další nový vydavatel vytvořil třetí edici Chill (2015).

RuneScape Kingdoms: The Roleplaying Game je stolní RPG zasazené do Gielinoru, světa online her RuneScape a Old School RuneScape. Hráči se ujímají rolí dobrodruhů putujících po Gielinoru, plnících úkoly, rozvíjejících dovednosti a střetávajících se s ikonickými nepřáteli a bossy.

Pravidla využívají vlastní systém postavený na hodu 3k6, ve kterém jsou postavy definované kombinací základních vlastností a dovedností. Při vyhodnocování se sečte vlastnost a dovedností a cílem je hodit stejně nebo míň na 3k6. Při výhodě hráč hodí 4k6 a nechá si tři nejnižší kostky, při výhodě totéž, ale nechá si nejvyšší. Hra má pravidla pro pomoc, sociální interakce, cestování a samozřejmě komplexní boj. Existuje v ní několik typů magie: kouzelnická postavená na runových kamenech, božská postavená na utrácení bodů modliteb a přivolávání, při kterém hráči utrácejí body přivolávání. Subsystém výroby umožňuje hráčům vytvářet ze surovin všelijaké zbraně, zbroje a jejich vylepšení, lektvary a mnohé další předměty. Součástí příručky jsou i popisy hlavních lokací v herním světě a bestiář.

Chill s podtitulem Adventures into the Unknown je hra v žánru současného hororu. Hráči se v ní stanou vyšetřovateli z organizace S.A.V.E. (Societas Albae Viae Eternitata neboli Věčná společnost bílé cesty), jejichž úkolem je vyzbrojit se svatými hostiemi, paličkami česneku a podobnými proprietami a konfrontovat klasické nestvůry jako upíry, vlkodlaky, mumie, duchy a mnohé další. Atmosférou hra míří spíš k béčkovému krvavému horroru (věk 12+) než k existenciální tísni.

Hra je postavená na klasickém procentuálním dovednostním systému. Postavy jsou definované šesti základními vlastnostmi (typicky v rozsahu mezi 30 a 70 %), od kterých se pak odvíjejí počáteční hodnoty dovedností (obvykle zprůměrováním dvou nebo tří vlastností). Učení se dovedností pak tuto základní hodnotu dál zvyšuje. Vyhodnocování rozlišuje mezi dvěma typy hodu: při „jednoduchém“ hodu stačí na kostce hodit míň než hodnotu dovednosti, při „specifickém“ hodu se výsledek porovnává s obtížností podle vyhodnocovací tabulky, která udává stupně úspěchu a neúspěchu. Stejnou tabulku používá i soubojový systém, přičemž z míry úspěchu se stává závažnost zranění. Hráči si musejí hlídat dva zdroje: „stamina“ měří zdraví a zranění postavy, zatímco „síla vůle“ měří oslabující schopnost vzdorovat strachu). Důležitou součástí hry jsou nadpřirozené schopnosti, rozdělené na „umění“ (dostupná hráčských postavám) a „cestu zla“ (dostupná nestvůrám).

Základní pravidla vyšla v podobě krabicové sady, ta byla dál podporována vydáváním různých rozšíření a připravených scénářů až do roku 1986, kdy nakladatelství Pacesetter víceméně zaniklo. Hru zakoupilo nakladatelství Mayfair Games a následně připravilo druhou edici Chill (1990), která výrazně přepracovala pravidla a přešla na temnější tón.

Batman Role-Playing Game je superhrdinská hra z fikčního univerza DC Universe, ve které se hráči ujmou známých hrdinů, jako jsou Batman, Robin, Batgirl, případně si vytvoří vlastní, a vyrazí do ulic Gothamu potlačovat zločin. Vyšla u příležitosti vydání filmu Batman (1989) od Tima Burtona a jedná se o zjednodušenou variantu první edice DC Heroes Role Playing Game (1985). Nakladatelství Mayfair Games se rozhodlo využít předpokládané popularity filmu k vydání nové hry, která bude orientovaná na začínající hráče a poslouží k jejich zaškolení a uvedení do jejího hlavního titulu DC Heroes RPG.

Pravidly se hra prakticky neliší od první edice DC Heroes Role Playing Game (1985). Používá tedy systém Mayfair Exponential Game System (MEGS), který modeluje široký rozsah schopností od běžných až po superhrdinské pomocí jednotné logaritmické škály. Postavy mají sadu základních vlastností uspořádaných do mřížky 3×3, dovednosti, speciální schopnosti. Během hry sbírají hráči „body hrdinství“, které pak investují buď do zlepšování postavy, nebo k aktivaci různých výhod ve hře.

Rozdíl mezi oběma hrami spočívá jednak ve větším důrazu na instruktážní texty, jednak v doprovodném obsahu. Batman RPG nabízí jednodušší výběr všelijakých možností, hra byla zestručněna a soustředí se konkrétně jen na obsah specifický pro město Gotham. Nabízí například mapu a popis města, připravené postavy zdejších superhrdinů a padouchů nebo jejich typické speciální schopnosti. Ušetřené místo umožnilo autorům zahrnout do knihy s pravidly i dva úvodní scénáře – jeden sólový pro jednoho hráče, druhý tradiční skupinový, v němž vystupuje Joker.

Pro hru vyšlo žádné rozšíření, byť je díky identickým pravidlům kompatibilní s DC Heroes Role Playing Game. Některé materiály, které se poprvé objevily tady, pak byly zakomponovány i do druhé edice DC Heroes Role Playing Game (1989).

DC Heroes Role-Playing Game je superhrdinská hra zasazená do fikčního světa DC Universe, známého svými hrdiny, jako jsou Superman nebo Batman. Hráči si v ní vytvoří vlastní superhrdiny a vyrazí vymáhat zákon a hatit plány superpadouchů. Tato druhá edice je celkovou revizí první edice DC Heroes RPG (1985). Nejdůležitější je rozdíl v herním světě – první edice vyšla jen krátce předtím, než komiksová série Crisis on Infinite Earths (1985–1986) převrátila fikční svět DC Universe naruby, zabila celou řadu postav a proměnila reálie, čímž se první edice hry stala záhy po svém vydání zastaralou. Nová edice už tak odráží aktualizované reálie fikčního univerza „po krizi“.

Stejně jako původní hra používá systém Mayfair Exponential Game System neboli MEGS, který modeluje široký rozsah schopností od běžných až po superhrdinské pomocí jednotné logaritmické škály. Veškeré herní hodnoty se měří pomocí tzv. „bodů vlastností“, kdy každý další bod značí dvojnásobné navýšení. Jednotlivé herní ukazatele jsou přitom vzájemně převoditelné, takže například postava se silou 6 dokáže zvednout 6 bodů zatížení, nebo zvednout 4 body zatížení a hodit je 2 jednotky vzdálenosti daleko. Díky tomuto systému dokážou ve hře koexistovat hrdinové různých stupňů moci, od běžných smrtelníků vymáhajících zákon až po superhrdiny kosmických rozměrů.

Postavy jsou definované mřížkou 3×3 základních vlastností (jedna osa: fyzické, duševní, mystické, druhá osa: jednání, účinek, odolávání), dovednostmi a speciálními schopnostmi. Vyhodnocování probíhá hodem 2k10. Výsledek se porovná s vyhodnocovacími tabulkami, které udávají stupně úspěchu. Z předchozí edice zůstává i metaherní měna „hrdinských bodů“, zajímavá tím, že slouží zároveň ke zlepšování postavy i kupování jednorázových bonusů a výhod ve hře – hráči tak musejí uvážlivě volit, k čemu ji využijí.

Druhá edice zahlazuje některé nedostatky pravidel a doplňuje do hry nové materiály (postavy, schopnosti apod.), které původně vyšly v rozšířeních pro první edici nebo v samostatné hře Batman Role-Playing Game (1989). Významnou novinkou je rozšíření tvorby postavy o nevýhody (např. tajná identita nebo úhlavní nepřítel), jejichž pořizováním hráči získají další body, za které si můžou koupit lepší herní hodnoty nebo výhody (např. bohatství Bruce Waynea). Od základu přepracován byl systém pro tvorbu a používání vědeckých udělátek, v první edici notoricky nepoužitelný. Novinkou jsou taky jednoduchá pravidla pro práci s osobními příběhovými linkami jednotlivých hrdinů, jejich postupné gradování a vyřešení napříč mnoha sezeními.

Základní pravidla vyšla v podobě krabicové sady (2e, 1989), která kromě pravidel a drobných pomůcek obsahuje i popisy více než 250 postav ze světa DC Universe, a hra byla podporována početnou ediční řadou dalších doplňků. O čtyři roky později místo ní vyšla základní příručka (3e, 1993) s označením „třetí edice“ – nejde ovšem o novou verzi hry, spíš o dotisk v jiném formátu. Došlo k drobnému vyladění některých bodových hodnot a dalším spíš kosmetickým změnám, ale jinak hra zůstala prakticky identická.

Nedlouho potom se ale vydavatel kvůli upadajícím prodejům rozhodl neprodloužit licenci a celou herní řadu v srpnu 1994 ukončil. Licenci na svět DC Universe získalo nakladatelství West End Games, které pak vydalo vlastní hru DC Universe Roleplaying Game (1999), zatímco licenci na pravidla získalo malé nakladatelství Pulsar Games a to vytvořilo hru Blood of Heroes (1998), která je de facto kopií DC Heroes, akorát zbavená licenčního obsahu.