Dračí doupě plus

Vložil(a) rpgforum dne 05.11.2008, 04:33
4
Průměr: 3.1 (24 hlasy)
2004
Heroický fantasy systém vhodný zejména pro hraní delších kampaní s důrazem na rozvoj postav

Se svým předchůdcem, Dračím doupětem, má tato hra společné jen zaměření na příběhy fantasy dobrodruhů a fakt, že je postavená na úrovních a povoláních. Jinak je jádro systému od základu jiné. Zajímavostí jsou různá pravidla pro různá povolání – některá jsou archetypální, jiná dovednostní, jiná postavená na „hraní postavy“.

Základní sadu pravidel tvoří Příručka pro hráče a Příručka Pána jeskyně. K nim je ale zapotřebí pořídit si i pravidla pro jednotlivá povolání, která se prodávají ve formě samostatných příruček. V digitální verzi se každé povolání prodává samostatně, v tištené podobě vyšla povolání v těchto dvojicích:

Rodina RPG her
Vydavatel

Externí recenze a shrnutí

Produkty pro tuto hru

Průměrné hodnocení Název Vydáno Kategorie Jazyk
3
Hodnota
60.00
Válka neskončila 2018 Dobrodružství Sociální dobrodružství, ve kterém hráči mezi pár vesnicemi vyšetřují původ záhadné otravy Čeština
5
Hodnota
100.00
Sedmý živel 2015 Příručka světa Nová edice rozšiřujícího modulu pro Asterion popisujícího umrlčí království Čeština
0
Cesta prachem 2009 Dobrodružství Dobrodruhové kazí plány temné bohyni zuřivého boje Čeština
4
Hodnota
80.00
Krajiny za obzorem: Stíny jihu 2009 Příručka světa Geografický modul pro svět Asterion, popisující Državy, panství temného boha Khara Čeština
0
Vábení mistálu 2009 Dobrodružství Dobrodruhové se zapletou do sporu mezi dvěma skřetími lordy Čeština
4
Hodnota
70.00
Rukověť dobrodruha 2008 Příručka světa Rozšiřující modul světa Asterion určený pro hráče a tvorbu postav Čeština
0
Tajemství Dubu 2007 Dobrodružství Vyšetřování vraždy na tvrzi Čeština

1

Spousta lidí v mém okolí nenávidí tabulky v RPG, mně v zásadě nevadí, právě naopak, dobře udělané tabulky zjednodušují orientaci v pravidlech, případně umí generovat nějaké zajímavé situace nebo scény.

A pak jsou tady ty druhé tabulky, které zpomalují hru, vytrhávají hráče z fikce, kazí atmosféru a vyžadují neustále otevřená pravidla. No a DrD+ je celé postaveno na tom, že vás nutí používat ten druhý typ - než vezmete do ruky kostky musíte často projít 3 tabulky - to myslím smrtelně vážně.

"Nebyl to Strindberg, kdo experimentálně zjistil, že vypouštěním tabákového dýmu do vody zlato nevznikne? Někdo to totiž vyzkoušet musel."
 

3

Tohle fakt nešlo.

Když jsem viděl jak vypadají pravidla pro Dračí Doupě+ tak jsem si našetřil na DnD 3.5 edici a hrál jsem tu. Pro mě plusko není a nebude, nebyl jsem to schopný ani celé přečíst. A strašně mě nebavila ta komplexita. Po jednoduchém "dračáku" je to pořádná darda. Na druhou stranu, kdybych začal tady, tak bych to asi viděl jinak.

Na druhou stranu je to vrchol určité představy o tom, jak má vypadat systém Hry na Hrdiny. A věc, která má v českém herním designu svoje místo. Pokud máte rádi realistické systémy, go for it.

1

Ani nevim, kde začít s tim, co všechno je špatně.

Povolání záměrně fungující na úplně jiných principech (z toho 2 záměrně zatěžující PJ hromadou věcí a pro hráče fungující jako black box - jakože WTF?)

Matematika plná tabulek, které je při hře potřeba neustále a nekonečně konzultovat, a neintuitivně logaritmických (doslova) hodnot, ze které občas vypadávají nehorázný koniny.

Složité, blbě zapamatovatelné jádro systému. Nehratelně složitý Theurg jako jedno ze 6 povolání. 

...a mnohé další.

Jakože tohle je docela legendární historická case study na téma toho, jak to nedělat, od snahy (a naprostého selhání) o "realistické" modelování světa pomocí matematiky pravidel až po jednotlivé schopnosti a jejich fungování.

...Příručkami procházely propojené povídky, které tvořily celistvý překlenující příběh, to bylo docela fajn.

5

Plusko bolo pre mňa srdcovka na dlhých 15 rokov. príde mi to doteraz ako najprepracovanejší systém s iba asi jednou chybou. niektoré schopnosti a dovednosti neboli pre hráča viditeľné... viem že to bol zámer už pri vymýšľaní povolaní, ale prišlo mi to trochu nefér... 

plusko je ťažšie na hranie, plné tabuliek a číselok, ktoré treba sčítavať a odčítavať... je vhodné pre ľudí ktorí chcú vidieť veľké čísla a neboja sa zrátavať aj šesť jedno až dvojciferných čísiel. keď si v tom však raz človek nájde systém, je to extra jednoduché... :) 

a netreba sa zľaknúť tých tabuliek. obv sa do nich človek pozrie iba pri lvl upe... :D nie ako niektorí ľudia tvrdia, že pri každom útoku...

1

Nehratelná šílenost plná tabulek, která svou snahou o realističnost skrz hromady tabulek a výpočtů pouze tvoří jeden nesmyslný moment za druhým.

2

Kolem DrD+ se dlouho vytvářela aura očekávání, která jistě mnohé nalákala k vyzkoušení. Nejeden pamětník si bude pamatovat pověstné epištoly autorského týmu vydávané na altařím webu a nadšené očekávání, kdy už se konečně objeví nové info o hře. Pak hra vyšla a podobně jako jiní jsem tehdy nadšeně rozbil prasátko a všechny příručky koupil. Pak jsem je všechny přečetl a zkusil nabídnout spoluhráčům. Nakonec jsme nikdy DrD+ nehráli.

Ukázalo se, že pravidla jsou prostě moc objemná a složitá. Hráči postav jsou podle mě schopni ještě jakž takž zvládnout příručku vybraného povolání. Ale co PJ? Koncepty jednotlivých povolání jsou sice od pohledu docela fajn, ale je to stylem každý pes, jiná ves. Vedení této hry musí být strašně vyčrpávající, pokud mám myslet na všechna pravidla. K tomu autoři do systému zadrátovali napevno mnoho světotvorných konceptů. Pokud vám vyhovují, můžete je přivítat, ale pokud máte jinou filosofii tvorby světa, tak jsou pro vás nepřekonatelnou překážkou.

Pravidla DrD+ se vydala pro mě příliš radikální cestou snahy o simulaci a realismus pomocí herních mechanik, tam, kde většinou postačí dohoda hráčů u stolu o tom, co je pro ně uvěřitelné.

4

Z lásky k ošklivému káčátku

Pravidla DrD+ byla spásou a ránou pod pás zároveň. Jejich vydání mě zastihlo, po letech osobního dospívání, dychtivého něčeho dospělejšího a propracovanějšího než pravidla původní, prvotní.

jsou drsná:
- velký vliv únavy
- smrtící těžká zranění
- dlohodbá postižení těla i duše
- obtížná léčba
- náročné ovládnutí zbraně
- důležité kvalitní osvětlení
...
jsou postavena na přírodních zákonech, respektive na logaritmu (bonus ze všemocné Tabulky zranění a únavy = 20xlog(hodnota)-10).
A jak už to bývá, když se příliš dlouho vyvíjí bez řádného testování na lidech, a ještě k tomu "matfizáky" (odkaz na článek s historií DrD+ hledám...), výsledek je dokonalý. A složitý. Složitě dokonalý. Dokonale složitý.

a proto mají mnohem menší úspěch, než by si energie do nich (evidentně) vložená zasložila:
- přepočet bonusů na hodnoty podle matematické funkce
- několik vzájemně se ovlivňujících pravidel pro boj, takže když v zápalu boje popadnu klacek, dalších deset minut počítám nové parametry

Přesto podle nich doteď hrajeme a nechceme jinak. Vlastně chceme. Chce to revizi...
Mnoha lety hraní podle prvnotních DrD jsme objevili krásu jednoduchosti. Během stejně dlouhého hraní podle DrD+ jsme se našli v drsném životě únavy a letitých zraněn. A při přenášení pravidel do programu ( https://github.com/search?q=drd-plus ) jsem zjistil, jak nekonzistentní a poslepovaná pravidla DrD+ vlastně jsou.
Mají výborný základ, dobré nápady, ale jsou autem na vodík co se rozjíždí šlapáním a brzdí padákem.

Máme proto v plánu je použít jako dobrý základ pro další verze... držte palce.

1

Ano, začal jsem s DrD+. V době, kdy bylo pár měsíců na trhu, jsem přišel jako RPG naprosto nepolíbený hráč do Černého rytíře, a řekl, že chci hrát Dračí doupě - co si musím koupit? Dostal jsem do ruky pět příruček plus jeden modul Asterionu a pln nadšení pelášil domů. Následoval měsíc intenzivního čtení. Jelikož jsem žádné RPG předtím nehrál, nepoznal jsem, jak hrozný je to systém. Všudypřítomné tabulky mi přišly zcela normální. Dnes bych to tomu chlápkovi v Černém rytíři hodil na hlavu. Ale v roce 2004? Co jiného jsem mohl hrát? DnD? Shadowrun? A ještě k tomu v angličtině? Tenkrát naprosto nemyslitelné.
Jenže trh se za těch deset let dost změnil. A s ním i můj přístup k RPG. Co mě tedy udrželo u DrD+ více jak 10 let? Dejme tomu, že hlavní roli hrála lenost učit se něco nového (věřte mi, že když se naučíte do puntíku chápat DrD+ opravdu nemáte nervy na to, učit se něco dalšího), odpor hráčů k jinému systému (někteří neumí DrD+ pořádně dodnes) a také víra, že česká scéna přinese nějaké nové RPG. Tahle iluze mě ovšem opustila po vydání a vyzkoušení DrD II a nedávno vydané Končiny. Proč je sakra česká scéna tak upjatá na původní DrD 1.x?
Nastal tedy čas DrD+ opustit, vlastně opustit českou scénu (snad jen Příběhy Impéria, Střepy snů a Rozcestí stojí za námahu) a poohlédnout se jinde. A při té příležitosti zhodnotit těch deset let s českým RPG.
Musím přiznat, že mám s DrD+ spojeno mnoho skvělých RPG zážitků. Ovšem není to díky DrD+ jako systému. Měl bych stejně skvělé zážitky, ať už bych hrál cokoliv jiného. A v tom vidím zásadní problém.
Namítnete, že DrD+ je přeci stará škola, dneska už je vše jinak. Ano, to je pravda, ale už tenkrát bylo extrémně náročné s ním začít. Systém snad dávala dohromady skupina matfyzáků a to jediné, co DrD+ chybělo, byla příručka s tabulkami. A to prosím není nadsázka. Tabulky napříč všemi příručkami by vydaly za samostatnou příručku. Systém postrádá jakékoliv jádro, takže každá tabulka obsahuje odlišné hodnoty. To je při tom množství tabulek nejhorší, protože nemáte šanci si zapamatovat konkrétní čísla. Pokud tedy nemáte fotografickou paměť, nebo úchylku si vše poctivě vypsat. Dodnes nemám zdání, jak nastavovat obtížnosti zkoušek. A pochybuji, že při těch matematických nuancích, kde každé povolání vychází ze zcela jiného modelu, to vědí sami autoři.
Povolání - jediná trochu světlá stránka DrD+. Zejména hraničář je opravdu zajímavě zpracovaný, ale zabíjejí ho špatně nastavené herní mechanismy. Spousta povolání má ve svých mechanikách číselnou konstantu (např zručnost + 2k6 +8). Proč tomu tak je? Mám podezření, že někdo zjistil, že mechanika dává naprosto zcestné výsledky, proto tam strčil tuhle konstantu.
Jiná povolání dělají z celé hry dice-fest. Například Theurg, jehož nastudování a pochopení by vydalo za maturitní zkoušku. Zbylá povolání jsou klasika, kterou už jste někde předtím viděli nejméně stokrát.
A jak se to vlastně hraje? Hodně podobně jako DrD 1.x. Jen nemáte nesmyslná omezení, a máte pravidla na všechno. Třeba i na intenzitu světla. Nebo pro pochod. Většinu z nich nikdy nepoužijete, vystačí si s nějakým vlastním pravidlem. DrD+ lze naštěstí dobře modifikovat vlastními pravidly. To je také možná důvod, proč mi vydrželo tak dlouho. Těch malých úprav vnikl nespočet.
Co napsat závěrem? DrD+ je dnes již hooodně zastaralý systém. Jeho mechaniky jsou velmi diskutabilní, souboják je zdlouhavý a nudný, jen snad některá povolání mají zajímavé nápady, ale tím ty klady končí. Opravdu. Je mi líto, že po takové době musím DrD+ hanit, ale byl bych sám proti sobě, kdybych psal oslavnou recenzi. Zapomeňte na cokoliv od Altaru. Jsou to vyhozené peníze a ztráta drahoceného času. Já prošutroval 10 let, vím, o čem mluvím.

4

Že jsem tenkrát přešel na tenhle sistém, když u nás vyšel,jsem nikdy nelitoval. Ale těm co začínají,bych ho určitě nedoporučoval. Oproti klasickému dračáku se mi zdál realnější,ale nakonec bohužel více počítání.

2

Když soudruzi z Altaru vylepšovali své Dračí doupě, asi někde odbočili špatně. Připadá mi, že se DrD+ vydalo cestou maximální simulace „reality“. To ve svém důsledku vedlo k tomu, že téměř pro každou činnost byla jiná mechanika. Přes množství pravidel, regulí a tabulek se stejně člověk nevyhne nevyváženosti a nelogickým situacím, které plynou z důsledného dodržování pravidel.

A jakže se to vlastně hraje? Když se postava o něco pokouší, hráč listuje v pravidlech, následně sčítá, odčítá, dělí, zaokrouhluje a výsledek prohání velikou převodní tabulkou aby mohl oznámit výsledek vypravěči, který otevře tabulky a sčítá, odčítá...

Teď vážně. Přes dobrou základnu skalních fanoušků bych DrD+ (z vlastní zkušenosti) nikomu nedoporučoval. Ano, nakonec si můžete slušně zahrát, ALE: Když klasické hraní, tak raději DrD 1.x. A už vůbec to není hra určená pro krátké hraní anebo pro hraní s lidmi, kteří s RPG začínají.

5

Ano, budu opakovat to, co už vyřkli ostatní. Ale udělám to rád.
Plusko mě prostě baví, stejně jako mě baví 1.x. Zdá se mi to nebo je tu velká komunita lidí, co pořebujou nějaký nový hry kde si s PJem povídáte, "spolutvoříte příběh" a jedním hodem (jestli se tam vůbec hází) se rozhodne úplně všechno? Mě prostě strašně bolí u srdce, když hráčí odvrhnou svou "matku", začnou na ní hledat faktické chyby a tak dále...
(Promiňte za menší odbočku, jen jsem komentoval místní dění tak, jak mi připadá)
Složitost? Ano, na začátku nám jedno kolo souboje trvalo 20 min, ale když se člověk nerobrečí, že to je moc složitý, po pár hraních ty všechny převody a operace děláte už intuitivně.
Nutnost úprav? Promiňte, ale já jsem se nesetkal s tím, že by bylo potřeba něco upravovat...

Plusko je prostě výtečná hra, neuvěřitelně se mi líbí souboj a vlastně všechny mechaniky.
Nevím, co více říct - snad jen zahrajte si to místo toho, abyste to jenom přečetli a nadávali!

3

24. 10. 2011: Dračí doupě plus považuji za nejlepší RPG, kterou jsem kdy hrál (nebo četl její pravidla). Jméno Dračí doupě je možná lehce zavádějící, neboť narozdíl od původního DrD 1.x je patrná velká snaha o logicky fungující mechaniky vhodné k budování natolik realistického světa, nakolik je to v rámci fantasy možné. Hra vám dává nástroje použitelné v téměř jakékoli situaci a celý systém je do detailu propracovaný.
Bolestnou pravdou je, že minimálně PJ se při učení se pravidlům nevyhne přemýšlení, což považuji za hlavní důvod častého odsuzování této hry. Pokud však věnujete trochu námahy proniknutí k hlavním myšlenkám DrD+, je vám odměnou jednoduchý, vyvážený a takřka geniální systém.
Hra nabízí šest povolání, z nichž každé obsahuje několik různých zaměření, nabízejících širokou škálu schopností, v níž si přijdou na své rváči i pacifisté. Nevýhodou však je, že povolání si musíte dokoupit ve zvláštních příručkách.
Velikým přínosem je příručka PJ s mnoha zajímavými radami, tajnými schopnostmi, kterými je možno odměňovat určité postavy, i komplexně zpracovanou problematikou božstev a sfér, nechávající dostatek prostoru pro vlastní nápady. Skvělý je též bestiář, který se podrobně věnuje celé řadě různých typů nestvůr, jejichž živé popisy jsou výbornou inspirací k tvorbě dobrodružství.

Malou třešničkou na dortu jsou potom nitky motivačních textů, splétající se napříč příručkami do jednoho velkého dobrodružství, podporujícího fantazii (nejen) PJ.

15. 8. 2016: Zajímavé, jak se člověk vyvíjí. V době, kdy jsem znal jen staré DrD, byla Pluska jako zjevení. Kvalitativní úlet do nezměrných výšin, pravidla, s nimiž byla najednou radost hrát, a tohle nadšení ve mně přežívalo ještě pár let po tom, co jsem objevil pestrost RPGček. Ovšem nyní, s letitým odstupem od hraní DrD+, jsem dost zlenivěl a DrD+ už je na mne příliš těžkopádné. Také se změnil můj náhled na věci jako "realističnost" a "vyváženost". Hra má pořád své světlé stránky (naprosto výborný bestiář, zabudovaný příběh, příručka pro hraničáře), ale zpětně musím uznat, že je ten systém dost náročný (byť mě ten elegantní logaritmický nápad dodnes okouzluje). Snižuji proto hodnocení na 3 hvězdičky.

5

Jsem skaut a základní DrD 1.6 jsem hrával obecně s kámošema na různých poutích když stála řeč, a to asi přes šest let. Mezitím jsme se jednou za čas scházeli a hráli s více pravidly a tak podobně, takže o první verzi hry mám představu. Když ale přišlo DrD+, koupil jsem pravidla a zažral se do nich, protože mám rád když se hra blíží realitě. A to DrD+ nabízí. 200 stran se spoustou pravidel ukazuje jak široký základ této hře autoři dali. Jediné co mi nevadí vynechat je počítat bonusy osvětlení a případně bolest atp. (ačkoli vždy je to na domluvě). Hraji DrD+ stále se svou družinou za Hraničáře už něco přes dva roky a jsem s touto hrou dost spokojen, přestože je někde napsána dost složitě či chybí vysvětlení do závorky a podobně. Bohužel krom DrD jsem hrál jen Příběhy Imperia, a tak nemohu porovnávat s dalšími RPG systémy. Dávám však 5 hvězd, protože málo které chvíle jsem si neužil tak dobře, jako během této hry.