Píše se rok 2965 Třetího věku a Stín se vrací. Před čtyřiadvaceti lety porazilo společenstvo elfů, lidí a trpaslíků hordu skřetů a divokých vlků pod oblohou potemnělou obřími netopýry a zahájili tak novou éru prosperity svobodných národů. Dvacet let je však dlouhá doba na to, aby mír vydržel, a v mnoha temných koutech země se opět prodlužuje stín. Stále pravidelněji se šíří zvěsti o podivných věcech, které se dějí za hranicemi civilizovaných zemí, a přestože je většina lidí odmítá jako pohádky u krbu a dětské příběhy, občas se dostanou k uším jedinců, kteří rozpoznají zlověstnou pravdu, kterou skrývají. Jsou to neklidní válečníci, zvědaví učenci a poutníci, kteří vždy touží hledat, co bylo ztraceno, nebo zkoumat, co bylo zapomenuto. Obyčejní lidé jim říkají dobrodruzi, a když zvítězí, oslavují je jako hrdiny. Když však selžou, nikdo si na jejich jména ani nevzpomene.
The One Ring (česky vychází jako Jeden prsten) je hra na motivy Hobita a Pána prstenů od J. R. R. Tolkiena. Hráči v ní můžou prozkoumávat svět Středozem, mýtickou zemi z dávné minulosti – cestují krajinou, hledají stopy o návratu Stínu, mají možnost sehrát roli v boji proti Nepříteli… Hra je zasazená do období mezi knihami Hobit a Pán prstenů. Zatímco první edice The One Ring (2011) se geograficky zaměřovala na oblasti Divočiny východně od Mlžných hor, druhá přesouvá svůj zájem na západ od nich, do rozlehlé a z velké části opuštěné země Eriador.
Druhá edice navazuje na první edici z roku 2011, hlavní designér zůstal stejný, změnil se ale vydavatel. Pravidla navazují na předchozí verzi a dál ji rozvíjejí. Základem je jasné strukturování hry do různých fází a miniher – hra se dělí na „fázi dobrodružství“, kdy hrdinové vyrážejí na výpravy, a „fázi společenstva“, hry tráví čas odpočinkem mezi výpravami a hráči hrají speciální, dlouho trvající akce. Kromě soubojového systému má i speciální systém na důležité sociální konflikty („rada“) nebo minihru cestování. Pracuje se s různými metaherními měnami (body Naděje, body Sounáležitosti, body pokladu…) a abstraktními ukazateli (např. hodnota Stínu vyjadřující, nakolik hrdina propadá vlivům hra). Výsledkem je robustní mechanický systém, který vede celé vyprávění a dosahuje toho, aby výsledný děj tématicky odpovídal předlohovým knihám.
Hra má svoji adaptaci do pravidel páté edice Dungeons & Dragons (2014), která přebírá veškerý přenositelný obsah, ale konvertuje ho do pravidel D&D. Vyšla jako The Lord of the Rings Roleplaying (2022).
Cyberpunk V3.0, pracovně označováno jako Cyberpunk 203X, je třetí edice her z rodiny Cyberpunk, navazující na první edici s názvem Cyberpunk 2013 (1988) a druhou Cyberpunk 2020 (1990). Posouvá herní prostředí do třicátých let jednadvacátého století a výrazně ho obměňuje z klasického kyberpunkového žánru do pojetí, které pracuje s prvky transhumanismu a obnovy civilizace po pádu. Navazuje na události „čtvrté korporátní války“ popsané v dřívějších kampaních Firestorm: Stormfront (1997) a Firestorm: Shockwave (1997) a popisuje svět, který z ní vzešel. Vlivem viru byl zničeny mnohé papírové dokumenty a celosvětový net spadnul, takže lidstvo teď ani neví, jaký je rok (odtud ono „203X“ v původním názvu hry). Zavedené korporace uprchly z planety a tu teď ovládají zločinecké syndikáty. Společnost se uspořádala do subkultur zvaných „alt kulty“, z nichž každá vládne jinými technologiemi a razí unikátní světonázor. Zatímco kult „edgerunnerů“ pokračuje ve staré kyberpunkové tradici pouličních žoldáků, jiné alt kulty se profilují například jako pojízdná města, mořské národy, kyborgové s biologickými těly zcela nahrazenými technologií, komunity postavené na celkových genetických modifikacích a jiné radikální formy společenského uspořádání.
Pravidla opouštějí systém Interlock používaný v předchozích edicích a přecházejí na jeho novějšího (byť stále podobného) potomka Fuzion. Nejdůležitější volbou při tvorbě postav je určení jejich „alt kultu“, od čehož se odvíjí jejich společenská identita, dostupné technologie i předpokládaní nepřátelé a podoba kampaně. Pro každý kult hra nabízí šablonu postavy, kterou pak hráč dál ladí. Alternativní způsoby umožňují vytvořit postavu bodovým nákupem jednotlivých rysů nebo jejím provedením životními drahami. Výsledkem je postava definovaná sadou základních vlastností, několika odvozenými údaji, dovednostmi a potom speciálními talenty a schopnostmi. Základní vyhodnocování zůstává tradiční: hráč hodí desetistěnnou kostkou, přičte hodnotu příslušné vlastnosti, dovednosti a případný bonus a výsledek porovná s určenou obtížností nebo soupeřovým hodem.
Hra má opět podrobný soubojový systém zohledňující různé vlastnosti zbraní a zbrojí, různá zranění, možnost omráčení, vliv těžkých zbraní a vozidel nebo kybernetických implantátů. Systém „netrunningu“ (hackování) doznal výrazných změn, protože zatímco předchozí edice předpokládaly funkční net, v nové edici z něj zbývají jen částečně funkční a různě poškozené zbytky. Cyberware se z tradičních implantátů a protéz rozrostl do sféry transhumanistických technologií, celotělových náhrad („fullborgs“), nanotechnologií, genetických modifikací apod.
Na vzniku edice se podepsala skutečnost, že nakladatelství R. Talsorian Games v druhé polovině devadesátých let v zásadě zkrachovalo a jeho majitel a hlavní/jediný designér Mike Pondsmith odešel pracovat na plný úvazek do běžného zaměstnání. Tuto edici připravoval téměř sám, což se projevilo i na jejím zpracování – kontroverzní jsou především „ilustrace“, tvořené výhradně fotkami akčních figurek, a celé bloky textu zkopírované 1:1 z předchozí edice. Ve spojení s nepopulárními změnami v herním světě to vedlo k tomu, že nová edice nebyla fanoušky přijata. Pro hru vyšlo jen pár drobných doplňků, jedinými dvěma plnohodnotnými rozšířeními jsou sborník nepřítel Gangbook #1 (2006) a příručka Beyond the Edge (2007) věnovaná kultu edgerunnerů. Z původního plánu vydat knihu pro každý alt kult ovšem sešlo, a herní linie Cyberpunk i samotné nakladatelství R. Talsorian Games se na dlouhé léta odmlčely, než přišlo další oživení a čtvrtá edice nazvaná Cyberpunk RED (2020), která třetí edici ignoruje jako nekanonickou a pravidly i herním světem navazuje na druhou edici Cyberpunk 2020 (1990).
Empire in Ruins Companion je sborník doprovodných materiálů k dobrodružství Empire in Ruins (2021), pátému dílu revidované kampaně The Enemy Within: Director’s Cut pro čtvrtou edici Warhammer Fantasy Roleplay (2018). Jde o samostatnou knihu sdružující jednak doplňující materiály pro použití při hraní tohoto dobrodružství, jednak samostatné materiály využitelné i při jiném hraní. Výrazným motivem je nabízení alternativních verzí Říše – jak by se mohla vyvinout, kdyby kampaň proběhla jinak nebo kdyby se GM rozhodl stočit děj jiným směrem. Kniha obsahuje:
„Viděl jsem, jak rouhačské město padá z výšin a jeho obyvatelé při pádu žalostně lkají! Viděl jsem smrt, viděl jsem šílenství, viděl jsem přerod, když Velebný přinesl království svého Pána do Koruny Říše!“
Empire in Ruins je pátý a závěrečný díl kampaně The Enemy Within: Director’s Cut pro čtvrtou edici Warhammer Fantasy Roleplay (2018), která představuje rozšířenou a revidovanou verzi stejnojmenné kampaně pro první edici WFRP (1986). Navazuje na předchozí díl The Horned Rat (2021).
Dobrodružství přebírá motivy svého předchůdce z původní kampaně, Empire in Flames (1989), ale výrazně je přepracovává do nové podoby. Zabývá se vysokou politikou a hrozící občanskou válkou. Dějové linie z předchozích epizod se sbíhají, vrcholí a uzavírají je. Do děje vstupují stačí známí protivníci, chaotické kulty, zvěrolidi, démonologové, zelenokožci, kacíři i mutanti, samozřejmě že mutanti.
Knihu doprovází samostatný sborník Empire in Ruins Companion (2021) s doplňujícími materiály.
Open Legend je univerzální RPG hra s podporou komunitní tvorby, ve které je možné hrát cokoli od sci-fi příběhů ve stylu Star Wars až po tolkienovské fantasy. Hra se označuje jako „open source“, používá volnou licenci a její pravidla jsou volně dostupná na oficiálních stránkách.
Systém používá několik různorodých mechanik, základem je hod k20, explodující kostky a mechanika „Boons and Banes“. Cílem je, aby systém byl co nejvolnější a umožňoval hráčům hrát přesně takové postavy, jaké si přejí, místo aby byli omezeni restriktivními povoláními, archetypy nebo jinými požadavky.
Císař je slabý a možná připravený abdikovat. Říši rozervávají vnitřní sváry. Dobrodruzi jsou povoláni před grófa z Middenheimu a zapletou se do hry vysoké politiky i náhlé smrti. Hrozí občanská válka a je nutné nalézt symbol jednoty, než bude prolito příliš krve – legendární kladivo Sigmara, zakladatele Říše! Čas hraje proti nim, a tak se hrdinové vypravují po 2500 let staré stezce do Hor černého ohně.
Empire in Flames je pátý a poslední díl vyhlášené kampaně The Enemy Within pro první edici Warhammer Fantasy Roleplay (1986), navazující na děj dobrodružství Something Rotten in Kislev (1988). Zabývá se vysokou politikou a hrozící občanskou válkou. Jádro dobrodružství představuje lineární výprava za mocným artefaktem, který jediný má moc odvrátit rozpad Říše. Jde o lineární dobrodružství na cestě, spojené s klasickým dungeonem. Poslední díl kampaně má rozporuplnou reputaci a je tématicky odlišný od těch předchozích – zatímco minulé díly se často zabývaly volnou investigací s prvky hororu, poslední dobrodružství je klasická hrdinská výprava v podobě „příběhového railroadu“, která hráčům nedává moc jiné volnosti než vézt se po připravené koleji.
V rámci nové, přepracované kampaně The Enemy Within: Director’s Cut bylo nahrazeno dobrodružstvím Empire in Ruins (2021), které vychází z podobných motivů, ale výrazně je přepracovává.
Celou kampaň původně vydalo nakladatelství Games Workshop, po zrušení jeho RPG divize začal dotisky všech titulů vydávat licenční nakladatel Hogshead Publishing. Toto je jediný díl kampaně, který ale nakonec nevydal – jelikož bylo dobrodružství považováno problematické, chtěl ho nový nakladatel přepracovat a vydat až novou verzi pod názvem Empire in Chaos. K tomu však nikdy nedošlo.