Alien Starter Set

Co se herních tutoriálů týče, tohle je jeden z nejlepších kaufů, jaké jsem kdy viděl. Když pominu spoustu kartiček, žetonů a jiných serepetiček v krabici, na které si moc nepotrpím (ale zjevně hru přibližují deskohernímu publiku, a proto dnes všechny starter sety vypadají jako deskovky), máme tady překvapivě obsáhlou, 100stránkovou „zjednodušenou“ příručku pravidel, která na mě působí dojmem, že jsou to prostě celá pravidla, akorát bez tvorby postavy a bestiáře. Hra z nich působí přehledně, logicky a především kompletně, nešizeně. Je to prostě fajn hra. Základní příručku jsem ještě nečetl, tak nevím, o co přesně přicházím, ale hádám že především o tvorbu postav a vypravěčské materiály. Původně jsem myslel, že si k Alienu koupím jenom Starter Set a pak budu nakupovat a hrát vydané scénáře s připravenými postavami – a tenhle rulebook by k tomu zdá se bohatě stačil. Palec nahoru.

Hlavní hvězdou pak má být scénář Chariot of the Gods. Zažil jsem ho v roli hráče, trval nám tři sezení, zpětně jsem si ho přečetl. Je to především velice pěkná parafráze na první filmy – najdete opuštěnou loď, běhá po ní alien a něco tam nehraje… ale všechno to má nějaký twist, ten alien je trochu jinačí a hlavně se rychle ukáže, že budete řešit hlavně svině mezi lidmi (a androidy).

Z pohledu hráče to bylo atmosférické a mile mě překvapilo, jak to bylo volné – chodili jsme po lodi a prohlíželi si místnosti, jako by to byl dungeon, postupně v nich nacházeli „poklady“ (zbraně, lékárničky), ale taky indicie a další náznaky toho, co se tu děje. Důležitým prvkem je probuzení posádky lodi, čímž se do hry dostane několik NPC s nejistými a nespolehlivými motivacemi. Volný průzkum je pak posouván vpřed naskriptovanou sekvencí událostí a zvratů, která vše vygraduje do finále.

Už někdy během třetího sezení jsme ale začínali prokoukávat skutečnost, že náš volný pohyb po lodi je vlastně jedna velká iluze a že vlastně nemůžeme ničeho sami od sebe dosáhnout ani nic změnit – jen čekáme na rozmary vypravěče-scénáristy, až na náš pošle další naskriptovanou událost. Přečtení tenhle dojem potvrzuje. To dobrodružství je vlastně totálně naskriptované, hráči akorát dostanou sérii přímočarých questů („opravte tohle, tohle, tohle a tamto“) a to je reálně jediné, co můžou (a vlastně musejí) sami od sebe dokázat. Všechno ostatní se děje jim a oni na to můžou jen reagovat. Volným průzkumem lodi sice můžete zjistit, co se na ní stalo, ale on by vám to nakonec stejně někdo řekl. Žádné špatné události nemůžete moc předejít, ona se prostě stane a až pak na ni můžete reagovat. Vlastně tu není prostor k žádnému chytrému hraní – žádná možnost „hráli jsme dobře, a díky tomu jsme dokázali X“, případně „byli jsme hloupí, a proto se nám stalo Y“. Veškeré hráčské hemžení je tu vesměs kosmetické a hru pevně vede scénárista.

Když jsme hráli, na několika místech jsme při průzkumu našli něco užitečného. Například jsme se rozhodli vyhledat nezvěstnou lodní androidku a usmysleli jsme si, že nejspíš bude na svojí napájecí stanici. „Kde je napájecí stanice?“ zeptali jsme někoho z posádky. Poslali nás do nákladového prostoru, tam jsme androidku skutečně našli, opravili a získali od ní cenné informace. Cítili jsme se hrozně chytře a šikovně! Dokud jsem si nepřečetl text dobrodružství – to jsem totiž zjistil, že androidka není nikde pevně „umístěná“, setkání s ní je prostě naskriptovaná událost a to, že nám prozradí informace je v zásadě taky předepsané. Čili veškeré naše snahy byly zbytečné. Ono to působí dojmem, že jsme něco dokázali, ale reálně kdybychom to neudělali, stalo by se nám to tak jako tak.

Dalším příkladem budiž, že pravidla hry po vás sice chtějí, abyste při průzkumu lodi počítali čas po desetiminutových úsecích (dungeon crawl FTW!), a scénář dokonce obsahuje hned několik míst, kde hráči budou muset vykonat nějaké delší činnosti (všelijaké opravy) trvající celé pracovní směny (osm hodin!). Takže si říkám – aha, to je zajímavý, čas je tady zjevně herní zdroj. Šikovní hráči jím budou šetřit a budou díky tomu mít jednodušší průběh hry, zatímco ty pomalejší si to pokazí. Zkrátka čekal bych, že plynutí času mě bude trestat… například zatímco budu osm hodin něco opravovat, nepřátelská NPCčka nerušeně naplní svoje plány, vylíhne se nový alien, co já vím? Jenomže ono to tak není. I počítání času je tu jenom iluze a vypravěč-scénárista má do hry vnášet události čistě pocitově, subjektivně, jak se mu zlíbí. Dokonce i v tom jednom místě, kde pravidla hry vyloženě předepisují objektivní počítání času – konkrétně když se hráči něčím nakazí, má se nákaza podle pravidel projevit „po uplynutí jedné pracovní směny“ –, scénář explicitně říká, ať vypravěč tohle pravidlo ignoruje a nechá nákazu působit ve chvíli, kdy se mu to bude hodit. Podle pravidel si hráči mají házet na odolání nákaze, ale tady scénář vysloveně říká, ať vypravěč natvrdo řekne, kdo se nakazil (aby to dobře vyšlo, protože není vhodné nakazit postavy s důležitými motivacemi). Vlastně mám problém najít cokoli, kde by počítání toho všeho času hrálo roli.

Během hry nám po lodi pobíhal alien. Zkoušeli jsme ho nahánět a zničit pomocí detektoru pohybu, neúspěšně. Při přečtení zjišťuju, že on se vlastně ani ulovit nedá – není nijak objektivně podchycený, neexistuje nikde reálně v prostoru. Zjevení aliena je prostě událost, kterou má vypravěč na hráče hodit, až mu to přijde vhodné. A takhle je to se vším. Tohle je prostě herní filozofie, podle které má být dění pevně v rukou vypravěče-scénáristy.

Jistou míru nepředvídatelnosti do toho vnášejí konfliktní motivace některých hráčských i nehráčských postav, které jsou vyloženě proti sobě a nejspíš budou zdrojem velké části dramatu. Ty postavy a jejich vztahy jsou narafičené fakt chytře. Je to vlastně jediný dynamický prvek v jinak nalajnovaném scénáři. A nesou s sebou i touhu zahrát si to znova. „Dobře, teď když to znám jako hráč, jak bych to vedl? Jak bych zahrál tohle NPCčko? Jak bych využil tenhle zvrat?“

Ale ono nic z toho nakonec nevadí. Pocitově se nám zdálo, že neustále něco objevujeme a pořád máme co řešit. Než jsme iluzi prokoukli, už vše gradovalo k finiši. A ty připravené situace jsou dost dobré na to, abyste si je užili i tak. Zkrátka – tohle je onen bájný „dobře udělaný railroad“. Fakt se nám to líbilo. Akorát už na třetím sezení se ta Potěmkynova vesnice začala rozpadat, a jakkoli jsme si to užili, nevím, jestli by něco dalšího takového nebyla už slabota.

Možná je to ale jen specifický rys starter setu, případě těch filmových scénářů? Uvidím, třeba se ke hře vrátíme.

Navzdory všemu řečenému ale musím uznat, že tohle je jeden z nejpodařenějších RPG tutoriálů, jaké jsem viděl. Především oceňuju, že nešidí pravidla, nevodí mě za ručku a dobrodružství je dostatečně sofistikované na to, aby ho bylo zábavné hrát, i když jste zkušený hráč, a dokonce i když už Aliena hrajete a jen hledáte další scénář.

Finální hnida, nemůžu to nezmínit: Text dobrodružství je místy na pěst. Je uspořádaný podle místností a vesměs přehledný, za to kudos, to není úplně samozřejmost. Ale trpí všemi těmi neduhy, které bych čekal, že budou dávno vymýcené, například že nelogicky řadí text v rámci jedné místnosti. Nejdřív vám dát třeba nějaké neviděné podrobnosti nebo mechanickou implementaci a teprve potom zmíní věci, které by měly být zjevné na první pohled. Nebo má tendenci popisovat jedním odstavcem hned několik místností stejného typu (třeba výtahy) a potom volným textem v rámci odstavce vysvětluje, čím se liší, místo aby prostě ty místnosti očísloval a každou popsal zvlášť a správně. Někdy není úplně jasné, co je kde (je tenhle předmět v téhle zbrojnici, nebo tamté zbrojnici)? Někdy jsou popisy tak literární a tak plné technožvástů, že si vůbec nedokážete představit, jak to sakra vypadá (viz popis čističek vzduchu, tam se fakt nechytám). Atd. atd. atd. Není to tragické, ale text je plný podobných formálních kiksů, což má ten nemilý následek, že je strašně jednoduché v něm něco zapomenout nebo přehlédnout nebo odehrát blbě (což se našemu GMovi několikrát stalo a pak to musel improvizovaně zahlazovat). Člověk by čekal, že po deseti a víc letech OSR experimentů s formátem dobrodružství je tohle vyřešený problém... ale ne, jakmile člověk opustí hřejivé vody OSR, jsme opět v devadesátých letech a dobrodružství se píšou jako wall-of-texty, text je nesmyslně řazený a tak. Škoda.

Kdyby to někoho zajímalo, tady jsou zápisy z našich tří sezení.

Odehráno jako hráč. Dobrodružství je napínavé, napětí se pěkně stupňuje v průběhu hry. Trochu mi jen vadilo, jak moc šly agendy postav proti sobě.

Odehráno pouze jako hráč, ale byla to pecka. Příběh jednoduchý, ale dobře postavený, pár zvratů sem a tam, možnost se hádat a dokonce i zabít spoluhráče ke konci hry bez penalty byla taky neskutečně zábavná a všichni jsme si to užili. Mapy nádherně nakreslené a příšery děsivé. Pravidla se dala pochytit během chvíle, těžší byl kombat, ale i ten později člověku doskočil.

Z těch pár fotek se mi líbí už fakt, že starterset obsahuje kostky, které samotně stojí majlant. Jen škoda, že podle všeho není v mini pravidlech návod na tvorbu postav. Pořád si ale nedokážu představit, jak by vypadala delší kampaň. My jsme jeli 4 tak tří až čtyř hodinová sezení a na konci byly veškeré chutě uspokojeny. Na krátké oneshoty a minikampaně tahle hra rozhodně je, delší úplně nevím.

Ale už teď začínám přemýšlet nad koupí core rulebook. Čistě jen tak ze zvědavosti.

Po videorecenzi na Aliena od Games a Pavla Bareše jsem se díky této hře dostal ke hraní rpg a zkusil si systém nejdřív na oneshotu Last day on Hadley`s hope. To mě přimělo ke koupi starter setu, který je za výhodnou cenu vybaven i kostkami, mapami, deníky, předmětovými kartami a hracími žetony na mapu, pokud kupujete jeho fyzickou podobu. Z pozice začínajícího GM mi ve starter setu chybí informace pro celkové pochopení postupů vyhodnocování, ale pro přiložený scénář Charriot of the Gods, je naprosto dostačující. 

Pavel Bareš nedoporučuje systém pro začínající GM. Byl to pro mě první hranný systém, je pravda že jsem předtím pečlivě připravil scénář, naposlouchal ostatní hry a vytiskl si velkou část na internetu dostupných cheatsheetů, stejně je těžké i tyto zjednodušené pravidla pro cinematické hraní pečlivě uhlídat. Na druhou stranu příběh je natolik strhující, že si skupina nestěžovala na některé pravidlové zkratky z důvodu posunu ve hře. 

Hra je přívětivá pro začínající hráče. Měl jsem dvě skupiny ve kterých byly někteří vyslovení prvohráči, svět Vetřelce je dostatečně lorově podložený, že se v něm hráči neztrácí, pravidla a hody jsou logické a vyhodnocování pomocí systému hodu kostek na počet atributů je velmi snadno vysvětlitelný na pár úvodních situacích (otevřít dveře - "hoď si na svůj comtech" nasadit skafandr - "hoď si na mobilitu"). Celkově je to velmi dobrý svět a herní systém pro vstup nových hráčů. 

U Charriot of Gods je nutné varovat před časovou náročností, je dobré počítat s 5ti sezeními nebo s herním časem 20h (Games skupina si hru rozložila na páteční odpoledne do pozdní noci a celodenní sobotní dohrávku, což mi přijde jako vhodné pro poherní kocovinu a odpočinek na neděli). Snažit se hru stáhnout na 3-4 sezení vyžaduje pokročilé hráče, kteří dokáží svižně odbavovat postup a nebude vhodné pro introvertní hráče nebo začínající, kteří potřebují více času na rozmysl postupu.  

Z pozice GM je tento scénář náročnější a zde chápu více Barešovu poznámku. GM musí vyhodnocovat více vstupů hráčů a často multitaskovat, skupiny jsou nucené se často rozdělovat a hrát separátně, v živém hraní je potřeba často odcházet a domlouvat se sourkomě. V online hraní je nutné psát si do DM nebo využívat více zvukových kanálů pro domluvu. Tento multitasking je pro vyhodnocování náročné. 

Závěrem ale platí že tento scénář patří mezi zatím nejlepší, které jsem si zahrál, plně vytěžuje fantazii hráče nejen na vizualizaci lodi a teroru ale i postupu ve hře pro naplnění cíle hráče. 

Pravidla jsou dost jednoduchá, aby je hráči pochopili během pár minut za pomoci Vypravěče dokázali použít. Mechanika stresu se nádherně přenáší i do reality. Asi si nedovedu moc představit každotýdení nebo i měsíční hraní, ale jako vložka mezi vaše obvyklé hry je to pecka.

Pět hvězd už jenom za Chariot of the Gods, odehraný dvakrát, vždy kulervoucí výsledek.

Pár pater jedné "opuštěné" lodi, pět připravených hratelných postava a asi 10 hodin zábavy. My to dali v plném počtu hráčů za 4 tříhodinové sezení. Časově to trochu nabobtná, pokud PCs začnou dělit partu a máte paralelní skupinky, které musíte provázet lodí. A pak ty souboje jsou poměrně časově náročné, pokud neznáte vše z pravidel nazpaměť (což u starter setu, který typicky hrajete poprvé, neznáte). 

EDIT: pro GM je výzvou hlavně obhospodařit některé protichůdné agendy hráčů. Paradoxně se mi tohle vede dobře online, kdy můžu během hry textově chatovat a konspirovat s jednotlivými hráči. Netuším, jak by tohle šlo dělat živě. Už jen hraní s někým "za dveřmi" všem ostatním ukáže, že se něco chystá. Ale co, nakonec jde o role play, tak hráči budou předstírat, že si ničeho nevšimli. I tak je tenhle prvek to nejtěžší na vedení hry, ale naštěstí je zbytek vlastně dost easy. A dám ruku do ohně za to, že Alien je skvělé vstupní RPG. Svět, který každý +- zná, jednoduchá pravidla, jednoduchý souboják, napětí a velká pravděpodobnost uspokojivého finále.

Předně tento Starter Set je výborný produkt, pravidla v rozumné délce a skvělé dobrodružství na začátek (Chariot of Gods). Vyzdvihl bych ale i kvality jeho fyzické varianty - nabitá krabice za rozumnou cenu s pěkně zpracovanými materiály, sadou dvaceti "Alien" kostek, A3 mapa daného koutu vesmíru, mapy potřebně pro hraní Chariot of Gods, deníky daných postav, kartičky pro daný postavy či výbavu a přes osmdesát tokenů pro "hraní na mapě". Pro hraní fyzicky u stolu rozhodně doporučím sáhnout po něm, spíše než "vystačím si s PDFkem a vytisknu si jen, co je potřeba".

Za upozornění stojí, že tato šířka pravidel je dělaná jen pro "Cinematické/filmové scénáře." Nejsou tu v jejich kompletní šíři, nevytvořím si tak podle nich třeba jinou vlastní postavu. Ale pro tyto scénáře jsou dostatečná. A ač jsem klasickou kampaň nehrál, za mne jsou cinematické scénáře (hrál jsem čtyři), co tuto hru povyšuje nad průměr.  

Ke hře (včetně mechanik) a ději Chariot of Gods bych už jen dodal, že dobře pracuje s daným univerzem a scénář umně emuluje atmosféru prvního filmu Alien. Ničemu nevadí, že ho někteří z hráčů neviděli, ani že jiní film už viděli (motivy z filmů zajímavě točí a promíchává). 

Koupě krabicového Starter Setu pro hru ALIEN se na první pohled jeví jako šílenost. Obyčejná ukázka s jednou hrou za víc jak litr? Tak to pánové ve Free League přehnali!

Ale již na druhý pohled to dává větší smysl a já věřím, že mnozí hráči koupi této krabice upřednostní před pořízením celé hry. Ono se to má totiž tak: Free League v ALIENovi přišel s dvěma koncepty hry. Ten první je klasická kampaň, jak ji všichni znáte. Hráči si vytvoří postavy, odehrají s nimi hromady her, které na sebe navazují, sem tam někdo zemře a ty přeživší jejich hráči za získané zkušenosti vylepšují. Druhý koncept je filmový. Jde o jednorázovou hru, která má, podobně jako filmový scénář, začátek, dějový oblouk a očekávaný závěr.

Z vydaných materiálů pro toto RPG je zřejmé, že Free League vsadili mnohem víc na filmové hry. Podle mě udělali sakra dobře. A právě to je důvod, proč dává koupě Starter Setu velký smysl. Vy za své peníze nedostanete jenom předraženou jednorázovou hru. Za své poctivě vydřené prašule získáte plnohodnotný materiál pro všechny filmové hry, které autoři vydali. A hned ta první, Kočár bohů, je součástí této krabice. K tomu tam ještě máte hromadu jiných doplňků včetně kostek.

A já myslím, že již jenom Kočár bohů je super důvod ke koupi. Hru mám bohužel teprve rozehranou, ale první půlka byla něco neskutečného. Našlapaná atmosférou, výborná pocta prvním dvěma dílům filmové série. A kdo na filmech R. Scotta a J. Camerrona vyrostl, jako já, bude nostalgicky utírat slzy ještě druhý den.

Hra se tváří jako oneshot, ale je na dvě dlouhé nebo tři normální sezení. A pokud vám i po tom, co jsem napsal, přijde, že je to moc drahé, spočítejte si, kolik asi utratíte ve zhruba 5 lidech za dvě celovečerní návštěvy hospody?! Připočtěte fakt, že se Starter Setem si můžete zahrát další dvě cinematic hry, co Free League vydali (Ničitelé světů a Srdce temnoty) a doufám, že jsem vás přesvědčil a vy již sedíte u počítače a hledáte, kde by to šlo koupit.

5 hvězdiček z 5 je jasná volba, jinak to prostě nejde (milovníci filmové předlohy nechť si přičtou hvězdu šestou).