Hrobka dávného hrdiny, ztracená v houští hlubokých lesů. Kruh menhirů střežený zlověstným kultem Drunů. Elfská princezna, která z bezčasou trpělivostí vyhlíží zpoza závoje světa smrtelníků. Zapomenutý poklad ukrývající klíč k jejímu srdci.
Winter's Daughter je krátké melancholické a romantické dobrodružství laděné do žánru anglických pohádek a „fey“, určené pro postavy na 1. až 3. úrovni. Odehrává se v začarovaném lese a jeho hlavní část tvoří menší jeskyně o zhruba 15 místnostech, doplněná krátkým výletem do Férie, říše elfů.
Dobrodružství existuje ve dvou verzích, jedné pro OSE a jiné old-schoolové hry, druhé pro D&D páté edice. Je zasazené do světa Dolmenwood, ale dá se stejně tak dobře použít v jakémkoli jiném světě, který pracuje s pohádkovými motivy a říší elfů nacházející se za hranicemi světa smrtelníků. Hodí se třeba i pro použití v pohádkové verzi našeho světa.
Externí recenze a shrnutí
| Dinosaurium obskurních světů | Vandalicus a Markus | Podcast: Winter's Daughter |
- Pro vkládání hodnocení se musíte registrovat nebo přihlásit
Milá pohádka
Příjemné, pohádkové, na můj vkus až příliš nekonfliktní dobrodružství. Pro začátečníky a děti fajn, pokročilým hráčům toho vyjma atmosféry nemá zas tak moc co nabídnout. Velkou kaňkou je absence alternativních řešení – pokud se člověk chce dostat do jedné dějově klíčové místnosti, musí najít dva konkrétní „klíče“, bez kterých se nehne dál (možnost porazit strážce nepovažuji vzhledem k doporučenému rozsahu úrovni za alternativu). Tři až čtyři hvězdy, vzhledem fajn zážitku ze sezení dávám čtyři.
(Hodnoceno na základě odehrání – v roli hráče – a letmého přečtení.)
Skvělá jednohubka
Tomuhle dobrodružství není moc co vytknout. Takhle mají vypadat tutoriály.
Příjemná atmosféra, zajímavé překážky i nepřátelé, navíc vesměs takoví, že je triggerujete až nějakou vlastní (a celkem předvídatelnou) akcí. Jemné otevření bran oldschoolu bez frustračních ojebů.
Zároveň žádný hnusný railroad, který by nutil hráče absolvovat povinné tutoriálové kroky. Všechno je to nenásilně sestavené tak, že i při slušné míře nelinearity (v rámci toho, co rozsah 14 místností dovolí) nejsou hráči zaskočeni nebo nehrozí, že něco minou a přesto si vyzkouší různé aspekty hry.
Občas je to možná příliš haptické, ale není to otravný pixelhunting a překážky dávají smysl.
No a nakonec je to přehledně připravené tak, aby se to dalo hrát rovnou z příručky - jako kdyby Gavin Norman četl můj článek o tom, jak má vypadat prakticky použitelná příprava. Samozřejmě, že ho nečetl - prostě je to dobrý autor, který přemýšlí i o tom, jak se věc bude hrát.
Milučká krátká pohádka
Žil byl jednou jeden zlý elfský kníže z ledové Frigie a ten měl dceru, která milovala smrtelníka… Winter's Daughter je minidungeon (necelých 20 popsaných lokací) tak na jedno dvě sezení, který pracuje s motivy anglických pohádek a elfské říše Férie. V začarovaném lese v místě, kde se Férie prolíná se světem smrtelníků, se nachází hrobka rytíře z bájí. Postavy sem přivedou zvěsti o kouzelném prstenu, který má moc dát oba odloučené milence opět dohromady.
Nejsilnější stránkou dobrodružství je silná pohádková atmosféra a spousta neotřelých scén a výjevů. Goblini vylézající z poklopu v lesní půdě. Hlídka elfských rytířů v plátových zbrojích na bílých jelenech. Mramorová socha elfské princezny na podzemním jezírku plném plovoucích svíček...
Dobrodružství je vesměs nebojové (je tu snad jen jediný boj, který nespouštějí samy postavy), prozkoumávací. Zhruba polovina interaktivity je haptická – prohmatáváte sochy, odstraňujete plísně z fresek, hledáte indicie ve starém nábytku – a právě skrze tohle ošahávání jeskyně poznáváte příběh dávných milenců. Druhá poloviny interaktivity je sociální, především v druhé části, kdy se postavy dostanou do Férie k místu, kde je začarovaná princezna.
To vše na 32 stránkách psaných vysoce minimalistickým zápisem, který nemá skoro žádné souvislé věty a místo nich používá různé nadpisy, zvýraznění a odrážky (na můj vkus je tenhle extrémní minimalismus přece jenom trochu extrémní, ale nemůžu mu upřít, že je to přehledné a čte se to rychle).
Není to zázrak, ze kterého padnete na zadek – prostě jen dobře udělané atmosférické minidobrodružství v trochu netradičním žánru.
Podrobněji jsme se o Winter's Daughter bavili v podcastu Dinosaurium obskurních světů.