Shadowrun (2e)

Je ošidné hodnotit hru po tolika letech. Já sám mám vydání Shadowrunu 2ed v češtině za jeden z několika velkých milníků RPG u nás. Byla to první stolní RPG hra, která nebyla čistou fantasy. Herní mechaniky byly někdy ošidné, Astrál a Matrix komplikovaly plynulý herní zážitek, ale přes to všechno, i díky settingu, jsme si užili skvělou zábavu a pro mě osobně šlo vlastně o první a důležitý moment "aha, RPGčka nemusí být jen fantasy", který mě postupně nasměroval i na jiné žánry (to už jsem uměl číst obstojně anglicky).

Ale když dám nostalgii stranou tak má 2e maximálně na 2,5*.  Osobně mě bavila spíš technologická část než ta magická a pokud si dobře vzpomínám tak jsem nikdy nehrál za postavu ovládající magii. 

...popravdě to není moc dobrá hra. Ve své době dobrá byla. Když vyšla v češtině, tak byla na poměry doby dokonce skvělá - rozhodně nejlepší, co tu bylo dlouhou dobu k dispozici. Nicméně podobně jako GURPS, Shadowrun je hra, do které se zub času a designového vývoje zakousl velmi zlým způsobem. Stejně jako GURPS to je hra, kterou sice hrát můžete - ale vlastně spíš moc nechcete. Pravda je, že třetí edice (s druhou z velké části plně kompatibilní) byla hodně silné obrození, ale původní druhá edice samotná bohužel příliš skřípe a drhne.

Samozřejmě, svět je skvělý, nostalgie velká a pravidla nejsou příšerná - jen stejně jako GURPS jsou... přežitá.

Do dneška si pamatuji jak jsem to poprvé viděl reklamu, to bylo ještě před vydáním. A na Drakonu v 95(možná 96) jsem viděl skupinku jak to hrála a naprosto mě a kámoše to uchvátilo.  Jenom ty pravidla byli trošku dražší 699 kč na to dobu. Nicméně představa hrát postavu s raketometem a střelba samopaly mě dostalo. Samozřejmě první dobrodružství byli z dnešního pohledu katastrofální ale musím říci, že jsme si to užily. Jízdy v dodávkách, letání ve vrtulních, objevování Seatlu a okolí, deckeři a matrix, manové blesky, pan Johnson, vyjednávání s dohazovačkou fakt zábava.  Musím říci, že jsem si ty runy(běhy) fakt užil jako hráč i gamemaster. Samozřejmě pravidla měla své chyby, nedomyšlenosti ale pojetí světa a zbytek funkčních pravidel vše vykompenzovalo. 

PS. můj magický adept přežil z blízska výstřel z dalekonosného kanonu. ( samozřejmě s volnou karmou )

Hodnocení na základě dvou kampaní hraných za postavy

Shadowrun se z počátku zdál jako skvělý nápad, spojení fantasy, technologie a zločinu. Bohužel množsví chyb překladu druhé edice nepřispívalo srozumitelnosti a s postupujícím časem se ukázalo, že pravidla nijak nebrání šíleným postavám provádět šílené věci, spíše je v tom podporují. Zejména magie se ukázala jako prvek, který dokáže učinit postavy extrémně mocné, třeba jen na krátkou chvíli, a tím učinit hru téměř nehratelnou.

Shadowrun som chvilu hraval, ale skutocne otrasne pravidla ma rychlo odradili. Svet, kde sa fantasy prelina s akcnym scifi, je ale pre mna celkom pritazlivy a mozno by som si ho zahral s nejakymi pouzitelnymi pravidlami.

Jediné co si pamatuju. Že mi to tehdy přislo strašně cool, ale strašně složité. Není to cyberpunk ale spíš cyberfantasy. Může to být hodně zábava, spousta skvelých hlášek, ale jsou lepší hry. A já po pár hrách nějak už neměl potřebu se vracet. Možná s jinými lidmi a s hlubší znalostí žánru....

Shadowrun má svoje kouzlo, ale druhá edice měla zvlášť při delším hraní svoje vady, které se prostě postupně projevily. Na druhou stranu prostředí je jak fascinující tak fantastické a je štěstí, že u nás tahle hra vyšla a zároveň neštěstí, že se víc neujala...

Shadowrun jsem hrával a líbil se mi jak setting tak i pravidla, ač tedy někomu pravidla moc nesedí. Podle mne pravidla vystihují nevyzpytatelnost Shadowrunového světa - já jsem tedy nikdy nebyl schopný spočítat si ty pravděpodobnosti u hodů kostek. Velmi se mi líbí u něj archetypovatelnost postav i to, že setting má svůj typický "drive". Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale přikláním se k názoru, že z prostředí se dá vytáhnout mnoho dobrých her.

Hodně dobrá hra.