Thunderdelve Mountain

Je to víc než půl roku, co jsem se od trpaslíka Nimrona dozvěděl, že legenda o ztracených Rajských síních je pravdivá. Dávné trpaslické království ale obsadily nestvůry, a co hůř, beze stopy v něm zmizela princezna Grona. Postupně jsem se proto chopil rolí několika aspirujících hrdinů, trpaslíků na 7. až 9. úrovni, a vydal se pro princeznu, kouzelné kladivo a dračí hlavu.

• Jako první do podzemí vstoupil Parrow Blackaxe. Použil tajný vchod, dostal do těla od zlobra a padl pod náporem rudých červů.
• Goin Cletfist brzy dorazil červy, vyzvedl Parrowovy věci a hned za rohem objevil proslulý artefakt, Hammer of Vitrion. V tu chvíli modul chybně předpokládal, že jsem už vyhnal loupežníky a osvobodil princeznu, a rovnou mi tak ústy Nimrona naložil další úkol. Neosvobodil, a co víc, cestou k princezně Goina roztrhali vlci (souboje jsou tu vážně tuhé, hlavně boje proti přesile, kdy pravděpodobnost hraje proti jednotlivci).
• Nera Crystalmace vlky pobila, hned o pár rohů dál ale padla rukou vůdce loupežníků Redface.
• Ordrin Silverheart se prokázal jako skutečný hrdina (jak na konci potvrdila i bodovací tabulka, které mu na základě nasbíraného zlata, pobitých nestvůr a prošlých lokací). Redface zabil (s 1 životem!) a osvobodil princeznu Gronu – načež dostal za úkol najít už dlouho držené kladivo. Každopádně Ordrin dokončil průzkum celého dungeonu, porazil draka a na základě vize se stal novým pánem Rajských síní. Sláva mu.

Ze všech mnou zatím odehraných sólo dobrodružství mělo tohle nejblíž ke standardnímu DnD zážitku, byl to obstojný dungeoncrawl. Ani jeho backstory nebyla úplně jalová a dungeon by mohl fungovat i v běžné skupinové hře. Je rozdělený na tři sekce, které se postupně odemykají, mimo to se ale hráč může prostorem pohybovat volně. A co víc, díky náčrtku mapy, runovým nápisům a různým dalším indiciím se může pohybovat informovaně. Dungeon je převážně bojový, většinu setkání obstarají nestvůry, nachází se v něm ale i pár inteligentních protivníků, se kterými se občas jde i nějak domluvit.

Zmíněná volnost pohybu má ovšem i odvrácenou stránku – modul nepočítá se všemi variantami postupu a dost rušivě působí, když vaše postava s kouzelným kladivem dostane za úkol najít kouzelné kladivo. A podobných chyb je v modulu víc. Hra má dobře vymyšlený způsob záznamu akcí – text vás na mnoha místech vyzve abyste v tabulce zaškrtli písmeno. Vlastníte stříbrný klíč? Škrtněte písmeno N. A pak přijdete do místnosti se stříbrnou truhlou a text se vás rovnou vyzve, že pokud máte přeškrtnuté písmeno N, pokračujte na odkaz 432. Jednoduché a elegantní, ovšem jen do té doby, než se vás text zeptá, zda máte škrtnuté písmeno, které v záznamové tabulce vůbec není! Pár chyb, například nepopsaných dveří, obsahuje i mapu. A všechny tyto chyby žel jinak nadprůměrné sólo dobrodružství srážejí dolů.

A co víc, dobrodružství jsem odehrál během pár hodin, rozprostřených ovšem do několika sezení napříč půlrokem – což mě přivádí na myšlenku, že převážně soubojový dungeoncrawl, který se nutně zvrhne v rollfest, možná pro sólo dobrodružství zas takové terno není.