Castle Xyntillan

Vložil(a) Markus dne
5
Průměr: 5 (2 hlasů)
2019
Megadungeon ve strašidelném hradě ve švýcarských Alpách

Městečko Tours-en-Savoy by bylo běžným kupeckým městem kdesi v alpském údolí na obchodní trase do Švajcu, nebýt jedné drobnosti. Asi dva dny chůze z města do jednoho z bočních údolí stojí u břehů blankytného plesa opuštěný novogotický hrad-zámek Xyntillan, velkolepá šílená stavba po rodu Malévolů. Jenomže Malévolové dávno vymřeli po meči (aspoň se to tvrdí) a v jejich hradě prý straší a dějí se tam podivné věci. Což ale láká dobrodruhy z celé Evropy...



Castle Xyntillan je oldschoolový megadungeon v odlehčeném žánru „funhouse“, vhodný pro postavy od 1. do 6. úrovně. Jde o poctu prapůvodním dílům tohoto žánru, jako je např. Tegel Manor (1977). Na 132stranách představuje strašidelný hrad plný podivných věcí a ještě podivnějších obyvatel. Jeho struktura je surrealistická, záhadná , hrad má tři rozlehlá patra a údajně i podzemí s celým lesem (?!). Je určený pro otevřený průzkum v sandboxovém duchu, vhodný pro izolované epizody i pro rozsáhlou kampaň.

Kategorie produktu
Vydavatel

5

Castle Xyntillan patří k mému osobnímu The Best současné OSR scény. Jednoho dne bych mu chtěl napsat plnohodnotnou recenzi, ale tenhle komentář zatím jen předběžné upozornění a doporučení. Budu psát bez spoilerů, protože podle mě stojí za to si zahrát.

„Strašidelný“ hrad koncipovaný jako megadungeon. „Strašidelný“ je v uvozovkách, protože je to taková ta stylizovaná, vtipná strašidelnos t – zpívající kostlivci v uniformách, oživlé sochy, mluvící obrazy, hrozivé kvílení, vycpaná monstra... Budova je ohromně rozsáhlá (300 likací), zaplněná roztodivnými nástrahami. Zdaleka to nejsou jen souboje, je tu taky spousta neživých puzzlů, divných kouzelných předmětů, 60 nehráčských postav (!). Není to pochopitelně „realistické“, nicméně i tak má hrat nějakou vnitřní logiku, tématické okruhy, opakující se motivy a hráči můžou vypozorovat, jak funguje. To považuju za důležité – náhodná změň roztodivných setkání bez jakékoli pravidelnosti může být ve hře snadno frustrující. Pohádkový hrad, který má sice pokroucenou, ale pořád logiku, je něco jiného. To se dá odpozorovat a pracovat s tím.

U megadungeonů bývá riziko, že začnou být repetitivní, že prostě pořád to samé dokola vás nebude bavit. Xyntillan se tomu myslím zdárně vyhýbá – pozdější, hůř dostupné pasáže se tématicky proměňují, samozřejmě roste obtížnost, v jedné fázi se prostředí kolem vás úplně promění, skoro jako byste se ocitli v nějaké pohádce. Modul má v sobě taky zabudováno několik „questů“, které hráči můžou odhalit a řešit a které dávají hře strukturu, aby nebyla jen bezcílným bloumáním do kola. Další dynamiku tomu dodává vyvíjející se vztah se členy zdejšího rodu Malévolů, kteří mají mezi sebou různé křivdy a pletichy.

Xyntillan je zkrátka skvělou ukázkou level designu otevřené, sandboxové hry. Můžete jít kamkoli a dělat cokoli... a ať půjdete kamkoli a uděláte tam cokoli, vznikne vám nějaká zajímavá linka. Různé lokace jsou vzájemně provázané, odkazují na jiné a ovlivňují je, různé prvky nebo „úkoly“ ponoukají k dalšímu průzkumu.

Silně doporučuju nekonvertovat to do ničeho jiného a fakt to hrát ve starém D&D. Na prvních úrovních je to samozřejmě hodně o tom, jak banda balíků na 1. úrovni přichází vykrást hrad a polovina jich u toho zemře. Ale hra s tím počítá, hrad je plný drahocenných pokladů, díky kterým se dá rychle nalevelovat, anebo mocných kouzelných předmětů, které to kompenzují. Funguje tu dynamika vysoké riziko, vysoká odměna. A hlavně mi to k žánru rozverné „hororové“ pohádky v 17. století velice sedne.

Tak si udělejte svoje vlastní balíky a hurá do hradu! Já mezitím budu pořádat otevřené online hraní a posílat zápisy z her.