Saturnine Chalice

Na to, že má jít o jednohubku na jednorázové sezení nebo zpestření cesty v rámci delší kampaně, dobrodružství zasype GMa (a pokud ten nezasháne, tak i hráče) obrovským množstvím vaty a zbytečného obsahu.

Jedná se o klasický formát dobrodružství "zjišťujeme, co se tu stalo", okořeněný hororovou atmosférou. Samotná zápletka není špatná a hororová atmosféra je budována celkem obstojně, ale to jsou jediné dva klady, které jde v dobrodružství najít.

• Už během přípravy je GM zasypán několika stránkami backstory, ze které je zřejmé, že bude rád, když se mu do hry podaří dostat dva odstavce.
• I tyhle dva odstavce, které objasní "jak to tedy bylo", nepřichází do hry po kouskách, aby si hráči poskládali postupně všechny dílky skládačky, ale jsou odprezentovány naráz, v jedné místnosti, ve formě frontálně denníku a dopisu, který si hráči jen pasivně přečtou. Že to má podobu poměrně dlouhých handoutů jim na atraktivitě nepřidá.
• Puzzle k řešením hráčů jsou jednoduché úlohy, které v kotextu ostatního obsahu nedávají vůbec smysl (proč má ochranná runa před prastarými bytostmi podobu klikiháku, který po přiložení na kódovací tabulku v moderní angličtině vyhláskuje její význam)? Forma navíc neskutečně ruší a rozbíjí pracně budovanou hororovou atmosféru, takže je lepší tuhle část vůbec nepoužít a místo toho prostě házet na dovednosti.
• A celá zápletka je protkána množstvím narážek a easter-eggů, který možná ocení nějaký znalec svatých textů Abrahámovských náboženství, (pokud tedy nejsou úplně smyšlené, to nejsem schopen posoudit), ale průměrnému hráči nejspíš moc neřeknou.

Kdyby se celé dobrodružství zredukovalo na hororové prvky a zestručnilo na deset stran, dosáhlo by na obstojné tři hvězdy. Kdyby si někdo dal práci, a lépe rozvrhnul dávkování informací, nejspíš by dosáhlo i na slušné čtyři. Ale v tomhle stavu nezbývá dát než dvě.