Rebel Crown

Vložil(a) KDolecek dne
4
Průměr: 4 (4 hlasů)
2020
Hra dvorních intrik, ambic a konfliktů

Rebel Crown je hra dvorních intrik, obsesivních ambic a nebezpečných konfliktů. Pravý vládce se vrací z exilu se svými nejvěrnějšími a chce dobýt zpět své království. Jeden z hráčů se ujímá role Vyzyvatele, dřívějšího dědice trůnu, který byl zrazen vlastní rodinou a oloupen o svá práva. Ostatní hráči jsou jeho nejbližší spojenci: moudrý kancléř, oddaný rytíř, idealistický šlechtic, pomstychtivý voják nebo prospěchářský psanec. Každý má vlastní povinnosti a ambice, které ho budou dostávat do sporu s ostatními i sebou samým. Skupinu poutá jej oddanost členů k Vyzyvateli.



Hra obsahuje mapu království s provinciemi, frakcemi a důležitými kontrolními body. Úkolem hry je získat na svou stranu dostatečně velkou sílu, abyste se mohli zmocnit trůnu, který je právoplatně váš.

Autor odhaduje délku vzorové Eagle Campaign na 12-20 sezení dle míry zaměření na postavy a věnování se vedlejším dějovým liním.

Rebel Crown stojí na systému Forged in the Dark, a sdílí tak mnoho prvků s Blades in the Dark.

Vydavatel

Produkty pro tuto hru

Průměrné hodnocení Název Vydáno Kategorie Jazyk
3
Průměr: 3 (1 hlas)
Hodnota
60.00
Serpent & Oak 2021 Rozšiřující příručka Dva alternativní scénáře pro Rebel Crown

3

Za zvládnutí a využití FitD mechanik dávám dvě hvězdičky. Za herní zážitek dávám třetí. Herní zážitek byl skvělý, to ale kvůli hráčům ne pravidlům.  Hra opravdu umožňuje hrát zajímavou premisu, jak zmiňovali Stařec s Bohoušem. Samotná kniha Rebel Crown ale pro kvalitu tohoto zážitku udělala velice málo.  Jediné co přináší, tak je ten samotný nápad politického zápolení ve feudálním království. Cenovku 15E si opravdu nezaslouží. Ještě s množstvím chyb, které obsahuje.

Teď k tomu, s čím jsem měl na knize problém a s čím jsem při vedení bojoval.

Problém s RC ale je, že bere hodně pravidel z BitD, ale implementuje je jen částečně a ony  působí tak prázdně/nedůležitě/nevyužity k plnému potenciálu. Pravidla bych po přečtení rozhodně nepochopil kdybych neměl zkušenosti s BitD, i když hra se vydává za plnohodnotnou. Vlastních pravidel přidává málo a za vypíchnutí stojí snad jen pravidla pro bitvy.

Kdyby to někdo chtěl vést, v následujícím rantu snad najde pár rad.

Situaci s duchy jsme reskinovali a to ze dvou důvodů:

1) původní přístup: "duchové jsou vraždící nemyslící přízraky a nic víc kolem" toho je nudný a jen omezující prvek

2) Stařec se svou postavou náboženského osvícence/fanatika měl tendence s duchy hodně interagovat a tak jsem mu nechal volnou ruku a k duchům jsme přistupovali trochu více jak v blades, kde se je dá i ovládat, získávat z nich informace a tak.

SCORES. Scores jsou docela velké akce - vyvolání vzpoury, obléhání apod. Akce, které se nedají stihnout za večer nebo den, jako například vykrádačka či vražda v bladech. Jsou to akce, které ve fikci trvají týdny. Jak k tomu tedy přistupovat?

1) Odehrát jen jeden, nejdůležitější okamžik daného počínání, přistoupi k tomu jako ke score v blades.

2) možnost, kterou jsem na začátku chápal, jakože to tak RC zamýšlí a pořád si to víceméně myslím: udělat si koláž událostí, které se odehrají klidně v oknu několika týdnů a vedou ke splnění daného score.  V tomto případě ale přestává dávat smysl mechanika flashbacků a též mechanika "Vystresování se", když scores trvají mnoho dní a klidně se odehrává na různých místech.

Potom je trochu obtížné rozlišovat, co je vlastně information gathering, co je downtime a co by už mělo být ponecháno na score.

Hra nic z těhle úvah nad mechanikami neadresuje. A co je ale ještě horší: nijak moc neadresuje ani tón, pocit, ideální přístup ke hře, zkrátka flavor.

Jediné, co hra přináší, je mapka království a popis frakcí. To si ale iniciativní GM udělá klidně sám. Opět, rozhodně to nestojí za 15E.

Základem, jak si hru užít je soustředit se na RP, free play mezi postavami a nebát se jít do konfliktů mezi postavami. Ideálně veškeré domlouvání na dalším postupu dělat in-game. V normálním sword and sorcery fantasy klidně každý hráč řekne něco jiného: já chci jít do hospody, já si chci jít proluvit s tamtím zajímavě vypadajícím dědou, ok a my dva se půjdem projít do okolních lesů. Ale v RC, asi protože fikční dopady akcí jsou mnohem větší, se hráči furt chtěli na všem domlouvat (hodně jsme nad tím debatovali a postupně tyto dlouhé meta debaty vytlačovali) Dlouhé meta domlouvání jde jak proti filozofii blades (act now and plan later by usage of flashbacks) tak proti RC, kde hrajou velké a schopné jedince formující království a mnoho XP triggerů se aktivuje, až když jsou vlastně postavy v konfliktu nebo diskuzi, ale herní, ne metagamové.

 Postavy mají lehce rozdílné představy (a XP triggery) o tom, jak by měl claimant vést své kroky a claimant, který je v asymetrické dominantní pozici, by se zas neměl bát své dominance nad ostatními PCs využívat.

Jsem za hru rád a děkuji svým hráčům, díky kterým to bylo zajímavé. Protože kvůli pravidlům to rozhodně nebylo.

4

Podepisuji hodnocení, co napsal níže Stařec. Já jen odečítám tu jednu hvězdu (jak sám zmiňuje) za to, že to není tak dotažený produkt. Hra zasazuje mechaniky Blades in the Dark do jiného ale zajímavého scénáře, vyžaduje však díky tomu mnohem více práce (oproti Blades) pro to, aby dobře šlapala. Podstata hry je trochu někde jinde než u Blades (viz Stařec níže), ale mechaniky tomuto posunu úplně neodpovídají. Spíše než finální verzi 1.0 by tomu spíše odpovídalo verze 0.8 či 0.9 (hráno dle oficiální verze z roku 2020). 

Zároveň také děkuji Panu Rybovi za vedení hry a Starci a ostatním spoluhráčům za skvělý zážitek u hraní této hry.

 

5

U FitD her se mi líbí zaměření na konkrétní styl hraní. U Blades in the Dark to jsou mise mimo zákon, u Rebel Crown se hra soustřeďuje na zavrženého dědice koruny, který musí získat nazpět své tituly a svou říši. Příručku mám načtenou jen částečně, pouze pasáže, hodnotím převážně na herní zkušenosti. 

Kniha předpokládá, že hráči mají s FitD zkušenost, řadu situací jsme si pro jistotu doplňovali texty z Blades in the Dark - na dovysvětlení, ujasnění, pro účely rozhodnutí se mezi několika variantami, jak co vykládat atd. Nejspíš proběhla snaha učinit text samostatný, ale samostantý mi nepřipadá. 

Na Rebel Crown mě zaujalo hned několik věcí: za prvé figuruje s tím, že někdo z družiny je de facto protagonista - tedy claimant, dědic koruny. A pak posouvá fikční časový rámec na dny a týdny (na místo hodin a dnů typických pro tradiční RPG). Systém může vést k tomu, že hráči hrají své tahy samostatně, bez účasti ostatních hráčů, a po docela dlouhou dobu - mimo tah je občas těžké ukočírovat to, že jako hráč musím vymyslet svůj vlastní narativní segment a zároveň sledovat vyprávění ostatních hráčů. Nebýt součástí narativu ve výsledku není problém, protože hra díky tématu i systému generuje situace, které jsou zajímavé bez ohledu na vlastní účast, ale soulad oněch dvou činností je občas výzva. 

Ve výsledku je pro mě Rebel Crown (a to jsme ještě nedohráli) stejně zajímavým zážitkem, jako Blades in the Dark. Umožnil mi hrát koncept postavy, který jsem považoval za příliš románový (vyžadující příliš mnoho režie) na to, aby se dal hrát v RPG, dává do popředí formování příběhu hráči, nikoliv Vypravěčem, a přináší vcelku originální zážitek. 

Dávám pět hvězd kvůli kvalitě hráčského prožitku, pro téma a systém jako takový, ale přísnější hráči si mohou jednu hvězdu odečíst za to, že příručka není plně samostatná a je lepší doplnit ji čtením/zkušeností s Blades in the Dark. 

A děkuji Panu Rybovi i spoluhráčům za originální a zajímavou hru!

Hranost 23
2