Talislanta (1e, 2e)

Talislanta je hra zasazená do stejnojmenného psychedelického světa Talislanta plného magie a roztodivných ras a zvířat. Prostředí vychází hlavně z románů Dying Earth od Jacka Vance, ale původní autor uvádí i hodně dalších zdrojů inspirace – některé povídky H. P. Lovecrafta, komiksy Heavy Metal, cestopisy Marca Pola, Pohádky tisíce a jedné noci, staré časopisy National Geographic… Svět je charakteristický vysokou mírou magie, technologickými prvky, jako jsou vzducholodě, a absencí běžných fantasy ras, což podtrhuje i slogan „No Elves!“. Je popsaný spíš zeširoka jako pestrá sbírka různých a často hodně odlišných oblastí. Ty nejsou vnitřně moc provázané, aby bylo možné začít hrát v libovolné z nich bez nutnosti napřed studovat všechno ostatní.

Hra se vymezuje proti tehdejším složitým simulačním systémům a používá vlastní jednoduchá univerzální pravidla. Tvorba postavy je zjednodušená na výběr archetypu (kterých je ale víc než 80), který určuje výchozí vlastnosti, dovednosti, vybavení, majetek a zvláštní schopnosti postavy. Každý archetyp je kombinací rasy, kulturního původu a povolání a (vedle pravidlových údajů) má jen stručný několikařádkový popis a obrázek. Archetyp je možné doplnit zázemím (měšťan, vesničan, kočovník, vyhnanec). Veškeré vyhodnocování probíhá hodem 1k20, ke kterému se jako bonus nebo postih přičte rozdíl vlastnosti/dovednosti postavy a obtížnosti činnosti, načež se výsledná hodnota porovná s jednoduchou „tabulkou.“ Hra nepoužívá úrovně ani žádné zkušenostní body – postavy se prostě zlepšují tak, jak to fikčně dává smysl.

Jako první vyšla bezpravidlová příručka světa The Chronicles of Talislanta (1987), ale ještě ten samý rok vyšla i základní příručka s pravidly The Talislantan Handbook (1987). Pomyslnou trojici základních příruček uzavírá bestiář A Naturalist's Guide to Talislanta (1987). Později byl materiál z různých dalších doplňků zapracován do základní příručky a ta byla učesána, rozšířena a vydána v revidované podobě jako Talislanta Handbook and Campaign Guide (1989). Toto druhé vydání se taky označuje za „druhou edici“, byť rozdíly oproti původní verzi jsou minimální a jde především o zapracování materiálů z rozšíření. Právě tato edice dosáhla slušného úspěchu, prodala na svou dobu obstojných 12000 výtisků a zapsala se do paměti mnoha hráčů.

Autorovo nakladatelství v roce 1990 zkrachovalo. Práva hry mu ale zůstala, a tak je v licenci poskytoval jiným vydavatelstvím a hra vycházela v dalších edicích. Nejbližším následníkem je krátkověká třetí edice Talislanty (1992) od Wizards of the Coast. Žádný nástupce se ale už moc neujal. Autor potom s pomocí komunity zajistil skeny příruček a téměř všechny knihy zpřístupnil zdarma pod licencí Creative Commons (až na geografické průvodce řady Cyclopaedia Talislanta, které psali externí autoři). Talistanta je tak jednou z mála významnějších her, které jsou dnes volně dostupné.