Old-School Essentials

Staré D&D- ucelené, sjednocené, jednoduché s libůstkami i nešvary.

Kniha obsahuje texty jak pro hráče tak pro vypravěče a má i dlouhý bestiář. Uvnitř se nachází inspirující černobílé i celostránkové barevné ilustrace. Pokud se chcete vydat do podzemí o vzoru vašich tátů a dědů, tahle pravidla vám to umožní se vší parádou. Nečekejte nějaké složité výpočty nebo odolnosti a raději si vytvořte postavy dvě, protože tahle hra vám vítězství tak snadno nedá.

Asi to není nejlepší hra ze všech, je ale dokonale přesná v tom, čím být chce a hlavně v tom, co potřebuji. Jasně že leckteré mechanismy v OSE jsem z dnešního pohledu zastaralé, překonané, nedostatečné... Jenže já chci systém jen s určitou mírou komplexity, ve skutečnosti co nejstručnější a nejohlodanější, zbavený všeho toho čtyřicetiletého nánosu. V částech, jejichž komplexita mi nestačí, si ji dobastlím sám. Ano, velmi pravděpodobně se tím leckdy vydám slepými uličkami, které někdo označil již před desítkami let. Jenže jen takhle mám možnost vyhnout se svůdným bulvárům a vydat se vpřed zastrčenými postranními uličkami, pokud to tak mně a naší skupině vyhovuje. Navíc přidávat je vždy jednodušší než ubírat a hledat vlastní cesty je vždy zábavnější než nechat se vést.



Tomuto přístupu ohromně pomáhá i přehledná sazba, asi nejpřehlednější, jakou jsem kdy v příručce viděl. Úseky pravidel nepřesahují dvojstrany, odstavce jsou krátké a hutné, věty jsou osekané o každé jedno zbytečné slovo. Tak to mám rád. Na okecávky mám fantazii nebo jiné settingové příručky, pravidla mají být technicistní a neutrální. OSE je hra, o které jsem léta snil, aniž bych o tom věděl.

Přesně takové hodlám napsat, protože je založeno na praxi hraní modulu Castle Xyntillan s Markusem, a to aniž bych si poctivě pravidla pročetl a spíš je poznávám během hry. 

U OSR mě vždycky zaráží ten teoretický důraz na player skill vs character skill, kde player skill je velmi často zamýšlen jako schopnost kreativně kombinovat dostupné prvky scény - prostředí, inventář, fikční situace atd. za účelem vyřešení problému (např. překonání nepřítele, který blokuje postup vpřed), s tím, že mechanické schopnosti postavy jsou velmi omezené, aby neupozadily výše zmíněné. Mechaniky vlastně neposkytují žádnou podporu pro tento styl hraní vyjma nebezpečí - jako hlavní motivaci typický OSR systém pro tento styl používá jednoduše "nátlak", že přímý střet vyústí v pravděpodobnou násilnou smrt postavy a tak je třeba se mu vyhnout nebo naopak vybudovat silně výhodnou pozici.  "Kreativní využívání prostředí, (např.) inventáře a fikční situace" mi pak přijde mechanikami podporované např. v systému FATE, kde systém aspektů postavy a scény a možnosti vytváření dalších situačních aspektů umožňuje soustředit se právě přímo na tuhle kombinatoriku a vytváří tak přímý kontrast. 



A ačkoliv to určitě není jediný záměr OSR hry, právě tento motiv mi přišel centrální při hraní OSE a toto hledisko utváří můj celkový názor na tento systém. Při hraní OSE mi připadá, že jednoduše nenabízí dostatek prvků pro tuto kombinatoriku a hráč je odkázán primárně na prostředí (a kvalitu prostředí) - minimálně počáteční inventář se omezuje na základní předměty k přežití, a je tak limitován přístup ke "kreativním" předmětům (skleněné kuličky, se kterýma se teď můžeme postavit celé armádě kostlivců!), a lehce démonizované "character skilly" představují příliš nejistou pomoc založenou čistě na štěstěně. 



OSE pak výrazně prohrává při porovnání třeba s DCC, které často do situace jednoduše přináší mechanickou podporu akcí, které přináší víc prvků do situace, jež je pak možno kreativně kombinovat - ať už to jsou bojovníkovy "mighty deeds of arms", které skvěle ozvláštňují prosté "I'll hit it with a stick" a udržují bojovou scénu v pohybu, mění ji, tak kouzelníkova kouzla, která vedle primárního efektu mají také ty vedlejší, které často mohou inspirovat k netradičnímu "zneužití". 



Uvidím, zda a jak se můj názor promění s větší praxí, ale ačkoliv mám z hry velmi pozitivní zážitky, přičítám je primárně scénáři a společnosti a pravidům navzdory. 

S retroklony je to těžké. Vycházejí ze starých her, plných chyb a špatných designových rozhodnutí a musí se s tím nějak poprat. Některé zkouší staré mechaniky opravovat, jiné se snaží je lépe uspořádat a vysvětlit staré texty. OSE má blíž k těm druhým, což je dobře, protože až na největší hrůzy zachovává maximum z původního - a i to THAC0 se v něm volitelně používat dá.

Co se týká hry samotné, tak půjčím si vlastní recenzi DnD BASIC, který OSE retroklonuje.

Je to retroklon asi nejlepší ze "starých" edic DnD.

Už je dostatečně dobře zpracovaná, aby se podle toho dalo hrát a zároveň ještě nenabobtnala do nesmyslné složitosti. Procedury dungeoncrawlu jsou čisté a jednoduché a mají potenciál vytvářet zajímavé situace a ozvlášťnovat i velmi tupě nadesignovaná podzemí. Souboje svižné a přitom mají jistý taktický aspekt a hra neháže moc klacků pod nohy. 

Proč tedy jen 3 hvězdičky?

1. dolů je za hodně zastaralý design. Nejednotné mechaniky, pro hráče je často bezpečnější možnost "nehrát". Ale abychom byli spravedliví, alespoň nabízí volitelné variantu pro to strašidlo jménem THAC0.
2. dolů je za nedodělky na každém kroku. Při čtení vám přijde, že vše do sebe zapadá, ale pokus prakticky podle toho hrát odhaluje spoustu nedodělků a nedomyšleností. A tím nemyslím nějaké speciální situace (jejichž řešení vedlo k bobtnání pozdějších edic), ale kusy základních pravidel pro vyhodnocování běžné hry, které se pak musí předávat zvykově a zkušeností - včetně efektu tiché pošty.

Nicméně smíříte-li se s výše uvedeným, je to hra, která na současné poměry překvapivě dobře funguje - a hlavně nabízí všelijaké netradiční prvky, které z RPGček vytlačil čas a vlastně je to škoda. Ne, že bych chtěl, aby se do mainstremu vrátily - to ne. Ale jsou herně zajímavé, dnešníma očima i docela out-of-the-box a stojí za to si je občas připomenout - asi na stejné úrovni, na jaké stojí za to občas vyzkoušet nějakou moderní indie tvorbu.

+Díky této a jiným OSR si mohu zahrát původní dobrodružství DnD B/X ale i nové, řekněme lépe okořeněné a čtivější.

-Chudý bestiář. Jako je dobrý, lepší jak JaD ale chybí mi pár řádků navíc.

(+Cením Medvýra, zní to líp jak Sovodvěd)

Chvilku jsme hráli Dungeons & Dragons 5. edici, ale ta se mi nikdy nelíbila. Moc přeplácaná a komplikovaná. Když jsem si měla zvednout úroveň, tak mě to neskutečně odrazovalo.

Pak kamarád přišel s Old-School Essentials, které mají být taky Dungeons & Dragons, ale jednodušší. A je to tak! Hrát tuhle hru je oproti nejnovější verzi zábavnější, víc se věnujete hraní a míň pravidlům. ?Navíc máme pravidla pořád u sebe v batohu a nic nám nebrání hrát kdykoli a kdekoli. DOporučuju všem!

4 hvězdy jsou za layout, super stručný (i když na pár místech až moc stručný) a přehledný text.

U OSE nemá smysl komentovat pravidla a mechaniky, je to 40 let staré DnD pro ty, kdo přesně tohle chtějí. Ostatní si z něj buď vykradou, co se jim hodí, nebo je nezajímá.

Všechno co bych chtěl dodat bylo už řečeno přede mnou. Jeden z nej retro klonů, který jsem zatím měl čest poznat.

Nejsem si jistý jestli můžu dodat něco co ještě nebylo řečeno, původní B/X a BECMI byli svou dobou dobře zpracované a zjednodušené pravidla vycházejíc z původního DnD, OSE tyhle kvality jen zlepšuje. Určitě jde o nejlepší způsob jak hrát staré DnD.

Pokud chcete hrat retroklon, tak nema cenu hledat jinde. Minimum zmen, ale skvele vycisteno, vypilovano a usporadano. Prehledny layout, prehledne deleni knihy, zahrnute nejcastejsi upravy (jako treba stoupajici AC). 

Basic DnD je nadcasova hra sama o sobe. Ze vsech starych edic je tohle edice, ktera se da i po ctyriceti letech bez problemu dlouhodobe hrat a Old School Essentials ji dal moderni prehledny kabatek.

Kdyz nic jineho, tak doporucuju jako nahled do historie DnD (a potazmo Draciho Doupete).