Za hadí dýkou

Hadí dýka je sepsaná jenom na sedm stránek a dvě z toho jsou mapky, ale přesto je tam obsahu na bez problému dvě delší sezení. Už samotná cesta do chrámu hadího boha vám vydá na menší minihru, která dokáže postavám slušně zavařit, pokud nezvládnou vedro na poušti a chytnou k tomu pár náhodnejch setkání. A pak přijde dungeon a tam teda smekám klobouček, Otovi se povedlo do dvou menších pater chrámu o asi 15 lokacích nacpat tolik srandiček, pastiček a hejblátek, že se zabavíte na řadu hodin. Obtížnost je opravdu vysoká, stačí jeden chybnej hod nebo mávnout rukou a něco se rozhodnout prostě neřešit, něco minout, neprohledat a hned si způsobíte průser, z kterýho se budete jen těžko dostávat. Spousta nalezenýho vybavení a lektvarů má v dungeonu nějaký zajímavý využití, který je často klíčový pro vyřešení nějaký lokace, takže se opravdu vyplatí postupovat opatrně a snažit se všechno prohmatat, ukořistit a vyhejbat se přitom často smrtícímu nebezpečí (hlavně ta socha hadího boha z prvního patra obsypaná strigama je fakt cool!) a nejít na všechno jen stylem Krlééééš! :) A pokud nemáte partu elfů, budete se při každým průchodu mezi místnostma doslova modlit, abyste nepotkali hady způsobující jedem paralýzu, protože vám může herní parta x krát zůstat nehybně ležet a čekat, až je hadi sežerou. Zpočátku jsem byl překvapenej, že se tam moc nebojuje, ale časem zjistíte, že toho boje tam je překvapivě dost. Odpočet času, než se postavy vrátí na povrch z chrámu, pak krásně namodeluje, jestli se pro ně situace přiostří ještě na závěr a dostanou na budku od uctívačů jinýho boha. A mimochodem Otovy nápady na bojový povely vůdce cizích vyznavačů dávaj souboji šťávu, takže to není jen další a další náhodnej combat bez smyslu, ale zábavná a zajímavá akce.

Hrajte to!

Zápis ze sólo hry tady