The Quiet Year je tvůrčí vyprávěcí hra točící se kolem mapy, kterou postupně dokreslují sami hráči. Hráč nebo hráči společně vyprávějí příběh o vesnici v postapokalyptickém prostředí, která po dlouhé válce odehnala své odvěké nepřátele, Šakaly. Teď ji čeká jeden klidný rok, kdy může budovat, než přijde zima a s ní nepřátelé noví.
Středobodem hry je mapa vesnice: začíná se s prázdným listem, který se postupně zaplňuje. Základem hry je balíček 52 karet, z nichž každá odpovídá jednomu týdnu v roce a každá spouští určité události – zlé noviny, dobrá znamení, odklady projektů, náhlé změny štěstí. Aktivní hráč otočí vrchní kartu z balíčku a podívá se do pravidel, jaké události jeho karta odpovídá. Následně zakreslí cokoli, co podle něj souvisí s příběhem, který v rychlosti popsal ostatním hráčům. Tímto způsobem se před hráči rozehrává zajímavý příběh jedné komunity. Každé rozhodnutí a každá akce probíhají na pozadí krátícího se času a rostoucích obav. S koncem roku přicházejí nepřátelé a – přibližně po 3 až 4 hodinách hraní – končí i hra. Uzavírá se otočením pikového krále, který symbolizuje příchod ledových pastýřů. Co jsou zač? Na to už musí hráči přijít sami.
Hra je připravená na libovolný svět, od Nového světa v 16. století až po stanici na daleké planetě. Výsledkem je příběh jednoho roku a mapa vesnice, která se dá použít jako prostředí pro jiné hry.
Překlad
| Přeložený název | Přeloženo Seřadit vzestupně | Překladatel | Vydavatel | Jazyk překladu | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
|
Klidný rok | 2020 | Vladimír Tichý | 
|
Odkaz |
- Pro vkládání hodnocení se musíte registrovat nebo přihlásit
Nemám co vytknout.
Hra je dobrá pro nováčky. Hráno s maminkou, moc ji to bavilo. Nápovědní karty krásně vedou vývoj vpřed. Hra splňuje všechno, co o sobě prohlašuje.
Že tokeny nespokojenosti mají malý význam je naschvál a hra to vysvětluje následovně: diskuze v komunitách není jasná a cílená. Často se dějou věci, se kterými někteří lidi v komunitě nesouhlasí, ale vlastně s tím nikdo nic neudělá. Množství tokenů nespokojenosti je tedy jen abstraktním ukazatelem napětí v komunitě a povědomí a výši tohoto napětí může ovlivnit některé rozhodnutí při tvoření příběhu.
Výrazně doporučuji držet se pravidla o nekomentování a nediskutování nad volbami. Hra je i tak docela dlouhá, volnou diskuzí nad každým promptem hodně narůstá nutný čas. K diskuzi jsou vyhrazeny momenty pravidly a pro nespokojenost jsou tam ty tokeny nespokojenosti.
S microscope nebo kingdom bych tuhle hru úplně přímo neporovnával. The quiet year je úzce zaměřený zážitek, který dle mě funguje dobře a pro hraní daného zážitku poskytuje hráčům mnoho vodítek.
zábavná tvořící hra, ale bez té hry
Quiet year mě hodně bavil, ale stejně by mě dokázalo bavit i společné vyprávění/tvorba u ohně pod stany. Tahle hra totiž málo pomáhá, takže o to víc záleží na samotných hráčích s kterýma se sejdete.
Hra má super koncept, ale příšerně málo mechanik pro podporu vyprávění. Jsou tam tokeny nespokojenosti komunity, ale nemají žádný efekt. Jsou tam nedostatky surovin/materiálů, ale ve hře se nijak neprojeví, aniž by je sami hráči nezmínili....prostě je to takové...mohlo to být výrazně lepší.
Co se mi líbilo, byli otázky na kartách, ty jediný pomohli, jinak by to vážně bylo kolektivní vyprávění bez jakékoliv pomoci ze strany hry. Z kolektivně kolaborativních her bych jí dal jednu výhodu, kde vede před konkurencí a to skladnost a doopravdy ta možnost v pohodě ji sbalit do kapsy a ani při samotné hře nepotřebuje skoro žádný prostor.
Ale jinak jsou tu lepší rpgčka o společné tvorbě jako je Microscope (+rozšíření Explorer), Kingdom, Union, Ex Novo, Ex Numbra, ...
To si takhle parta GMek sedne ke stolu...
...a vytvoří si společně jednu kolonii o posvátných magických kočkách, divokých kmenech, prokletém lese, hippies, zradě a obětování se pro kolonii. A skvěle se u toho baví. Jsem strašně rád že jsem na to narazil, hráči se skvěle bavili, všichni hned říkali že to musíme zopakovat.
Hra poskytuje všechny potřebné nástroje pro vytvoření zajímavého příběhu, vše je řešené narativně a je zde široká podpora různých žánrů, od tvrdého realismu až po absurdní fantastiku. Jednalo se o mojí první "worldbuildingovou hru", takže nemám moc s čím srovnávat. Dávám tak zatím 5 hvězdiček a případně se vrátím a hodnocení upravím.