2020
Úvodní dobrodružství pro Quest o čaroději, který si zřídil past na dobrodruhy.
Dobrodruzi jsou lapeni v kapesní sféře ve hře znuděného dimenzionálního čaroděje, který je nutí projít sérií překážek pro jeho pobavení s možností získat mocné artefakty jako ceny. Když dorazí až do jeho věže, možná je nechá jít.
Určeno po hru
Kategorie produktu
Autoři
- Pro vkládání hodnocení se musíte registrovat nebo přihlásit
Autorovo nepochopení vlastní hry
Když jsem měl vést ukázkové sezení Questu, říkal jsem si, že nemůžu prohloupit, když sáhnu po dobrodružství od autora hry. Jednalo se i o mou první zkušenost v tomto systému a říkal jsem si, že mi připravené dobrodružství pomůže. Mischief Mountain je propagováno jako dobrodružství vhodné pro začátečníky (celý Quest je tak propagován) a v čase psaní (červen 21) je to zatím jediné vzorové dobrodružství na stránce hry.
V doprovodném materiálu je samozřejmě zmíněno, že dobrodružství je jen kostra, ke které GM a hráči mohou dodávat vlastní invenci, ale vlastně nevím, kde je pro ní prostor. Časově jsme i tak přetáhli a na obtížnost nepřátel to postavám tak tak vyšlo. Dobrodružství samo žádné návrhy neposkytuje.
Především bych chtěl zmínit, že Quest podle mne vůbec není vhodný pro připravená dobrodružství jako úvod do hry. Velkou součástí přípravy je splečné vyplnění profilu světa, kde se deklarují skutečnosti o světě, jeho obyvatelích, magii, nebezpečích, nadějích ad. Což pak můžete z drtivé většiny zahodit, protože jdete hrát připravenou věc. Toto dobrodružství je ale vyloženě bráno jako úvod do hry, protože mezi instrukcemi pro GM je psáno "Zeptej se hráčů jak se jejich postavy znají".
Připravené dobrodružství, obzvlášť lineární záležitost jako Mischief Mountain navíc omezuje GM ve vymýšlení následků různých neúspěchů, protože to potřebuje napasovat do připravených situací.
Mischief Mountain funguje takto: postavy jsou mapou nalákány do pasti, která je přenese do sídla čaroděje jménem The Trickster. Tam projdou městem, kde dostanou zadání od čarodějovy pomocnice a výběr magických předmětů na pomoc. Vyšplhají na horu, kde zodpoví hádanky magických dvěří, projdou labyrintem, popovídají si s dryádou, zabojují s orlí strážkyní hradu a vlezou do hradu, kde je čeká finální střet s čarodějovým strážcem a volitelně s čarodějem samotným.
Čarodějova asistentka nabízí postavám magické předměty různé síly a varuje je, že čím mocnější předměty si vezmou, tím obtížnější jejich cesta bude. Dobrodružství nabízí všehovšudy jednu napůl volitelnou scénu, jinak ani náznak háčků nebo návrhů. Moji hráči si vzali nejmocnější předměty a i tak finální nestvůru as written stěží porazili.
K sociální interkaci mají iluzorní obyvatele města, kteří se po chvíli začnou opakovat. Čarodějovu asistentku, dryádu a čaroděje. K boji pak dryádu, enta, orlici, strážce a čaroděje. Každé monstrum s vjyímkou enta je bráno jako silnější výzva pro celou skupinu.
Ve výsledku to bylo zklamání, které zvýraznilo nedostatky systému, potlačilo jeho dobré stránky a naštěstí to nebylo delší než sezení a půl.
Jediná pozitivní věc na celém dobrodružství je to, že jsem mohl hrát za magické kamenné dveře, které klade primitivní hádanky a nejradši má hloupé vtipy.