Till The Last Gasp je vyprávěcí hra pro dva hráče na pomezí deskovky a stolního RPG, ve které hráči svádějí duely plné akce a emočního napětí. Je žánrově univerzální – duel může být cokoli od mnichů bojujících holýma rukama, před střelecký souboj až po střetnutí mágů.
V základu umožňuje hrát v 9 různých prostředích za 12 různých postav vázaných na daná prostředí i na sebe navzájem – od divokého západu přes apokalyptické přežívání až po vesmírné piráty. Zároveň dává návod, jak si tvořit vlastní postavy, a různé tabulky pro inspiraci.
Základní mechanika funguje na výběru „bojového postoje“, který odemyká určité druhy akcí, a na nahazování počtu „akčních bodů“ na začátku každého kola. Získané body pak hráči utrácejí za akce, které jim zvolený bojový postoj umožňuje. Hra mechanicky podporuje drama a hraní rolí. Slouží k tomu „karty dramatu“, které pokládají záludné otázky a nutí postavy například složit kompliment soupeři nebo svěřit se mu s tajemstvím, které je už dlouhou dobu tíží.
- Pro vkládání hodnocení se musíte registrovat nebo přihlásit
Jekyll a Hyde, skvělý fluff na nedomyšleném mechanickém jádru
Mám trochu rozporuplné pocity, určitě si to budu chtít zahrát znovu a v ten moment upravím svou recenzi tady.
Jak hra funguje:
Vyberete si místo, kde budete mít duel, vytvoříte si postavy které jsou na sebe vzájemně nějak vázané (a zastávají opoziční názory, alespoň na začátku duelu). A pak hážete kostkami, získáváte za to body akce které musíte (proč je to důležité, k tomu se dostaneme dál) utratit za různé akce které určuje váš soubojový postoj (lépe řečeno váš soubojový postoj ovlivňuje jaké akce můžete konat, to je taky důležitý, taky se k tomu dostaneme dál).
Co se povedlo:
Co se nepovedlo:
Jak už bylo řečeno, to jaký "Bojový postoj" (Stance) zrovna máte ovlivňuje, co za akce můžete provádět. Stance akce jsou většinou za cenu 1-3 AP. Jenže ne vždy je tam akce za jeden AP. Takže se klidně může stát, že máte jeden zbývající AP, ale nemáte žádnou akci co by šla provádět. To v kombinaci s pravidlem že oba hráči musí utratit všechny svoje AP aby mohlo začít další kolo prakticky způsobuje že se zaseknete (v pravidlech nic o týhle možnosti není).
Navíc do toho hází vidle ještě tah Znič Prostředí, který stojí 1-3 AP a je jen na vás kolik za něj utratíte. Zároveň ale všechny další akce v dané místnosti zdraží o 1-3 AP (v závislosti na tom, kolik jste dali). Už vidíte kam to směřuje ? Použiju tah Znič prostředí, utratím za něj 3 AP, takže všechny další akce se zdraží o 3. To znamená, že můj spoluhráč aby mohl vůbec něco odehrát, potřebuje mít aspoň 4 AP (nejlevnější akce je za 1 AP a to navíc ne vždy (jsou stances které mají nejlevnější za 2 AP, změnit stance je taky tah)). Jak víme, na začátku kola si můžete nahodit klidně i jeden jediný AP a v ten moment nemůžete dělat vůbec nic. Navíc i kdyby se vám nějak podařilo mít aspoň 4 AP (to znamená hodit na d20 nad 15 včetně..) tak můžete použít jen ten jeden jediný tah a to ikdyž se tam třeba zrovna dramaticky nehodí.
Shrnutí:
Hra má spoustu dobrých myšlenek, ale často sebe sama staví do slepých uliček tím, že nemá domyšlenou akční ekonomiku což se mi skoro až nechce věřit že by se při playtestingu neprojevilo. Navíc D20 mi přijde že je tam "naprosto zbytečná kostka" a je tam vlastně jen brandovou záležitostí. A stejně jako spousta dalších vyprávěcích/narativních her, zážitek dost stojí na vyprávěcích schopnostech obou zúčastněných. Věřím že ty problémy které ta hra má jdou opravit a nejspíš se o to i pokusím. Ale přijde mi to, jako by výborný režisér měl dělat deskovou hru. Cokoliv co se týče příběhu, fluffu, dramatických nástrojů a promptů je výborné, cokoliv co se týče čisté matematiky a mechanik mi přijde šité horkou jehlou, řízlé cargo cultem d20 a plné nedomyšlených edge cases které ale vůbec nejsou neobvyklé. Z důvodu, že tahle hra je prakticky Jekyll a Hyde fluffu a mechaniky se nakonec rozhoduju pro přivření obou očí a odejití z místnosti v podobě 3 hvězdiček.