Filmy - recenze, doporučení, varování

[Vallun]

To je hlasování?:)

já jsem pro Nejlepší dokument:)

[MarkyParky]

Ne, jen jsem chtěl ilustrovat, o čem přemýšlím.

Ale nakonec jsem zvolil víc scifi a fantastiky,...

.... takže jsem rozkoukal drama o lososech.

[Log 1=0]

Ještě máš 23 nejlepších celovečerních filmů, co jsi tu nehodnotil.

[MarkyParky]

Ještě máš 23 nejlepších celovečerních filmů, co jsi tu nehodnotil.

Eh? Nechápu?

[Log 1=0]

Animáky. Nejlepší celovečerní animovaný film.

[MarkyParky]

Achá!

Děkuju, přidám si na seznam.

[Vallun]

To už mi přijdou zajímavější ty dokumenty...

[Selhan]

Nosferatu (2024): Za mě zklamání, spíš plytké a bez nápadu. Hrst dobrých záběrů je pohřbena pod spoustou omšelých, scénář je velmi prostý, upír se moc ukazuje a ani Dafoe mě tentokrát moc nebavil. Je to pořád "oukej" film, ale od Eggerse jsem čekal víc.

[MarkyParky]

Takže jedu kategorii speciální, později vizuální efekty. Tomu se taky budu věnovat primárně při hodnocení, zbytek filmařiny budu komentovat okrajově, pokud mě to zaujme.

Spawn of the North (1938)

Něco jako western, ale na Aljašce, jen místo kradení krav ze stád se kradou lososi z pastí. A indiáni jsou jen dekorativní vložka, hlavní konflikt je mezi zákonem (=korporacemi, co těží lososy ve velkém pomocí pastí) a bezprávím (=rusákem, který sem jezdí přes Beringovu úžinu a s pomocí některých místních lososy z pastí krade).

Trikově zajímavé jsou tam tři kategorie scén:
- scény s cvičeným lachtanem, které vlastně nejsou trikové, ale jsou dobře natočené a sestříhané se skutečným cvičeným zvířetem, takže jako komická vložka na úrovni R2D2 a C3PO fungují.
- scény s hroutícím se ledovcem, který poškozuje/potápí lodě. Jsou to modely snímané zblízka zrychlenou kamerou, aby to po zpomalení vypadalo dramaticky ... a protože je tam naprosté minimum zadní projekce a přítomnost lidí se spíš řeší s pomocí střihů, tak to vypadá celkem přirozeně a uvěřitelně
- a nakonec námořní "bitva" mezi zákonem a bezprávím, která spočívá v souboji na pušky a harpuny mezi dvěma dvojicemi plavidel, přičemž jednomu prorazí velká harpuna bok a potopí ho. Většina se fakt točila na lodích, jen potopení po poražení je model a tady je to teda vidět. Neřeším, k čemu mají lodě na lov lososů na palubě harpuny schopné prorazit lodní bok. Asi s nimi občas jezdí i na velryby nebo co.

Nic, co byste museli vidět a nějak vás obohatilo, jak po stránce příběhu, tak po stránce triků. Ale jsou tací, co to vidí jinak, protože to podle všeho byl dost úspěšný film, co si dokonce v roce 1954 zasloužil remake.

[MarkyParky]

The Rains Came (1939)

Britové v Indii si řeší své lásky a morální dilemata zatímco na pozadí řádí záplavy a cholera.

Oskar je za relativně krátkou, ale monumentální sekvenci scén se záplavami. Opět natáčeno zrychleně na modelech, lidičkové zapracováni výhradně střihem. Bohužel jsem viděl 360p kopii, tak nebyl moc prostor si ty scény nějak vychutnat nebo je zkoumat.

EDIT: Ještě asi komentář k fimu samotnému. Je to takové to typické "Hollywood dělá sociální kritiku špatností koloniálního chování tím, že vyzdvihuje kladné kolonialisty." A Indové jsou vyobrazování jako hrdě servilní součást impéria.

Za shlédnutí to asi nestojí.

[LokiB]

Máte nějakou teorii, proč jsou nyní v kurzu bezduché a nesmyslné "akčňáky" typu: Gray man, Matka, Hanna, Atlas, Projekt Adam, Pasáž, Jednotka všedního nasazení, Návrat do akce .... (když probírám jen Netflix)?

Jsou to filmy, které si na Netflixu pustíte, protože zrovna nevíte co a máte chuť na akci? Ty, co jsem viděl, mi přinesly hlavně zklamání ... a to jsem na "akci" chuť měl.

+ jsem viděl (a přeskákal) film Mladá dáma, pohádka s Millie Bobby Brown v roli emancipované princezny v boji s drakem ... no, nejsem cílovka, jen mi tedy přijde, že tu její popularitu ždímají snad až trochu moc a furt na jedno brdo ...

[MarkyParky]

Moje teorie je, že technologický pokrok v produkční kvalitě vede k tomu, že Bčka a Cčka vypadají líp než dřívější Áčka, a tak to vyvolává nadměrná očekávání.

Záplavy akčňáků byly v TV/DVD/VHS produkci vždycky, a streamovací služby jsou jen další platforma tohoto typu.

Jen dneska v tom množství občas vyplave nějaký nadprůměrný (a streamovací služby se pak tváří, že tohle je standard) a všechno technicky vypadá líp. A vytváří to dojem, že je tu masivní Ačková produkce, i když není.. Zatímco dřív jsi už jen podle použité kamery poznal, že koukáš na Bčko nebo Cčko a očekávání tomu přizpůsobil.

A netýká se to teda jen akčňáren. Vpodstatě všech žánrů.

[MarkyParky]

The Thief of Bagdad (1940)

Oskar za klíčování v pohybu. A hlavně konečně naplnění důvodu, proč jsem si vybral tuhle kategorii, protože je to arabská fantastika plná kouzel a čarovných předmětů.

Příběh je v zásadě Aladin předtím, než ho Disney udělal cool (jakože není zas tak moc věcí, které Disney udělal cool, ale Aladin je výjimka, a to v obou verzích). A̶l̶a̶d̶i̶n̶ Ahmad a Abů mají trochu jinak rozložené role (Abů je tady důležitější, není sidekick, ale plnohodnotná postava), ̶J̶a̶s̶m̶í̶n̶a̶ bezejmenná princezna je ještě pasivnější damsel-in-distres než v kreslené verzi, natož oproti hrané, džin a koberec se objeví v jiných částech filmu, jen Jaffár se moc nezměnil a zůstal stejný včetně jména. A hlavně na rozdíl od celkem koherentní disneyovské verze, v tomhle je to v podstatě jen spousta scének z orientální fantastiky, poslepovaných dohromady chabými oslími můstky a deus-ex-machina rozuzleními do něčeho, co příběh vzdáleně připomíná.

Jenže příběh není důvod, proč se na tenhle film dívat. Je to podívaná.

První cca třetina je celkem umírněná. Občas nějaké to klíčované pozadí nad statickou scénou, aby vypadala monumentálněji, ale nic extra zásadního, co by dobová kinematografie neznala už delší dobu. Kolem čtyřicáté minuty ale najednou dostanete krátkou ochutnávku toho, co filmaři umí - miniaturní divadlo, létajícího koně ... a pak zase přepnou do normálního filmu, aby dali čas divákovi to vstřebat.
Film pokračuje dalších dvacet minut, které zakončuje scéna (Jaffárem vyvolané) bouře na moři, ve které přemalovaná karavela hraje orientální plavidlo a filmaři se pochlubí tím, že umí natočit stejné triky se zrychleně natáčenou vodou a modely, které vyhrály předchozí dva oskary v téhle kategorii.

A pak se to najednou rozjede a následuje 45 minut trikových orgií. Jasně, na dnešní dobu jsou to úsměvné věci, na všem je vidět, že je to klíčované, co je model a co kulisa v životní velikosti a kvalitou triků to celé připomíná pohádkovou tvorbu Československé televize z osmdesátých let. Jenže to je právě ono - píše se rok 1940! a tenhle film (podle wiki) jako první ukázal, že jde klíčovat i pohyblivé objekty. A protože neměli potřebnou technologii, aby klíčování zvládli strojově, dělali to prý okénko po okýnku ručním vyznačováním.

Triky mají tím pádem samozřejmě spoustu nedostatků - postavy nemají stíny, jsou nasvícené odlišným světlem, občas jim mizí tenké části těl nebo se vlní okraje ... ale filmaři použili taky spoustu chytrých postupů, jako že obrovského džina na pláži točí tak, že klíčují zvětšeného džina na normální obrázek pláže, ale když je mezi skalami nebo u vstupu do chrámu Vševědoucího oka, tak je to naopak džin s modelem chrámu, který je točen normálně a k tomu je přiklíčovaný zmenšený Abů. A občas je to proložené detailem v kulisách v životní velikosti nebo loutkou.

V téhle části také už jede naplno fantastická linka, takže tu máme i krátký dungeoncrawl, zahrnující magickou jeskyni ozvěn, obřího pavouka a chobotnici a zlodějské šplhání po obří soše, aby vydloubl diamant z jejího čela, a mimo tenhle dungeon také uvidíme šestirukou vraždící automatonku (kde jen přední pár rukou předvádí nějaký smysluplný tanec či gesta, zatímco druhé dva se chaoticky míhají pro dosažení cheerleeder efektu), onoho obrovského džina na mnoho způsobů nebo nálet létajícího koberce nad popravu s magickou kuši, co vždycky dá headshot.

Kvalitní film, který byste museli shlédnout, to teda rozhodně není. Ale jako zajímavý pohled na to, co se dalo dosáhnout s pomocí triků v roce 1940, to funguje.

[midewiwin]

https://m.youtube.com/watch?v=pd3yIBPYB ... RhZA%3D%3D
Kdo nevěří, ať sem běží.

[MarkyParky]

I Wanted Wings (1941)

Předválečný agitační film o americkém letectvu a výcviku pilotů, aneb TopGun before it was cool.

Oskar je za letecké záběry/záběry letadel, takže jsem se těšil.

Film má klasické schéma, kdy na začátku se dozvíme pár detailů o klíčové události (letecké nehodě B-17), pak se přeneseme do minulosti a sledujeme sérii kroků, které k ní vedly, aby v závěrečném finále byla ukázaná bezprostřední příčina a došlo k rozuzlení. Tohle je poměrné důležitý fakt, vzhledem k tomu, jak jsou ve filmu uspořádány triky nebo asi lépe "speciální efekty"

Speciální efekty jsou tam v podstatě tři typy:
- skutečné letecké záběry, které nejsou triky v pravém slova smyslu, naopak jsou to skutečné záběry letadel/z letadel, ale je tam spousta tehdy novátorských nápadů (snímání z kamery na ocase, snímání jednoho letadla jiným ve formaci, snímání nízkých průletů ze země, akrobacie ze vzduchu, záběry toho, co vidí pilot), takže z pohledu tehdejší filmařiny to byly speciální efekty a Oskar za ně je IMHO naprosto zasloužený. Zejména třetí čtvrtina, kdy se na scénu dostanou B17, jsou vyloženě letecké orgie. A i první půlka, když se trénuje na T-6 a dalších tréninkových storjích je super. Armáda se zjevně snažila o co nejlepší sebeprezentaci a filmaři to dokázali perfektně zvládnout.
- hovory pilotů v kabinách během letů jsou vesmě jednoduchá zpětná projekce kolísavé kvality. Dokud jsou na pozadí mraky, tak to jde protože člověk neodhadne vzdálenost a neprojeví se problémy s hloubkou ostrosti. Jakmile je takhle ukázaný let ve formaci nebo nad terénem, tak to skřípe, zejména vzlety a přistání vypadají divně.
- a pak tu je úvodní a zároveň závěrečná scéna - noční cvičné bombardování LA, letecký souboj mezi stíhači a bombardéry a nakonec inkriminovaná letecká nehoda. A to je komplet natočené s loutkami a je to strašné. Zejména v kontrastu s ostatním. Chápu, že filmaři nebyli schopní natáčet pořádně v noci a armáda potřebovala obyvatelům ukázat některé prvky dobové protivzdušné obrany, jako je zatmívání měst, ale v kontrastu s těmi úžasnými leteckými záběry ze zbytku filmu je to strašlivý kontrast a vzhledem k tomu, že to tvoří úvod a finále ...


Co se týká příběhu, je vidět, že filmaři se snažili dostat do kin i ženské publikum, takže letecké záběry jsou pravidelně prostřídávány romantickými linkami začínajících pilotů v civilním životě ..a celé vyústění se taktéž točí kolem dvojice žen. Na můj vkus to bylo trochu do očí bijící a prvoplánovité, ale když to srovnám s oslími můstky ve Zlodějovi z Bagdádu, tak z toho nakonec tohle uspořádávní vycháźi mnohem lépe.

Poslední věc, které bych se dotknul, je realističnost filmu, zejména jeho letecké části. Asi tŕi čtvrtiny se mu nedá moc vytknout. Ne, že by byl nějak dokonalý, ale autoři se chytře vyhýbají zabíhání do podrobností a zároveň se ještě odehrává v době, kdy ta standardizace leteckých postupů byla (zejména v USA) v plenkách, takže mi nic nenarušilo suspension of disbelief.

A pak přijde závěrečná akce, nazoomuje do kabiny a celé to jde do kopru. B17 letí ve 12000 stopách do akce, ale nikdo nemá kyslíkovou masku. Navigátor kapitánovi hlásí korekci kurzu, ale ten předá pilotovi něco úplně jiného, atd, atd. A to jsou pořád ještě drobnosti, co to jen nahlodají. A pokračuje to nočním přistání B17tky kdesi v hornaté krajině, bez světel či jakékoliv navigace, kdy už jsem si symbolicky rval vlasy, aby následně tu B17 vzali a navzdory rozkazům v té samé noci tu B17 odstartovali, obratem s ní štrejchnuli lopatkou vrtule kus skály, vysadil jim jeden motor ze čtyř, a oni to opět museli posadit na zem a tentokrát konečně roznést na kousky.

Co se týká doporučení shlédnout, těch pár leteckých záběrů za to stojí, ale celý film a hlavně prokládací romantické scény + loutkový závěr/finále už ne.