Primetime Adventures

I když v PtA nemám nahráno tolik jako třeba v Příbězích Impéria nebo D&D, ve velké většině případů jsem byl producent (=vypravěč) a nikdy jsem neodehrál celou sérii (5, nebo 9 sezení), tak je to asi nejlepší hra, jakou jsem měl příležitost číst nebo hrát.

Ta hra má všechno, včetně naprosto skvělých návodů, nejen jak ji hrát, ale hlavně jak ji připravit. Co je na PtA ale nejlepší, že kromě samotné jednoduché vyhodnocovací mechaniky a ekonomiky fan mailu ("dopisů od diváků") tvoří celých 106 stran návody, návrhy a příklady, a pokud něco zní jako pravidla, jsou to měkká pravidla. Je to skutečně univerzální systém, aniž by hra působila genericky nebo příliš abstraktně. Knížka dokonce vypisuje, jaké jsou při hře zodpovědnosti ("job") producenta a jaké protagonistů (hráčů hráčských postav), podobně jako v Apocalypse Worldu, jen několik let před ním a nejen pro vypravěče.

Na rozdíl od jiných forgeovských indieček nebo právě AW ale dává hráčům (včetně vypravěče) obrovskou volnost. Témata, která "seriál" a jednotlivé postavy řeší, nebo tempo hry necpe hráčům až do krku, ale nechává je na zodpovědnosti a citu všech okolo stolu. To ovšem mj. znamená, že to není hra pro každého – při PtA budete trávit hodně času mimo roli, v "metagamové" úrovni. Ale díky tomu může nakonec směřovat přesně tím směrem, který se vám (skupině) bude líbit a který si nejvíc užijete.

PtA mají samozřejmě i pár much: Třeba mechanika fan mailu je dvojsečná, protože záměrná snaha "být odměněn" může být nakonec kontraproduktivní a její projevy násilné. Procedura určení sázek je jen letmo nastíněná, a tak se někteří (např. Thera a Bifi níž) setkali zejména s podobou, která neodpovídá tomu, jak jsou sázky v PtA zamýšleny (cílem je před vyhodnocením určit, "co je v sázce", ne popsat do detailu dvě možná vyústění příběhu). Hodila by se taky vodítka nebo postupy pro to, jak dosáhnout společného námětu a prostředí seriálu, což hra bohužel nechává na schopnostech a empatii skupiny. Ale v celkovém obrazu jsou to úplné drobnosti, nebo v případě sázek nepochopení způsobené vkládáním myšlenek odjinud, a hře jako takové ubírají jen velmi málo.

Túto hru som hral síce len raz ale jednoznačne je to jedna z najlepších vecí čo som hral. Je náročná na to aby sa hráči dohodli na settingu, atmosfére a štýle hry, ale keď sa to podari všetci budu odmenení radosťou z toho že sú autormi a nielen divákmi ako to často pri klasickom hraní GM vs hráči býva. Netreba riešiť veci ako "Hod si či sa ti podari preskočiť cez okno." a tak je ľahšie vyžiť sa v tvorbe, vykreslení a prežívaní príbehu postavy. Jednoznačne ju ešte chcem hrať.

S PtA sa dosť míňam. Hral som v nej zopár sedení (jedna hra bola vynikajúca Betrayed in Chicago, z ktorej je k dispozícii zápis), ale ničím ma nezaujala. Príde mi príliš jednoduchá a ani ekonomika fan-mailu mi neprišla nejako revolučná. Ako píše Thera, ani ja nemám rád vyhodnocovacie mechaniky, ktoré len rozhodnú medzi dvoma vopred vytýčenými možnosťami. Hier priamo založených na seriálovej štruktúre nie je veľa (napadá mi napr. ešte druhá edícia Conspiracy of Shadows), a aj keď mám trocha pocit, že som PtA nevenoval dostatočnú pozornosť, ja proste nie som ideálnym fanúšikom televíznych seriálov.

Hra, ktorá mi ukázala, aký veľký problém je správne vytvoriť koflikt, stanoviť stávky a odohrať výsledok. (keďže sa stávalo, že sa všetky potrebné informácie určili a vyrozprávali medzi samotnými hráčmi dopredu a pri samotnom odhraní daných scén roleplayovanie postáv vyšumelo doprázdna, lebo všetci už vedeli, čo majú očakávať). Od týchto skúseností mám akési predsudky voči hrám, ktoré su založené na podobnom vyhodnocovaní konfliktov ako je tu. Možno by to chcelo ďalšiu šancu.

Cez tento pocin prebehol moj prvy seriozny kontakt s indies (co bolo asi moje velke stastie). PtA je hra, ktora robi naozaj dobre to, co si dava za ulohu: emulovat televizny serial (a do mensej miery cele televizne medium, vratane filmov). Uci citatela/hraca presne rozlisovat ucel sceny, davat pozor na vizualny element, gradovanie pribehovych oblukov postav v priebehy serie a podobne. Tato silna previazanost je ale zaroven aj jej slabinou (ked niektory z ucastnikov nepozna konvencie serialov, vznika problem). Dalsim aspektom, ktory by mohol byt pre niekoho odradzujuci, je silna miera deprotagonizacie hracskych postav (v skutocnosti jedna z hlavnych technik, ktoru hra pouziva). Napriek tomuto (a kedze som serialovy sialenec) sa jednoznacne radi do mojho top 10.

PtA ma potencial a mnoho napadov z nej pouzivam v ostatnych hrach. Moje pokusy s nou ma ale neuspokojili tak ako som ocakaval. Nie som si isty cim to bolo, pravdepodobne som ju nehral tak ako by sa mala. Co mozem jasne vytknut je nezaujimavy system vyhodnocovania konfliktov zalozeny na kartach. Inak je napad na hranie televizneho serialu a popis takehoto hrania v pravidlach vyborny.

Primetime Adventures je pro mne RPG, které má většinu kladů co u RPG očekávám. Srozumitelný systém, dobře identifikovatelný setting a podporu pro společnou kreativitu a zapojení všech účastníků hry. Nehrál jsem, takže zatím nemám co bych dodal a i to málo (hodně) mi stačí na 5 star protože očekávaní jsou vysoká.

PtA je práve to, čo mám rád. Rámovanie scén hráčmi a spolupráca pri tom. Zaujímavé rozriešenie konfliktov. Nepižlanie sa so zbytočnými detailami (či som prešiel 5 alebo 10 stôp od protivníka). Relatívna rýchlosť hry - teda odohrané množstvo za časovú jednotku oproti iným zložitejším a klasickejším RPGčkam. Mňam!