Co se stalo při vašem posledním sezení?

Zápisy a zážitky z vašich her, pomoc s přípravou, společné hraní.
Odpovědět
Jezus
Příspěvky: 2601
Registrován: 26. 1. 2018, 10:35
Bydliště: Brno

Re: Co se stalo při vašem posledním sezení?

Příspěvek od Jezus »

Dnes jsme porazili mocnou druidku, protože jsme využili její slabinu - zavřeli jsme dveře.
Jezus
Příspěvky: 2601
Registrován: 26. 1. 2018, 10:35
Bydliště: Brno

Re: Co se stalo při vašem posledním sezení?

Příspěvek od Jezus »

Minulý týden jsme při deskovkách hráli Elditch horror a všichni to hráli jako horor, jen jeden hráč to hrál jako Uncharted :-)
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16381
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

Re: Co se stalo při vašem posledním sezení?

Příspěvek od MarkyParky »

Jezus píše: 8. 12. 2021, 00:40 Dnes jsme porazili mocnou druidku, protože jsme využili její slabinu - zavřeli jsme dveře.
Dobře jí tak, každý přece ví, že správný druid žije v lese, žije v lese, žije v lese ...
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22593
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: Co se stalo při vašem posledním sezení?

Příspěvek od Jerson »

Agent - kazatel svými otázkami a vysvětlováním (neúmyslně) vzbudil v nemocničním zřízenci dojem, že (ten zřízenec) umlátil lopatou Ježíše II.

O něco později jsem v roli NPC pastora navedl skupinového bijce k tomu, aby vyřídil pět osob ve městě, z toho čtyři nejvýše postavené. Ostsrbink tomu mají jisté výhrady, tak příště uvidíme.

Každopádně pro začátek se chytají zmáčknout nejdrsnější NPC ve městě, totiž šerifa vytvořeného podle hororových filmů.
Uživatelský avatar
Winnie
Příspěvky: 209
Registrován: 30. 11. 2020, 14:24

Re: Co se stalo při vašem posledním sezení?

Příspěvek od Winnie »

Kocour jasně odhadl, k čemu mi je character sheet během poslední hry OSE (postava umřela).
Přílohy
chico_dnd.jpg
Uživatelský avatar
KDolecek
Příspěvky: 921
Registrován: 2. 11. 2008, 18:38

Re: Co se stalo při vašem posledním sezení?

Příspěvek od KDolecek »

Dnešní hra začala tak, že holdanský obchodník se sýrem, německý krejčí, česká jeptiška a francouzský myslivec nemohli sehnat ubytování.

Skončilo to zabitím tři lapků, zajmutím čtyř dalších, získáním válečného oře, jednou pekelnou pomocí, jedním nebeským zásahem, třemi smlouvami s ďáblem a onou nasranou jeptiškou.
Uživatelský avatar
Bifi
Motivátor; Moderátor
Příspěvky: 7484
Registrován: 3. 3. 2005, 12:24
Bydliště: hanzové mesto Brémy

Re: Co se stalo při vašem posledním sezení?

Příspěvek od Bifi »

To znie ako Helvéczia :D
"Modern roleplayers own too many rule books and not enough story books and history books." :arrow? Play the worlds, not the rules
Môj príležitostný Youtube kanál Karpatské bunkre


Obrázek
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: Co se stalo při vašem posledním sezení?

Příspěvek od Markus »

A je to Helvéczia!

Jsem zadlužený u Fuggerů i u ďábla. Na první sezení dobrý.
Uživatelský avatar
sharka
Příspěvky: 70
Registrován: 12. 5. 2021, 18:59

Re: Co se stalo při vašem posledním sezení?

Příspěvek od sharka »

Dneska jsem vedla hru (JaD) v práci pro kolegy, jeden z nich hrál párkrát, dva vůbec a jeden: "já to znám jen z počítačových her." Byla to zábava a docela mě baví občas hrát s úplnýma nováčkama. :)

V jednu chvíli se v noci pokoušeli proplížit přes pláž k pirátské lodi. Takže hod na Nenápadnost.
Přesná čísla si nepamatuju, ale bylo jasné, že bojovník zacinkal svou těžkou zbrojí trochu víc než měl.
NPC z lodi: "Kdo je tam?"
Tulák (šeptem): "Udělejte někdo nějakej zvuk, třeba prase."
Bojovník (šeptem): "Prasata necinkaj."
Tulák (šeptem): "Když nás dneska ráno mohla málem zabít obří škeble, můžou prasata cinkat."
NPC z lodi: "Tak kdo tam je?"
Hráč bojovníka: "Tak já zachrochtam."
Já: "OK, hoď si na Klamání."
Kostka: 2
Bojovník (nahlas): "Chro. Chro."
fluffy and non-lethal nuke
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22593
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: Co se stalo při vašem posledním sezení?

Příspěvek od Jerson »

Následují spoilery pro Kampaň Lovecraftova země

V minulém herním sezení si agenti popovídali s místním reverendem, který jim sdělil, že město je v problémech (žahaví slimáci v okolních bažinách) proto, že se klika několika mocných lidí rozhodla ovládnout město a získat co nejvíc peněz. A jmenoval pět lidí, jejichž odstranění by městu pomohlo.

I když agenti viděli, že reverend je fanatik a magor, stejně se rozhodli některé z těch lidí navštívit a násilím z nich dostat informace.
Jako první cíl si vzali šerifa Wraitha, který působí jako skutečný přízrak z hororu, a objevuje se tam, kde sám chce a kdy chce. (Vytvářel jsem ho podle hororů z 80. let a je to taková one-man-army, bývalý člen speciálních útočných oddílů, který byl za války zasažený plamenometem. Chtěl jsem zkusit vytvořit nějaké opravdu drsné NPC.)
Postupně zjistili, že se šerif postaral o to, aby nikdo nevěděl, kde bydlí a jak se k němu dostat, pokud sám nechce.
Nicméně se dozvěděli o existenci doktora, který má zájem o mrtvoly. Vydali se tedy do pohřební služby, kde celkem bez potíží zjistili, že se tam zrovna jedno použitelné tělo připravuje. A protože funebrák kna základě vytažených karet komplikací) několikrát utrousil "druhá parta se s vámi mazat nebude a dostanete lopatou", dva agenti si na "druhou partu" - tedy lidi převážející mrtvoly - počkali a rovnou je napadli.
Byl z toho něco jako jednokolový souboj, kdy oba hráči použili všechny své bojové aspekty najednou v domnění, že to zvládnou levou zadní, ale díky poměrně velkému počtu vytažených komplikací se oba závozníci projevili jako poměrně schopní soupeři a oba agenti museli všechny aspekty vyčerpat, aby boj ustáli bez zranění a soupeře vyřídili.
Následně jednoho provozuschopného funebráka přiměli, aby připravenou mrtvolu odvezl na určené místo, tedy k doktorovi.

Tomu se opět vloupali do domu, přepadli ho a vyslýchali, aby se dozvěděli, že zkouší reanimovat mrtvá těla, a nejlepší výsledky má s těly vytaženými z bažin. A také prozradil jméno svého mecenáše, což byl jeden z reverendova seznamu lidí k likvidaci, zástupce ředitele čističky.

Toho následně lstí vylákali k doktorovi, opět přepadli a pak ho pomocí bití a lámání prstů vyslýchali. Vtipné (z mého pohledu) bylo, že na něj vychrlili hromadu otázek ve stylu "řekni nám všechno, co chceme vědět", což následně přešlo v "řekni nám všechno, co víš" a pak "tohle nám nestačí, řekni víc." Připadalo mi to jako sovětský způsob výslechu, tedy najít jednu oběť a z té se pokoušet dostat odpověď na úplně všechny otázky, ať odpověď může znát nebo ne. Hlavně bylo zajímavé, jak se drželi své hypotézy, a kladli silně návodné otázky (čistička vody místo čištění do bažin něco vypouští, po čem se množí žahaví slimáci, řekni nám, co to je.) A protože už nevěděl, co jim říct, udal jméno dalšího radního - také člověka z reverendova seznamu, ředitele továrny na čistící prostředky.

Pro něj si opět dojeli, a i když jsem jim dal šanci a ním normálně mluvit o uprostřed noci, stejně ho omráčili a odvezli do doktorova domu. (Tady musím říct, že mezi hráči RPG je silně rozšířená myšlenka, že oběma lze bezpečně a spolehlivě úderem do hlavy uvést do bezvědomí, a tak se to neustále snaží praktikovat, i když je to silně nereálné. Špatně se proti takovému memu bojuje.)
Opět následovalo další kolo výslechu a kladení otázek, na které dotyčný nemohl znát odpověď. Naštěstí se to obešlo už bez mlácení a lámání prstů. Každopádně agenti byli zklamaní, jak málo se jim z obou šéfů podařilo dostat, protože neustále měli představu velké konspirace, ve které jede několik těchto lidí včetně policie a šerifa, a kteří si všechny informace vyměňují. A opakovaně je překvapovalo, že tato "zlá NPC" (podle jejich vnímání) nejsou členy jedné uzavřené skupiny, a že nikdo z nich není hlava, kterou by mohli useknout a tím všechno zlé ve městě zastavit.
A stejně tak byli nepříjemně překvapeni, že příčinu některých jevů, třeba rozmnožení žahavých slimáků, žádná z vyslýchaných NPC neví, ani není jejím původcem.

Každopádně jsem zvědavý, jak tahle kampaň dopadne, a až ji sepíšu, jak se k ní postaví jiné skupiny, které ji případně budou hrát.
Uživatelský avatar
Henrik the Little
Příspěvky: 17
Registrován: 10. 5. 2021, 12:16
Bydliště: Beroun
Kontaktovat uživatele:

Re: Co se stalo při vašem posledním sezení?

Příspěvek od Henrik the Little »

Wildlands - druhý sezení

Nějakej ten moment trvalo než jsme se rozhýbali a šli se podívat, kam vagón s kazatelem odjel a co se s ním stalo. Barmana s tou pisatelkou jsme nechali u vlaku. Stejně by nás oba jenom zdržovali. Kdo s náma ale „musel“ jít, byla ta upištěná dámička, co se pořád sháněla po svojí Hannah… něco vám řeknu, kdyby ji jih hodil mezi indiány, neměl by už skoro žádný starosti.

Po pár minutách co jsme šli stejným směrem jako koleje, jsme narazili na kazatele. Ten nalitej blázen seděl vedle nich na zemi a na první pohled bylo vidět, že se musel snažit sám ošetřit. Sedrěnej byl pěkně, jako kdyby ho táhnul valach pár metrů za sebou. Vůz, ve kterým jel jsme viděli v dálce. Pomohli jsme mu na nohy a přibrali s sebou… na první pohled bylo vidět, že se kontroluje, jestli má u sebe (kupodivu) nepoškozenou láhev s whisky. Ten chlap je snad nezničitelnej!

Jak jsme se zase o něco vzdálili od našeho provizorního tábora, uviděli jsme vykolejený vlaky zapasovaný do mezery mezi skálama. V ten moment mi trochu zatrnulo… na zemi dvě mrtvoly a u nich indián. Zrovna z jednoho těla tahal svou sekyrku. Nějakou dobu to bude, co jsem se bavil s někým jako je on. Většina indiánů není zlá, jen nedůvěřivá. Je mi jasný, že i s ním budem muset jednat opatrně. Má celkem přátelskej pohled i te´ď, když zrovna odrovnal dva parchanty, který nás přepadli.

Přidrzlej skautík hrající si na kovboje, z jednoho těla sebral pistoli a neřekl ani popel. Kdyby jen tušil, že už mohl bejt dávno mrtvej. Stejnou chybu jsem neudělal a po přiblížení jsem s indiánem prohodil pár vět a vzal druhou pistoli. Jmenuje se Waluta. Pár dlouhých vteřin se mu dívám do tváře a snažím se přijít na to, k jakýmu kmeni asi patří. Žádný z jeho rysů nepoznávám a tak snahu házím za hlavu a jdu se podívat do prvního vozu.

Proč mě vůbec nepřekvapuje, že v něm kazatel dávno je a přehrabuje se v rozsypaný poště? Kroutím hlavou a neodpustím si hlasitější povzdych, když v ten moment mě zaujme otevřená vysoká bedna. Přísahám, že ta bedna je obří! Nikdy jsem takhle obrovskou bednu neviděl. Nedalo mi to a něco mi říkalo ať se do ní podívám a prozkoumám ji pořádně. Nebyla vypáčená, ani stopa po nějakým násilí z venčí. Tomu nerozumím… přeci, zámek byl vyrvanej a… musel jsem zavolat i našeho násosku. Uvnitř na víku byly stopy jakoby po drápech. No, neřekl mi vůbec nic. Whisky z něj zase táhla a měl plný ruce práce se sbíráním obálek. Popravdě, někdy si říkám, jestli už mu dávno z toho chlastu nepřeskočilo. Je tu krev, divná skoro skříň a on hrabe poštu.

Druhý vůz byl mnohem krvavější, jenže nikde ani stopa po těle. Co to má jako bejt? Blbej nejsem, pár přepadení jsem už viděl, vražd taky, ale tady jen krvavý cákance a stopy tažení, a venku nic. Waluta našel jen nějaký divný tvary v písku, který se podobaly kůlům, nebo chůdám a směřovaly někam daleko do kopců. Koukal jsem do dálky a kroutil hlavou, co je to za nesmysl.

Otočím se a kazatel leze z vozu a tahá z něj pytel s poštou. Ne, tomu nevěřím. Někdy bych se nejradši na všechno vykašlal, mávl rukou a šel si sednout na vyhřátej kámen a zápalil cigáro s bylinkama od rudých přátel. Vždycky mě to krásně uklidní a srovná myšlení.

Laura? Nebo jak se ta další nóbl dáma jmenuje, švitořila něco o tom jejím „nápadníkovi“ z vlaku. Prej tam měl nějaký zv´íře a artefakty… artefakty, vždyť já pomalu ani nevím co to je. A co dělalo zvíře ve vlaku v takovýhle bedně?! Celej dnešní den nedáva smysl.

Každopádně pozvolna se začalo stmívat a všichni jsme se svorně shodli, že bude nejlepší se vrátit k barmanovi a pisatelce do provizorního tábořiště. Pár minut po příjezdu na místo jsme si domluvili hlídky. První jsem vyfasoval já a hned musel být samozřejmě problém. Z údolí bylo slyšet podivný šramocení, jako když někdo tahá pytel. Šli jsme se tam s Walutou a skautíkem podívat, jenže byla tma jako v pytli a dolů jsme ani jeden nedohlídli. Už jen ze zvědavosti jsme dolů hodili jednu pochodeň a jediný co jsme uviděli, bylo jak někdo odtahuje tělo strojvedoucího.

K ránu všechny probral zvuk střelby z kopců, který byly na dohled. Ani nevím kdo s tím návrhem přišel, ale na můj vkus dlouhý diskusi jsme se vydali po stopách od noční návštevy. Říkal jsem si, proč se musíme táhnout zase skoro všichni, když kazatel je rád, že je rád a Liz by očividně dala nevím co, za měkkou postel, sprchu a hrnek čaje. Kvůli přetávkám jsme šli snad 10x tak dlouhou, než bysme museli. Z ničeho nic se ozval zvuk hromu a začalo pršet. Hmm, ale no tak! Horší už to snad být nemůže.

Blbý je, že může. Když jsme se dovlekli ke skalám, před náma byla puklinu. Liz si odtrhla kus svý načančaný sukně a Waluta z šipu udělal louč. Pane Bože, přemluvit kazatele aby cvrknul trochu whisky na hadr, byl snad nadlidský úkol. Dali jsme se do pohybu a v tu chvíli se všechno zmrvilo. Kazatel se zasekl na místě, podíval se co ho drží za nohu a úlekem měl smrt v očích. Jeho nohu držela bílo-zelená ruka, nějakýho červa byste v ní taky našli. Najednou jsem si připadal jako v jiným světě a neměl ponětí co se děje. Naposledy jsem si podobně přišel po bylinkách od indiánů.

Ve skoro stejný moment se ze země vydraly další tři… mrtvoly? Jediný, co mě v tu chvíli napadlo „do prdele! jak může mrtvola chodit?!“. Co bylo ještě horší, dřív to byli lidi z našeho vlaku! Jeden z těch zmetků mě chytil a myslel jsem, že se z toho sevření nedostanu, ale nuž mi naštěstí pomohl a k tomu měl v sobě za pár okamžiků několik gramů olova. Netrvalo to nijak dlouho a mrtvola něco jako vybuchla a roztrhala na kousky. Co tam zůstalo místo chodící mrtvoly bylo snad ještě horší. Nějakej obří brouk, od krve a s kusama vnitřností na sobě. Tohle musel vytvořit samotnej ďábel!

Nesmrtelný nebyly, jenže očividně plivaly divnej jed, co po dopadu zasyčel. Ani jeden z nás nebyl zasažen a po zlikvidování poslední mrtvoly s hnusným broukem, jsme mysleli, že bude klid. K čertu, jak škaredě jsme se mýlili. Konečně jsme vlezli do jeskyně. Kompletně promočený, vyčerpaný, s bušícím srdcem a očima tak otevřenýma, div nám nevyskočily z důlků. Zaslechli jsme hodně divnej zvuk a z ničeho nic ze stropu slezl další… brouk. Byl neskutečně obří! Jako když by někdo zkombinoval štíra s bůh ví čím.

Billy boy musel samozřejmě vystartovat jako první a místo útoku kolem něj jen nervózně tančil. Od začátku bylo jasný, že svou šanci propásl zbytečným čekáním. Ohava mrsknul ocasem s podivným bodcem, Bill spadl na zem a v tu ránu ho měl zabodnutý v břiše. Ani jeden z nás nevěřil vlastním očím. Sakra! Co si ten skautík myslel?! Že ta obluda bude čekat věčnost?

Kazatel okamžitě vystřelil z místa a snažil se mu pomoct. Já jsem s Walutou nakročili směrem k skřípající potvoře. Ach, z blízka byl ještě hnusnější. Sáhl jsem po koltu… v ten samý moment projel tvorem šíp, který vypálil náš indián. Bylo to, jako když lusknete prsty. Z díry po šípu se vyvalila mazlavá tekutina, nohy stvůry se rozklepaly a celá se složila na zem. Koukl jsem na Walutu s obdivným výrazem a pokýval hlavou.

Když jsme se trochu dali dohromady, pár z nás se začalo porozhlížet kolem a vidělo další „mrtvý“ těla. Rozhodli jsme se je prohledat – i nožem, protože Cliff (tak se prej jmenuje náš nasávající kazatel) našel u všech mrtvol bodnutí. Všechno nám zabralo pár minut, bohužel můj žaludek to nevydržel a vše šlo ven. Zbytku „prohledávání“ jsem se tak neůčastnil a nechal ho na ostatních.

Všechny těla s bodnutím měly v sobě ty potvory, se kterýma jsme se před tím potýkali. Liz napadlo, že i Billy by mohl mít v sobě jednoho z nich, když ho obří škorpio-věc bodla. Ten už měl tvář bílou jak nevěstiny šaty a sotva dýchal. Opatrně jsme ho otevřeli. Z rány na nás „koukal“ stejnej obří brouk, s jakýma jsme před tím bojovali. Jen možná o něco menší. Pokusili jsme se ho dostat ven… no, pokusili, žaludek mi začal opět plavat a tak jsem pozoroval dění z povzdálí.

Snaha bohužel kolikrát nestačí a při snaze dostat potvoru z jeho těla ven, Bill zemřel…
Newbie DM v tréninku ve světech:
Mörk Borg & Mausritter & Hogwarts & Zapovězené Země

Amatérský sběratel pravidel, který nakonec ani nemusí použít.
Uživatelský avatar
Mizy
Příspěvky: 348
Registrován: 27. 1. 2021, 10:22

Re: Co se stalo při vašem posledním sezení?

Příspěvek od Mizy »

Obrázek

viz. hody, není potřeba ani snad nic dodávat :D
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22593
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: Co se stalo při vašem posledním sezení?

Příspěvek od Jerson »

Obrázek se mi neukazuje.
Uživatelský avatar
Vitus
Příspěvky: 2664
Registrován: 21. 7. 2006, 09:03
Bydliště: Kladno

Re: Co se stalo při vašem posledním sezení?

Příspěvek od Vitus »

Takže raději přepisem - systém 2d20, komplikace (běžná, bez zvýšené range) je hod 20.
Dvě postavy padají - obtížnost je 2 (takže stačí, aby to na d20 podhodily, obě mají docela vysoké staty)
Jedna si navíc koupila pro jistotu třetí kostku (takže hází třemi).

Výsledek hodu:
První postava - žádný úspěch, jednak komplikace (natural 20)
Druhá postava - žádný úspěch, tři komplikace (natural 20 u tří ze tří)

To se denně nevidí :):):)

P.S.: A za všechno může Brakh, alias moje maličkost, protože té slabší postavě poradila, aby si koupila tu třetí kostku.

BTW: Nejvíce těžkou hlavu z toho měl GM, protože jak na dvou pádech ze tří metrů, dvou neúspěších a celkem čtyřech komplikacích to udělat tak, aby to bylo v souladu s lore Star Trek (naštěstí to byla holomise, takže by nás nemohl zabít), ale bylo to zajímavé a přidávalo to k příběhu, že ?
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22593
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: Co se stalo při vašem posledním sezení?

Příspěvek od Jerson »

No, to jsou dost nešikovné hody :-)

Měli jsme vtipnou scénu.
Barman v Parker Tavern hrdě vykládá, že jde o nejstarší hospodu ve Spojených státech, opravdu prastarý dům.
Syn britského průmyslníka se ptá, kdy že byl postaven.
1694, říká barman.
"Máte pravdu, skutečně je to prastará stavba," odpovídá Angličan blahosklonně a snaží se zachovat vážnou tvář.
"Možná by sis neměl tak moc vyskakovat," povídá jeho kolega - agent z Itálie.
Odpovědět

Zpět na „Vaše hraní - příprava, rady, zápisy a PbP“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti