[série článků] Historie RPG

Diskuzní sekce věnovaná konkrétním RPG hrám, příručkám a produktům.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20871
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

[série článků] Historie RPG

Příspěvek od Markus »

Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20871
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [série článků] Historie RPG

Příspěvek od Markus »

Zajímavá kapitolka z historie TSR a úžasná ukázka mismanagementu za vlády Lorraine Williams.

Obrázek

:arrow? Buck Rogers XXVc (1990)
Buck Rogers XXVc, někdy zapisováno i jako Buck Rogers in the 25th Century, je RPG hra vycházející z komiksových stripů a televizních seriálů o sci-fi hrdinovi Bucku Rogersovi. „XXVc“ v názvu hry je označení nového herního prostředí, které se od tradičních rogersovských stripů liší tím, že jde o překvapivě „uzemněné“ sci-fi. Ve 25. století je Země zdevastovaná jadernou válkou, hlavní mocností je ruso-americká korporace RAM sídlící na Marsu a hráčské postavy proti ní bojují jako spojenci samotného Rogerse, vesmírných pirátů a revolucionářské organizace NEO. Prostředí je omezené jen na Sluneční soustavu, neexistují mimozemšťané (ale existuje spousta geneticky modifikovaných tvorů) a technologie jsou celkově míň extrémní než v jiných rogersovských příbězích.

Pravidla jsou variantou AD&D druhé edice. Postavy mají povolání a úrovně, hra ovšem už v základu používá jednotní procentuální dovednostní systém.

Hra je součástí širší snahy nakladatelství TSR zpopularizovat značku Buck Rogers. Ta v té době patřila generální ředitelce TSR Lorraine Williams. Pod jejím vedením si firma od Williamsové značku Buck Rogers licencovala, vytvořila nové herní prostředí „XXVc“ a v něm vydala celou řadu deskových her, komiksů, románů, videoher i RPG produktů, obvykle v neprodejně vysokých nákladech. Přestože RPG hra Buck Rogers XXVc nezískala popularitu a neprodávala se dobře, vyšlo pro ni 13 rozšíření a dobrodružství (z čehož všeho plynuly Williamsové licenční poplatky).

Po neúspěchu hry zkusil vydavatel prorazit z novou adaptací značky Buck Rogers, The Buck Rogers Adventure Game (1993), která hru hrací do pulpovějšího prostředí.
Uživatelský avatar
Bifi
Motivátor; Moderátor
Příspěvky: 7484
Registrován: 3. 3. 2005, 12:24
Bydliště: hanzové mesto Brémy

Re: [série článků] Historie RPG

Příspěvek od Bifi »

Za tento příspěvek děkují uživateli Bifi:
Markus
"Modern roleplayers own too many rule books and not enough story books and history books." :arrow? Play the worlds, not the rules
Môj príležitostný Youtube kanál Karpatské bunkre


Obrázek
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20871
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [série článků] Historie RPG

Příspěvek od Markus »

Občas doplňuju staré články, když si zrovna přečtu něco, co se do nich hodí. Tak třeba teď mě tenhle článek inspiroval k doplnění druhého odstavce v tomhle textu z Historie 001:
Hlavní „herní režim“ se točí kolem průzkumu rozsáhlých podzemních komplexů, tzv. „dungeonů“ nebo rovnou „megadungeonů“, osídlených různými příšerami střežícími poklady, které hrdinové vynášejí na povrch a tím postupují po úrovních. Stylově se příliš netrápí s „realismem“, vrství příšery jako nahodilé překážky bez ohledu na „ekologii“, dokonce předpokládá, že rozhodčí bude podzemí generovat z velké části náhodně, a dává mu k tomu potřebné tabulky a další materiály. Když se podíváme na dobová dobrodružství, která se dochovala v poznámkách autorů D&D nebo ve fanouškovkých fanzinech, vidíme, že často šlo o bizarní mišmaše všeho možného, takzvané „funhouse dungeony“, eklektickou směsici různých žánrů od sword & sorcery po science fantasy, věrnou heslu „sranda především“. Ve skutečnosti tenhle „herní režim“ docela připomíná počítačová roguelike RPG typu Rogue (1980) nebo Hack (1982) – respektive ony připomínají D&D, protože jsou jeho počítačovým napodobením.

Některé předpoklady budou dnešním hráčům znít bizarně: hra radí, že dobrou herní skupinu tvoří až 50 hráčů, přičemž ideál je jeden „rozhodčí“ a kolem 20 hráčů postav. Gygax později vysvětloval, jak vypadala jeho herní sezení: měl kolem sebe širokou komunitu hráčů, a kdo zrovna toho či onoho dne přišel na návštěvu, ten hrál. O víkendech hrávalo 10 až 20 lidí. Každá výprava byla uzavřenou epizodou, která začínala sestoupením do megadungeonu a končila návratem na povrch, aby nevznikaly problémy s proměnlivou skupinou postav. Hráči sami určovali, do kterého patra nebo které oblasti toho dne sestoupí, a díky principu, že každé patro má obtížnost nastavenou pro jinou úroveň postav, si mohli sami určit míru výzvy podle toho, jaké se zrovna sešly postavy. Tohle pojetí hry je na hony vzdálené dnešní představě, že v RPG hrách vyprávíme souvislý příběh hrstky konkrétních postav – ne nadarmo se D&D samo označuje za „fantasy wargame“.
Za tento příspěvek děkují uživateli Markus:
Bifi
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20871
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [série článků] Historie RPG

Příspěvek od Markus »

Mám pro vás další historický článek.

Obrázek

:arrow? Historie RPG 007: Fantasy Games Unlimited – slepé uličky a zrození historického realismu
Série Historie RPG pokračuje článkem o hrách z nakladatelství Fantasy Games Unlimited (FGU). Počátky našeho koníčku v 70. letech byly obdobím velkého experimentování, kdy autoři a nakladatelé zkoušeli různé formy tvorby i publikování (Rozšíření ano, či ne? Materiály v časopisech, nebo v příručkách? Rozumí se „edicí“ jen dotisk hry, nebo její přepracování?), než se začátkem 80. jakžakž ustálily zvyklosti, které dnes bereme za samozřejmé. Je jen logické, že někdo musel vyšlapat i všechny ty slepé cestičky, co nikam nevedly. A překvapivě často (a o to urputněji) je vyšklapávalo právě nakladatelství FGU.

Jedna jeho cestička ale přece jen někam vedla. Zatímco většina her v 70. letech byla stále relativně jednoduchá, středověká hra Chivalry & Sorcery vykročila vstříc podrobnější simulaci a snaze o realismus. A přestože sama Chivalry & Sorcery na trhu dlouho nevydržela, touha po (historickém) realismu se už nedala potlačit a naplno se rozvinula v 80. letech.
Myslím, že zejména zdejší realistickou sekci by mohl zaujmout, viz třeba:
Dozvídáme se tak například, že samotný koncept dungeonu je nesmyslný, protože kdyby existovala rozsáhlá podzemí plná monster nebo pokladů, už dávno by je vyčistila církev nebo vyplenily královy armády. Stejně pofidérní je představa dobrodruhů, protože středověká společnost byla svázaná rigidními třídami a společenskými zvyklostmi a třeba právo nosit meč bylo vyhrazeno jen šlechticům. Ozbrojené tlupy nutně musely sloužit nějakému šlechticovi nebo jinému pánovi, zatímco svobodní dobrodruzi typu „neřízená střela“ by byli systémem rychle eliminováni. Lidé taky potřebují mít nějaké stálé živobytí, rodinu, zázemí… Co se týče draků, „prvním pravidlem zacházení s draky je dělat všechno možné pro to, abyste se jim vyhnuli“. A co se týče „skutečné“ středověké magie, ta taky byla úplně odlišná a založená na radikálně jiných představách než levná, spotřební magie z D&D. A nestvůry? I goblini přece mají rodiny, svou osobnost, své cíle, své žabomyší války a je potřeba hrát je jako uvěřitelné osobnosti. A tak dále a tak dále…
Za tento příspěvek děkují uživateli Markus tito uživatelé (celkem 3):
Bifi, Vitus, Mizy
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20871
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [série článků] Historie RPG

Příspěvek od Markus »

Amazing Engine od TSR má snad jeden z nejbizarnějších nápadů, jaké jsem v RPG viděl...

Obrázek

:arrow? Amazing Engine (1993)
Amazing Engine je jednoduchá univerzální hra od nakladatelství TSR, určený především jako úvod do RPG pro začínající hráče. Jeho základní pravidla, prezentovaná v příručce Amazing Engine System Guide (1993), mají jen 32 stran. K nim potom vycházela série doplňujících příruček, které hru adaptovaly do různých žánrů a prostředí. Hráči si pořídí stručnou základní příručku a k tomu žánrovou adaptaci, o kterou mají zájem.

Unikátní myšlenkou je „hráčovo jádro“ – jakýsi otisk postavy, definovaný sérií základních vlastností a odvozených statistik. Z tohoto jádra pak hráč může vytvářet jednotlivé „finální“ postavy v různých žánrech a prostředích, které budou každá samostatná, ale díky společnému jádru budou sdílet podobné charakteristiky. Vylepšení jádra získaná v jednom světě se promítají i do budoucích her v jiných světech s jinými postavami. Hra tím zajišťuje kontinuitu napříč různými vesmíry a příběhy.

Samotné vyhodnocování používá procentuální dovednostní systém.

Pro hru vyšlo v rychlém sledu 11 rozšíření, ale už o rok později – v roce 1994 – byla celá tato herní linie pro neúspěch zrušena.
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22593
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: Čteme Gygaxovo AD&D

Příspěvek od Jerson »

EDIT Markus: Přesunuto ze Čteme Gygaxovo AD&D.
Markus píše: 20. 5. 2023, 09:46Každopádně u nějakých dvorských intrikách bych u Gygaxe pochyboval – rozhodně bych si u něj nepředstavoval procítěné herecky-roleplayové scény (pamatujme: herecký „simulační“ roleplay byl vynalezen až po D&D a mimo Gygaxův okruh).
Jerson píše: 20. 5. 2023, 18:06 Mám dojem, že byl vynalezen už před DnD, byť mimo Gygaxův okruh - v Braunsteinech. A samozřejmě mnohem dříve při miliónu různých příležitostí, protože roleplaying je starý jako lidstvo samo. :-)
Markus píše: 20. 5. 2023, 19:02Ano a ne, a celkem podrobně je to v tom článku, na který odkazuju v té části, kterou cituješ.

Každopádně záleží na tom, co si představuješ pod pojmem roleplaying. Z toho, co píšeš, tě chápu tak, že si představuješ, že GM rámuje scény velmi podrobně a „filmově“ a hráči hrajou „herecky“. Jestli tohle hledáš na začátku sedmdesátých let, tak si IMHO hodně romantizuješ, jak to tehdy vypadalo.

Nejblíž tomu asi bude hraní Diplomacie – ale tam chybí ten Gamemaster s filmovým rámováním, takže i při největším hardcore roleplayi bude Diplomacie vypadat víc jako LARP než RPG. Braunsteiny se IMHO hrály dost odzoomovaně a zrychleně. Žádné „scény“ a filmové herectví přímou řečí, jako spíš odzoomované souhrny. „Já se budu dvořit starostově dceři, koupím jí kytky, budu jí zpívat serenády pod oknem.“ „Dobře, během týdne jsi na ni docela zapůsobil, ale rozhněval jsi jejího otce, co dál?

Tenhle příklad jsem si totálně vymyslel, snažím se jen ilustrovat úroveň roleplaye, kterou si u toho představuju. Ale je to totální dojmologie a neexistuje nikdo, kdo nás může rozsoudit, takže se dál než k dojmologii nedostaneme.

Každopádně ten hereckej roleplay a filmové rámování se podle mě objevilo někdy ve chvíli, kdy se D&D dostalo ven z wargamingové komunity mezi nějaké kalifornské studenty dramky nebo tak něco. To bude tak 1975 nebo 1976. (Tohle ve skutečnosti není úplná dojmologie, jsem si skoro jistej, že to tak bylo – četl jsem knížku Elusive Shift, i když ne kdovíjak pozorně. Kdyžtak mě někdo může opravit.)

To aj právě vůbec nemyslím. V Arnesonově druhé hře je "problém roleplayingu" popisován tak, že jen dva hráči měli postavy velitelů, kteří v daném městě zjišťovali informace pro nadcházející bitvu (kterou měli poté sehrát v klasickém figurkovém stylu), zatímco ostatní hráči - nevím kolik jich bylo, zda pět nebo dvacet - dostali role běžných měšťanů. A "problém" byl v tom, že tihle hráči roleplayovali spolu navzájem. Takže tam těžko mohlo být nějaké vyhodnocení akcí ze strany Rozhodčího nebo nějaké posouvání času. A naopak mi z toho silně vyplývá, že hráči dělali to, co někteří hráči dělají běžně i v jiných hrách - prostě se vžili do role a začali za svou "figurku" mluvit v roli, přímou řečí.
Je dost možné, že to mělo formu polovičního larpu, to jsem nikde popsané nenašel.

Druhá věc je, že když někdo slavný a známý vzpomíná na to, jak hráli před dvaceti nebo dokonce čtyřiceti lety, tak moc nevěřím na autenticitu těch vzpomínek. Co člověk nezapíše hned po hře, to si zapamatuje zkresleně - nehledě na to, že když pět lidí hraje stejnou hru, tak z ní mají zcela rozdílné dojmy hned po hře,, natož po dvaceti letech.

Takže i když beru, že si někdo dal práci se shromážděním materiálů a sepsáním knih, tak zcela jistě ignoruje hlasy všech těch hráčů, kteří nepůsobili v žádném nakladatelství, ale přesto mohli dost výrazně ovlivnit herní scénu.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20871
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [série článků] Historie RPG

Příspěvek od Markus »

Jerson: OK, v tom případě beru zpět, špatně jsem tě chápal. V tomhle ti dávám zapravdu, „hraní role“ v nějaké formě existovalo samozřejmě už před D&D, bude stejné jako lidstvo samo. Já jsem se snažil říct to, že jak se D&D a rané hry hrály ve svých počátcích, vypadalo zřejmě o dost jinak, než jak se hrajou teď. Myšleno tak, že kdybys stál u stolu a pozoroval hráče, tak to skutečně nevypadalo stejně.

Takový ten roleplay, který se (mám dojem) dnes často bere jako pointa nebo cíl RPG her – tedy herecko-divadelní ztvárnění postavy kombinované s velmi vizuálními, až filmovými popisy –, bys tehdy nejspíš hledal těžko. Mezi wargamery vypadal roleplay podle mě asi tak, že se prostě hrála hra jako jindy, akorát figurky si občas „postavily hlavu“ a jednaly podle „svého charakteru“. Pak tam máš tu sekci Diplomacie a spol., která mohla vypadat až jako LARP (tedy velice divadelně), ale zas tomu chybějí ty vizuální popisy situace a budování fikce rozhodčím.

Ta kombinace divadelní hraní + filmové popisy podle všeho vznikla až s rozšířením D&D mimo wargamingovou komunitu.

Ale ano, tohle všechno je můj dojem, neříkám to autoritativně, jen říkám, co mi vyznívá z četby. Těžko se to dnes soudí a musíš usuzovat z nepřímých náznaků, zápisů (které můžou být dost zkreslené) nebo vyvozením z toho, že když hrálo u stolu 10 lidí a proletěli celý dungeon za jeden večer, tak se s tím prostě nemohli moc párat.

Mimochodem, shodou okolností jsem včera narazil na tenhle článek, ten by tě mohl zajímat:

:arrow? Western Gunfight (1970): the First RPG?
Uživatelský avatar
Bifi
Motivátor; Moderátor
Příspěvky: 7484
Registrován: 3. 3. 2005, 12:24
Bydliště: hanzové mesto Brémy

Re: Čteme Gygaxovo AD&D

Příspěvek od Bifi »

Jerson píše: 21. 5. 2023, 07:56Mám dojem, že byl vynalezen už před DnD, byť mimo Gygaxův okruh - v Braunsteinech.
To nebolo mimo Gygaxov okruh - Midwest Military Simulation Association bola tiež v Twin Cities a sám Arneson bol jej členom.
A samozřejmě mnohem dříve při miliónu různých příležitostí, protože roleplaying je starý jako lidstvo samo. :-)
Nie je. Roleplaying v kontexte, v ktorom sa o ňom bavíme, ma výrazne viac atribútov ako "ja budem predstierať, že som lovec a vy predstierajte, že ste zajace, budem vás naháňať".

Pozri tu: viewtopic.php?p=595931#p595931

EDIT: Ninjaed by Markus
"Modern roleplayers own too many rule books and not enough story books and history books." :arrow? Play the worlds, not the rules
Môj príležitostný Youtube kanál Karpatské bunkre


Obrázek
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20871
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: Čteme Gygaxovo AD&D

Příspěvek od Markus »

Bifi píše: 21. 5. 2023, 09:38 Pozri tu: viewtopic.php?p=595931#p595931
První věta po kliknutí na odkaz:
Bifi píše: 2. 10. 2020, 14:31 Pracujem na novom článku o vzniku a vývoji roleplayingu.
Tak jak to jde? :)
Uživatelský avatar
Vitus
Příspěvky: 2664
Registrován: 21. 7. 2006, 09:03
Bydliště: Kladno

Re: [série článků] Historie RPG

Příspěvek od Vitus »

Markus píše: 21. 5. 2023, 09:31 Mezi wargamery vypadal roleplay podle mě asi tak, že se prostě hrála hra jako jindy, akorát figurky si občas „postavily hlavu“ a jednaly podle „svého charakteru“.
Tahle jedna věta mne vede k otázce, zda se někdo zabýval tím, co bylo motivací (hybatelem) do hry zavést přesvědčení postav ? Přiznám se, že netuším kdy, kde a v jaké hře se objevuje poprvé (nikdy jsem to nestudoval, ale tipuji, že se to objevilo nejdříve asi v nějakém fanzinu jako doplněk), ale v návaznosti na výše uvedenou větu, mi to naprosto jednoznačně zavání pokusem o vytvoření herní mechaniky pro hraní rolí. :think:
Uživatelský avatar
Bifi
Motivátor; Moderátor
Příspěvky: 7484
Registrován: 3. 3. 2005, 12:24
Bydliště: hanzové mesto Brémy

Re: Čteme Gygaxovo AD&D

Příspěvek od Bifi »

Markus píše: 21. 5. 2023, 09:44 První věta po kliknutí na odkaz:
Bifi píše: 2. 10. 2020, 14:31 Pracujem na novom článku o vzniku a vývoji roleplayingu.
Tak jak to jde? :)
No, mal som pocit, že všetko, čo by som tým článkom chcel povedať, už je obsiahnuté v tej grafike...
Ale z hľadiska dnešných dizajnových problémov to nie je relevantné.
Je to zaujímavé len z hľadiska historického a možno trocha sociologického a tiež špekulatívneho, t.j. mohli sa RPG vyvíjať iným smerom?
(Potom som aj zvažoval, či z toho neurobiť vedecký článok, ale to by vyžadovalo ešte veľa práce.)

Inak v poslednej dobe zvažujem ešte jednu vec. LBB je IMHO super ako niečo, čo vytvorilo vývojový herný potenciál, ktorý ani samotným autorom nebol jasný. Je to ako mnohovrstevnaté semienko - kompletné, ale vibrujúce možnosťami. Už v priebehu mesiacov po vydaní a rozšírením mimo okruhu Twin Cities iné skupiny začali RPG uchopovať inak, čo sa na jednej strane dá chápať ako open-endedness (flexibilita, houserulovateľnosť, interpretovateľnosť) LBB, ale na druhej ako jeho nestabilita. LBB bolo rozkročené medzi viacerými svetmi a v "čistej" podobe vlastne existovalo len ako krátky záblesk. Napriek tomu sa k nej opakovane hlásili a vracali mnohé herné skupiny, predstavuje nejakú formu ideálu, východzí bod.

(Veľa teraz na abstraktnej úrovni uvažujem o OSR a OSR-adjacent dizajne - aj pod vplyvom tvojho čítania AD&D - a mávam okamihy jasnozrivosti, v ktorých vidím hromady nevyužitých dizajnových príležitostí.)
"Modern roleplayers own too many rule books and not enough story books and history books." :arrow? Play the worlds, not the rules
Môj príležitostný Youtube kanál Karpatské bunkre


Obrázek
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20871
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [série článků] Historie RPG

Příspěvek od Markus »

Vitus píše:Tahle jedna věta mne vede k otázce, zda se někdo zabýval tím, co bylo motivací (hybatelem) do hry zavést přesvědčení postav ?
Přesvědčení bylo už v původním D&D, tam ještě hodně jednoduché jako chaos-neutralita-zákon. Pak do Gygax rozváděl už v nějakých časopisech do podoby, ve které to z D&D známe teď (jedna osa řád-neutralita-chaos, druhá osa dobro-neutralita-zlo) – to bude odhadem 1976, ale nechce se mi to dohledávat. V roce 1978 tohle vyšlo pro širokou veřejnost v AD&D.

Schválně se podívám, co o přesvědčení píše, a dám vědět. Co bylo jeho motivací, nevím.

Zajímavé ale je, že jiné hry než D&D přesvědčení svorně zavrhují.
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22593
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: [série článků] Historie RPG

Příspěvek od Jerson »

Markus píše: 21. 5. 2023, 09:31 Jerson: OK, v tom případě beru zpět, špatně jsem tě chápal. V tomhle ti dávám zapravdu, „hraní role“ v nějaké formě existovalo samozřejmě už před D&D, bude stejné jako lidstvo samo. Já jsem se snažil říct to, že jak se D&D a rané hry hrály ve svých počátcích, vypadalo zřejmě o dost jinak, než jak se hrajou teď. Myšleno tak, že kdybys stál u stolu a pozoroval hráče, tak to skutečně nevypadalo stejně.

Takový ten roleplay, který se (mám dojem) dnes často bere jako pointa nebo cíl RPG her – tedy herecko-divadelní ztvárnění postavy kombinované s velmi vizuálními, až filmovými popisy –, bys tehdy nejspíš hledal těžko. Mezi wargamery vypadal roleplay podle mě asi tak, že se prostě hrála hra jako jindy, akorát figurky si občas „postavily hlavu“ a jednaly podle „svého charakteru“. Pak tam máš tu sekci Diplomacie a spol., která mohla vypadat až jako LARP (tedy velice divadelně), ale zas tomu chybějí ty vizuální popisy situace a budování fikce rozhodčím.

Ta kombinace divadelní hraní + filmové popisy podle všeho vznikla až s rozšířením D&D mimo wargamingovou komunitu.
Věřím tomu, že wargamisti se roleplayingu ve svých hrách dost dlouho bránili, protože odváděl pozornost od toho, co oni sami chtěli hrát, totiž taktické boje a později průzkum podzemí. Co chci říct je to, že okolo těch známých jmen jako Arneson a Gygax se pohybovala řada dalších lidí, kteří možná byli součástí těch wargamingových skupin, ale tíhli spíše k individualismu jednotek a roleplayingu (ve smyslu až hereckého ztvárnění) chování těchto jedinců, možná i do té míry, že by k tomu ty figurky ani nepotřebovali. Jen kolem nich nebyl nikdo, kdo by takovým způsobem hrál, a ani oni sami nevěděli, že by se takhle dalo hrát. Někteří se přichomítli i k prvním Braunsteinům (nebo možná k tomu druhému), kde našli malý prostor k roleplayingu, který okamžitě zaplnili, čímž Arnesonovi vlastně zničili hru, ale je samotné to bavilo. Další Braunstein už byl zase - z jejich pohledu - osekaný jen na formální interakce, tak ho nehráli. A to samé se dělo okolo Gygaxe.

Jenže tihle lidé nikdy nevytvořili jednotnou a navenek viditelnou komunitu, z různých důvodů. Jen pořád znovu a znovu "infiltrovali" tyhle wargamingové skupiny, a když se objevily další, méně bojové hry, tak je začali hrát. Přičemž tenhle přístup vlastně přetrvává do dneška na několika úrovních. DnD je pořád nejviditelnější hra, prakticky synonymum RPG, které nabírá hromady hráčů, nicméně polovina a možná víc hráčů není spokojena s jeho stále ještě silným bojovým zaměřením, takže ho buď ve své skupině modifikují, nebo najdou jiná RPG, nebo prostě nehrajou, když nenarazí na vhodné spoluhráče. A pak jsou hráči DnD překvapováni, když se dozví o tom, že taky existují jiná RPG, která se hrajou úplně jinak a pokrývají jiné žánry, a myslí si, že to jsou nějaké vývojové větvě DnD. Ale nejsou. Jsou to vedle rostoucí stromy.

Je to stejné, jako když u nás od roku 2000 masivně rostla komunita hráčů textových RPG, později textových RP, která ale navenek (= pro nás, hráče stolních RPG) nebyla viditelná, protože neměla žádný výrazný symbol, jako byl Dračák. Od začátku se v ni realizovali hráči, které nějaké hraní podle pravidel nezajímalo, i když v mnoha takových hrách jim PJ stále nutil pravidla Dračáku. A za dvacet let se tahle scéna prakticky kompletně proměnila, že z našeho (hlavně Sirienova) pohledu vypadá jako špatně napsaná fanfikce, přičemž členky (v 90% jsou to holky) často vůbec ani netuší, že existuje nějaké stolní RPG a myslí si, že jejich RPG vychází z myšlenky počítačových RPG.
Přičemž náhodou jsem u vniku tohoto fenoménu u nás byl v počátcích, a pak jsem zjistil, že to ani zdaleka nebyl počátek, protože textovou formou hráli RPG už lidé během 90. let. Ale ani v době internetu je nedá dost dobře dohledat jasný vývojový strom nebo vůbec lidé, kteří tak porůznu začínali.

Takže když jsem náhodou narazil na pár článků popisujících, jak je vznik RPG spojován s Gygaxem, i když on mu vlastně efektivně bránil, protože roleplaying neměl rád, tak jim docela věřím. A připisovat vývoj roleplayingu (v tom hereckém smyslu) DnD je podobné, jako připisovat vývoj RPG serverů jako Vampire world RPGčkům jako Vampire: The Masquerade nebo dokonce Dračí doupě 1.6. Někde na začátku měli něco společného, ale od té doby šly každý jinou cestou.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20871
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [série článků] Historie RPG

Příspěvek od Markus »

Tohle mi poslal Antharon a musím se podělit. Reportáž o D&D z archivu BBC, rok 1980.

https://twitter.com/BBCArchive/status/1 ... 56864?s=20

Jop, je to D&D, pořád stejný, nic se nezměnilo...
„Vztyčuji svůj svatý symbol a zaklínám je, ať ve jménu všeho dobrého a spravedlivého ustoupí a kají se za své hříchy!“

„Hoď si 2k6.“
Sedí. :)

První půlka dobrý, pak nechali mluvit hráče a to byla chyba. (Ten vousatej hráč je Steve Jackson.)
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20871
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [série článků] Historie RPG

Příspěvek od Markus »

A z jiného soudku: první samurajské/japonské RPG vyšlo už v roce 1978.

ObrázekObrázek

:arrow? Bushido
Bushido je první RPG hra zasazená do prostředí inspirovaného Japonskem. Odehrává se v jeho bájné fantastické alternativě, zemi Nippon a je inspirovaná filmy např. od Akira Kurosawy. Hráči se v ní stávají samurajskými hrdiny.

Pravidla připomínají Dungeons & Dragons – postavy mají úrovně, vybírají si jedno z povolání podle tradičních archetypů (budóka je „mnich“, gakušó je „klerik“, šudendža je „kouzelník“...), ve hře figurují i další prvky D&D jako záchranné hody. Inovací je sociální prvek, kdy si hráči musejí měřit čestné chování v rámci své náhodně přiřazené společenské třídy (místí pán, klan nindžů, chrám...) a k postupu po úrovních musejí dosáhnout určité minimální úrovně cti. Hra taky obsahuje jednoduchý procentuální systém, kdy hodnoty se měří v procentech, ale hody provádějí pomocí k20 (reprezentující skoky po 5 %).

Hra se prodávala v základní sadě nebo krabici tvořené dvěma příručkami, The Heroes of Nippon popisující pravidla pro postavy a The Land of Nippon popisující seznámení s prostředím a soudcovská pravidla, např. pro setkání nebo bitvy. Dohromady má 144 stran.

Existuje ve třech edicích, které jsou z velké části totožné, pouze zavádějí opravy chyb, drobná zpřesnění a novou sazbu nebo ilustrace. Vydali ji postupně tři různí vydavatelé, vždy když hru získali od zaniklého předchůdce a vydali její dotisk.
Za tento příspěvek děkují uživateli Markus tito uživatelé (celkem 2):
Bifi, Ecthelion
Odpovědět

Zpět na „Hry, systémy, světy“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 7 hostů