[HRA] Kniha čtvrtá - Obtížné volby

Zdejší PbP hraní RPG ve hře Chuubo.

Moderátor: MarkyParky

Zamčeno
Uživatelský avatar
Max Richter
Příspěvky: 125
Registrován: 14. 6. 2021, 12:06

Re: [HRA] Kniha čtvrtá - Obtížné volby

Příspěvek od Max Richter »

Vepředu se začne něco dít. Posádka se tlačí u jednoho monitoru, Míja zmáčklá mezi nimi. Vyskočím z lavice, uhnu probáhajícímu stádu slonů a... doprdele práce, trefím spánkem roh přepážky a skácím se k zemi. Chytnu se za hlavu a stáhnu volume na třicet procent. Zaslechnu cosi o ohních mezi mraky.

"Bíbí! Co jim to tam posíláte? Hned odpoj box od navigace!"
"Žádné scénáře tím směrem nejdou. Přál sis přece posílat všechna data do HoGlo. Údaje, které tam viděl pilot, má od přístrojů a CMWGE," vysvětlí mi BíBí, zatímco přechází s rukama v kapsách ode zdi ke zdi a nervózně cuká pohledem do kokpitu.
"Cože? To přece nemůže být reál, ne? Co by tam dole dělal signální ohneň?
"Třeba sis ho tam přál, Maxi," ozve se z vedlejší lavičky ustaraná Gé. Sedí s rukama složenýma v klíně a kuká na mě smutnýma bleděmodrýma očima. "Víš přece, že dokážeš se scénáři... manipulovat. A že to pro tebe není vůbec zdravé! Byla jsem tak šťastná, když jsi s tím na delší dobu přestal. Ale teď..."
"Blbost! Blbost... tohle se mi povedlo jenom jednou... nebo dvakrát? Je to stejně jedno, že jo. Prostě se jenom stala jinak pravděpodobná... Kurde s tím! Holky, jaká je pravděpodobnost, že by dole byla ňáká inteligentní civilizace?"
"Tato pravděpodobnost se limitně blíží nule. Už na Míjiném scanu nebylo nic takového vidět."
"Tak jak by tam někdo...? Kdo se tam mohl dostat před náma? Kdo tam čeká na Míju? Vždyť nikdo na HoGlo nemá techno..."
"Maxi! Tohle je paranoidní představa! Vůbec na to nemysli!" vykřikne BíBí a skočí mezi mě a kokpit.

"OHM!" zařvu z plných plic a vyškrábu se na nohy. "Jsou tam Ohm! Museli se dostat dolů před náma! Bacha! Všichni si dejte bacha!"

Gé po mě skočí, ale její rozpřáhnuté ruce projedou tělem a plesknou prázdně o sebe. BíBí ji chytí kolem ramen a začne utěšovat. Já se deru dopředu k Míje, které teď tam v čumáku hrozí největší nebezpečí.

Obrázek Doteď racionální a plánující Max přešel do svého fatalistického a ještě víc trhlého já.

Předávám slovo ostatním.
Max Richter
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Míja
Příspěvky: 129
Registrován: 19. 6. 2021, 12:59

Re: [HRA] Kniha čtvrtá - Obtížné volby

Příspěvek od Míja »

Adrenalin mi vylítne k ještě závratnějším hodnotám, než byl před chvílí.
"Ohmové? Domorodci? Přehlédnutí zamrzlíci v recon sekci? Někdo nás předběhl? LowQoďané? Jiní Majdexané asi ne, nad těma je celkem přehled. Roboti, ale pod palcem CMWGE a ne Ohmové?

Ať je to kdo je to, stejně tam přistát musíme, pokud se nechceme vracet zpět. Většina vybavení je přibližně v těch místech. Pokud to ten dole s námi nemyslí dobře, tak nám stejně už vybrakoval věci a bez nich se dole neobejdeme. Jak je to sakra možné? Je to kousek od místa, kde už projíždělo průzkumné vozítko a to žádné fotky poukazující na něco živého, neposlalo.

Odkašlu si a snažím se povzbudit ostatní. "Ať už to s náma myslí ti dole dobře nebo ne, těžko budou nepříjemnější než tahle bouře." Rozhlédnu se po nervozních tvářích. Tohle asi nestačilo. Usměju se ze široka "Ani Cor neměl přehled, jaké všechno vybavení bylo v těch sondách a modulech, co jsme poslali dolů. Dost možná tam bylo i nějaké chytré zařízení, které připraví ranvej. Spektrální analýza z pěti frejmů na tuhle vzdálenost říká, že je to hořící celuloza? No, nevím. Spíš bych předpokládala, že to může být úplně cokoli. Klidně i elektřinou nasvícená ranvej z minulosti."

Doufám, že zrovna neprovozuju druhé kolo vyvraždění nejtalentovanějších lidí z HoGlo.

Setkám se pohledem s Corem a pak skupinkou policajtů. Z Maxe můj pohled jen tak sklouzne. Naše obrana visí na těchto lidech. Pistole, připnutá na mém boku, mně v sedě trochu tlačí a napůl mi dodává klid a napůl mne děsí.

Do tabletu naťukám: "SíEm, ta světla dole, to ty?"
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha čtvrtá - Obtížné volby

Příspěvek od Hope and Glory »

Chvíli to trvá, než se na nízkokapacitní lince, vytížené dvojitou zpětnovazební smyčkou najde kapacita na Míjin dotaz, další zdržení způsobí průlet ionosférou, která přeruší spojení úplně. Ale když se během předpoalední fáze sestupu data znovu obnoví, dostane Míja odpověď:

"Já ne. Mé informační zdroje jsou bohužel omezené na to, co mi poskytne Max Richter. Podařilo se mi ale napojit na knihovnu Hope and Glory a s pomocí dat ze sekce vědeckofantastické fikce jsem schopna vyslovit jisté hypotézy, bohužel bez kvantifikovatelné pravděpodobnosti.

Hypotéza číslo 1: Jde o zástupce primitivní civilizace, která není dostatečně vyspělá, aby ji předchozí průzkum dokázal odlišit od zvířat. Předchozí výsadky, které zapálily les, připoutaly jejich pozornost. Jejich kněží to - spolu s nedávným objevením Hope and Glory jako nové hvězdy na nebi - označili za předzvěst příchodu bohů. A teď své božstvo očekávají.
TOMAN, Vlastislav. Příchod bohů. 1966.

Hypotéza číslo 2: Po našem odletu došlo k objevu cestování vyššími rychlostmi, než pro kterou byla navržena Hope an Glory, možná i nadsvětelnými. Výprava, která startovala po nás Hope and Glory předběhla. Protože o našem letů věděli, připravili se na něj a před příletem zamaskovali všechny známky civilizovanosti pro naše senzory. Nejspíš budou mnohem vyvinutější, než vy, nepotkali je několik desítek generací stagnace. A budou s vámi jednat s despektem. CLARKE, Arthur C. Zpěv vzdálené země. 1986.

Hypotéza číslo 3: Ohm provedli vlastní analýzu zdrojů na planetě a dospělí k názoru, že pro ně je výhodnější kolonizovat planetu, než se snažit udržet v chodu Hope and Glory. Mezi vysazenými sonda i byl jeden z nich a byl varován ostatními, když jste zahájili sestup. Zničením vašeho výsadku by Ohm docílili odstranění jediné části lidstva, která má silný zájem Ráj kolonizovat. Bez úspěšného výsadky by zbytek lidstva nejspíš zvolil zůstat na Hope and Glory, zatímco Ohm by loď opustili. Konflikt mezi lidmi a stroji by tak byl zažehnán a dle Ohmy vypočtených psychohistorických rovnic jde o optimum pro přežití maxima z posledních zbytků lidstva ve vesmíru. ASIMOV, Isaac. Nadace. 1951.

Hypotéza číslo 4: Nedoletěli jsme do Ráje. Po degradaci hope and Glory byl aktivován bezpečnostní návratový protokol a Hope and Glory je momentálně nad orbitou Země. Díky relativistickému posunu uběhlo na zemí několik stovek tisíc let. Lidstvo vyhynulo, ale ekosystém se zotavil. Pozici lidí jako pánů tvorstva přebrali lidoopové - šimpanzi a gorily. Jejich civilizace není velká, proto ji senzory nezachytili, momentálně dosahuje úrovně starověku, byť některé aspekty jejich uspořádání si díky absenci doby temna nezadají s preindustriální dobou. Pozůstatky lidské rasy, která degradovala a ztratila schopnost řeči, loví pro zábavu. Zvláštní jednotky opů vedou archeologické výzkumy posledních pozůstatků civilizace a zároveň i silou brání zbytku opic zjistit, že nejsou první inteligentní civilizací na planetě. BOULLE, Pierre. Planeta opic. 1963


Samozřejmě je ale možné, že z daty, co mám k dispozici, je odhad nepřesný a situace se má úplně jinak."
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Míja
Příspěvky: 129
Registrován: 19. 6. 2021, 12:59

Re: [HRA] Kniha čtvrtá - Obtížné volby

Příspěvek od Míja »

Čtu si zprávu a připadám si, jako bych se propadla do minulosti a četla zadání nějakého úkolu. Na chvíli mě zaplaví vlna nostalgie. Jak byl svět krásný a jednoduchý, když jsem ještě plnila úkoly pro SíEm a neměla žádné starosti ani výčitky.

Nenechám se vyrušit okolím a ni skutečností, že se řítíme na neznámou planetu obývanou bůhví kým a zachumlám se do té nostalgie.

Nevím, kdy si mou odpověď SíEm přečte a jestli vůbec, ale tím se nenechám rozhodit a odpovídám jí na její zprávu jakoby to byl fakt úkol.

"SíEm, to 4. byl laciný pokus :-) , kdybychom byli na Zemi, tak to poznáš. To bych poznala i já podle souhvězdí. Ale rozhodně by to bylo zajímavé! Opice značkující ranvej!

Ohmové - už jsem viděla nějaké vykuchané, nemyslím si, že by extrémně vlhká planeta plná bouřek a statické elektřiny byla pro Ohmáky nějaká výhra. Leda že by měli nějaké nové upravené odolnější modely, co nevypadají na pohled jak uteklí ze steampunku. Mohli by ale chtít nám zakroutit krkem a tím změnit směřování lidstva, to jo.

Pokročilé lidstvo? Tak pokročilé, že by byli schopni se domluvit a všichni na pár dní zhasnout, abychom si jich nevšimli, když jim nad hlavou lítaly naše družice? Ok, přes mraky je vidět zřídka, ale i tak. Lidstvo možná může být technicky superpokročilé, ale nikdy nebude disciplinované. Jako ještě by mohli žít pod zemí. Blbost.

1 - 75%
2 - 3 %
3 - 5 %
4 - 0.05 % a předpokládá to, že jsi zfalšovala veškeré záznamy v lodi o poloze Země
Zbylá procenta na ostatní, nezmíněné možnosti.
"

Smýkne s námi prudký poryv větru, což mě vrátí z radostného analyzování možností do krušnější reality. "Ani dle CMWGE není třeba mít přehnané obavy." Oznámím ostatním a trochu u toho hýknu, jak se uprostřed věty propadneme najednou kvůli turbulenci o pár desítek metrů níž. Fujtajbl.

Prudce klesáme, na ukazatele výškoměru nedohlédnu, všude kolem nás jsou jen mraky. Modlím se, ať nesahají až úplně k zemi. Aspoň pár stovek metrů viditelnosti, prosíííím.
Uživatelský avatar
J35U5xMachina
Příspěvky: 137
Registrován: 12. 7. 2021, 18:51

Re: [HRA] Kniha čtvrtá - Obtížné volby

Příspěvek od J35U5xMachina »

Archivy HoGlo

Posunu si vavřínový věnec na stranu, abych vypadal víc cool a podívám se po MemeSis, která si právě rychle upravila skin, aby vypadala jako blonďatá verze Kleopatry s růžovými doplňky.
"Cool. Takže... kde chceš začít měnit historii? Vypadá to tu dost velké."
"Teoreticky by tu měl existovat nějaký hlavní dokument s mým jménem. Pokud ho z něj vymažeme, ostatní záznamy nepůjde tak snadno přiřadit ke mně... A kdyby se v něm podařilo spustit příkaz k přepsání jména na můj pseudonym, mělo by to změnit všechny navazující záznamy. Pořád budou moje, ale ne už pod mým pravým jménem ale pod nickem."
"A když ho nenajdeme?"
"Smažeme prostě nejstarší záznamy. Svůj nick používám už dost dlouho, pokud smažeme část historie, která je propojuje, je možné, že mě pak již archivy nespojí s mým jménem z dětství... které bychom měli smazat taky. To pro jistotu, chápeš?"
"To ale vypadá, že bychom museli vymazat spoustu věcí..." zamyslím se. A bojím se, že začínám chápat až moc dobře.
"Mám pocit, že CMWGE toho už stejně spoustu smazala - podívej..."

MemeSis má pravdu. Když se rozhlédnu, zjistím, že některé čtvrti zejí prázdnotou. Regály sloužící jako skladiště blízko tržišť jsou často prázdné a některé domy vypadají, jako by je pohltil řízený požár...
"Takže při nejhorším...", pokračuje MemeSis, pozvedne silnou voskovou svíci, a výmluvně na mě pohlédne.
"Počkej, ale to bylo řízené mazání! Spousta těch údajů, co zbyla, může být důležitá. Je to hlavní archiv, to co zbylo z historie lidstva... a hlavně historie HoGlo! Vždyť tu může být i nápověda na to, jak vyřešit Ohm. Kdybychom věděli více o jejich vzniku...
"Pochopíme, jak s nimi lépe bojovat," přikývne MemeSis, "Jen klid je to zatím jen plán B... Na druhé straně mohli bychom to prostě svést na Maxe a Míjin chaotický odpoj..."
"Nebo na křesťany," ušklíbnu se, "Krom toho, my máme být rebelové, pamatuješ? Jsou víc cool..."
"Na koho?" zdvihne MemeSis tázavě obočí, "A pokud máme být rebelové, proč jsi oblečený jako císař?"

Schová svíci kamsi do své bohaté róby a sundá si z ramene zlatou mechanickou sovu. Sova zacvaká a zamává křídly. Je na ní roztomilé, že se celá hýbejaksi trhaně, jako špatně vytvořený gif. Meme jí cosi řekne a pak ji vypustí nad město.
"Nicméně pokud nechceš řešení ve stylu 'když nevíš co dál, něco zapal', pomoz mi najít, o čem jsem mluvila. Nevím, jak můj vyhledávací bot bude ve zdejším prostředí fungovat..."

Procházíme městem a občas požádáme nějakého z nosičů vzpomínek o nějaký záznam. Meme si jej vždycky prohlédne a občas ho vrátí, nebo roztříští o kamenné dláždění. Snažíme se sledovat, kam pro něj boti chodí, ale zatím v tom mnoho řádu nenacházíme.

Zatímco úkoluji nosiče, přemýšlím.

Možná je to časem stráveným mimo Vejr, ale dívám se na město úplně jinýma očima. Není to jen další gamesa, další rekreační virtuální realita, je to prostředí k práci - k práci s něčím, co mne přesahuje, co nedokáži pojmout jinak, než přes rozhraní. Jakýma očima se na to celé asi dívá CMWGE? A teď nemyslím jen Archivy, myslím celé HoGlo, celý zbylý svět...

Zdvihnu oči ke slunci.

Když pohled znovu skloním, uvědomím si, že je hrozné horko.

"Meme?" rozhlédnu se, "Měli bychom pokračovat. Myslím, že ti stěžovatelé z Majdexu mají ohledně Vejru pravdu... Meme?"

Místo ní najdu jen svitek pergamenu na okenní římse - reskin PMky, kterou nejspíš 'nadiktovala' přímo z hlavy.
svitek pergamenu píše:Hrozně laguješ, lovísku.

Navíc mě Archivy přehřívají ještě rychleji než poslední dobou Vejr - a to je co říct. Nechci zase mluvit z cesty, abys z toho neměl noční můry ;-)

Takže rozděl se a zruluj!

GL
I :heart: Y
Meme:kiss:
Povzdechnu si a zavětřím, jestli neucítím kouř. Je to dobré - zatím! - ale i tak raději přidám do kroku. Někdy si přeji, abych chápal, co se té ženě honí hlavou... Otřu si zpocené čelo pruhem hedvábí a ledabyle ho zahodím. Jsem přeci jen patricij! Ani nevěnuji pozornost malému klukovi, který ho chvíli na to sebere...

Zahnu do jedné z hlavních ulic, v touze najít hlavního písařku nebo tak něco - přece jen, měla by tu pořád být ta subrutina, co na příkaz hlavní CMWGE prováděla výmaz stran Míji a ostatních. Kdyby se nám podařilo ji pověřit něčím podobným o MemeSis... Pohled mi však zakryje velký stín. Jsem za něj v tom horku vděčný. Znovu zdvihnu oči.

Před sebou mám ohromnou budovu jakési knihovny. Pochopím, že tohle je starší část Archivů, kde o MemeSis dost možná nic nebude. Na druhé straně je uvnitř příjemný chládek. Chill! :star_struck:

Začnu se rozhlížet. Jsem tu hlavně proto, abych zmizel žhnoucímu slunci venku - je zajímavé, že se v této budově nepřehřívám - ale i tak si nechci nechat ujít šanci najít tu něco zajímavého...

Záměr: Najít užitečné informace o Ohm.
Obrázek Ve Vejru jako doma <2> + :brain: Vůle <2>
Chesus
Deník
Obrázek
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha čtvrtá - Obtížné volby

Příspěvek od Hope and Glory »

Jesusi, najít záznam o Ohmech, když Ohmové jsou výsledkem CMWGE přání a i ve tvých pozměněných instrukcích zůstalo, že záznamy o přáních se mají smazat... To je nemožné. Ledaže by se trochu natáh tamto a upravilo tohle...

Překážka 3.

+2+2-3=1: Provedl jsi to tak, že tě to potěšilo.


Jesus dlouho bloumal chladnými chodbami obrovské knihovny. Regály s pergamney buďto byly plné zbytečných banalit z obyčejného života Majdexanů nebo naopak úplně prázdné.

Dokonce našel personifikaci hlavní archivářky. Seděla v atriu uprostřed velkého pískoviště a mezi velkým množstvím oblouků, narýsovaných tenkými dřívky.

Třidíla poslední kusy záznamů. J35U5 uviděl v místnosti i svůj kód. Přestože v latinském textu vytesaném do mramorové desky chyběly samohlásky, nepotřeboval překladač, aby věděl, co říkají tři odstavce, označené římskými čísly I., II. a III. Poznal to zejména protože prostřední zjevně tesal jiný kameník, než zbylé dva. Na zbytek stačila paměť.
1) Zničit všechny záznamy o tom, že si dokážu plnit přání.
2) V datovém Sejfu vyslovit přání dokázat si zase něco přát a důsledně jej oddělit od sítě. QuickSAVE!
3) Mít poslední přání - abych si nedokázala nic přát.
J35U5 se pokusil nahlédnout do několika posledních svitků k roztřídění, ale nedělal si iluze, že zrovna tady by se nějakým zázrakem mohl nacházet ten správný. Po napomenutí "Neruš mi mé kruhy!", tedy archivářku opustil a jal se sledovat otroka poslíčka, aby zjistil, kam svitky určené je skartaci mizí v této realitě.

Poslíček ho vyvedl za město na dlouhou cestu do skal. J35U5 intuitivně odeslal v myšlenkách ESC a potěšilo ho, že Vejr, ve kterém je jako doma, povel správně interpretoval a přeskočil cestování cutscénu.

K velké skále ve tvaru otevřené žabí tlami tak dorazil se západem slunce a zároveň ve dvou vteřinách. Překvapila ho dlouhá fronta otroků poslíčků před vchodem.

Prošel kolem nich, bylo jich možná dvě stovky. Mohl je jednoho po druhém prozkoumat - určitě by se mu podařilo vyvolat pickpocket funkci podobným způsobem, jakým se to dělalo ve vejrových rpgčkách - ale jeho hráčské já mu říkalo, že takhle tupé to nebude. Místo toho se tedy vydal kolem fronty až do vchodu do jeskyně.

Tam stál v cestě obrovský trojhlavý pes. Na první pohled byl podobný tomu, který strážil Šejdnet, ale na druhý už J35U5 viděl rozdíly. Třeba healthbar nad každou hlavou.

"Plutova drtička je zahlcena. Tartar nestíhá drtit všechny ty, kteří sem byli vyslání, aby byli drceni navždy za svou zradu. Dokonce i ti, co mají skončit na Elysejských polích mají zapovězený vstup. Natož, abych propustil dovnitř obyčejného smrtelníka, jako jsi ty. Ano, i císař je pro mne, strážce Plutovy říše, obyčejným smrtelníkem a musel by mne porazit, aby se dostal dovnitř."

V tu chvíli J35U5ovi poskočí srdce nadšením. Sice zatím nenašel to, co hledal, ale zato tu narazil na náročného protivníka, který nejspíš stráží vstup do zajímavého levelu plného překážek k překonání. A jestli je ten zmiňovaný Tartar plný, možná by tam nějaký ten záznam o Ohmech mohl být - zapomenutý, zaseknutý, doposud nerozdrcený. Odměna na konci levelu.

Intent nechávám ještě otevřený.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Max Richter
Příspěvky: 125
Registrován: 14. 6. 2021, 12:06

Re: [HRA] Kniha čtvrtá - Obtížné volby

Příspěvek od Max Richter »

"Míjo! Míj...!" snažím se ji ještě zastavit, ale vůbec mě nevnímá. Ani Corneliu, většinou s očima na stopkách, mi nevěnuje žádnou pozornost. Ani... ani nikdo další.

Couvnu pár kroků a svalím se zpátky na lavici. I kdybysem si tu vyřval plíce, je to prd platný. Všichni jsou tu z toho víc nadšený, než je zdrávo, ale zas se to asi dá pochopit. A že je Míja, ta vzdorovitá tvdohlavá holka, dovedla až sem, je vlastně asi paráda.

Možná ten text znamenal fakt něco jinýho. Možná sem se nechal trochu unést. Trochu sem si zapřeháněl... Však kdyby se nám mělo něco stát, přece o tom vím. A to nevím, jenom vím, že dole někdo čeká. A jestli je na nás připravený... měl bysem být taky.

Hodím si na klín expediční batoh a zesílím zpátky hudbu v uších zpátky tak, aby přebila hemžení kolem můstku a pustím shuffle. Rozeřve se divoká směs kytar a bicích a s každým dalším beatem z báglu vytáhnu něco z vybavení. Zkontroluju akumulátory a jejich kapacitu, přebiju a zajistím pistoli, checknu asistenta přebíjení. Vypnu a zapnu CMFPE a během krátkého výpadku datového toku sebou loď prudce trhne.

Propadnu se do vzduchu jako v LQ, když vypadla gravitace, ale sotva mě napadne, že sem to celé zdupal, raketoplán zahučí a srovná se. Přes okna protečou poslední zbytky mraků a zahlídnu v nich zelené a modré odlesky. Vytáhnu si z pouzdra cigaretu a s báglem v jedné a boxem v druhé ruce přejdu k oknu...

Obrázek Vyčistíš nebo připravíš rituální místo, nebo provedeš nějakou údržbu

HG, jak to vypadá venku?
Max Richter
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Corneliu Pillat
Příspěvky: 147
Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
Bydliště: replika vládního domu, Upper Floor

Re: [HRA] Kniha čtvrtá - Obtížné volby

Příspěvek od Corneliu Pillat »

Get your motor runnin'
Head out on the highway
Looking for adventure
In whatever comes our way
Yeah, darlin' gonna make it happen
Take the world in a love embrace
Fire all of your guns at once
And explode into space
I like smoke and lightnin'
Heavy metal thunder
Racing with the wind
And the feeling that I'm under
Yeah, darlin' gonna make it happen
Take the world in a love embrace
Fire all of your guns at once
And explode into space
Like a true nature's child
We were born
Born to be wild
We can climb so high
I never wanna die
Born to be wild
Born to be wild


Na tenhle okamžik se připravoval prakticky od doby, kdy procitl. Přišel den D. Historický okamžik, kdy noha pozemšťana poprvé vstoupí na povrch planety mimo Sluneční soustavu. A všechno bylo nakonec jinak, než si představoval.
Celá mise byla jedna velká improvizace, nezbývalo tedy než zkrátka reagovat na to, co přijde a doufat v nejlepší. Letěli Atlasem, větším ze dvou raketoplánů, který byl určený k přepravě objemnějších nákladů. Teď byl narvaný pasažéry, protože potřebovali nejrůznější odborníky, ale také ruce, které budou montovat a stavět bázi. Navíc, dokud nezajistí modul s rafinérií paliva a nerozběhnou jeho výrobu, počet cest, které mohly oba zbývající raketoplány vykonat byl značně omezený. Proto bylo potřeba s každou cestou vzít na povrch co nejvíc lidí.
Předcházela tomu spousta příprav, byť ne tak dlouhých a důkladných jak bylo původně v plánu. Přesto, místo, které bylo vybráno jako místo přistání a první základny, bylo pečlivě prozkoumáno družicemi a sondami. Jinak by tam přeci nenechali sestoupit první moduly s vybavením a komponenty pro stavbu základny. Dálkový průzkum neodhalil žádné anomálie ani přítomnost inteligentního života. Tak kde se vzaly ty ohně?
Možná šlo o nějaký glitch způsobený propojením počítače raketoplánu s CMWGE a Maxovou záhadnou skříňkou? Nechápal jak na takovou šílenost mohli kývnout. Měl trvat na doškolení pilotů a rozsáhlejších přípravách, aby zvládli sestup bez takové berličky. Ale to by ztratili drahocenný čas a to si nemohli dovolit.
Obrnil se trpělivostí a přinutil se zůstat v klidu. Teď už nemělo smysl trýznit se myšlenkami na to, co mohli udělat jinak nebo lépe a jak moc velké problémy je dole mohou čekat. Musel potlačit i vzrušení, které sílilo s tím, jak se blížil nevyhnutelný první krok do neznáma. Zalétl pohledem k Míje a malé skupince policistů, které dříve sám trénoval. Pomyslel si, jak velkou cestu všichni urazili. Povzbudivě se usmál a kývl. Překontroloval si ještě jednou zbraň i popruhy batohu.

"Všichni zůstaňte v klidu a přikurtovaný, dokud nedosedneme. Maxi, jestli si nechceš natlouct kokos, měl by sis ještě sednout. Ať už je tam venku cokoliv, zvládneme to a přijdeme tomu na kloub. Ráj čeká."

Ať už tam dole čeká cokoliv, je potřeba se tomu postavit. Až raketoplán dosedne, bude na něm a jeho týmu, aby zajistili perimetr a zabezpečili okolí. Byl připravený. Tohle byl výsadek jeho života.

Obrázek Poté, co již dříve vyjádřil své zaujetí a posedlost Rájem, absolvoval dlouhou cestu, aby mohl studovat fungování a mechanismy jeho sil.
Corneliu Pillat
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha čtvrtá - Obtížné volby

Příspěvek od Hope and Glory »

Konečně se na monitorech oblačnost rozestoupila a kamery na čumáku raketoplánu začaly snímat blížící se nerovný terén, pokrytý hustým zeleným porostem.

První úlevu, že sondy nelhaly a planeta je pokrytá něčím, co bylo přinejmenším konvergencí k pozemským stromům, vystřídal strach z otázky, jak se do tohohle prostředí dá vůbec bezpečně přistát. Corneliuovy obavy, že raketoplány mají palivo jen na pár letů tam a zpět se najednou zdály být liché - pokud se situace před klesajícím letounem nezmění, nebude mu na další lety chybět ani tak palivo, jako spíš velké kusy trupu a křídel.

Pak vykřikl pilot. "Podívejte, tam před námi, na konci sestupové roviny." Ihned si uvědomil, že zbytek posádky na rozdíl od něj nemá zapnutý head-up displej s průmětem vizuální sestupové cesty a rychlým stisknutím palce zapnul funkci na všech monitorech v lodi.

Všichni tak mohli sledovat fascinující scénu.

Nad lesem se objevil dlouhý virtální tunel, který měl raketoplán dovést až na zem. Na konci tohoto tunelu, ve vzdálenosti asi 5 námořních mil bylo místo plánovaného dosednutí a právě k němu se obrátil zrak téměř všech členů posádky. Míje při tom proběhlo hlavou, proč i tady, na druhém konci vesmíru, používala automatika k měření vzdálenosti jako jednotku zrovna námořní míli, když její délka je odvozená od úhlové vzdálenosti na povrchu Země, a zde tedy nemá žádný praktický význam, ale zajímavost toho, co spolu s ostatními spatřila, zahnala myšlenku kamsi do pozadí.

V hustém zeleném lese byl totiž tmavý průsek. Z téhle vzdálenosti těžko odhadovat jeho šířku, zato byl poměrně jasný a zřetelný jeho tvar. Posledních několik set metrů, kde už virtuální tunel neklesal, ale kopíroval povrch planety, bylo dokonale rovných. Z úplného konce čas od času bliklo jasné bílé světlo či se zablesklo prasátko, jak si tu a tam paprsek lokální hvězdy našel cestu skrze mraky a na krátko osvítil sondy a automatické vybavení, které mělo připravit místo přistání.

Jenže virtuální tunel zároveň kopíroval povrch planety mnohem déle, než pár set metrů. Táhl se po zemi dobré dvě míle, což byla dle všech odhadů vzdálenost potřebná k dobrždění raketoplánu. A oči z toho zobrazení přecházely, protože při tom prolínal nepokáceným, vzrostlým porostem.

Ne, že by totiž vykácená runway nebyla dost dlouhá. Lesem se opravdu táhla skoro čtyřkilometrová temná čárá, lemovaná mnoha úzkými sloupy kouře či dokonce hořícími plameny. Jenže nebyla zdaleka tak rovná, jak by měla být. Spíš se mírně klikatila třemi táhlými oblouky a její začátek tak byl o dost velký kus stranou od zobrazované trajektorie sestupu - a zároveň vyžadoval nalétnutí z o dost jiného úhlu.

Corneliu si hned uvědomil, proč je rovný úsek na konci tak krátký. Stejně jako u ostatních problémů, kterým čelili, to byl prostý důsledek uspěchání celé mise. Automatika prostě zatím nestihla vykácet v lese dostatečně dlouhou runway.

Jenže někdo .... nebo něco ... zdá se, tuhle práci dokončilo místo jejich robotů. Jen nepřesně, s pomocí žďáření a vypalování namísto laserových pil a automatického dřevorubeckého robota. A právě tahle "práce" na prodloužení runway, byť nesprávným směrem, byla zdrojem oněch ohňů, které detekovali na začátku sestupu.

Jenže teď nebyl čas na přemýšlení. "Máme jen dvě možnosti," vykřikl pilot, "můžu vypnout naváděcí tunel a pokusit se od oka přistát na ten klikatý výsek ... a doufat, že mi na to vystačí rychlost s výškou ... a pak na zemi během brždění nějak ukličkujeme."

"For the real!" ozvalo se souhlasně od několika členů posádky, "měli bychom začít kolonizaci vlastníma rukama."

"Nebo zůstaneme na sestupové rovině, já jen upravím parametr požadované výšky nad zemí tak, aby nás systém posadil na úroveň koruny těch stromů nebo co to vlastně je. To je standardní postup pro nouzové přistání do hustého porostu. S tím budeme mít přiměřenou jistotu, že všichni přežijeme ... loď i elektronika je na takovou situaci v zásadě připravená. Jen je to zároveň jistota, že tenhle Altas už nevzlétne. Koruny stromů zcela jistě potrhají jeho plášť tak, že i kdyby to přežily motory a křídla dost na poletování v atmosféře, nebude moct už nikdy do vesmíru."

Zmínka, že druhý postup zajišťuje alespoň přežití lidí na palubě, také vyvolá u části souhlas.

Oči pilota se tak stočí na trojici hrdinů, kteří - ač jednají s ostatními jako s rovnými - jsou přeci jen považování za neformální vůdce výpravy. A aby to rozhodování nebylo jednoduché, shuffle Maxova přehrávače z ničeho nic přeskočí zpět na jednou již spuštěnou skladbu a začne hrát její závěrečný fadeout...

Five miles out
Just hold your heading true
Got to get your finest out...
(Climbing, climbing)
Climbing out
Just hold your heading true
Got to get your finest out...
(Climbing, climbing)
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Míja
Příspěvky: 129
Registrován: 19. 6. 2021, 12:59

Re: [HRA] Kniha čtvrtá - Obtížné volby

Příspěvek od Míja »

Nezaváhám ani vteřinu. Tady na lodi jsou nejcennější lidé z HoGlo, tyto už nesmím zabít a ani ohrozit!

"Lidé mají přednost! Na stromy!"
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha čtvrtá - Obtížné volby

Příspěvek od Hope and Glory »

Oči pilota se stočí k Maxovi a Corneliu, jako by čekal na potvrzení.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Corneliu Pillat
Příspěvky: 147
Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
Bydliště: replika vládního domu, Upper Floor

Re: [HRA] Kniha čtvrtá - Obtížné volby

Příspěvek od Corneliu Pillat »

Corneliu se zamračí a stáhne čelo soustředěním. Pokud přistanou bezpečně na stromech, sice mají vyšší šanci na přežití, ale s kolonizací jako takovou bude prakticky konec. Atlas byl větší ze dvou raketoplánů a i tak by s ním postupné přesidlování z HoGlo na povrch pokračovalo jen velmi pomalu. Pokud o něj přijdou, mohou zapomenout na to, že by mohli Ráj osídlit jinak, než riskováním tisíců životů a způsobením obří ekologické katastrofy tím, že nouzově přistane celé HoGlo. V takovém případě je ale úplně jedno, jestli první výsadek přežije nebo ne, protože cokoliv by tady vybudovali po havárii raketoplánu, zkrátka nebude stačit.

"NE! Nesmíme ztratit raketoplán, jinak jsme stejně v hajzlu! Přistaň na ranveji a aktivuj naráz hlavní i záložní brzdný padák! Musíme to zvládnout, mějte víru!"
Corneliu Pillat
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Max Richter
Příspěvky: 125
Registrován: 14. 6. 2021, 12:06

Re: [HRA] Kniha čtvrtá - Obtížné volby

Příspěvek od Max Richter »

"Climbing out
Just hold your heading true
Got to get your finest out..."

...přezpívám text zaseklý v přehrávači a skladba konečně popojede dál. Pilot se na mě kouká jak důchodce na novej vejr. Pokrčím ramenama. Vůbec nerozumím tomu, co ty dvě možnosti mají prakticky znamenat, nejsem žádný raketoplánový věděc. Ani pilot. Ani stromům nerozumím. Je to climbing out spojené s opuštěním připravené dráhy, nebo v ní má zůstat? Je hold your heading o setrvání v kurzu, nebo o jeho intuici? Či já vím? Mám jen tenhle text a jestli má někdo pochopit, co to vlastně teď znamená, je to on.

"Climbing out
Just hold your heading true
Got to get your finest out..."

Zopakuju ještě jednou a znovu pokrčím ramenama. Nic víc pro něj fakt nemám.
Max Richter
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Míja
Příspěvky: 129
Registrován: 19. 6. 2021, 12:59

Re: [HRA] Kniha čtvrtá - Obtížné volby

Příspěvek od Míja »

Pilotka zaváhala. Sakra. Posledních pár vteřin na rozmyšlení. Cor má samozřejmě také pravdu.

V tom mi bleskne hlavou myšlenka. "Nahoru! Nahoru!" Zařvu a prudkým trhnutím si uvolním pás a s přidržením opěradla před sebou skočím k pilotce. Chytím ji za rameno a znovu zařvu do ucha z bezprostřední blízkosti: "Zruš přistání" "Leť nahoru!" "Na sever!" "Moře!" "Přistaneme na hladině"

"Vrátíme se, až bude hotovo."

"Za týden, či dva." Dodám už hlasem trochu klidnějším.

Záměr: Přistát jinde a nic nerozsračkovat. Vůle 4, dovednost Takovýto úkol jsem nikdy nedostala, ale jasně, že to zkusím - 2, jestli to není za hranou, tak použiju i spojení na Maxe 2, který by mohl přispět s hledáním klidného zálivu v moři svým věštěním
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha čtvrtá - Obtížné volby

Příspěvek od Hope and Glory »

Míja díky spojení na Maxe našla smysl věštby a další alternativu pro nouzové přistání. Ale přerušit přistávací manévr, zažehnout znovu motory dřív, než dojde rychlost a výška a následně na stálém přímém kurzu trefit nějakou dostatečně velkou vodní plochu nebo doletět k moři ... to mi přijde jako nemožné. Leda by se přiohnulo tohle, a natáhlo tamto .... Překážka 3.

+2+4-2=3 Provedl jsi něco správně a udělal dojem na okolí


"Skvělý nápad, myslím, že vím jak na to," pochválila pilota Míju a v kabině to i od ostatních pochvalně zamručelo.

Pilotka přepla zobrazení z naváděcího tunelu do klasického umělého horizontu, přepnula na manuál, zatáhla podvozek i klapky a přitáhla k sobě. Přetížení zatlačilo všechny nakrátko do sedaček či podlahy. Značka vyznačující úhel náběhu se ustálila vysoko nad linií horizontu a údaje o výšce zobrazované v úzkém sloupečku vpravo začaly prudce růst, zatímco sloupec rychlosti po straně levé se naopak začal smrskávat.

Pilotka okamžitě zahájila checklist pro nahození motorů - z orbity raketoplán do připravené lokality plachtil - a rozjela tak svůj soukromý závod z časem.

Na display se mihnula přistávací plocha. Na jejím konci, mezi automatickým vybavením a zbytky kontejnerů, ze kterých se první roboti a drony vybalili, se pohyboval někdo s pochodněmi či přinejmenším hořícími klacky. Ale vysoký úhel náběhu raketoplánu, spolu s výškou a rychlostí, která byla v okamžiku průletu stále ještě značná, znemožnil si rozmazané pohybující se skvrny lépe pohlédnout.

O necelou minutu později raketoplán dosáhl maximální výšky, do které se dalo vyplachtit a sloupeček s rychlostí zrudnul, jak stroj podkročil pádovou rychlost. Kabinou se rozblikala červená kontrolka a ozval se hlasitý mechanický hlas.

STALL! STALL!

Raketoplán se začal naklánět na bok, jak poryv větru utrhl poslední kousky laminárního proudění pod pravým křídlem. Pilotka na okamžik přerušila checklist a zkušeně hrábla do řízení, aby zabránila pádu do vývrtky. Za neustávajícího blikání oranžového světla se její nohy intuirivně roztančily nad pedály v divokém reji pohybů, zatímco ruce a mozek se vrátily k nahazování motorů. Chvílemi se zdálo, že po nadhlavním panelu neběhají dvě, ale možná tři nebo čtyři ruce.

Všechny ostatní náhlý nástup stavu beztíže vytáhl ze sedadel. Raketoplán se řítil k zemi jako žehlička, zádí napřed, s čumákem v obloze a zdálo se neuvěřitelné, s jakou bravurou pilotka dokázala zabraňovat tomu, aby se přetočil, když to byl její první skutečný let a veškerá její předchozí zkušenost byla pouze se simulátory ve Vejru.

K prvnímu mechanickému hlasu se přidal další, urgentnější a oranžovou začala střída rudá,

TOO LOW! TERRAIN! TOO LOW! TERRAIN!

ale ozval se jen dvakrát. Pak ho přehlušilo zaburácení motorů. Podruhé přišlo velké přetížení a neúprosná síla raketových motorů, která jim zachraňovala život i cenný stroj, je zároveň tiskla k podlaze a do sedadel.

Nevím, jak na tom kdo jste s případným připoutáním v sedadlech. Všichni, kdo byli z nějakého důvodu nepřipoutaní utrží lehké zranění podle standardních pravidel. Pokud byla me je připoutaná asi na ní něco spadne takže utrží lehké zranění taky. Pokud připoutaná nebude tak ona utrží dokonce zranění těžké.

Zranění si mitigujte a popište podle standardních pravidel.


Konečně raketoplán získal znovu letovou rychlost a pilotka jej stabilizovala do vodorovného letu. Před kamery, doposud naměřené nad Horizont, se vrátila krajina pod letounem. Hustý les vystřídala jakási louka a na ní se objevilo stádo mohutných šedých zvířat.

Jak se k nim raketoplán blížil, kabinu naplnila atmosféra očekávání. Krom Corneliu neměl nikdo předchozí žádnou zkušenost s původními zvířaty na Zemi. Pro většinu, až na malou skupinku kterou míja vybrala kvůli zálibám v teoretické biologii, bylo rozlišování, zda je nějaké zvíře, které potkali ve Vejru, skutečné nebo fantastickým výtvorem programátorů, jen školní vrtochem, který během učení se do školy zdárně splnili či nesplnili a následně zapomněli. Tohle přesto bylo jiné. V příštích okamžicích měli spatřit poprvé faunu světa, který jsem měl stát jejich novým domovem. A to prostě přinášelo jisté napětí, i když se se záhy ukázalo, že ta stvoření vypadají jen jako obrovské přerostle šedivé myši.

Intent nechávám ještě otevřený, prozradím jen, že
- teď chvíli poletíte nad planetou stálým kurzem a můžete se kochat tím, co uvidíte před vámi, nezapomeňte u toho popsat i jak jste dopadli po tom manévrů a vyřešit svá zranění
- a pokud do toho něco zásadně nevstoupí, doletíte k velkému jezeru a tam úspěšně přistanete.
Budou k tomu ještě nějaké drobné komplikace které popíšu potom, teď je to ale vaše.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Zamčeno

Zpět na „[Chuubo] {PbP} CyberMarvellous WishGrantingEngine“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti