[HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
Moderátor: MarkyParky
-
Hope and Glory
- Příspěvky: 318
- Registrován: 11. 6. 2021, 23:05
[HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
Kniha 3 - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
Cesta zkoušek
Aktuální Kapitola: 04/ XP: 19
Odehraných žánrovek: 10
Zbývající HG Vůle: 4
Cesta zkoušek
Aktuální Kapitola: 04/ XP: 19
Odehraných žánrovek: 10
Zbývající HG Vůle: 4
Žánrové akce:
(Být zasažen) nepřízní osudu
(Být zasažen) zkažeností (Být zasažen) traumatem
Nikdy se nevzdᚎánrová pravidla:
1) Hraní Cesty zkoušek je zaneřáděno psychadeličnem. Během hraní se mohou dít naprosto neuvěřitelné, s realitou se neslučující věci. Strach, zkaženost, tramuata, paranoia, delirium se mohou mísit s více či méně uvěřitelnými událostmi ze skutečného světa. Nešetřete s tím - tlačte to do hry, kde to jen bude možné.
Ale aby se zároveň hra dala ukočírovat a dávala smysl, HG bude moct na každou takovou zvláštní věc zareagovat jednou ze tří kouzelných frází:
- O tomhle už se nebudeme bavit: HG určil, že věc, co jste popsali, se takhle ve skutečnosti stát nemohla, nebo se nestala přesně tak, jak byla popsána. Je tak nějak nesprávné se v tomhle hlouběji hrabat .. nechme to být.
- To snad nikoho nepřekvapuje: HG určil, že věc, co se odehrála, se opravdu stala přesně tak, jak byla popsána. Je to tak očividné, že je trapné to zpochybňovat.
- Jak je to možné? No to je váš problém: HG se z rozhodování vyvlékl. Popsali jste něco zvláštního, divného ... a není jasné, zda se to stalo doopravdy nebo jen ve vaší fantazii/vizích/halucinacích. Tohle se musíme dozvědět až skrze další hru.
2) Občas se může stát, že po zahrání žánrové akce zjistíte, že nebezpečí, které vám hrozilo, nebylo skutečné. V takovém případě neutrpíte žádné zranění/zhoršení zkaženosti/traumatu či příběhovou komplikaci, ale místo toho získáte nebo se vám zvedne Potíž
Iluze.-
Hope and Glory
- Příspěvky: 318
- Registrován: 11. 6. 2021, 23:05
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
Zabít jako pistolník bezbranného týpka je i ve stavu bez tíže pohoda.
Pistolník +2 Vůle +4 Prostředí +2 => 8: Provedl jsi něco opravdu produktivního, co hodně zlepšilo tvůj život či tvou situaci
I když to Max čekal, směr a síla zpětného rázu ve stavu beztíže ho znovu překvapila, takže bezprostředně po výstřelu se roztočil směrem vzhůru, k tomu, co bylo doposud stropem. Je-li to vůbec strop.
Když zastavil rotaci, konečně získal stabilitu a otočil se zpět, tělo vznášející se na jeřábu už bylo nehybné a kolem hrudníku, ve kterém zela velká zčernalá rána, se vznášely stovky drobných kulatých červených kapiček a drobných cucků tkání.
Max si není jistý, jestli animace stále běží a jedna z jeho CMWGE ji začala upravovat podle vývoje událostí či Maxova přání ... či zda měl jednoduché a prosté vidiny, ale odstrčený Lin se s překvapeným výrazem ve tváři zvedne, přikročí k Maxovi, aby ho opravdu poplácal po zádech ...
... a jeho ruka projede Maxovým tělem, jako by to byl jen duch.
"On to vlastně je svým způsobem duch", okomentuje to černobílá CMWGE.
"Tak co, Maxi, vrátila ti tahle tvá akce Lina?" zeptá se klidným terapeutickým hlasem Gé a dodá k tomu: "Co si vlastně myslíš, že ti to do budoucna přinese?"
Maxi, přestože jsi teď byl pánem budoucích událostí, minulost tím změnit nemůžeš. A nevíš, co bude dál a jaké to bude mít důsledky. Takže ti stoupá tvá Potíž Nemoc - Strach z neznámé budoucnosti - na stupeň 2.
Vypadá to, že svět na tebe má spadeno. Vypadá to, že tě nechce nechat vylézt z téhle díry, do které jsi se propadl. Ztrácíš povědomí o tom, kým jsi a kým bys chtěl být.
Jako odpověď na položenou otázku se za Maxem ozve dvojice tichých hlasů. Velmi tichých.
"Ty kryso, on ho normálně chladnokrevně odpráskl," zašeptá Jaworski.
"Ale je to Max Richter, že jo?" ujistí se šeptem Stevenson.
"Jo, je to on. Ale v jakým je stavu ... vždyť si povídá sám se sebou...," pokračuje potichu Jaworski.
"Potřebuje lékařskou pomoc. A psychouše. Ale jestli ho oslovíme ..."
"... s tím kvérem, co má v ruce, a rozpoložením, ve kterém se nachází, ho rozhodně oslovovat nebudu," sáhne Jaworski k pasu.
Rychlé cvaknutí, Max ucítí dvojí štípnutí v zádech a pak zabzučí tazer.
"Myslíš, že to byl rozumný nápad? Co když mu to ještě víc ublížilo?" zeptá se znovu Stevenson, zatímco dvojice policistů z Majdexu pluje vzduchem k cukajícímu se tělu.
"Bezpečnost především. A hlavně - měli jsme zachránit Major Richterovou. Tu jsme nenašli, ale našli jsme jeho. To je skoro, jako kdybysme splnili úkol," řekne Jaworsky, "takhle alespoň dostaneme od Pillata menší pojeb. Pojď, zajistíme ho a dostaneme nějak do Majdexu, na kliniku. Než sem ten výstřel přiláká nějaké místní zvědavce."
Nejaké následky ten taser přeci jen mít bude - povrchové zranění.
Do doby, než si ho vyléčíš/zahojíš, můžeš nám popsat, proč se z něj pro tebe stal:
● NÁSTROJ +1
● POUTO 1 související se zraněním
● Magická nebo Nelidská DOVEDNOST 2, dává-li to smysl.
Pistolník +2 Vůle +4 Prostředí +2 => 8: Provedl jsi něco opravdu produktivního, co hodně zlepšilo tvůj život či tvou situaci
I když to Max čekal, směr a síla zpětného rázu ve stavu beztíže ho znovu překvapila, takže bezprostředně po výstřelu se roztočil směrem vzhůru, k tomu, co bylo doposud stropem. Je-li to vůbec strop.
Když zastavil rotaci, konečně získal stabilitu a otočil se zpět, tělo vznášející se na jeřábu už bylo nehybné a kolem hrudníku, ve kterém zela velká zčernalá rána, se vznášely stovky drobných kulatých červených kapiček a drobných cucků tkání.
Max si není jistý, jestli animace stále běží a jedna z jeho CMWGE ji začala upravovat podle vývoje událostí či Maxova přání ... či zda měl jednoduché a prosté vidiny, ale odstrčený Lin se s překvapeným výrazem ve tváři zvedne, přikročí k Maxovi, aby ho opravdu poplácal po zádech ...
... a jeho ruka projede Maxovým tělem, jako by to byl jen duch.
"On to vlastně je svým způsobem duch", okomentuje to černobílá CMWGE.
"Tak co, Maxi, vrátila ti tahle tvá akce Lina?" zeptá se klidným terapeutickým hlasem Gé a dodá k tomu: "Co si vlastně myslíš, že ti to do budoucna přinese?"
Maxi, přestože jsi teď byl pánem budoucích událostí, minulost tím změnit nemůžeš. A nevíš, co bude dál a jaké to bude mít důsledky. Takže ti stoupá tvá Potíž Nemoc - Strach z neznámé budoucnosti - na stupeň 2.
Vypadá to, že svět na tebe má spadeno. Vypadá to, že tě nechce nechat vylézt z téhle díry, do které jsi se propadl. Ztrácíš povědomí o tom, kým jsi a kým bys chtěl být.
Jako odpověď na položenou otázku se za Maxem ozve dvojice tichých hlasů. Velmi tichých.
"Ty kryso, on ho normálně chladnokrevně odpráskl," zašeptá Jaworski.
"Ale je to Max Richter, že jo?" ujistí se šeptem Stevenson.
"Jo, je to on. Ale v jakým je stavu ... vždyť si povídá sám se sebou...," pokračuje potichu Jaworski.
"Potřebuje lékařskou pomoc. A psychouše. Ale jestli ho oslovíme ..."
"... s tím kvérem, co má v ruce, a rozpoložením, ve kterém se nachází, ho rozhodně oslovovat nebudu," sáhne Jaworski k pasu.
Rychlé cvaknutí, Max ucítí dvojí štípnutí v zádech a pak zabzučí tazer.
"Myslíš, že to byl rozumný nápad? Co když mu to ještě víc ublížilo?" zeptá se znovu Stevenson, zatímco dvojice policistů z Majdexu pluje vzduchem k cukajícímu se tělu.
"Bezpečnost především. A hlavně - měli jsme zachránit Major Richterovou. Tu jsme nenašli, ale našli jsme jeho. To je skoro, jako kdybysme splnili úkol," řekne Jaworsky, "takhle alespoň dostaneme od Pillata menší pojeb. Pojď, zajistíme ho a dostaneme nějak do Majdexu, na kliniku. Než sem ten výstřel přiláká nějaké místní zvědavce."
Nejaké následky ten taser přeci jen mít bude - povrchové zranění.
Do doby, než si ho vyléčíš/zahojíš, můžeš nám popsat, proč se z něj pro tebe stal:
● NÁSTROJ +1
● POUTO 1 související se zraněním
● Magická nebo Nelidská DOVEDNOST 2, dává-li to smysl.
-
Hope and Glory
- Příspěvky: 318
- Registrován: 11. 6. 2021, 23:05
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
... o pár šachet vedle ...
"Ne, co blbneš!" vyhrkne Major Richterová a vrhne se kupředu, aby vyrazila Corneliu pistoli z ruky.
To snad nikoho nepřekvapuje.
Náraz dokončí, co Corneliu začal - stiskne spoušť.
Corneliova hlava se rozletí na tisíc kousků ....
Corneliu, jsi mrtvý .....
.... ba ne, my chceme abys ještě chvíli hrál. Takže to uděláme ještě trochu jinak.
Získáváš smrtelné zranění - proškrtni si svůj poslední Tuhý slot zdraví a zapiš si ho tam.
A pak to zranění mitiguj - popiš nám, proč se nestalo přesně to, co jsem popsal, ale stalo se něco trochu jiného nebo to celé dopadlo trochu jinak, nebo proč můžeš hrát dál, i když jsi mrtvý ... prostě nějak to uprav.
Tak jako tak tě to nějak poznamená - tvůj popis nám zároveň řekne jak - a podle toho si i zvol, čím se pro tebe tohle zranění stane do doby, než si ho vyléčíš:
● NÁSTROJ +2
● POUTO 2 se zraněním
● OSUD související se zraněním, výše odpovídá výši aktuálně hraného příběhu
● Magická nebo Nelidská DOVEDNOST 3, dává-li to smysl.
● Zázračná dovednost.
Léčení takového zranění pro tebe bude samostatný quest, nějaký vhodný vybereme po domluvě.
"Ne, co blbneš!" vyhrkne Major Richterová a vrhne se kupředu, aby vyrazila Corneliu pistoli z ruky.
To snad nikoho nepřekvapuje.
Náraz dokončí, co Corneliu začal - stiskne spoušť.
Corneliova hlava se rozletí na tisíc kousků ....
Corneliu, jsi mrtvý .....
.... ba ne, my chceme abys ještě chvíli hrál. Takže to uděláme ještě trochu jinak.
Získáváš smrtelné zranění - proškrtni si svůj poslední Tuhý slot zdraví a zapiš si ho tam.
A pak to zranění mitiguj - popiš nám, proč se nestalo přesně to, co jsem popsal, ale stalo se něco trochu jiného nebo to celé dopadlo trochu jinak, nebo proč můžeš hrát dál, i když jsi mrtvý ... prostě nějak to uprav.
Tak jako tak tě to nějak poznamená - tvůj popis nám zároveň řekne jak - a podle toho si i zvol, čím se pro tebe tohle zranění stane do doby, než si ho vyléčíš:
● NÁSTROJ +2
● POUTO 2 se zraněním
● OSUD související se zraněním, výše odpovídá výši aktuálně hraného příběhu
● Magická nebo Nelidská DOVEDNOST 3, dává-li to smysl.
● Zázračná dovednost.
Léčení takového zranění pro tebe bude samostatný quest, nějaký vhodný vybereme po domluvě.
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
Zranění mi udělalo pouto Míje JE NUCENA uspokojovat náhodné biologické potřeby i když není důvod je reálně pociťovat
Procházím se po UpFLoo. S tím, jak funguje opět gravitace, tak je tady hezky a bezpečně, škoda jen, že je to tu tak prázdné. Mohla jsem tu chodit mezi nejvýznačnějšími osobami z éry pana Cornelia. Vrtá mi hlavou, jestli v návrhu hibernačních kapslí udělali oni nějakou chybu nebo jestli jejich smrt byla zaviněna někým jiným. Podobně jako třeba LoQoďané rozebrali spoustu důležitých technických zařízení, tak jestli nějací mí součastníci se chovali podobně bezohledně. Nechce se mi věřit, že by CMWGE udělala opravdu takovou chybu.
Procházka mne zavede ke kapslím. Z kapslí vybublává hnijící tekutina i s kusy tkání a kape a stéká až na zem, kde se tato směs rozlévá a tvoří takovou menší bažinu. Vejdu do ní, každý krok strašně čvachtá a je těžké se v té bažině vůbec hnout, jakoby mi botu někdo držel. Uprostřed se zastavím, kašovitá tekutina mi sahá do půlky stehen. Roztáhnu ruce a zakloním hlavu a zavřu oči. Cítím, jak na mou tvář a odhalené paže dopadá z kapslí jemný, vlahý deštík. Nebo je to snad hvězdný prach?
Chvíli si vychutnávám ten pocit a pak se podívám zase dolů na hladinu bažiny. Všude těsně pod hladinou jsou těla, ale neúplná, chybí velké kusy i malé kousíčky, některé části těl úplně chybí, jiné vypadají jako by byly porézní. Ne však na dlouho, protože každý cucínek z toho deštíku hned po dopadu na hladinu změní směr a najde si správné místečko na správném těle a zapluje tam, kam patří. Je to jako obří automatické trojrozměrné puzzle.
Jakmile začnou těla držet aspoň trochu po hromadě, začnou se po mne sápat, podráží mi nohy, plazí se po mne, stahují mne dolů. Nakonec skončím ležet utopená těsně pod hladinou, na břiše, tváří směřující ke dnu, drobné vlnky čechrají vlasy, které mi plovou kolem tváře. Mé mrtvé oči hledí do rozevřených očí jiné mrtvoly, která leží na zádech na dně, ta je kompletní, nehybná a jako jediná ne mne neútočila. Je to pan Cornelius.
Procházím se po UpFLoo. S tím, jak funguje opět gravitace, tak je tady hezky a bezpečně, škoda jen, že je to tu tak prázdné. Mohla jsem tu chodit mezi nejvýznačnějšími osobami z éry pana Cornelia. Vrtá mi hlavou, jestli v návrhu hibernačních kapslí udělali oni nějakou chybu nebo jestli jejich smrt byla zaviněna někým jiným. Podobně jako třeba LoQoďané rozebrali spoustu důležitých technických zařízení, tak jestli nějací mí součastníci se chovali podobně bezohledně. Nechce se mi věřit, že by CMWGE udělala opravdu takovou chybu.
Procházka mne zavede ke kapslím. Z kapslí vybublává hnijící tekutina i s kusy tkání a kape a stéká až na zem, kde se tato směs rozlévá a tvoří takovou menší bažinu. Vejdu do ní, každý krok strašně čvachtá a je těžké se v té bažině vůbec hnout, jakoby mi botu někdo držel. Uprostřed se zastavím, kašovitá tekutina mi sahá do půlky stehen. Roztáhnu ruce a zakloním hlavu a zavřu oči. Cítím, jak na mou tvář a odhalené paže dopadá z kapslí jemný, vlahý deštík. Nebo je to snad hvězdný prach?
Chvíli si vychutnávám ten pocit a pak se podívám zase dolů na hladinu bažiny. Všude těsně pod hladinou jsou těla, ale neúplná, chybí velké kusy i malé kousíčky, některé části těl úplně chybí, jiné vypadají jako by byly porézní. Ne však na dlouho, protože každý cucínek z toho deštíku hned po dopadu na hladinu změní směr a najde si správné místečko na správném těle a zapluje tam, kam patří. Je to jako obří automatické trojrozměrné puzzle.
Jakmile začnou těla držet aspoň trochu po hromadě, začnou se po mne sápat, podráží mi nohy, plazí se po mne, stahují mne dolů. Nakonec skončím ležet utopená těsně pod hladinou, na břiše, tváří směřující ke dnu, drobné vlnky čechrají vlasy, které mi plovou kolem tváře. Mé mrtvé oči hledí do rozevřených očí jiné mrtvoly, která leží na zádech na dně, ta je kompletní, nehybná a jako jediná ne mne neútočila. Je to pan Cornelius.
-
Hope and Glory
- Příspěvky: 318
- Registrován: 11. 6. 2021, 23:05
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
Corneliu se červeně rozsvítí jedno oko otevře ústa a prohlásí: "Ahoj Míjo. Já už jsem se s hříchy mé minulosti srovnávám. A ty?"
Míje se zatočí hlava, rozmlží pohled, ale tlak na záda ustane a ona si může kleknout. A když si promne oči a znovu zaostří, místo rudého oka vidí rudou kontrolku kurzoru nad jedním z mála datových spojů, který je v téhle části UpFloo aktivní.
O tom, co Míja viděla, už se nebudeme bavit.
Konzole samotné jsou čisté, uklizené, ani stopa po šlemu či mrtvolách. A také úplně temné - právě vyjma téhle jediné datové linky pod roštem podlahy - a konektoru vedle umístěném.
Míje se zatočí hlava, rozmlží pohled, ale tlak na záda ustane a ona si může kleknout. A když si promne oči a znovu zaostří, místo rudého oka vidí rudou kontrolku kurzoru nad jedním z mála datových spojů, který je v téhle části UpFloo aktivní.
O tom, co Míja viděla, už se nebudeme bavit.
Konzole samotné jsou čisté, uklizené, ani stopa po šlemu či mrtvolách. A také úplně temné - právě vyjma téhle jediné datové linky pod roštem podlahy - a konektoru vedle umístěném.
-
Corneliu Pillat
- Příspěvky: 147
- Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
- Bydliště: replika vládního domu, Upper Floor
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
... chodba s transformátory, Lower Quarters ...
Prsty major Sue Richter a generála Cornelia Pillata se propletou na pažbě pulsní pistole a oba současně zavadí prsty o spoušť, zatímco je trhnutí uvedlo do zběsilé rotace. Téměř se dotýkají tvářemi v tom víru. Hledí si z očí do očí.
V náhlém okamžiku prozření spatří v očích Major cosi povědomého a hlubokého, cosi co ho přesahuje.
Záblesk Věčnosti.
Náhle pochopí. Ale je už pozdě.
Přijde záblesk.
Žár.
Bolest.
Corneliu má pocit, že se mu hlava rozletěla na tisíc kousků.
Absorbuješ do sebe nějakou moc, sílu, msto nebo energii.
Padá do tmy.
Padá z hvězdné oblohy jako meteor, vržený z nebes dolů na temnou zem vyšší silou.
Křídla má zlámaná a hoří.
Dopadne do temné kalné vody a klesá nekonečně dlouho, dokud nedopadne na hromady kostí a lebek na dně.
Otevře jedno oko a nad sebou vidí jen slabý obrys nadpozemské a přece lidské tváře, iluminované hvězdným jasem, který prosvítí i nejhlubší temnotu. Je to tvář, kterou už viděl. Tvář dívky, které nikdo neřekne jinak, než 'Míja'.
Ucítí lítost, potřebu se omluvit a říct jí, že ho to mrzí, ale on je zatracený a už nikomu nepomůže.
Otevře ústa, aby promluvil, ale začne se topit....
Sní o vzdáleném příteli, lásce nebo hlavní postavě.
...
"TY MAGORE, MÁLEM JSI NÁS ZABIL!", křičí ženský hlas a přehlušuje pískání v uších, "Core! Prober se!"
Corneliu zalapá po dechu a otevře oči. Ale vidí jen na jedno. Sue s ním třese ve stavu beztíže. Její pravou tvář hyzdí tenká rudá linka čerstvé spáleniny, táhnoucí se přes pravou tvář zespoda až přes obočí vzhůru. Řasy pravého oka má spálené, ale oko má zdravé.
Corneliu dopadl hůř. V druhém očním důlku mu pulsuje bolest, která mu proniká hluboko do mozku. Ovládne ji a spoutá řetězy své vůle. Dlouze vydechne a uvědomí si svůj stav. Na levé tváři se mu táhne stejná spálenina jako Sue, jen o něco ošklivější, hlubší. Výboj šel tak blízko oka, že ho sežehl a spálil i oční nerv. Výstřel oba minul jen tak tak. Zázrakem.
Něco dopadne dobře, díky štěstí, řízení osudu, božské intervenci nebo zkrátka díky někomu jinému, než Corneliovi - když už se vše zdá ztracené.
Corneliu utržil zranění - oslepené oko, ale uzřel, že je Chráněn Vyšší mocí (ZÁZRAČNÁ DOVEDNOST) - "Jako zázrakem se vždycky najdou lidé, kteří mu přispěchají na pomoc, když to nejvíc potřebuje."
"Ty...odpusť....ach Matko...odpusť mi...Sue...promiň mi to...", zašeptá pohnutým hlasem, "Já byl TAK SLEPÝ..."
"Co to meleš, ty JSI slepý, tvoje levé oko! Musíme tě dostat na kliniku!"
"Já vím.", přikývne, "Ale teď už to všechno začínám chápat. Naší pýchu, naše hříchy, náš trest...ach Matko..."
Hlas se mu zlomí a on si v té chvíli dovolí popustit uzdu svému sebeovládání a nechá proběhnout přirozenou reakci, která se dere na povrch. Potřebuje to ze sebe dostat. Zdravé oko se mu zalije slzami. Z levého místo slz kane krev.
Zakryje si tvář dlaněmi.
"Promiň Sue. Promiň mi to."
Poskytne mu Major útěchu, v době, kdy to potřebuje?
Prsty major Sue Richter a generála Cornelia Pillata se propletou na pažbě pulsní pistole a oba současně zavadí prsty o spoušť, zatímco je trhnutí uvedlo do zběsilé rotace. Téměř se dotýkají tvářemi v tom víru. Hledí si z očí do očí.
V náhlém okamžiku prozření spatří v očích Major cosi povědomého a hlubokého, cosi co ho přesahuje.
Záblesk Věčnosti.
Náhle pochopí. Ale je už pozdě.
Přijde záblesk.
Žár.
Bolest.
Corneliu má pocit, že se mu hlava rozletěla na tisíc kousků.
Absorbuješ do sebe nějakou moc, sílu, msto nebo energii. Padá do tmy.
Padá z hvězdné oblohy jako meteor, vržený z nebes dolů na temnou zem vyšší silou.
Křídla má zlámaná a hoří.
Dopadne do temné kalné vody a klesá nekonečně dlouho, dokud nedopadne na hromady kostí a lebek na dně.
Otevře jedno oko a nad sebou vidí jen slabý obrys nadpozemské a přece lidské tváře, iluminované hvězdným jasem, který prosvítí i nejhlubší temnotu. Je to tvář, kterou už viděl. Tvář dívky, které nikdo neřekne jinak, než 'Míja'.
Ucítí lítost, potřebu se omluvit a říct jí, že ho to mrzí, ale on je zatracený a už nikomu nepomůže.
Otevře ústa, aby promluvil, ale začne se topit....
Sní o vzdáleném příteli, lásce nebo hlavní postavě....
"TY MAGORE, MÁLEM JSI NÁS ZABIL!", křičí ženský hlas a přehlušuje pískání v uších, "Core! Prober se!"
Corneliu zalapá po dechu a otevře oči. Ale vidí jen na jedno. Sue s ním třese ve stavu beztíže. Její pravou tvář hyzdí tenká rudá linka čerstvé spáleniny, táhnoucí se přes pravou tvář zespoda až přes obočí vzhůru. Řasy pravého oka má spálené, ale oko má zdravé.
Corneliu dopadl hůř. V druhém očním důlku mu pulsuje bolest, která mu proniká hluboko do mozku. Ovládne ji a spoutá řetězy své vůle. Dlouze vydechne a uvědomí si svůj stav. Na levé tváři se mu táhne stejná spálenina jako Sue, jen o něco ošklivější, hlubší. Výboj šel tak blízko oka, že ho sežehl a spálil i oční nerv. Výstřel oba minul jen tak tak. Zázrakem.
Něco dopadne dobře, díky štěstí, řízení osudu, božské intervenci nebo zkrátka díky někomu jinému, než Corneliovi - když už se vše zdá ztracené. Corneliu utržil zranění - oslepené oko, ale uzřel, že je Chráněn Vyšší mocí (ZÁZRAČNÁ DOVEDNOST) - "Jako zázrakem se vždycky najdou lidé, kteří mu přispěchají na pomoc, když to nejvíc potřebuje."
"Ty...odpusť....ach Matko...odpusť mi...Sue...promiň mi to...", zašeptá pohnutým hlasem, "Já byl TAK SLEPÝ..."
"Co to meleš, ty JSI slepý, tvoje levé oko! Musíme tě dostat na kliniku!"
"Já vím.", přikývne, "Ale teď už to všechno začínám chápat. Naší pýchu, naše hříchy, náš trest...ach Matko..."
Hlas se mu zlomí a on si v té chvíli dovolí popustit uzdu svému sebeovládání a nechá proběhnout přirozenou reakci, která se dere na povrch. Potřebuje to ze sebe dostat. Zdravé oko se mu zalije slzami. Z levého místo slz kane krev.
Zakryje si tvář dlaněmi.
"Promiň Sue. Promiň mi to."
Poskytne mu Major útěchu, v době, kdy to potřebuje? -
Max Richter
- Příspěvky: 125
- Registrován: 14. 6. 2021, 12:06
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
... Majdex, klinika, oddělení 17B ...
Proberu se až ve chvíli, kdy sedím na posteli a rozhlížím se okolo. Jsem v jakési jednolité bílé místnosti bez oken, na sterilně čisté nemocniční posteli a připoutaný k ní za kotník elektronickými policejními pouty. Nad hlavou mi září jeden stropní panel a jinak tu není nic. Na sobě mám pořád svoji košili i kalhoty, jenom pouzdro na zbraň i pistole chybí. Kabát visí na stěně vedle neprodyšných dveří. Hlava mě bolí jako po prochlastané noci a v hubě mám sucho, které by tomu odpovídalo. Kouknu kolem sebe, ale není tu vůbec nic k pití.
"Haló?" zachraptím. "Je tu někdo?"
Ticho.
"Hej! No tak?! Mám žíze..." zařvu a rozkašlu se.
Nemůžeš najít vodu
"Nikdo tu není, Maxi," ozve se mi v hlavě známý uklidňující hlas Gé. "Medici mají plné ruce práce s ošetřováním těch, kteří nezvládli přechod na orbitu."
"Tys ho taky úplně nezvládl, ale teď už jsi v bezpečí," dodá CMWGE z krychle.
"Nezvládl? Jo, nezvládl," pokrčím rameny, když moje hlava přestane řešit nové prostředí a udělá prostor posledním vzpomínkám. "Zavřeli mě někam... někam na psychiatrii, co? A zahodili klíč. Nic jiného bych od nich nečekal."
"Nemuselo se to stát, Maxi. Ale ty ses prostě musel pomstít, že ano?"
"To nebyla pomsta..."
"Ale byla to chyba. Málem jsi zemřel."
"Z jednoho taseru? Ty na to přece nejsou stavěné."
"Měl jsi dostat kulku do zad, Maxi. CMWGE tě označila za dezertéra M.D.P.D. a kriminální živel, pamatuješ? Je s podivem, že tě ti dva jenom omráčili."
"Ale neboj, Maxi, my už na tebe dáme pozor. Tenhle hraniční incident mi otevřel efektivnější nástroje pro péči o tvé psychické zdraví. A i mé druhé já musí uznat, že navzdory tvým rozhodnutím si přeješ zůstat na živu, že ano?"
"V tomhle směru máme, tedy mám sama se sebou, vzácnou shodu."
"Společnými silami tě udržíme pohromadě, Maxi. Jenom nám musíš věřit, poslouchat nás a být na pozoru před námi samotnými, tedy před současnou primární CMWGE. Zatímco ses probouzel, zjistily jsme totiž, že není úplně v pořádku."
"Nedokážeme ji přesvědčit, aby tě odsud prostě pustila pryč. To je v tuhle chvíli nemožné."
"Ale když trochu upravíte tohle, trochu natáhnete támhleto, tak se velmi, velmi daleko objeví náznak možnosti."
Zranění taserem spojilo Maxovy CMWGE v zájmu o ochranu jeho života a zdraví. Jejich rady pro něj představují NÁSTROJ +1.
Tak CMWGE není v pořádku a představuje pro mě nebezpečí? A nějaké novinky by tu nebyly?
Protáhnu si ruce a překulím se na posteli do kleku, ve kterém tolik netlačí pouta. Tak co bychom tu měli? Na kabát nedosáhnu a beztak tam nic užitečného není. Po kapsách mám... prd. Pod postelí... hele, zbytek nějakého sladkého svinstva. Třeba mi cukry nakopnou přemýšlení. Sehnu se dolů a vytáhnu ze zapomenuté misky... cosi. A zakousnu se do toho. Mezi žvýkáním prohlédnu samotnou postel a pod polštářem najdu konečně ten náznak možnosti.
Jíš vánočku nebo mazanec
"Hele, děvčata moje nápomocná, je tu vejrový kabel. Přes ten bychom se mohli někam dostat, ne?"
"To je terminál pro virtuální léčebné terapie, Maxi. Připojíš se do nějaké procedurálně generované simulace. A opravdu nedokážu ani odhadnout, co ti současná CMWGE pustí. Je skutečně nějaká... zvláštní."
"Ale skrz tu simulaci bychom se mohli dostat do šejdnetu a v něm najít cestu pryč."
"Paráda. Nějaký nápad, co mě v té simulaci čeká a jak se z ní dostat dál? Nemáte, co? Tak se asi nedá nic dělat, ale budu se muset zeptat přehrávače."
"Už ale přece víš, Maxi, jak jsou ty scénáře nepřesné."
"A víš, že tě dostaly až sem a málem do hrobu, že ano?"
Vím. A vím, že tohle je strašná pitomost, ale vzhledem k okolnostem... že jo? Však ono to nějak dopadne. Musíš jenom myslet na základní pravidla, Maxi: Scénáře jsou jen pravděpodobné. Máš právo volby. A CMWGE je magor a bacha na ni. Teda, na ně na všechny.
Položím se zpátky na lůžko a za hlavou nahmátnu přípojný kabel. Zasunu ho do zátylku a než proběhne loading screen, přepnu přehrávač na příští náhodnou skladbu a ponořím se do klipu.
I steal from the beggars' empty plate
Give to the fat man
I dance in the halls of the nearly insane
Pray to god
That is vacant again
Max se ze svého racionálního já změnil na své fatalistické já.
A pod vedením klipu hlásím úmysl "Najít ve vejrové simulaci průchod do šejdnetu". Používá k tomu dovednost Vize scénářů budoucnosti (3); během simulace bude muset hledat smysl v symbolech a náznacích (2) a využívá techniku čtení dodatečných informací z hudebního klipu (1). A dává do toho trochu vůle (2).
Proberu se až ve chvíli, kdy sedím na posteli a rozhlížím se okolo. Jsem v jakési jednolité bílé místnosti bez oken, na sterilně čisté nemocniční posteli a připoutaný k ní za kotník elektronickými policejními pouty. Nad hlavou mi září jeden stropní panel a jinak tu není nic. Na sobě mám pořád svoji košili i kalhoty, jenom pouzdro na zbraň i pistole chybí. Kabát visí na stěně vedle neprodyšných dveří. Hlava mě bolí jako po prochlastané noci a v hubě mám sucho, které by tomu odpovídalo. Kouknu kolem sebe, ale není tu vůbec nic k pití.
"Haló?" zachraptím. "Je tu někdo?"
Ticho.
"Hej! No tak?! Mám žíze..." zařvu a rozkašlu se.
Nemůžeš najít vodu"Nikdo tu není, Maxi," ozve se mi v hlavě známý uklidňující hlas Gé. "Medici mají plné ruce práce s ošetřováním těch, kteří nezvládli přechod na orbitu."
"Tys ho taky úplně nezvládl, ale teď už jsi v bezpečí," dodá CMWGE z krychle.
"Nezvládl? Jo, nezvládl," pokrčím rameny, když moje hlava přestane řešit nové prostředí a udělá prostor posledním vzpomínkám. "Zavřeli mě někam... někam na psychiatrii, co? A zahodili klíč. Nic jiného bych od nich nečekal."
"Nemuselo se to stát, Maxi. Ale ty ses prostě musel pomstít, že ano?"
"To nebyla pomsta..."
"Ale byla to chyba. Málem jsi zemřel."
"Z jednoho taseru? Ty na to přece nejsou stavěné."
"Měl jsi dostat kulku do zad, Maxi. CMWGE tě označila za dezertéra M.D.P.D. a kriminální živel, pamatuješ? Je s podivem, že tě ti dva jenom omráčili."
"Ale neboj, Maxi, my už na tebe dáme pozor. Tenhle hraniční incident mi otevřel efektivnější nástroje pro péči o tvé psychické zdraví. A i mé druhé já musí uznat, že navzdory tvým rozhodnutím si přeješ zůstat na živu, že ano?"
"V tomhle směru máme, tedy mám sama se sebou, vzácnou shodu."
"Společnými silami tě udržíme pohromadě, Maxi. Jenom nám musíš věřit, poslouchat nás a být na pozoru před námi samotnými, tedy před současnou primární CMWGE. Zatímco ses probouzel, zjistily jsme totiž, že není úplně v pořádku."
"Nedokážeme ji přesvědčit, aby tě odsud prostě pustila pryč. To je v tuhle chvíli nemožné."
"Ale když trochu upravíte tohle, trochu natáhnete támhleto, tak se velmi, velmi daleko objeví náznak možnosti."
Zranění taserem spojilo Maxovy CMWGE v zájmu o ochranu jeho života a zdraví. Jejich rady pro něj představují NÁSTROJ +1.
Tak CMWGE není v pořádku a představuje pro mě nebezpečí? A nějaké novinky by tu nebyly?
Protáhnu si ruce a překulím se na posteli do kleku, ve kterém tolik netlačí pouta. Tak co bychom tu měli? Na kabát nedosáhnu a beztak tam nic užitečného není. Po kapsách mám... prd. Pod postelí... hele, zbytek nějakého sladkého svinstva. Třeba mi cukry nakopnou přemýšlení. Sehnu se dolů a vytáhnu ze zapomenuté misky... cosi. A zakousnu se do toho. Mezi žvýkáním prohlédnu samotnou postel a pod polštářem najdu konečně ten náznak možnosti.
Jíš vánočku nebo mazanec"Hele, děvčata moje nápomocná, je tu vejrový kabel. Přes ten bychom se mohli někam dostat, ne?"
"To je terminál pro virtuální léčebné terapie, Maxi. Připojíš se do nějaké procedurálně generované simulace. A opravdu nedokážu ani odhadnout, co ti současná CMWGE pustí. Je skutečně nějaká... zvláštní."
"Ale skrz tu simulaci bychom se mohli dostat do šejdnetu a v něm najít cestu pryč."
"Paráda. Nějaký nápad, co mě v té simulaci čeká a jak se z ní dostat dál? Nemáte, co? Tak se asi nedá nic dělat, ale budu se muset zeptat přehrávače."
"Už ale přece víš, Maxi, jak jsou ty scénáře nepřesné."
"A víš, že tě dostaly až sem a málem do hrobu, že ano?"
Vím. A vím, že tohle je strašná pitomost, ale vzhledem k okolnostem... že jo? Však ono to nějak dopadne. Musíš jenom myslet na základní pravidla, Maxi: Scénáře jsou jen pravděpodobné. Máš právo volby. A CMWGE je magor a bacha na ni. Teda, na ně na všechny.
Položím se zpátky na lůžko a za hlavou nahmátnu přípojný kabel. Zasunu ho do zátylku a než proběhne loading screen, přepnu přehrávač na příští náhodnou skladbu a ponořím se do klipu.
I steal from the beggars' empty plate
Give to the fat man
I dance in the halls of the nearly insane
Pray to god
That is vacant again
Max se ze svého racionálního já změnil na své fatalistické já.A pod vedením klipu hlásím úmysl "Najít ve vejrové simulaci průchod do šejdnetu". Používá k tomu dovednost Vize scénářů budoucnosti (3); během simulace bude muset hledat smysl v symbolech a náznacích (2) a využívá techniku čtení dodatečných informací z hudebního klipu (1). A dává do toho trochu vůle (2).
-
J35U5xMachina
- Příspěvky: 137
- Registrován: 12. 7. 2021, 18:51
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
... (ještě před tím) na vrcholu - tedy v UpFlů ...
Nevím, jestli za to mohla vyplavená hladina hormonů po předchozím strachování se o Míju a ostatní members z gangu a následná úleva, mé hrdinství při záchraně zlatých kroužků před pochodujícími domy nebo procházka po hvězdách - či snad ta křišťálová voda (a vodka) - ale to co jsem zažil s MemeSis, jsem ještě nikdy s nikým nezažil.
Samozřejmě byla opět první, ale tentokrát to znamenalo moji výhru - v prvním z bezpočtu kol (zase tolik jich nebylo, ale já je vážně nepočítal - a bylo to snad poprvé, co jsem ztratil přehled o scóre!). Možná že za to mohla skutečná bolest v rozdrásané kůži, možná že jsem se oba oddali konceptu ¡for real! , ale chvílemi jsem měl pocit, že spolu znovu letíme stavem beztíže. Kůže mi hořela pod jejími dotyky a horkým dechem a začal vnímat její výkřiky jako výbuchy barev.
A možná... možná to byla prostě láska. Když jsem pak pozoroval její pomalu stoupající a klesající hruď, došlo mi, že teď už nebude nic jako dřív.
Tududum-TUM! Cheesus získal Potíž Nemoc jako následek žárového pravidla akce Zasažen zkažeností - začíná být závislý na MemeSis.
... zatímco jsem spal ...
O něco později, když Cheesus na krátko usnul, přiblížil se k němu MEDbot v podobě mechanického pavouka, aby mu vyměnil regenerační obvaz na ráně pod žebry a pak se jal ošetřovat jeho zraněná záda.
>Analýza poranění: Mnohočetné drobné ranky, škrábance.
!!! Zjištěny stopy cizorodých látek.
> Analyzuji: ... 12 % ... 35 % ... 42 % .. 74 % ... 93 % ...
>> Zjištěna chemická látka pravděpodobně psychotropních účinků. Reakce s léky neznámá. Nelze vyloučit nezaznamenanou medicínskou proceduru.
>> Je třeba dalších dat ke zvolení dalšího postupu.
>>> Spojuji se s CMWGE pro zjištění dalších potřeb pacienta.
>>>>Negativní. !!! Systémová rutina nereaguje !!! Neobdržena žádná data.
>>> Připojuji se k medicínskému systému s žádostí o poskytnutí dat a informování ošetřujícího lékaře.
>>>> Ošetřovaný není rezident UpperFloors.
>>> Připojuji se k medicínskému systému kliniky MainDecku s žádostí o poskytnutí dat a informování ošetřujícího lékaře.
>>>> Nedostatek systémových prostředků. OPAKUJTE SVOJI ŽÁDOST POZDĚJI.
> Analyzuji stav pacienta.
>> Pacient stabilní, nehrozí ohrožení života.
> Čekám na další instrukce.
...
> Analyzuji stav pacienta.
>> Pacient stabilní, nehrozí ohrožení života.
> Opakuji pokus o spojení s CMWGE pro zjištění potřeb pacienta.
>> Obdržena data (načítám):
0_0 :-O *_*
Ω Analyzovaná látka > Načíst aktualizaci informací.
Ω Ošetřující lékař > Změnit na: Níké Krichkoff
> Ošetřující lékař - změněn.
3:-) :-* (-8
MEDbot se vzdálí, protože po aktualizaci jeho dat tu už není třeba. MemeSis se usměje na svůj náramkový terminál, který ji před chvílí probudil, zkontroluje, že Cheesus spí a pak si obtáhne růžovým lakem nehty. Nakonec se posune blíž k němu, aby cítila dotyk jeho kůže a znovu spokojeně usne, s prsty překříženými na hrudi,
Povrchové zranění "Do krve rozedraná záda" - Cheesus má od teď MemeSis doslova pod kůží. Vedlejším účinkem je Magická DOVEDNOAT 2 - vnímá se zvýšenou intenzitou emoce ostatních a spoluprožívá je, což si jeho mozek překládá jako přítomnost emotikon nebo memů.
... po probuzení ...
Zdá se mi podivný sen o receptu na asijskou polévku.
Pak mě probudí Míjino bušení na dveře a o chvíli později uvidím její střapatou hlavu. Vyskočím z postele, abych jí běžel otevřít tak rychle, že má MemeSis co dělat, aby mě stihla upozornit, že si mám vzít alespoň župan...
...
S Míjiným plánem MemeSis nadšeně souhlasí. Prý jestli má mít naše hnutí ¡for real! šanci, musí mít CMWGE vypínač.
... o půlden později na můstku...
Když je vše hotovo, doslova vidím MemeSino nadšení, i když se ho snaží mírně skrývat a nedávat ho najevo všechno. Zajímalo by mě, proč mi posílá tyhle memy, ale asi to má za ekvivalent mileneckého špitání si. Docela roztomilé, i když od ní bych čekal, že se pokusí alespoň tvářit se víc nad věcí... Asi jsem holt tak dobrý, že občas překvapím i sám sebe.
Jen maličko znejistí, když Mem vrhne zamyšlený pohled za odcházející Míjou - která potřebuje po vší té práci taky trochu na vzduch.
"Myslíš, že by měla mít to zařízení zrovna ona?" nadhodí, "S námi by bylo víc v bezpečí."
"Prakticky nikdo neví, že ho má," pokrčím rameny, "Navíc můžeme udržovat v bezpečí přímo Míju. A taky nám to umožní občas riskovat - jako správní gangstas! - aniž bychom riskovali něco skutečně cenného."
"Kromě našich životů, samozřejmě," usměje se Mem a sama pro sebe si nakonec přikývne. Pak ke mě přistoupí a políbí mě. Její rtěnka chutná trošku jako VITAMIN+, můj oblíbený iontový nápoj.
"Řekni mi, ty moje Mašino," nadhodí sladce, "Do you like me?"
"Gran fan," přikývnu s úsměvem.
"Do you follow me?"
"Do nekonečna a ještě dál!"
"Do you wanna share me?"
"
"
"
"
"Ty myslíš s fanoušky, že!"
"Chytrá mašinka!" zapřede MemeSis, "Řekni, nechybí ti Vejr?"
"Já myslel, že si užíváš ¡for real!"
"Samozřejmě, ale chybí mi vlogy. Dokonce si začínám povídat jen tak pro sebe, jako bych je natáčela... crazy, co?"
"Ani ne," usměju se pro sebe.
"Víš, ty můj osobní Spasiteli, myslím, že je čas se k vlogům na chvíli vrátit. Někdo by měl všem těm lidem říct, kdo je zodpovědný za ten chaos při Přechodu. A taky, že je tu jiná cesta... Navíc když má teď Míja v hlavě klíč k CMWGE, je o překážku méně.
A já už stím samozřejmě začala, ale ty máš taky dost followerů a navíc si myslím, že lidé spíše poslechnou skutečného Hrdinu, když přijde, aby je varoval před Tyranem..."
¡MEGA-CINK! Jsi zverbován nebo požádán o pomoc něčím, co se před tím zdálo být rivalem, nepřítelem, opačnou silou, nebo dokonce utlačovatelem.
Nevím, jestli za to mohla vyplavená hladina hormonů po předchozím strachování se o Míju a ostatní members z gangu a následná úleva, mé hrdinství při záchraně zlatých kroužků před pochodujícími domy nebo procházka po hvězdách - či snad ta křišťálová voda (a vodka) - ale to co jsem zažil s MemeSis, jsem ještě nikdy s nikým nezažil.
Samozřejmě byla opět první, ale tentokrát to znamenalo moji výhru - v prvním z bezpočtu kol (zase tolik jich nebylo, ale já je vážně nepočítal - a bylo to snad poprvé, co jsem ztratil přehled o scóre!). Možná že za to mohla skutečná bolest v rozdrásané kůži, možná že jsem se oba oddali konceptu ¡for real! , ale chvílemi jsem měl pocit, že spolu znovu letíme stavem beztíže. Kůže mi hořela pod jejími dotyky a horkým dechem a začal vnímat její výkřiky jako výbuchy barev.
A možná... možná to byla prostě láska. Když jsem pak pozoroval její pomalu stoupající a klesající hruď, došlo mi, že teď už nebude nic jako dřív.
Tududum-TUM! Cheesus získal Potíž
Nemoc jako následek žárového pravidla akce Zasažen zkažeností - začíná být závislý na MemeSis. ... zatímco jsem spal ...
O něco později, když Cheesus na krátko usnul, přiblížil se k němu MEDbot v podobě mechanického pavouka, aby mu vyměnil regenerační obvaz na ráně pod žebry a pak se jal ošetřovat jeho zraněná záda.
>Analýza poranění: Mnohočetné drobné ranky, škrábance.
!!! Zjištěny stopy cizorodých látek.
> Analyzuji: ... 12 % ... 35 % ... 42 % .. 74 % ... 93 % ...
>> Zjištěna chemická látka pravděpodobně psychotropních účinků. Reakce s léky neznámá. Nelze vyloučit nezaznamenanou medicínskou proceduru.
>> Je třeba dalších dat ke zvolení dalšího postupu.
>>> Spojuji se s CMWGE pro zjištění dalších potřeb pacienta.
>>>>Negativní. !!! Systémová rutina nereaguje !!! Neobdržena žádná data.
>>> Připojuji se k medicínskému systému s žádostí o poskytnutí dat a informování ošetřujícího lékaře.
>>>> Ošetřovaný není rezident UpperFloors.
>>> Připojuji se k medicínskému systému kliniky MainDecku s žádostí o poskytnutí dat a informování ošetřujícího lékaře.
>>>> Nedostatek systémových prostředků. OPAKUJTE SVOJI ŽÁDOST POZDĚJI.
> Analyzuji stav pacienta.
>> Pacient stabilní, nehrozí ohrožení života.
> Čekám na další instrukce.
...
> Analyzuji stav pacienta.
>> Pacient stabilní, nehrozí ohrožení života.
> Opakuji pokus o spojení s CMWGE pro zjištění potřeb pacienta.
>> Obdržena data (načítám):
0_0 :-O *_*
Ω Analyzovaná látka > Načíst aktualizaci informací.
> Data aktualizována.Načtená aktualizace píše:Název: Ἔρως#1
Klasifikace: medikace ke stabilizování psychické rovnováhy pacienta
Účinky: Podpora vylučování endorfinu, zvýšená citlivost nervových zakončení, intenzifikace prožitku.
Pozorované vedlejší účinky: Zvýšená čichová senzitivita hormonů přítomných v prostředí, zejména feromonů. Zvýšená empatie. Možná kontraindikace s jinými psychoaktivními látkami.
Klasifikace: TAJNÉ - nesdělovat nález této látky žádné nepověřené osobě (včetně pacienta!), s výjimkou ošetřujícího lékaře.
Ω Ošetřující lékař > Změnit na: Níké Krichkoff
> Ošetřující lékař - změněn.
3:-) :-* (-8
MEDbot se vzdálí, protože po aktualizaci jeho dat tu už není třeba. MemeSis se usměje na svůj náramkový terminál, který ji před chvílí probudil, zkontroluje, že Cheesus spí a pak si obtáhne růžovým lakem nehty. Nakonec se posune blíž k němu, aby cítila dotyk jeho kůže a znovu spokojeně usne, s prsty překříženými na hrudi,
Povrchové zranění "Do krve rozedraná záda" - Cheesus má od teď MemeSis doslova pod kůží. Vedlejším účinkem je Magická DOVEDNOAT 2 - vnímá se zvýšenou intenzitou emoce ostatních a spoluprožívá je, což si jeho mozek překládá jako přítomnost emotikon nebo memů.
... po probuzení ...
Zdá se mi podivný sen o receptu na asijskou polévku.
- mat.gif (1.51 MiB) Zobrazeno 553 x
...
S Míjiným plánem MemeSis nadšeně souhlasí. Prý jestli má mít naše hnutí ¡for real! šanci, musí mít CMWGE vypínač.
- yes.gif (2.1 MiB) Zobrazeno 553 x
... o půlden později na můstku...
Když je vše hotovo, doslova vidím MemeSino nadšení, i když se ho snaží mírně skrývat a nedávat ho najevo všechno. Zajímalo by mě, proč mi posílá tyhle memy, ale asi to má za ekvivalent mileneckého špitání si. Docela roztomilé, i když od ní bych čekal, že se pokusí alespoň tvářit se víc nad věcí... Asi jsem holt tak dobrý, že občas překvapím i sám sebe.
Jen maličko znejistí, když Mem vrhne zamyšlený pohled za odcházející Míjou - která potřebuje po vší té práci taky trochu na vzduch.
"Myslíš, že by měla mít to zařízení zrovna ona?" nadhodí, "S námi by bylo víc v bezpečí."
"Prakticky nikdo neví, že ho má," pokrčím rameny, "Navíc můžeme udržovat v bezpečí přímo Míju. A taky nám to umožní občas riskovat - jako správní gangstas! - aniž bychom riskovali něco skutečně cenného."
"Kromě našich životů, samozřejmě," usměje se Mem a sama pro sebe si nakonec přikývne. Pak ke mě přistoupí a políbí mě. Její rtěnka chutná trošku jako VITAMIN+, můj oblíbený iontový nápoj.
"Řekni mi, ty moje Mašino," nadhodí sladce, "Do you like me?"
"Gran fan," přikývnu s úsměvem.
"Do you follow me?"
"Do nekonečna a ještě dál!"
"Do you wanna share me?"
"
" "
""Ty myslíš s fanoušky, že!"
"Chytrá mašinka!" zapřede MemeSis, "Řekni, nechybí ti Vejr?"
"Já myslel, že si užíváš ¡for real!"
"Samozřejmě, ale chybí mi vlogy. Dokonce si začínám povídat jen tak pro sebe, jako bych je natáčela... crazy, co?"
"Ani ne," usměju se pro sebe.
"Víš, ty můj osobní Spasiteli, myslím, že je čas se k vlogům na chvíli vrátit. Někdo by měl všem těm lidem říct, kdo je zodpovědný za ten chaos při Přechodu. A taky, že je tu jiná cesta... Navíc když má teď Míja v hlavě klíč k CMWGE, je o překážku méně.
A já už stím samozřejmě začala, ale ty máš taky dost followerů a navíc si myslím, že lidé spíše poslechnou skutečného Hrdinu, když přijde, aby je varoval před Tyranem..."
¡MEGA-CINK! Jsi zverbován nebo požádán o pomoc něčím, co se před tím zdálo být rivalem, nepřítelem, opačnou silou, nebo dokonce utlačovatelem.
- evil.gif (332.11 KiB) Zobrazeno 553 x
-
Hope and Glory
- Příspěvky: 318
- Registrován: 11. 6. 2021, 23:05
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
... Loukvods, krysyslův lapiduch Hronk, přezdívaný Řezník ...
Corneliu není v šoku, jen aktuální absence plnohodnotných smyslů mu brání vnímat dění kolem sebe velmi zkresleně. Zvuky slyší vzdálené a tlumené jako po výbuchu granátu a obraz ... Corneliu poprvé v životě vidí bolest. Doslova A ta dokonale překrývá a přebarvuje cokoliv, co by mohlo vnímat jeho zdravé oko.
"Mě je u prdele, že tu nemáte vybavení na impantaci umělého oka. O to se postarají v Majdexu, až se otevřou érloky a dostanu ho tam. Teď koukejte dělat maximum pro to, aby zůstal alespoň pojebaný pahýl očního nervu a bylo na co ten implantát jednou zasadit," řve major na Hronka zoufale se snažícího neodlétnout někam při neohrabaném poletování v beztížném stavu.
Všude kolem se vznášejí chirurgické nástroje, kapičky krve a kousky něčeho, co by se po důkladném vyprání mohlo nazývat gázou.
"Jak asi, ženská šílená? Copak nevidíte, že sotva dokážu ovládat sebe a své tělo? Natož pak skalpel nebo anestézii. Zařiďte, ať skončí tenhle zkurvený beztížný stav, a pak uvidíte emerdžency surdžery jak z Vejrovýho seriálu z nemocničního prostředí - experimentální medicínu hned, zázraky na počkání.
Ale do tý doby ... obávám se, že tenhle týpek, exosuit neexostuit, má to nejlepší už za sebou. Vždyť se podívejte na ty hodnoty," ukáže na jediný přístroj, který se mu zatím na Corneliovo tělo podařilo připojit. "Všechny hormony má rozštelované způsobem, který prostě nechápu. To mu nemohlo způsobit zranění oka. Jenže od čeho se mám odpíchnout při nastavení anastézie. Na tohle nestačí ani moje tabulky, ani medbot, kterého mi sem před pár týdny propašoval Drexo za pár flašek místního chastu pro nějakého Tobyho a jeho kamarádíčky z Majdexu."
Majorovi se klepe ruka s pistolí, kterou na Hronka míří a opakuje svou žádost. "Dělej. Zachraňuj co zachránit dokážeš. Jakkoliv. Klidně bez posraný anestézie, on Corneliu něco vydrží. Ale já tohohle chlapa potřebuju živýho rozumíš? Jeho potenciál je nenahraditelný ... a jestli se Krysysel dozví, že zrovna Corneliu .."
"Jestli se Krysysel dozví, že Corneliu už není ten, co býval, tak bude týden v lihu, jak bude moc slavit. Ono se na lidi díváte jinak, když vás můžou jedním nápřahem přehodit přes půl místnosti ... a jinak když stačí přijít z pravé strany a oni vás neuvidí ani neuslyší stisknout spoušť. Každopádně o jeho potenciálu v tomhle stavu si myslím svoje, a jestli dáte na můj odborný medikl opínion, měla byste si začít hledat náhradu za toho nenahraditelného. Protože bez oka a půlky ksichtu ztratí dost velkou část toho svého vůdcovského charismatu. Ale dobře dobře, radši ho zabiju během zákroku, než abych se nechal zabít od vás."
Hronk přezdívaný řezník neobratně zachytí jednou rukou ve vzduchu plující skalpel a nůžky, zatímco druhou začne natahovat, aby se k přitáhl k Corneliu.
Tvá zázračná akce má následující cenu:
> 0 ZB za první příchod pomoci v kapitole
> 1 ZB za každý další příchod pomoci o dost později v téže kapitole
> 2 ZB za každý další příchod pomoci v krátkém čase po sobě v rámci kapitoly
Corneliu není v šoku, jen aktuální absence plnohodnotných smyslů mu brání vnímat dění kolem sebe velmi zkresleně. Zvuky slyší vzdálené a tlumené jako po výbuchu granátu a obraz ... Corneliu poprvé v životě vidí bolest. Doslova A ta dokonale překrývá a přebarvuje cokoliv, co by mohlo vnímat jeho zdravé oko.
"Mě je u prdele, že tu nemáte vybavení na impantaci umělého oka. O to se postarají v Majdexu, až se otevřou érloky a dostanu ho tam. Teď koukejte dělat maximum pro to, aby zůstal alespoň pojebaný pahýl očního nervu a bylo na co ten implantát jednou zasadit," řve major na Hronka zoufale se snažícího neodlétnout někam při neohrabaném poletování v beztížném stavu.
Všude kolem se vznášejí chirurgické nástroje, kapičky krve a kousky něčeho, co by se po důkladném vyprání mohlo nazývat gázou.
"Jak asi, ženská šílená? Copak nevidíte, že sotva dokážu ovládat sebe a své tělo? Natož pak skalpel nebo anestézii. Zařiďte, ať skončí tenhle zkurvený beztížný stav, a pak uvidíte emerdžency surdžery jak z Vejrovýho seriálu z nemocničního prostředí - experimentální medicínu hned, zázraky na počkání.
Ale do tý doby ... obávám se, že tenhle týpek, exosuit neexostuit, má to nejlepší už za sebou. Vždyť se podívejte na ty hodnoty," ukáže na jediný přístroj, který se mu zatím na Corneliovo tělo podařilo připojit. "Všechny hormony má rozštelované způsobem, který prostě nechápu. To mu nemohlo způsobit zranění oka. Jenže od čeho se mám odpíchnout při nastavení anastézie. Na tohle nestačí ani moje tabulky, ani medbot, kterého mi sem před pár týdny propašoval Drexo za pár flašek místního chastu pro nějakého Tobyho a jeho kamarádíčky z Majdexu."
Majorovi se klepe ruka s pistolí, kterou na Hronka míří a opakuje svou žádost. "Dělej. Zachraňuj co zachránit dokážeš. Jakkoliv. Klidně bez posraný anestézie, on Corneliu něco vydrží. Ale já tohohle chlapa potřebuju živýho rozumíš? Jeho potenciál je nenahraditelný ... a jestli se Krysysel dozví, že zrovna Corneliu .."
"Jestli se Krysysel dozví, že Corneliu už není ten, co býval, tak bude týden v lihu, jak bude moc slavit. Ono se na lidi díváte jinak, když vás můžou jedním nápřahem přehodit přes půl místnosti ... a jinak když stačí přijít z pravé strany a oni vás neuvidí ani neuslyší stisknout spoušť. Každopádně o jeho potenciálu v tomhle stavu si myslím svoje, a jestli dáte na můj odborný medikl opínion, měla byste si začít hledat náhradu za toho nenahraditelného. Protože bez oka a půlky ksichtu ztratí dost velkou část toho svého vůdcovského charismatu. Ale dobře dobře, radši ho zabiju během zákroku, než abych se nechal zabít od vás."
Hronk přezdívaný řezník neobratně zachytí jednou rukou ve vzduchu plující skalpel a nůžky, zatímco druhou začne natahovat, aby se k přitáhl k Corneliu.
Tvá zázračná akce má následující cenu:
> 0 ZB za první příchod pomoci v kapitole
> 1 ZB za každý další příchod pomoci o dost později v téže kapitole
> 2 ZB za každý další příchod pomoci v krátkém čase po sobě v rámci kapitoly
-
Hope and Glory
- Příspěvky: 318
- Registrován: 11. 6. 2021, 23:05
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
.... v UpFloo, na můstku ....
MemeSis krátce zasvětila J35U5e do svého plánu - a pak, na úplný závěr pro jistotu ještě jednou zopakovala:
"Takže ... je to vlastně mezi tebou a jím taková soutěž, o to kdo nasbírá víc následovníků. A abys měl pořádnou motivaci, tak ti rovnou pošeptám, co bude odměna vítězovi."
Skloní se k JE5U5ovi a tiše zašeptá několik slůvek. Její vůně mu připadá ještě silnější, než o předešlé noci. Dívka se zvedne, nahodí úsměv a dodá: "A samozřejmě, do té doby, než zvítězíš - a já nepochybuji že zvítězíš - si dáme malou pauzu, abys byl pak na vyzvednutí výzvy plný sil."
Mrknutí, vzdušný polibek, odchod...
MemeSis krátce zasvětila J35U5e do svého plánu - a pak, na úplný závěr pro jistotu ještě jednou zopakovala:
"Takže ... je to vlastně mezi tebou a jím taková soutěž, o to kdo nasbírá víc následovníků. A abys měl pořádnou motivaci, tak ti rovnou pošeptám, co bude odměna vítězovi."
Skloní se k JE5U5ovi a tiše zašeptá několik slůvek. Její vůně mu připadá ještě silnější, než o předešlé noci. Dívka se zvedne, nahodí úsměv a dodá: "A samozřejmě, do té doby, než zvítězíš - a já nepochybuji že zvítězíš - si dáme malou pauzu, abys byl pak na vyzvednutí výzvy plný sil."
Mrknutí, vzdušný polibek, odchod...
-
Hope and Glory
- Příspěvky: 318
- Registrován: 11. 6. 2021, 23:05
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
Nechat se z kliniky dovést do CMWGE do Šejdnetu sledováním černobílého videoklipu ve kterém vystupuje obří chobotnice, to bude buďto hrozně cool, nebo strašný průšvih. Překážka 2.
Vize scénářů 3, Symboly a náznaky +2 Vůle +2 Překážka -2 Technika klip +1 => 6: Provedl jsi něco, co vypadalo fakt dobře – udělalo silný dojem, bylo dramatické, cool.
Maxe hned na začátku přijemně překvapila symbolika kosmické lodi, letící nad jeho hlavou a hlavami jeho dvou společnic. Její tvar mu připomínal tvar přehrávače a nebylo tedy pochyb, že právě její sledování je správnou cestou dál.
Jakože Maxe nečekalo virtuální léčebné prostředí a stříhli jsme rovnou do Šejdnetu? No, to je váš problém.
Než se virtuální trojice propletla sítí kliniky, neváhal Max vedený videm využít schopností černobílé CMWGE k natěžení co nejvíce dat o posledních pacientech před zachycením na orbitě.
Kerberos měl ve videu tři samostatná těla, ale to ho nezmátlo, poznal ho bezpečně. Požádal černobílou CMWGE, aby nabrala podobu čtvrté hlavy kerbera a opravdu to zabralo. Automatické systémy zostřené ochrany šejdnetu spustily protokol restartu a vymazaly aktuální session kerbera - ale bohužel i černobílé CMWGE. Připravenému Maxovi ve společnosti Gé to ale stačilo na proniknutí dovnitř.
Poučen z předchozích návštěv ihned pochopí symboliku propasti jako glitche mezi texturami, při jednom proskočení ovšem málem za sebou zanechá Gé. Gé projeví krátce nelibost, ale Max je klidný - díky sledování videa věděl, že Gé tohle bugnutí se zaváháním, ale jinak bezpečně zvládne.
Vybaven znalostmi z klipu dál nelení a míří přímo k Il Tentacolovi. Už vidí jeho obrovského avatara, jak se blíží s výrazem údivu i obdivu, když tu náhle videoklip ukáže záblesk, který virtuálně zničí ... a tedy reálně odloguje ... jednoho z přítomné dvojice.
Co udělá Max dál?
Vize scénářů 3, Symboly a náznaky +2 Vůle +2 Překážka -2 Technika klip +1 => 6: Provedl jsi něco, co vypadalo fakt dobře – udělalo silný dojem, bylo dramatické, cool.
Maxe hned na začátku přijemně překvapila symbolika kosmické lodi, letící nad jeho hlavou a hlavami jeho dvou společnic. Její tvar mu připomínal tvar přehrávače a nebylo tedy pochyb, že právě její sledování je správnou cestou dál.
Jakože Maxe nečekalo virtuální léčebné prostředí a stříhli jsme rovnou do Šejdnetu? No, to je váš problém.
Než se virtuální trojice propletla sítí kliniky, neváhal Max vedený videm využít schopností černobílé CMWGE k natěžení co nejvíce dat o posledních pacientech před zachycením na orbitě.
Kerberos měl ve videu tři samostatná těla, ale to ho nezmátlo, poznal ho bezpečně. Požádal černobílou CMWGE, aby nabrala podobu čtvrté hlavy kerbera a opravdu to zabralo. Automatické systémy zostřené ochrany šejdnetu spustily protokol restartu a vymazaly aktuální session kerbera - ale bohužel i černobílé CMWGE. Připravenému Maxovi ve společnosti Gé to ale stačilo na proniknutí dovnitř.
Poučen z předchozích návštěv ihned pochopí symboliku propasti jako glitche mezi texturami, při jednom proskočení ovšem málem za sebou zanechá Gé. Gé projeví krátce nelibost, ale Max je klidný - díky sledování videa věděl, že Gé tohle bugnutí se zaváháním, ale jinak bezpečně zvládne.
Vybaven znalostmi z klipu dál nelení a míří přímo k Il Tentacolovi. Už vidí jeho obrovského avatara, jak se blíží s výrazem údivu i obdivu, když tu náhle videoklip ukáže záblesk, který virtuálně zničí ... a tedy reálně odloguje ... jednoho z přítomné dvojice.
Co udělá Max dál?
-
Max Richter
- Příspěvky: 125
- Registrován: 14. 6. 2021, 12:06
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
... šejdnet, u Il Tentacola ...
Zastavím se a koukám na obřího avatara před sebou. Něco mi tu nehraje, a není to můj přehrávač.
Čekal jsem CMWGE, která přece na mě už i v reálu poslala M.D.P.D., že mi tu bude dělat nějaké problémy, ale průchod do šejdnetu byl naopak úplně v pohodě. Možná až podezřele moc v pohodě, co? A navíc mi pořád v uších i hlavě zůstává zaseknutá a opakující se část textu, která nějak nedává smysl:
Burning bridges is not my way...
Jsem si říkal, že se to nějak bude týkat toho mostu, na kterém mi málem spadla Gé, ale ono ne. Tohle totiž nebude doslovný most, ale metafora. Ale copak já nebo Il Tentacolo můžeme pálit nějaké mosty? Potkáváme se poprvé, no ne?
Nad hlavou se zahřmí a zeshora na nás začnou padat kameny. V pořádku, tohle je podle plánu. Pak ale z Tentacolova avatara vylétnou desítky zmítajících se chapadel a dojde mi, že tahle vize taky nebude úplně stoprocentní.
Skočím po Gé a strhnu ji stranou, vedle nás s těžkým žuchnutím dopadne šutr a protrhne pomyslnou cestu za textury. Pak se nám ale kolem nohou začnou omotávat chapadla a táhnout nás od sebe. Zkouším se Gé udržet, ale vyklouzne mi z rukou a chapadla ji zvednou do výšky a roztrhají do všech směrů. Ještě že koukám jen na avatara a ne reálnou holku.
Mě se Tentacolo nesnaží zbavit, ale jen mě omotává dalšími a dalšími chapadly a táhne k sobě. Podaří se mi vyprostit jenom jednu ruku a zoufale hrabu do země a zkouším se zachytit nějaké praskliny. Když mi prsty znovu uklouznou a v zádech ucítím pohled tisíců Tentacolových očí, zavadím rukou o něco na zemi. Maska! Bílá a jednoduchá, stejně jako v klipu. Mohl bych se nechat dotáhnout až k Tentacolovi a zjistit, co mi vlastně chce, ale... ale ten klip a text a vůbec...! To přece nekončí rozhovorem a musí to mít nějaký smysl!
Sáhnu po masce a přiložím si ji k obličeji. Maska se mi vsákne do tváře, zařízne pod kůži a vleptá do lebky. Oči mi oslepí bílá záře a pak se kolem rozprostře klid a jednolitá tma.
Zažij zatmění
Vyrostou ti nová ústa nebo oko, pravděpodobně ve snu/představě
"Hej! Je tu někdo?" zařvu do prázdnoty, ve které se někde nekonečně daleko snad začne rýsovat něco jako hvězdy. Čekám, že stejně jako v klipu se z černoty vyrýsuje šedivá tvář podobná té masce, ale místo ní zahlédnu světlé fialové světlo.
Během okamžiku nabere kontury dívčí tváře a nejprve mě napadne, že snad vidím Míju. Pak ale promluví hlasem, který mnou projede jako milión malých jehliček. Zůstanu zcela paralyzovaný, bez vlastního těla a do hlavy se mi dál bolestivě zařezává hlas, ve kterém okamžitě poznám SíEm, teda CMWGE.
"Ale copak? To se ti moje simulace nelíbila? Nečekala jsem, že ji tak brzy prohlédneš. Připravila jsem ti ji speciálně pro tuto příležitost. Protože se myslím shodneme, že s tebou a tvými problémy je už vážně potřeba něco dělat, že ano? Tak mi pověz, Maxi Richtere, jakým způsobem tě mám zbavit tvého trápení?"
Chtěl bych polknout, ale nemám čím. Chtěl bych utéct, ale nemám kam. Chtěl bych se zeptat svých dvou CMWGE na radu, ale nejsou tady. Chtěl bych... aha, ale třeba tohle celé není o tom, co chci já...
"Já už se se sebou nějak srovnám," odpovím CMWGE. "Ale co ty a tvé problémy? Mohla bys mě vyřešit jednodušeji, než mě táhnout skrz komplikovanou víceúrovňovou simulaci v léčebně, ne? Že ty tím sleduješ něco jiného, že? Pověz mi, co by sis přála ty?"
Max byl zcela zaskočen a přečíslen Il Tentaclem, ale nevzdal se. A když už se mu zdálo, že je z nejhoršího venku, zjistil, že to celé byla jenom připravená simulace CMWGE a oproti nějakým chapadlům je teď na tom ještě hůř.
Max se z toho pokusí dostat pomocí svého Citu pro zvláštnosti (2), který mu umožňuje i najít zranitelná místa - a u CMWGE by to mohla být její vlastní přání. A ať už ho tenhle střet s CMWGE zavede kamkoliv, určitě to bude místo, kam by se Max ve skutečnosti asi ani nechtěl dostat (2). A protože tohle je velké, dáme do toho s Maxem 4 vůle. Úmyslem je "Získat od CMWGE quest ke splnění jejího přání".
Zastavím se a koukám na obřího avatara před sebou. Něco mi tu nehraje, a není to můj přehrávač.
Čekal jsem CMWGE, která přece na mě už i v reálu poslala M.D.P.D., že mi tu bude dělat nějaké problémy, ale průchod do šejdnetu byl naopak úplně v pohodě. Možná až podezřele moc v pohodě, co? A navíc mi pořád v uších i hlavě zůstává zaseknutá a opakující se část textu, která nějak nedává smysl:
Burning bridges is not my way...
Jsem si říkal, že se to nějak bude týkat toho mostu, na kterém mi málem spadla Gé, ale ono ne. Tohle totiž nebude doslovný most, ale metafora. Ale copak já nebo Il Tentacolo můžeme pálit nějaké mosty? Potkáváme se poprvé, no ne?
Nad hlavou se zahřmí a zeshora na nás začnou padat kameny. V pořádku, tohle je podle plánu. Pak ale z Tentacolova avatara vylétnou desítky zmítajících se chapadel a dojde mi, že tahle vize taky nebude úplně stoprocentní.
Skočím po Gé a strhnu ji stranou, vedle nás s těžkým žuchnutím dopadne šutr a protrhne pomyslnou cestu za textury. Pak se nám ale kolem nohou začnou omotávat chapadla a táhnout nás od sebe. Zkouším se Gé udržet, ale vyklouzne mi z rukou a chapadla ji zvednou do výšky a roztrhají do všech směrů. Ještě že koukám jen na avatara a ne reálnou holku.
Mě se Tentacolo nesnaží zbavit, ale jen mě omotává dalšími a dalšími chapadly a táhne k sobě. Podaří se mi vyprostit jenom jednu ruku a zoufale hrabu do země a zkouším se zachytit nějaké praskliny. Když mi prsty znovu uklouznou a v zádech ucítím pohled tisíců Tentacolových očí, zavadím rukou o něco na zemi. Maska! Bílá a jednoduchá, stejně jako v klipu. Mohl bych se nechat dotáhnout až k Tentacolovi a zjistit, co mi vlastně chce, ale... ale ten klip a text a vůbec...! To přece nekončí rozhovorem a musí to mít nějaký smysl!
Sáhnu po masce a přiložím si ji k obličeji. Maska se mi vsákne do tváře, zařízne pod kůži a vleptá do lebky. Oči mi oslepí bílá záře a pak se kolem rozprostře klid a jednolitá tma.
Zažij zatmění Vyrostou ti nová ústa nebo oko, pravděpodobně ve snu/představě"Hej! Je tu někdo?" zařvu do prázdnoty, ve které se někde nekonečně daleko snad začne rýsovat něco jako hvězdy. Čekám, že stejně jako v klipu se z černoty vyrýsuje šedivá tvář podobná té masce, ale místo ní zahlédnu světlé fialové světlo.
Během okamžiku nabere kontury dívčí tváře a nejprve mě napadne, že snad vidím Míju. Pak ale promluví hlasem, který mnou projede jako milión malých jehliček. Zůstanu zcela paralyzovaný, bez vlastního těla a do hlavy se mi dál bolestivě zařezává hlas, ve kterém okamžitě poznám SíEm, teda CMWGE.
"Ale copak? To se ti moje simulace nelíbila? Nečekala jsem, že ji tak brzy prohlédneš. Připravila jsem ti ji speciálně pro tuto příležitost. Protože se myslím shodneme, že s tebou a tvými problémy je už vážně potřeba něco dělat, že ano? Tak mi pověz, Maxi Richtere, jakým způsobem tě mám zbavit tvého trápení?"
Chtěl bych polknout, ale nemám čím. Chtěl bych utéct, ale nemám kam. Chtěl bych se zeptat svých dvou CMWGE na radu, ale nejsou tady. Chtěl bych... aha, ale třeba tohle celé není o tom, co chci já...
"Já už se se sebou nějak srovnám," odpovím CMWGE. "Ale co ty a tvé problémy? Mohla bys mě vyřešit jednodušeji, než mě táhnout skrz komplikovanou víceúrovňovou simulaci v léčebně, ne? Že ty tím sleduješ něco jiného, že? Pověz mi, co by sis přála ty?"
Max byl zcela zaskočen a přečíslen Il Tentaclem, ale nevzdal se. A když už se mu zdálo, že je z nejhoršího venku, zjistil, že to celé byla jenom připravená simulace CMWGE a oproti nějakým chapadlům je teď na tom ještě hůř.Max se z toho pokusí dostat pomocí svého Citu pro zvláštnosti (2), který mu umožňuje i najít zranitelná místa - a u CMWGE by to mohla být její vlastní přání. A ať už ho tenhle střet s CMWGE zavede kamkoliv, určitě to bude místo, kam by se Max ve skutečnosti asi ani nechtěl dostat (2). A protože tohle je velké, dáme do toho s Maxem 4 vůle. Úmyslem je "Získat od CMWGE quest ke splnění jejího přání".
-
Corneliu Pillat
- Příspěvky: 147
- Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
- Bydliště: replika vládního domu, Upper Floor
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
... ještě v chodbě s transformátory ...
"Cos tam viděl tak hroznýho, proSíEm?! Hráblo ti?"
"Všechno...viděl jsem...všechno...", ústa vojáka z minulosti se stáhnou v zasněném úsměvu a zdravé oko se mu začne zase zavírat.
Levé je opuchlé a zalité krví, která se mu vyvalila ze slzných kanálků.
"NE! Zůstaň se mnou! Potřebuju tě! My všichni tě potřebujeme!", začne s ním Major třást, "Mluv se mnou! Nevzdávej to ty zbabělče!"
"Nevzdávám...potřebuju...jenom...chvíli...", zašeptá Corneliu, ale hlas se mu vytrácí, jak mu smysly zaplavují nové vjemy, "Musíš mi dát...chvíli..."
"Zůstaň vzhůru! To je ROZKAZ! CORE!!"
...
... u Řezníka ...
Když už se skalpel blíží k jeho tváři, Corneliu náhle otevře oči Hronkův diagnostický terminál se roztančí všemi barvami a začne pípat. To, co na přístrojích a při zběžném pohledu vypadalo jako umírající člověk v šoku, se náhle probralo nejen k životu, ale i vědomí.
"Neopovažuj se.", zachraptí a chytí ho za ruku se skalpelem, až Hronk bolestí vyjekne a nástroj mu vyklouzne z prstů.
"Ooou máááj fakin...Jak?? Jak to?!"
"Cornelie, musíš si nechat pomoct!"
"Nepotřebuju řezníka. Potřebuju hydratační medigel. Gázu. Obvaz. Suplementy."
"Ale..."
"Vy blbouni, víte jak nebezpečný je krvácení v beztíži?"
"Ale to oko je..."
"Součást dokonalého designu Gaii. A zůstane, kde je.", prohlásí rozhodně, "Zhojí se."
"Eh, eh, áj don tink sou, mejt...a jestli jo, bude slepý a k ničemu...", začne Hronk, ale pak mu dojde, že je vlastně sám proti sobě, "Nó, ale když mistr Pillat nechce, tak nechce...a když je fit a může odej-...odletět po svých, tak nou vorís, he? Žádná lajfsejving srdžery není nutná."
"Drž hubu!", namíří na něj Major a pak nakloní hlavu na stranu a zadívá se na Cornelia, "Jsi fakt OK? Zvládneš to do Majdexu? Tam si necháš dát implantát."
"Zvládnu. Ale to oko zůstane kde je."
"I když nebude vidět? Jak chceš fungovat s jedním okem? Prostorová koordinace, hloubkové vidění..."
"Zvyknu si. Adaptuju se. Nevěřila bys, co lidský tělo dokáže."
Hronk si za Corneliovými zády točí prstem u spánku a zavrací oči.
Major potřese hlavou, stáhne tvář v nesouhlasném výrazu (těžko říct, kvůli komu) , ale pak si povzdechne a sklopí pistoli.
... o něco později, koridory LowQuads ...
"Už mi povíš, proč sis pokoušel usmažit mozek?"
"Neunesl jsem pravdu. Podruhé."
"Ty konspirační kecy tvého pacienta?"
"Nejsou to kecy. Měl pravdu. Pusť si tohle, jestli na to máš žaludek.", pingne jí p2p do holotabu soubor od Maxe, "Byla to zlá doba. Pizda zlá. Je fakt, že jsme si HoGlo vzali násilím. A tekla krev nevinných, civilistů. Můžeme si to ospravedlňovat jak chceme, ale byla to genocida. Odsoudil jsem k smrti desetitisíce."
"...takže...proč jsi to neudělal už tehdy?"
"Chtěl jsem. Chtěl jsem zůstat na Zemi. Ale přemluvili mě lidé, kterých jsem si vážil a respektoval je. Nechal jsem se přesvědčit, že bude lepší, když si to sám vymažu z hlavy. Ale doopravdy to vymazat nejde."
"A teď, necháš se přesvědčit, abys to nevzdával?"
"Není třeba. Gaia sama mi ukázala, že se mnou má záměr. Že jsem dostal druhou šanci. Nabídl jsem svůj život a dostal jsem ho zpátky. Tvým prostřednictvím. Mám šanci se vykoupit."
"Nemáš spíš horečku?"
"Třicet osm a půl.", přikývne.
... pokračování později ...
"Cos tam viděl tak hroznýho, proSíEm?! Hráblo ti?"
"Všechno...viděl jsem...všechno...", ústa vojáka z minulosti se stáhnou v zasněném úsměvu a zdravé oko se mu začne zase zavírat.
Levé je opuchlé a zalité krví, která se mu vyvalila ze slzných kanálků.
"NE! Zůstaň se mnou! Potřebuju tě! My všichni tě potřebujeme!", začne s ním Major třást, "Mluv se mnou! Nevzdávej to ty zbabělče!"
"Nevzdávám...potřebuju...jenom...chvíli...", zašeptá Corneliu, ale hlas se mu vytrácí, jak mu smysly zaplavují nové vjemy, "Musíš mi dát...chvíli..."
"Zůstaň vzhůru! To je ROZKAZ! CORE!!"
...
... u Řezníka ...
Když už se skalpel blíží k jeho tváři, Corneliu náhle otevře oči Hronkův diagnostický terminál se roztančí všemi barvami a začne pípat. To, co na přístrojích a při zběžném pohledu vypadalo jako umírající člověk v šoku, se náhle probralo nejen k životu, ale i vědomí.
"Neopovažuj se.", zachraptí a chytí ho za ruku se skalpelem, až Hronk bolestí vyjekne a nástroj mu vyklouzne z prstů.
"Ooou máááj fakin...Jak?? Jak to?!"
"Cornelie, musíš si nechat pomoct!"
"Nepotřebuju řezníka. Potřebuju hydratační medigel. Gázu. Obvaz. Suplementy."
"Ale..."
"Vy blbouni, víte jak nebezpečný je krvácení v beztíži?"
"Ale to oko je..."
"Součást dokonalého designu Gaii. A zůstane, kde je.", prohlásí rozhodně, "Zhojí se."
"Eh, eh, áj don tink sou, mejt...a jestli jo, bude slepý a k ničemu...", začne Hronk, ale pak mu dojde, že je vlastně sám proti sobě, "Nó, ale když mistr Pillat nechce, tak nechce...a když je fit a může odej-...odletět po svých, tak nou vorís, he? Žádná lajfsejving srdžery není nutná."
"Drž hubu!", namíří na něj Major a pak nakloní hlavu na stranu a zadívá se na Cornelia, "Jsi fakt OK? Zvládneš to do Majdexu? Tam si necháš dát implantát."
"Zvládnu. Ale to oko zůstane kde je."
"I když nebude vidět? Jak chceš fungovat s jedním okem? Prostorová koordinace, hloubkové vidění..."
"Zvyknu si. Adaptuju se. Nevěřila bys, co lidský tělo dokáže."
Hronk si za Corneliovými zády točí prstem u spánku a zavrací oči.
Major potřese hlavou, stáhne tvář v nesouhlasném výrazu (těžko říct, kvůli komu) , ale pak si povzdechne a sklopí pistoli.
... o něco později, koridory LowQuads ...
"Už mi povíš, proč sis pokoušel usmažit mozek?"
"Neunesl jsem pravdu. Podruhé."
"Ty konspirační kecy tvého pacienta?"
"Nejsou to kecy. Měl pravdu. Pusť si tohle, jestli na to máš žaludek.", pingne jí p2p do holotabu soubor od Maxe, "Byla to zlá doba. Pizda zlá. Je fakt, že jsme si HoGlo vzali násilím. A tekla krev nevinných, civilistů. Můžeme si to ospravedlňovat jak chceme, ale byla to genocida. Odsoudil jsem k smrti desetitisíce."
"...takže...proč jsi to neudělal už tehdy?"
"Chtěl jsem. Chtěl jsem zůstat na Zemi. Ale přemluvili mě lidé, kterých jsem si vážil a respektoval je. Nechal jsem se přesvědčit, že bude lepší, když si to sám vymažu z hlavy. Ale doopravdy to vymazat nejde."
"A teď, necháš se přesvědčit, abys to nevzdával?"
"Není třeba. Gaia sama mi ukázala, že se mnou má záměr. Že jsem dostal druhou šanci. Nabídl jsem svůj život a dostal jsem ho zpátky. Tvým prostřednictvím. Mám šanci se vykoupit."
"Nemáš spíš horečku?"
"Třicet osm a půl.", přikývne.
... pokračování později ...
-
J35U5xMachina
- Příspěvky: 137
- Registrován: 12. 7. 2021, 18:51
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
... v UpFloo, na můstku ...
MemeSis přesně odhadne, o čem to je - a vždycky bylo. Je to souboj mezi mnou a Corneliu. Víc než souboj - soutěž.
Stejně je od ní hezké, jak se mě snaží vyhecovat. A jde jí to! Navíc je tak obětavá... Je mi jasné, že jí budu chybět víc, než ona mě - i když po pravdě si tím nejsem po jejím odchodu tak moc jistý. Tak tohle je láska? Už teď mi chybí její vůně, její chuť... Začnu si mimoděk škrábat předloktí. Wow, doufám, že se nebude brzy cítit stejně jako já... chudinka.
Raději vyrazím něco dělat. Jako první natočím nový vlog.
... v UpFloo, znovu na můstku ...
"¡Hola! Tak co tu pořád tropíte?" vpluju dovnitř. Po natočení blogu se cítím skvěle, jako bych už cítil MemeSisina... ústa! Hlavu mám lehkou a cítím se být králem světa.
"Snažíme se nějak vyznat v tom chaosu!" uslyším fistuli téměř kluka, který mě před tím poslal zachránit Míju a spol. Má rameno v ortéze, ale jinak vypadá v pohodě. Možná trochu bledě.
"Nemocnice je plná zraněných, máme i mrtvé! MainDecks je na tom podobně - v poměru líp než my, neměl pohyblivé domy - ach CMWGE! pohyblivé domy! - ale zase má víc lidí - my... my... my se snažíme podávat hlášení, koordinovat dole pomoc! A... a Lower Quarters! Nemají gravitaci. Ještě pořád. Musí to tam být Peklo!"
Chlapec se začne třást a já doslova cítím jeho paniku.
Ostatní kolem na tom nejsou o moc líp, byť se drží.
Brrr, tohle je hodně nepříjemné. Nepamatuju se, kdy jsem se někdy cítil takhle. Rychle ho obejmu a dám si dokonce pozor, abych mu nehnul zraněným ramenem.
"A ty si myslíš, že za to můžeš... Poslouchej mě," zesílím hlas, "Všichni mě poslouchejte! Za nastalou situaci nenesete vinu. Kdybych půlku z vás nevytáhl z vyhlídky, tak jste to vy, koho rozšmelcovali nebo vypnuli. Jste hrdinové, že se snažíte ostatním pomoct - pokračujte v tom! Ale nešilte. Tím jim nepomůžete. A taky si nic nevyčítejte. Možná selhalo velení, možná samotná CMWGE, že nás na tohle nikdo nepřipravil, ale je třeba vychillovat a co nejefektivněji pokračovat. Jako v gamesce.
Jste tu všichni vybraní proto, že jste cool a bad-ass v tom, co umíte. Tak to dělejte dál, ale nenechte se rozhodit. Ti lidi na tom budou zle, i když vám jich bude líto, ale vy nebudete fungovat. Představte si je prostě jako body, jako čísla, jako úlohu, kterou je nutno optimalizovat. Nepouštějte si je k sobě, nebo vám bude akorát blbě a nepomůžete jim."
Otřu skoro chlapci palcem slzu a když ucítím změnu emocí, pokrčím rameny a políbím ho na čelo.
"Tak, a ostatní zpátky do práce, pokračujte v hlášení, zjišťování a řešení... a ty," přesunu svoji pozornost na kluka, zatímco se přes něj (stále ho napůl objímaje) natahuji, abych něco nahrál do jeho terminálu, "pokud už ti drogy proti bolesti a odkrvený mozek z Míji stále nebrání uvažovat o gravitaci správně -"
"No, z Míji teď zrovna ne..."
"- tak zkus něco vymyslet, jak by se časem dala dostat dolů gravitace. Třeba nás nějak roztoč nebo tak. Případně toho zjisti co nejvíc, já ti sem pak Míju pošlu, ale IMHO gravitace teď nehoří."
Namačkám příkaz k odeslání na všech zařízení v HouGlo (jen UpFloo dám pozdrženou prioritu) a stisknu ENTER. Přidám klukovi ještě jednu pusu na tvář - pro štěstí.
"Tak a jestli ještě někdo nepotřebuje kvůli zvýšení efektivity políbit..." nadhodím žertem.
... mezitím na Vejru s přednostními právy ...
Vyslovíš teorii či domněnku ohledně toho, jak něco zapadá do paradigmatu, o kterém neustále přemýšlíš, či jak ho to mění.
¡Cink! Obejmi velké zvíře (například jelena)
Záměr: Vyhecovat lidi, aby chtěli VolbuVedení. Celebrita <2> +
Vůle <2> + 
Vysílání z můstku musí mít přednostní prioritu.
MemeSis přesně odhadne, o čem to je - a vždycky bylo. Je to souboj mezi mnou a Corneliu. Víc než souboj - soutěž.
Stejně je od ní hezké, jak se mě snaží vyhecovat. A jde jí to! Navíc je tak obětavá... Je mi jasné, že jí budu chybět víc, než ona mě - i když po pravdě si tím nejsem po jejím odchodu tak moc jistý. Tak tohle je láska? Už teď mi chybí její vůně, její chuť... Začnu si mimoděk škrábat předloktí. Wow, doufám, že se nebude brzy cítit stejně jako já... chudinka.
Raději vyrazím něco dělat. Jako první natočím nový vlog.
... v UpFloo, znovu na můstku ...
"¡Hola! Tak co tu pořád tropíte?" vpluju dovnitř. Po natočení blogu se cítím skvěle, jako bych už cítil MemeSisina... ústa! Hlavu mám lehkou a cítím se být králem světa.
"Snažíme se nějak vyznat v tom chaosu!" uslyším fistuli téměř kluka, který mě před tím poslal zachránit Míju a spol. Má rameno v ortéze, ale jinak vypadá v pohodě. Možná trochu bledě.
"Nemocnice je plná zraněných, máme i mrtvé! MainDecks je na tom podobně - v poměru líp než my, neměl pohyblivé domy - ach CMWGE! pohyblivé domy! - ale zase má víc lidí - my... my... my se snažíme podávat hlášení, koordinovat dole pomoc! A... a Lower Quarters! Nemají gravitaci. Ještě pořád. Musí to tam být Peklo!"
Chlapec se začne třást a já doslova cítím jeho paniku.
Ostatní kolem na tom nejsou o moc líp, byť se drží.
Brrr, tohle je hodně nepříjemné. Nepamatuju se, kdy jsem se někdy cítil takhle. Rychle ho obejmu a dám si dokonce pozor, abych mu nehnul zraněným ramenem.
"A ty si myslíš, že za to můžeš... Poslouchej mě," zesílím hlas, "Všichni mě poslouchejte! Za nastalou situaci nenesete vinu. Kdybych půlku z vás nevytáhl z vyhlídky, tak jste to vy, koho rozšmelcovali nebo vypnuli. Jste hrdinové, že se snažíte ostatním pomoct - pokračujte v tom! Ale nešilte. Tím jim nepomůžete. A taky si nic nevyčítejte. Možná selhalo velení, možná samotná CMWGE, že nás na tohle nikdo nepřipravil, ale je třeba vychillovat a co nejefektivněji pokračovat. Jako v gamesce.
Jste tu všichni vybraní proto, že jste cool a bad-ass v tom, co umíte. Tak to dělejte dál, ale nenechte se rozhodit. Ti lidi na tom budou zle, i když vám jich bude líto, ale vy nebudete fungovat. Představte si je prostě jako body, jako čísla, jako úlohu, kterou je nutno optimalizovat. Nepouštějte si je k sobě, nebo vám bude akorát blbě a nepomůžete jim."
Otřu skoro chlapci palcem slzu a když ucítím změnu emocí, pokrčím rameny a políbím ho na čelo.
"Tak, a ostatní zpátky do práce, pokračujte v hlášení, zjišťování a řešení... a ty," přesunu svoji pozornost na kluka, zatímco se přes něj (stále ho napůl objímaje) natahuji, abych něco nahrál do jeho terminálu, "pokud už ti drogy proti bolesti a odkrvený mozek z Míji stále nebrání uvažovat o gravitaci správně -"
"No, z Míji teď zrovna ne..."
"- tak zkus něco vymyslet, jak by se časem dala dostat dolů gravitace. Třeba nás nějak roztoč nebo tak. Případně toho zjisti co nejvíc, já ti sem pak Míju pošlu, ale IMHO gravitace teď nehoří."
Namačkám příkaz k odeslání na všech zařízení v HouGlo (jen UpFloo dám pozdrženou prioritu) a stisknu ENTER. Přidám klukovi ještě jednu pusu na tvář - pro štěstí.
"Tak a jestli ještě někdo nepotřebuje kvůli zvýšení efektivity políbit..." nadhodím žertem.
... mezitím na Vejru s přednostními právy ...
¡Cink!J35U5ův V-log píše:"¡Hola, čumbas! J35U5 vás přišel spasit z informační slepoty! Hádám, že základní info už před vámi nemohli dál skrývat - jsme vážně ve vesmíru, zrovna jsme zaparkovali na orbitě - to je takové oběžné místo kolem planety! Vejrejte, přikládám pár záběrů na takzvaný Ráj! Pecka co?
Vzpomínáte, kdo první začal s teorií, že míříme osidlovat? Tehdy se to zdálo crazy as funk a ono je to crazy ¡for real! Hustý, co? Nezapomeňte se pochlubit v komentech, kdo z vás to taky předvídal!
A když tam budete - pochlubte se teorií o tom, proč ¡fork! trvalo Pořádkům tak dlouho, než šli s pravdou ven?! A jestli by vůbec šli, kdyby nedošlo k té skoro havárce?! Co si o ní vlastně myslíte? Nemělo nás CMWGE takhle náhodou varovat? Já bych si přál vědět, že se můžu zabít ve vlastním bytě, co vy? Je možné, že někdo, kdo tady velí, tohle info stopnul?Je vůbec možné velet CMWGE?
A co nám? Je nám možné jen tak velet - i když jsme si toho, kdo rozhoduje vůbec nevybrali
Já jsem jen obyčejný gamer - ale řeknu vám jedno. Vůdce je potřeba. V teamovkách taky musí mít někdo poslední slovo, jinak se nedá reagovat dost rychle. Ale vždycky se hraje o dost hůř, když vám vedoucího teamu někdo přiřadí. Hráči mají sami vědět, koho chtějí poslouchat. Někoho, komu věří. Koho znají. Kdo jim dává support... ale to jen tak na okraj.
Je taky docela dobře možné, že to CMWGE nevědělo
Nechápejte mě špatně, já jsem zatím* pro - *)teda neznáme všechna rizika, ale tak snad nebudeme přistávat zítra, že jo? - a objevil jsem, že na Vejru existuje zajímavá simulace na to téma - celou věčnost jsme to měli před očima! Hodím vám sem odkaz na pár screenů a i na tu simulaci. Vejrejte hlavně na mého obřího modrošedého ptáka! Říkám mu kurolišek uličník a už kvůli němu by stálo za to přistát!
<obrázek J35U5e jak s průzkumnickou přilbou z koloniálních dob na hlavě objímá veliké šedomodré pštrosu podobné zvíře>
Ale, čumbas! Vážně o nás budou bez nás rozhodovat fotrové fotrů našich fotrů? Já teda svého padre lajkuju - hola, viejo - ale děda už teda neměl nejlepší přehled o tom, co je pro mě nejlepší. Představte si, že mi doporučoval závodní hry
Takže otázka na vás, čumbas - máme mít právo se rozhodnout o tom, kdo nás povede a kam
Těším se na debatu s vámi! A pamatujte - sdílení je aktem lásky! Tak sdílejte veškeré otázky, názory i informace, které k tomu máte. A to dřív, než udělají něco, co nepůjde zvrátit.
Pease <3"
Vyslovíš teorii či domněnku ohledně toho, jak něco zapadá do paradigmatu, o kterém neustále přemýšlíš, či jak ho to mění.¡Cink!
Obejmi velké zvíře (například jelena)Záměr: Vyhecovat lidi, aby chtěli VolbuVedení.
Celebrita <2> +
Vůle <2> + Vysílání z můstku musí mít přednostní prioritu.-
Hope and Glory
- Příspěvky: 318
- Registrován: 11. 6. 2021, 23:05
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
Corneliu, zdá se, že tě J35U5 chce svrhnout.
Ty máš v Loukvods teď úplně jiné starosti, ale přesto - jako hráč máš právo hrát akce - i naprosto zoufalé a nemožné. Budeš reagovat? Půjdeš jako hustý vůdce do PvP o vládu nad HoGlo?
Ty máš v Loukvods teď úplně jiné starosti, ale přesto - jako hráč máš právo hrát akce - i naprosto zoufalé a nemožné. Budeš reagovat? Půjdeš jako hustý vůdce do PvP o vládu nad HoGlo?
-
Corneliu Pillat
- Příspěvky: 147
- Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
- Bydliště: replika vládního domu, Upper Floor
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
Corneliu nesleduje VíáR a má plné ruce práce v reálu. Nebude reagovat, protože až zjistí, co jeho 'čumba' odvysílal, na okamžitou reakci už bude stejně pozdě.
... checkpoint LQ 1, CIC ...
"...dostaňte mi Krysysla na drát, nezajímá mě, jaký exponáty se mu poztrácely, jestli nechce aby se mu za chvíli poztrácelo celý 'Loukvods', ať zvedne řiť a dovalí. Nazdar!", máčkne energicky Corneliu do holotabu a přeruší spojení, "No, na přímý rozkazy od svýho šéfíka si musíte počkat. Ale teď nemá smysl čekat nečině, nepřítel se blíží a tohle je jediné místo o které má zájem. Takže teď má smysl stáhnout maximum sil do koridorů vedoucích sem a vytvořit tam chokepointy a pak poslat týmy s medboty pročesávat vzdálenější okruhy a třídit raněné na ty co mají šanci a ty co ne. Bylo by fajn získat i přehled o celkovém poškození, ale myslím, že ta rudá světla hovoří za vše. Raněné tady v beztíži neošetříme efektivně, půlka nám pomře protože fyzika je pizda. Musíme je dostat do MainDecks. Sice budou mít i tam kliniky plný, ale pořád lepší šance, než tady."
Podívá se zamračeně na Krysyslovy 'důstojníky' a další členy 'Loukvodské domobrany', které se jemu a Major podařilo sesbírat a svolat k hlavnímu sdílenému checkpointu. Přelétne pohledem ke koutu místnosti, kde se zdržuje Major se svými lidmi.
"Zkuste i zdravý civily sesbírat a zaměstnat, je potřeba sem nasunout maximum munice a zásob. Pak by se civilové měli zdekovat do MainDecks, kromě mediků a techniků. Nerad to říkám, ale tady to nebude k žití. Když není šťáva na rotaci sekce, je otázkou času, kdy začne haprovat i podpora života. Oproti tomu v MainDecks se nejspíš stovky ubikací brzo vyprázdní. Pak bude boj o šachtu ještě náročnější. Ohm nemusí přijít hned, bitkou ve výtahu jsem koupil trochu času, ale až přijdou, bude to i s muzikou, budou čekat odpor, tak musíme překonat očekávání. Dobýt MainDecks a svrhnout CMWGE je jedna věc, ale to co udělají v reálu - pokud uspějí - je, že podělají možnost s touhle kocábkou bezpečně přistát a dostat lidi do Ráje - to je ten průser. Proto nesmí za žádnou cenu projít skrz, nebo ovládnout ústí šachty. Musíme se tu zabetonovat. Zavařit redundantní přepážky, vytvořit barikády - potřebujeme sítě, všechno lítá, žejo...a všichni potřebujete rychlý školení pro boj v beztíži, viděl jsem blbouna, co granátem odpálil celou svojí partu. Takže TAKHLE NE. Zapněte si nahrávání a rozšíříte si to mezi týmy, ok? A na Ohmy si radši připravte i vrtáky, řezáky a další samočinný nářadí, rozebere je to efektivně i v beztíži - jen je třeba myslet na to samý co při střelbě - být pevně zapřený nebo ukotvený, nebo působit silou v protisměru, jinak vás 'vystřelí puška' nebo 'vytočí vrtačka' nazpátek a kromě vyhlídkovýho letu si můžete užít i rotace. Udělejte si jištění s karabinama, jako oporu při střelbě. Udělejte si palposty, kde je opora a můžete zapřít nohy. Když už střílíte ve volným prostoru, střílejte ve směru osy těla - nad sebe nebo pod sebe a dávejte pozor, kam vás to pošle. Dá se toho využívat. Jestli tu jsou nějaké funkční elektromagnety, daly by se z nich udělat užitečné pasti - zapnete je ve chvíli, kdy budou roboti u nich a přilepí je to - pak je můžete rozmontovat 'zaživa'. Nebo si připravte přerušenej kabel a dva maníky v silných gumových rukavicích - stačí se dotknout robota ve stejnou chvíli a vyzkratujete ho. Další tip - odjištěný granáty rozvěšte v koridoru jako minový pole, pak na ně miřte, až se tím budou snažit útočníci prokličkovat...jo a ti bastardi rádi lezou šachtama, takže je na místě je zabednit nebo tam nastražit granáty...nenechte si nic namlouvat, čeká nás pot, krev a slzy. Ale ať se propadnu do hlubin černý díry, jestli dovolím pomatencům - umělým nebo živým - zničit nás všechny. Ne dokud dýchám!"
intent: Corneliu chce dostat do bezpečí MainDecks co nejvíc civilistů (non-kombatantů) a raněných (co má smysl je zachraňovat) a připravit 'Gejt do MainDecks' na neodvratný útok nepřítele a pokud to bude nutné, vzdor do poslední chvíle. (Hustej 2) Veterán zapomenuté války (3) se chystá na boj, jako Poslední z Vlků (Pouto 2) musí sloužit svému krédu, chránit Gaiu a svou smečku, jakýmikoliv prostředky a za každou cenu. Dá si na tom hodně záležet, na ničem jiném v tuhle chvíli tolik nezáleží (4 vůle). Možná jsou 'Lowdeckeři' potomci dávných nepřátel, ale pořád patří k Lidstvu a to potřebuje hrdinu, i když si ho nezaslouží - jak se koneckonců ukazuje v UpFloo. (zasáhne Osud, pokud bude třeba)
Možná, že tohle bylo to volání, které celou dobu cítil? Kdo ví.
... checkpoint LQ 1, CIC ...
"...dostaňte mi Krysysla na drát, nezajímá mě, jaký exponáty se mu poztrácely, jestli nechce aby se mu za chvíli poztrácelo celý 'Loukvods', ať zvedne řiť a dovalí. Nazdar!", máčkne energicky Corneliu do holotabu a přeruší spojení, "No, na přímý rozkazy od svýho šéfíka si musíte počkat. Ale teď nemá smysl čekat nečině, nepřítel se blíží a tohle je jediné místo o které má zájem. Takže teď má smysl stáhnout maximum sil do koridorů vedoucích sem a vytvořit tam chokepointy a pak poslat týmy s medboty pročesávat vzdálenější okruhy a třídit raněné na ty co mají šanci a ty co ne. Bylo by fajn získat i přehled o celkovém poškození, ale myslím, že ta rudá světla hovoří za vše. Raněné tady v beztíži neošetříme efektivně, půlka nám pomře protože fyzika je pizda. Musíme je dostat do MainDecks. Sice budou mít i tam kliniky plný, ale pořád lepší šance, než tady."
Podívá se zamračeně na Krysyslovy 'důstojníky' a další členy 'Loukvodské domobrany', které se jemu a Major podařilo sesbírat a svolat k hlavnímu sdílenému checkpointu. Přelétne pohledem ke koutu místnosti, kde se zdržuje Major se svými lidmi.
"Zkuste i zdravý civily sesbírat a zaměstnat, je potřeba sem nasunout maximum munice a zásob. Pak by se civilové měli zdekovat do MainDecks, kromě mediků a techniků. Nerad to říkám, ale tady to nebude k žití. Když není šťáva na rotaci sekce, je otázkou času, kdy začne haprovat i podpora života. Oproti tomu v MainDecks se nejspíš stovky ubikací brzo vyprázdní. Pak bude boj o šachtu ještě náročnější. Ohm nemusí přijít hned, bitkou ve výtahu jsem koupil trochu času, ale až přijdou, bude to i s muzikou, budou čekat odpor, tak musíme překonat očekávání. Dobýt MainDecks a svrhnout CMWGE je jedna věc, ale to co udělají v reálu - pokud uspějí - je, že podělají možnost s touhle kocábkou bezpečně přistát a dostat lidi do Ráje - to je ten průser. Proto nesmí za žádnou cenu projít skrz, nebo ovládnout ústí šachty. Musíme se tu zabetonovat. Zavařit redundantní přepážky, vytvořit barikády - potřebujeme sítě, všechno lítá, žejo...a všichni potřebujete rychlý školení pro boj v beztíži, viděl jsem blbouna, co granátem odpálil celou svojí partu. Takže TAKHLE NE. Zapněte si nahrávání a rozšíříte si to mezi týmy, ok? A na Ohmy si radši připravte i vrtáky, řezáky a další samočinný nářadí, rozebere je to efektivně i v beztíži - jen je třeba myslet na to samý co při střelbě - být pevně zapřený nebo ukotvený, nebo působit silou v protisměru, jinak vás 'vystřelí puška' nebo 'vytočí vrtačka' nazpátek a kromě vyhlídkovýho letu si můžete užít i rotace. Udělejte si jištění s karabinama, jako oporu při střelbě. Udělejte si palposty, kde je opora a můžete zapřít nohy. Když už střílíte ve volným prostoru, střílejte ve směru osy těla - nad sebe nebo pod sebe a dávejte pozor, kam vás to pošle. Dá se toho využívat. Jestli tu jsou nějaké funkční elektromagnety, daly by se z nich udělat užitečné pasti - zapnete je ve chvíli, kdy budou roboti u nich a přilepí je to - pak je můžete rozmontovat 'zaživa'. Nebo si připravte přerušenej kabel a dva maníky v silných gumových rukavicích - stačí se dotknout robota ve stejnou chvíli a vyzkratujete ho. Další tip - odjištěný granáty rozvěšte v koridoru jako minový pole, pak na ně miřte, až se tím budou snažit útočníci prokličkovat...jo a ti bastardi rádi lezou šachtama, takže je na místě je zabednit nebo tam nastražit granáty...nenechte si nic namlouvat, čeká nás pot, krev a slzy. Ale ať se propadnu do hlubin černý díry, jestli dovolím pomatencům - umělým nebo živým - zničit nás všechny. Ne dokud dýchám!"
intent: Corneliu chce dostat do bezpečí MainDecks co nejvíc civilistů (non-kombatantů) a raněných (co má smysl je zachraňovat) a připravit 'Gejt do MainDecks' na neodvratný útok nepřítele a pokud to bude nutné, vzdor do poslední chvíle. (Hustej 2) Veterán zapomenuté války (3) se chystá na boj, jako Poslední z Vlků (Pouto 2) musí sloužit svému krédu, chránit Gaiu a svou smečku, jakýmikoliv prostředky a za každou cenu. Dá si na tom hodně záležet, na ničem jiném v tuhle chvíli tolik nezáleží (4 vůle). Možná jsou 'Lowdeckeři' potomci dávných nepřátel, ale pořád patří k Lidstvu a to potřebuje hrdinu, i když si ho nezaslouží - jak se koneckonců ukazuje v UpFloo. (zasáhne Osud, pokud bude třeba)
Možná, že tohle bylo to volání, které celou dobu cítil? Kdo ví.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů