[HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

[Hope and Glory]

Kniha 2 - HoGlo se probouzí

Epická fantasy

Aktuální Kapitola: 04/ XP: 14
Odehraných žánrovek: 8
Zbývající HG Vůle: 5

Žánrové akce:
Víra, věda, magie
Rozhodná akce
Hřích

Žánrové pravidlo:
"Zpátky! Zpátky!"
Během hry může HG upozornit hráče, že se odehráváním své žánrové akce chystají vystavit nějakému nebezpečí. A hráči pak mohou:
- Vzít svou akci zpět (ale pak není dost rozhodná, ne prověřuje hypotézu či není dost hříšná a není to žánrová akce)
- Přesto pokračovat (a pak se nebezpečí vystaví, a k tomu dostanou +1 bonusový EXP)

[Corneliu Pillat]

... někdy po vyhlášení lockdownu ...

"Haló? Tady operační středisko M.D.P.D., mluvím s panem Gonzálesem? Moc mě těší! Já-"
"Poručíku!"
"Pardon. K věci. Mám pro vás vzkaz od generála Pillata...mám to přečíst doslova, kapitáne?"
"..."
"Asi vám to přečtu jak to je, ano? 'Salut! CMWGE chce lockdown, nebudu se s ní hádat. Potřebujeme zabavit a uklidnit lidi, než na ně přijde řada, zatímco se maká na organizaci a začít už vytahovat ty, co můžou pomoct hned. Předal jsem kontakt Pořádkům, snad nevadí. Pošli jim koho bys chtěl uvolnit a já to zařídím. Líbil se mi ten tvůj vlog, hezky zvolna. Uhlídáš neklidný stádo, než se věci uklidní? Co by udělal Ježíš? Pax.' Co to znamená...?"
"..."
"...ano, samozřejmě. Promiňte! Tak tedy...M.D.P.D. pracuje na informační kampani k situaci na lodi, ano? Vy jste prý dávno obeznámen, to je cool! Ehm. Informační kampaň. Abychom uklidnili obyvatele MiDeksu, že se na všem pracuje. Za týden má být oficiální oznámení a rádi bychom spolupracovali s celebritami na nějakých moderovaných diskuzích ve Víru, neměl byste zájem...být hlavní hvězdou?"

... MiDeks horečnaté dny, probděné noci ...

Nevěděl kam se obrátit dřív. Jestli pořádat briefingy, zodpovídat dotazy, stát za zády personalistům a kontrolovat zajímavé profily, rozplánovat směny, navrhovat úsporná opatření, doporučovat režimy a procesy a nebo vést pohovory a zasvěcovat osobně klíčové lidi. Do toho musel zvládat obvolávat zájmové osoby a udržovat celý ten cirkus v pohybu. Lidé nebyli zvyklí na takové tempo, takže se během jeho jedné vystřídaly dvě směny MiDeksanů. Spal jen málo a tvrdě a aby ušetřil víc času, spojil porady se společným stolováním. Mělo to koneckonců dobrý vliv i na morálku týmů, se kterými seděl. Nebo v to alespoň doufal. Prakticky ale neodkládal komlink a multitasking ho začínal opravdu zmáhat. Co by dal za další výlet skrz teritorium Návratářů...
Toby s Ginou mu naštěstí nabídli cestu ven, jak být na mnoha místech a mluvit s mnoha lidmi současně.

"Takže...teď mě to bude snímat a....ty se budeš muset zeptat na všechny možný otázky?"
"Nene, Core, zvládneme to rychleji....ale i tak to bude otrava. Už jsme tě nasnímali a nahráli dost vzorků hlasu, teď zapnu Malýho psa, jo?"
"Malýho psa?"

Toby pokrčí rameny a spustí od konzole program. Naproti Corneliovi, sedícímu v křesle, se na obrazovce objeví...jeho vlastní tvář. S obvyklým zamračeným či zamyšleným výrazem. To se opravdu tváří pořád takhle přísně?

"Ahoj, já jsem Canis Minor, kdo jsi ty?", zeptá se bodrým tónem.
"Jé, ahoj Malej Pse, já jsem Gina!"
"Rád tě poznávám, Gino!"
"Co. To. Pizda. Je."
"Nerozumím otázce."
"Nerozumím...", zamžourá Toby přes vizor.
"Toby...na co se to dívám?"
"No...je to guma."
"Na co tím narážíš?"
"Nemá osobnost, má prázdnou kontextuální databázi."
"Jakože má v bedně data, ale nemá souvislosti?"
"Tak. Má přístup k datům jako standardní asistenční VI, ale ty chceš něco víc, ty chceš VI, co bude sama navádět k dalším otázkám a odpovídat na ně v souvislostech, tak jsi to říkal, ne?"
"A tahle guma mi v tom pomůže jak?"
"Bude tě nahrávat a sledovat jak komunikuješ a napodobovat tě až nepoznáš rozdíl."
"Sračky."
"No dobře, bude to pořád fejk. Ale čím víc mu toho povíš a vysvětlíš tím bude věrohodnější a bude se snažit mimikovat tvojí osobnost. Pak ho můžeš umístit do simu-Ráje jako průvodce. Za ten týden by mohl docela fungovat."
"Skvělý. Takže je to jedno velký ucho."
"Guma.", upřesní VI.

Během těch dnů a nocí vytvoří model, duplikát, ikonu nebo idol sebe sama.

Práce ale teprve začínala.

[Max Richter]

... šejdnet ...

Odhrnuju jeden závoj za druhým, jsou čím dál těžší a silueta CMWGE se mi ztrácí před očima. Konečně ale rozrazím další závoj a propadnu do úplně nového prostoru.

Přede mnou se otevře prostor prosycený reklamami, odkazy a otravnou monotónní melodií. Otočím se kolem dokola a nikde žádné bílé závoje, očividně jsem se dostal z mezikroku v krychli ven. Kolem mě se hemží spousta avatarů, většinou připomínající nějaké animované postavičky nebo humanoidní zvířátka. V tomhle směru je to tu stejně úchylné, jako v klasickém vejru.

"Tak tohle je ten šejdnet, no?" zeptám se CMWGE.
"To je jenom začátek," zaslechnu její odpověď, která se tu být strašně vzdálená, spíš jen ozvěnou než hlasem. "Musíš dál. A mou primární funkcí je dostat tě dál."
"Ale... ty někam mizíš" skoro zavolám, když si uvědomím, že obraz té černobílé dívky se mi rozplývá před očima.
"Jistě, nejsem avatar uživatele, jen program. Nemám tady samostatné zobrazení. Ale neboj, jsem tu s tebou, máš mou sílu k dispozici."

Dívka ke mně natáhne ruku a naše prsty se propletou. Její obraz se ještě víc roztřese, a než si uvědomím, co a proč se vlastně děje, vtáhnu ji do sebe jako zbytek cuba libre brčkem. Zůstanu tu jenom já, a i když netuším, jak tady vlastně vypadám, je mi jasné, že teď to asi bude ještě podivnější.

S někým splyneš nebo někoho pohltíš, pravděpodobně ve snu/představě.

Znovu si prohlédnu okolí a netrvá dlouho, než v tom zmatku najdu jeden stabilní bod - sochu tříhlavého psa. Vydám se mezi avatary přímo k němu, a že CMWGE nic nenamítá, jdu určitě správně. Moc nespěchám a sleduju jak pes střídavě polyká a překousává různé postavy. Zajímavá alegorie, autor měl dost fantazie, to se musí nechat.

Minu ještě pár bizarních avatarů kočicích, králičích a další tvarů a zůstanu stát u nejbližší psí hlavy. Hlavou mi proběhne myšlenka, že tu nemám asi ani svou zbraň, kdyby se to zvrtlo, ale rychle tyhle zbytečné obavy zaženu. Mám tu CMWGE, specializovaný nástroj na průchod do šejdnetu, nic víc nepotřebuju. Sice si nemůžu být jistý, že tahle starší verze není stejně zabugovaná jako ta současná CMWGE, co už, že jo? Slyšel jsem o ní v poslední době tolik písniček, že tohle prostě musí být správná cesta.

"Ehm, chci dál," povím prostě nejbližší hlavě. Zamžourá na mě sotva jedním okem a věnuje se dál pozorováním ostatních avatarů.
"Chci dál, řekl jsem," zkusím to znova. Nic.
Chvíli přemýšlím, co dělám špatně. Další příchozí ukazují nějaké... kartičky, chápu, takovou nemám, ale i tak. Mám CMWGE, ne? Dám tomu ještě chvíli, než se okolí vyprázdní a psa mám na okamžik jenom pro sebe.

"Pusť mě!" zkusím to znovu důrazněji na prostřední hlavu. Psí oči se otevřou, panenky roztáhnou a zamžourají někam do prostoru, jako by mě vůbec nechtěly vnímat. Huby drsně zavrčí a ze zubů, i když animovaných, mi přeběhne trochu mráz po zádech.

"Co mám sakra dělat?" zeptám se sám sebe.
"Proč se ptáš?" odpoví mi vnitřní dívčí hlas. "Vždyť odpověď už slyšíš."

Hm. Zkusím potlačit archaickou osmibitovou melodii a soustředit se na můj přehrávač. Uslyším pomalu se rozvíjející über-klasickou hudbu z dob, když orchestry prý ještě mívaly členy s akustickými nástroji. Rychle ale pochopím, že tahle věc bude mít i modernější náboj.

Kouknu se na lehce podrážděného psa a napadne mě jediné možné vysvětlení, úplně praštěné, ale jediné. Sáhnu si za krk, kde bych měl normálně v kabátu integrovaný límcový reproduktor a nahmatám tam... límcový reproduktor. Heh, zajímavé, jak ten šejdnet najednou funguje. Sundám reprák z krku a ve svých rukách uvidím široký půlkruhový systém složitě pospojovaných zařízení. Přejedu přes něj rukou a na mnoha místech se z něj začne linout moje elektronická hudba. Pes zpozorní. Natáhnu se a pověsím reprák na jeho prostřední hlavu jako obojek. Hlava vypoulí oči, vyplázne jazyk a padne dolů jako v nejhlubším spánku. Paráda.

Prosazuješ svou moc nebo osud.
Používáš propracovaný magicky vypadající klíč.
Pokoříš nějakého nepřítele, který zcela podlehne tvé vůli.

Chvíli nevěřícně koukám na podřimujícího psa a přemýšlím, jakého kreativního šílence napadlo uspávat kerbera hudbou. Ale budiž, CMWGE očividně plní svůj účel a já můžu pokračovat dál. Nemám moc času se rozhlížet, jestli jsem tímhle přístupem nepřitáhl nějak moc pozornosti, ale kašlu na to, beztak na mě pořád všichni kašlou. Dřepnu si k chrápající hlavě, počkám, až si zeširoka zívne a prostě vlezu dovnitř.


Když se tak soukám dovnitř skrz digitální sliny a místo psího krku už tuším nějaký navazující digitální prostor, říkám si, že možná jsem si ten M.D.P.D. čip neměl nechávat vyndat. Třeba bych i z té klasické CMWGE vytáhl nějakou přidanou hodnotu. Ale... ale spíš mi jenom trochu mrdá v hlavě. CMWGE je zabugovaný paranoidní systém, který mi jde po krku a já mám jenom obrovské štěstí, že tahle krychloidní CMWGE ještě neví, co se teď děje venku. Snad teda. A snad nebude průser, až to zjistí. Ale než to zjistí, mám tu asi každé dveře otevřené a toho se musí využít, ať to stojí, co to stojí. S takovou najdu Corovy vzpomínky dřív, než by jeden lusknul prsty.

Zahráváš si se silami, se kterými bys neměl.

A žánrovka Hřích - Max se nechává vést kopií CMWGE, což určitě není zdravé, ale užívá si to.

HG, hlásím záměr: 'Max při bloudění šejdnetem narazí na první drobnou stopu vedoucí ke Corovým vzpomínkám'. Podaří se mu to díky jeho Citu pro zvláštnosti 2 a přidám k tomu 2 vůle.

[Míja]

Přepnu se zase do Šejdnetu, kde můj zamrzlý avatar ožije a oslovím toho okatého kluka "Tak super! Hotovo. Můžeme vyrazit!" a přihodím pár natěšených smajlíků.

Avatar kluka pár vteřin nereaguje, úplně si přestavuju, jak v nějakém sdílnějším, klávesnicí ovládaném normálním programu by bylo: 'uživatel píše', pak '', pak zase, že píše a zase ''.

Tak ticho přeruším.

"No jo, jsem holka zvědavá, omlouvám se, tak jsem si nejdřív přečetla, co se v tom tvém skriptíku píše."

"A teď jdu pověsit návod, jak dešifrovat tebou zmršený obsah disku tam na nástěnku, kde si píšou chudáci, u kterých dychtivost převládla nad zvědavostí a loudí o pomoc. Nečekám, že bys každému dával úplně jiný skript, myslím, že aspoň části budu schopna pomoct. Ti budou mít ze mne větší radost, než kdyby přišel J3žíšek!"

Kluk pošle smajlo-šklebíka a pak hned, ať si to prý rozmyslím.

"Tak jo, ale vezmeš mě do Šejdnetu bez blbých fint!"

"Jo, a kromě toho dlužíš mi službičku, Ronine Kuzo!"

[Hope and Glory]

"LOL" objeví se v klukově bublině. "Ty si myslíš, že já jsem Ronin Kuza? Respektive ... ty si myslíš, že Ronin Kuza je jedna osoba a něco ti dluží, protože jsi objevila jeden trik? ROFL ROFL ROFL. Ronin Kuza je nejmocnější virtuální gang celého šejdnetu. Kam se hrabe Il Tentacolova Koza Nozdra nebo El Pablovův Eskokartel."

"Víš co? Přečuralas mě - ale mám si z toho sednout na svůj pixelatej zadek? Pořád jsi virtuální štěně a přeze mne se do Šejdnetu nedostaneš, kotě!"

A pak se něco stane ...

... ozve se elektronická hudba.

Míja i ježatý klučina se otočí. Jakási na místní poměry až příliš plynule animovaná postava právě vytáhla z límce svého kabátu reprák a pověsila ho na prostřední hlavu psa jako obojek. Hlava vypoulí oči, vyplázne jazyk a padne dolů jako v nejhlubším spánku.

Postava vstoupí do psa ... a zmizí.

Okolní prostor se zježí udivenými smajlíky, bublinami s "OMG" a "WTF" i nadšenými výkřiky těch, co se nebáli přiblížit se k Šejdnetu v plném připojení .... a pak se dobrá polovina avatarů, které doposud bloumaly na tomto digitálním náměstí, vydá co nejrychleji ke spícímu psovi - dostat se do Šejdnetu, než se pes probudí.

Míjo, můžeš projít také, cesta je volná.

[Hope and Glory]

... v šejdnetu ...

Narazit s citem pro zvláštnosti na první dílčí stopu - Pohoda
Dovednost +2 Vůle +2 => 4: Provedl jsi něco efektivního, co tě posunulo blíž k tvému cíli


Virtuální prostor, ve kterém se Max ocitnul, se v zásadě zas až tak nelišil od Vejru, s pohými dvěma rozdíly.

Stejně jako v předsálí s Kerberem, i tady absentovaly nejmodernější zobrazovací technologie a spousta grafiky byla jen schématická, odfláknutá, nebo naopak nechutně křiklavá a přepálená.

Druhá věc je, že ve Vejru si virtuální architekti, modeláři (nebo CMWGE) dávali záležet na tom, aby vnímání prostoru, vzdáleností, úhlů a směrů bylo pro uživatele vždy a všude naprosto přirozené. Když náhodou uživatel narazil na nějaký bug (a téměř se to nestávalo), obratem ho nahlásil a mohl si být jistý, že při příští návštěvě bude opraven.

Tady to platilo pro tak devět desetin obsahu. Ale bylo možné běžné zahlédnou clipování textur, nepřesné kolizní zóny kolem objektů, které způsobovaly prolínání i nepřesně navázané objekty, které dovolovaly vykouknout z prostoru ven.

A co bylo ještě horší - uživatelé Šejdnetu na to zjevně byli zvyklí, využívali toho a naprosto běžně bugovali pod texturami, využívali chyb v kolizních výpočtech k urychlení přesunů nebo tomu, aby se dostali na místa a brány zdánlivě nedostupné.

Jestě víc Maxe ohromilo, že když vyhlédl jednou skulinou mezi texturami, uviděl za ní navazující virtuální prostor - a když do něj prolnul a otočil se, najednou hleděl jen na zjednodušený model telefonní budky uprostřed náměstí.

A tohle všechno bylo jen na začátku, v podstatě u vstupu. Něco Maxovi napovídalo, že čím hlouběji se dostane, tím podivnější věci bude potkávat. .. to bych si ale možná schoval na příští knihu, kterou máme za rohem.

Max se nechává chvíli vést intuicí a bloudí mezi jednotlivými atrakcemi, které virtuální podsvětí nabízí svým návštěvníkům, aniž by jejich služeb začal využívat. A čím hlouběji se noří, tím častěji se kolem něj objevují věci, které by ho mohly zajímat a ubývá těch, které jsou na okraji jeho zájmů.

Hlavou se mu honí plno protichůdných důvodů, proč by to tak mohlo být:
- má intuice funguje a vede mě správně.
- to mi jen černobílá CMWGE plní přání
- už si mě proscanovali a začínají nabízet kontextovou reklamu
a další a další.

Po chvíli si všimne, že téměř pravidelně ... a hlavně se zvyšující se četností ... naráží na popup reklamu "Zažijte jeden den v kůži někoho z ApFlůů. Originální ukradené vzpomínky."

Zprvu mu to přijde jako kravina. Neexistuje technologie, která by umožňovala krást a předávat celé vzpomínky. To nedokáže ani CMWGE. Na druhou stranu úplně z vody vařit nemůžou...

[Hope and Glory]

... micromanagement ....

Když Corneliu poprvé uvidí emotivní a zapálené kopie memů, které burcují MajDexany k životu ¡For Real! uprostřed lockdownu, zacloumá s ním vztek.

J35U5 si opravdu nemohl vybrat horší chvíli. Takový nevděk.

Navzdory ne zrovna přátelskému rozchodu mu dal všechna přístupová práva, poslal mu přednostně plán, doufal, že mladíkovi dojde vážnosti situace ... a teď od té celebrity přijde kudla do zad.

Pak si ale několik těch zpráv přehrál znovu, protože mu některé aspekty zpráv na J35U5e neseděly.

V první řadě, zprávy byly spíš procítěné, protkané jistou upřímnou naléhavostí a posláním - a dokonce posláním, se kterým vnitřně souhlasil. Vadilo mu vlastně jen to načasování. Kdyby je psal J35U5, byly by spíš naládované nadšením a přehypované, jdoucí víc po efektu než efektivitě.
V druhé řadě, zdá se, že se šíří z více zdrojů, jako by nějaká skupina na jejich distribuci spolupracovala. Jistě, bylo z nich cítit, že i tahle skupina má vůdce, ale to opět na J35U5e nesedělo. On sice byl ve svém projevu samé "mi fans" a "čumbas", ale Corneliu už poznal, že ve skutečnosti to byl spíš sólista.
A do třetice všeho dobrého, nebyly podepsané. J35U5 by se určitě podepsal! Naposledy, když zkoušel být hrdinou v anonymitě, vydrželo mu to sotva pár dnů. Popularita pro něj je důležitá.

Corneliu si na jednu stranu oddechl a v duchu se Chesusovi omluvil. Na druhou stranu si uvědomil, že tu tedy nejspíš pracuje ještě nějaká další, konkurenční síla, která se snaží vybudit Majdexany k životu. Síla, kterou on, Corneliu, nemá pod kontrolou.

[Míja]

"Víš co, trhni si, ty bezvýznamný zlomku Ronina!" a ukážu mu svěšený prostředníček. Fun fact: prý se kdysi ukazoval vztyčený a gesto se proměnilo někdy koncem 21. století, kdy mělo lidstvo ty obří problémy s plodností. Pak už vyběhnu maximální rychlostí k tlamě psa, dokonce pár jiných avatarů předběhnu. Uslyším, jak se zuřivě rozhučí větráček v Grobově počítači. Rendrování tohoto prostředí přece nemůže žrát tolik, zřejmě se tu za rychlost rychlou odezvu platí výkonem.

Psí tlama mě dle očekávání přenese jinam.

Ocitnu se v tom nejošklivějším prostředí, jaké si dovedu představit. Kolem není žádná grafika, jen všude text, ale úplně nesmyslný a ještě se části z něho hýbou, nejdřív zkouším v tom textu hledat nějaké vzory a šifry, ale pak mi dojde, že je to prostě jen využití vykreslení prostředí ze znaků. I můj avatar vypadá tak. Rozhlídnu se kolem sebe, ale nikoho z těch, co se mnou běželi ke tlamě poblíž nevidím, aspoň nakolik jsem teda schopna posoudit podobnost.

Hledám nějaké nastavení, jak tuhle hnusotinu přepnout na nějaký srozumitelnější vzhled, ale nic takového nejde. No, ono nelze čekat, že cesta psími útrobami jej zavede na nějaké krásné místo. Příště bych preferovala králičí noru.

Upravím si avatara, ať i v tom textu připomíná kočku a vypadá trochu k světu.

Bloumám tou "krajinou" a postupně se osmělím a začnu se vyptávat ostatních, nejdřív neutrálně na CMWGE a pak čím dál konkrétněji. Hledám informace o dalších lidech, co by pomáhali řešit úkoly pro CMWGE, jestli takoví jsou. Doufám, že takoví jsou, jestli ne, tak už vůbec nevím, co bych si měla o mém vztahu k CMWGE myslet.

Aby se mi to povedlo, nijak se netajím tím, že pro ni pracuju taky a že vím zajímavé věci, je to risk, ale pokud tu nechci strávit louděním informací celé dny, tak mi asi nic jiného nezbývá.

Hledám další ¨Míjy¨, jestli existují. Tak mimo, až je to roztomilé - 3, Vůle -4, A taky bych použila svůj osud, když už ho mám: Ta divná: Každý k ní musí zaujmout hned jasné stanovisko, ať už dobré či špatné -1

[Hope and Glory]

Míjo, takový zázrak tě bude stát nejméně 1 ZB, aby se stal.

Zpráva o neutorizovaném loginu, který kolem sebe rozhlašuje, že pomáhá CMWGE, se rozlétne kyberprostorem jako blesk. V tomhle se Šejdnet nijak neliší od legálního Vejru. Má také svá fóra, sociální sítě, nástěnky a diskusní kluby.

Jistě, dost často se v nich nachází sekce, jejichž obsah je ve Vejru nelegální a nešiřitelný, ale i ta nejhlubší zákoutí Šejdnetu mají v sobě alespoň jedno diskusní vlákno, chatroom nebo lobby nazvanou "Pokec". A právě ty momentálně zaplnily diskuse o Míje.

Vlastně se dá říct, že bylo Míjiným osudem odvést pozornost od všech ostatních neautorizovaných přístupů, které se toho večera staly než jeden z avatarů nakopl (ve snaze ulovit hustý selfie-screen-shot) Kerbera, kterému sklouzl z krku reproduktor a probudil se.

Zpět ale k Míje. Zatímco postavy, které potkává, reagují jen animací krčených ramen, poťukání si na hlavu nebo zavrtění hlavou, Míja se pomalu dostane na okraj textového prostoru a před ní se objeví množství portálů a odboček do nějakých jiných částí Šejdnetu. Než se ale stihne rozmyslet, co dál, objeví se vedle ní ...

Kód: Vybrat vše

        ,
        /|      __
       / |   ,-~ /
      Y :|  //  /
      | jj /( .^
      >-"~"-v"
     /       Y
    jo  o    |   JSI V NEBEZPEČÍ
   ( ~T~     j     NÁSLEDUJ MĚ.
    >._-' _./
   /   "~"  |

Intent zatím necháme otevřený.

[J35U5xMachina]

"Haló? Tady operační středisko M.D.P.D., mluvím s panem Gonzálesem?
"Pan González je můj padre, Pořádku, tady vždycky boží J35U5xMachina "
"Ach, jo, jasně! Moc mě těší! Já-"
"Poručíku!"
"Pardon. K věci. Mám pro vás vzkaz od generála Pillata...mám to přečíst doslova, kapitáne?"
"Na kapitána dej mute, a házej jak ti to Velkej pes naštěkal!"
V tu chvíli však asi nastala porucha spojení - přeci jen LoQods, protože na má poslední slova pořádek nenavázal.
"Asi vám to přečtu jak to je, ano? 'Salut! CMWGE chce lockdown, nebudu se s ní hádat. Potřebujeme zabavit a uklidnit lidi, než na ně přijde řada, zatímco se maká na organizaci a začít už vytahovat ty, co můžou pomoct hned. Předal jsem kontakt Pořádkům, snad nevadí. Pošli jim koho bys chtěl uvolnit a já to zařídím. Líbil se mi ten tvůj vlog, hezky zvolna. Uhlídáš neklidný stádo, než se věci uklidní? Co by udělal Ježíš? Pax.' Co to znamená...?"
"Jak to mám vědět, vy voláte snad mě, ne?"
"...ano, samozřejmě. Promiňte! Tak tedy...M.D.P.D. pracuje na informační kampani k situaci na lodi, ano? Vy jste prý dávno obeznámen, to je cool! Ehm. Informační kampaň. Abychom uklidnili obyvatele MiDeksu, že se na všem pracuje. Za týden má být oficiální oznámení a rádi bychom spolupracovali s celebritami na nějakých moderovaných diskuzích ve Víru, neměl byste zájem...být hlavní hvězdou?"
"Tak vidíte, že víte, co to znamená. Že Velkej pes ví, že pořádné divadlo jde hrát jen s velkým... prostředníčkem nahoru! Jo a na Tobyho si počítám Velkej pes asi vzpomněl. Zbytek tipů dodám později, musím deltovat, stydnou mi knedlíčky!"
"Nerozuměl jsem poslední větě! Prosím opakujte? Knedlíčky? To je nějaká šifra? Mám to předat... Cože? Hemr? Cože? Tak přeci jen vzkaz. Mám to předat doslova? Jistě! Píšu si 'O.K. Prim čumba - mrkací smajlík - to si nepiš, to tam nakresli - hemře! Pořádci jsou - víš co? Řekni mu, že musím deltovat nakrmit Míju, mám pro ni vlastnoručně nalovené knedlíčky.' Teď ukončil spojení... Hmmm, to je dost divná šifra, že kapitáne? Kapitáne, vás bolí hlava?"

... v Grobově kutlochu ...

Najdu Míju připojenou přes - sluchátka a headset? Aby jí tak Návratáři dostali do hlavy nějaký buglý mem! Pak mi dojde, že možná jen něco míjovksy geniálně originálního zkouší a pustím obrazovku vedle ní, abych se podíval, co dělá.

Cornelia by možná napadlo, že není úplně vhodné bez dovolení koukat na to, co dělá mladá dívka na síti - či naopak v soukromí svého headsetu - ale já žil sdílením prakticky všeho, co dělám na vejru, tak dlouho, že mě to ani nenapadne. Navíc s headsetem se snad ani nedá dělat nic nevhodného.

Uvidím však jen hromadu písmenek. Sice se hýbou, jako by se otáčela kamera snímající nějakou popsanou zeď a jiné věci, do nichž jsou písmenka sdružena, ale mě to neříká vůbec nic. Praktická absence barev navíc způsobí, že se nevydržím soustřeďovat ani minutu. Zavrtím hlavou nad ztraceným časem a obrazovku zase vypnu.

Položím pytlík s knedlíčky od Stavrose - Míja už musí cítit, jak voní - kousek od ní a začnu jí ťukat zprávu.

¡Hola!, sis, co skládáš za genialitu? Jsi tu zavřená docela dlouho, a já dobře vím, jak jednomu z vejrování - nebo hraní v editorech - vyhládne. Tak mě napadlo zahrát si na doručovací dron. Mám tu pro tebe knedlíčky!



Možná jsi zvyklá, že ti CMWGE skládá obsah jídelníčku přímo na míru, ale neboj, sám jsem sháněl náplň, takže přesně vím, co v nich je!

¡Cink! Nakrm toulavou kočku.

[Corneliu Pillat]

... kdesi v MiDeks ...

"Co tím myslíte, 'odříkat díky'?", povytáhne Major přísné obočí.
"To je...byl takový zvyk. Součást tradice."
"A součást téže tradice je i večeřet uprostřed...hydroponiky?"
"To je zase jiná tradice. Regionální.", pousměje se Corneliu, "Vyrůstal jsem v regionu, ne v centru, navíc v ekozóně. Malé semi-autonomní soudržné komunity, stovky lidí, kooperující přes Net mezi sebou a centrem. Vážili jsme si přírody. Toho, co z ní zbylo. Každá rodina, co si to mohla dovolit, měla v jídelně alespoň hydroponiku, kdo žil pod kupolí, mohl jíst i pod stromy a nebát se rakoviny. Ale společné jídlo má delší tradici, ve starověké Spartě také zasedali rovní válečníci ke stolu společně - a už desítky a stovky tisíc let před nimi, úspěšní lovci společně ohlodávali kosti skolené zvěře. To je pizda stará tradice."
"A jakou má tato tradice, váhu, generále?", pousměje se snědý holohlavý doktor a posune si vizor.
"Sbližuje. Bourá bariéry. Stírá rozdíly. Odkládáme zbroj a zbraně s dělíme se o hojnost. Jako rovný s rovným. Každý odvedl díl práce, lhostejno jak velký. Jídlo je pro všechny. Vidíme si do talíře.", Corneliu začne ukazovat po přítomných, "Důstojníci, doktoři, profesoři, inženýři, manažeři, vedoucí...i CMWGE. Sdílíme zodpovědnost, sdílíme starost. Sdílejme jídlo a Díky."
"Madre taky odříkávala u jídla modlitbu.", pousměje se další účastnice pracovní večeře, nově zvolená hlavní údržbářka.
"U následovníků Gaii není 'Díky' modlitba, ale připomenutí. Díky za to co máme vzdáváme těm, kteří se zasloužili o to, že jsme tady. V malém měřítku, nebo velkém."
"Takže třeba...díky CMWGE, že se o nás stará a veze nás do Ráje?"
"Ale...CMWGE je...hmm...no, dobře, to je vlastně docela hezký, proč ne. Děkujeme CMWGE, že to s námi ani po těch generacích nevzdala a pořád se snaží lidem zajistit komfort. Proč ne.", pokrčí rameny, "A CMWGE by tady zase nebyla bez nesmírného úsilí a tvrdé práce lidí, které jsem znal. Pracovaly na ní tisíce lidí, za všechny zmíním jen 'matku CMWGE', doktorku Arnelii Krichkoff. Těm patří také dík za to, že tady jsme."
Skupinou to trochu překvapeně zahučí, protože pro mnohé je to poprvé, co si uvědomili, že CMWGE tedy nebyla vždy.
"A...a co ti kdo postavili HouGlou?", nadhodí technička.
"Správně. Miliony lidí zprostředkovaně, tisíce a stovky přímo. Hodně lidí zemřelo, aby HoGlo vůbec byla. Další tisíce zemřely, aby mohla odletět. Těm patří největší díky. Archivy z UpFloo máte otevřené. Jednou třeba vztyčíte v Ráji pomník a bude se o tom znovu učit. Kdo ví. Ale napřed se tam musíme dostat."
Okolo stolu to znovu zašumí a chvíli je ticho.
"Já bych třeba poděkoval tomu, kdo udělal tuhle bagetu, ta kombinace chutí je špička!", odlehčí situaci zrzavý chlapík v umaštěné kombinéze.
"Jasně. Díky patří těm, co HoGlo udržují v chodu, těm, co plní svoje povinnosti, těm co dělají něco navíc...díky patří i tomu jídlu jako takovému. To co jíme také bylo živé - a muselo to zemřít, abychom my žili dál. Jasně, maso je nejspíš z laborky, ale i ten zahnojenej salát je kus života."
"Co je mi do salátu?"
"Život sám ve svých rozmanitých podobách - to je to co nás všechny nakonec spojuje. Přinejmenším ten, který se rozvinul na Zemi a z týž látek, ten který se vyvíjel, zdokonaloval, větvil a spojoval a obohacoval poznáváním universa. Ze kterého jsme vzešli my všichni. Neseme kódy života a předáváme je dál."
"Uh, to začíná být až moc metafyzické, generále."
"Ne, je to věda a souvislosti. Moudrost je umění vidět souvislosti ve znalostech. Uvědomte si, že my i ten salát jsme vzešli z jednoho prapůvodnho zdroje. My všichni jsme Gaia, její biologické stroje s funkcemi, naprogramováním. Jsme propojení a navzájem závislí. Ten salát vyrostl, aby nás nakrmil, protože takový byl jeho účel. Kdyby ta slanina byla z živého prasete - tomu by patřila omluva za to, že muselo zemřít a díky za to, že nás jeho tělo nasytilo. Prasata mají i jiný účel, než být potravou. A mají emergentní vědomí, jako my, i když ne tak silné. Potom my - zatím nejpokročilejší forma života, schopná cítit, vnímat, předvídat, schopná život ukončit i šířit, schopná oživit neživou hmotu a překročit prázdnotu mezi hvězdami. Součást celku, jeho integrální část. Ale bez salátu a prasat bychom tu nebyli. Bez mikrobů v našich střevech. Poděkujme tedy životu samému - Gaie - za to, že máme příležitost existovat a užívat si života v těch kouscích Věčnosti, kdy našemu vědomí vnímá čas."

Provedl posvátný rituál, společné jídlo mezi zelení spojené s Díky a připomenutím kréda.

[Max Richter]

... šejdnet ...

Chvíli ještě koukám na reklamu "Zažijte jeden den v kůži někoho z ApFlůů. Originální ukradené vzpomínky", pak se krátce rozhlídnu a mávnu skrz svítící panel. Okno se zhroutí samo do sebe a otevře mi temně vystínovaný koridor vedoucí kamsi pryč, pravděpodobně k rozhraní téhle služby. Aspoň letmo se přesvědčím, že mě nikdo nesleduje a vlezu dovnitř.

Obklopí mě šedivé nápisy připomínající papírovou verzi novin někdy z přelomu tisíciletí. Zdá se mi, že mají lákat na konkrétní lidi a jejich vzpomínky, takže zatím nic zajímavého, jen reklama. Corneliovo jméno tu pochopitelně nikde nevidím, zas tak jednoduché to být nemůže. Přemýšlím, co dalšího krom obligátní 'pizdy' by řekl na to, že se jeho prastaré epické vzpomínky tady někde nejspíš válí v haldách zapomenutých přání a domácího péčka. Možná by si to zachraňování lidstva ještě rozmyslel. A možná, až si vzpomene na všechno, si to rozmyslí taky.

Touláš se tmou, přemýšlejíc o zármutku nebo ztrátě.

No a abych si pravdu přiznal, začínám si ro pomalu rozmýšlet taky. Teda tu cestu sem. Nejenom, že na mě reklamní popisky začínají doslova dorážet a digipísmenka mi narážejí do těla, lepí se na čelo a motají do vlasů. Z tmavého koridoru ke mně začínají doléhat i otravně nemelodické a arytmické útržky audio vzpomínek. A že jde vesměs o různorodé hekání a sténání, začíná mi z toho být mírně blivno. A aby toho nebylo málo, zepředu ke mně začínají prosakovat vizualizace retardovaného psíka a výzvy, abych se okamžitě zaregistroval k Pro+ účtu, nebo si připravil jednorázový poplatek v XDG. Ale kde bych tohle já vzal, že jo? Copak jsem nějaký kryptohaxor, nebo dement, abych si platil členství v něčem takovém?

Vytáhnu přehrávač na max a zkusím všechny tyhle otravnosti prostě potlačit, ale i tak ujdu ještě pár kroků a musím se zastavit a přehodnotit situaci. Vzdávám to. V hlavě uslyším stoický komentář:

Give me your best night
We're only here for a day, so don't tell me you're lame
And just melt into my arms while we disappear
In the darkness
Fast lights and high crime
I'm only here for a night, past the neon light
Yeah, I've traveled too far to go back to the place
That I started

Souhlas, vracet se nebudu. Ale kam teď? Tohle mě zničí ještě dřív, než se dostanu ke zdroji, i kdybych snad měl čím platit. Třeba k téhle službě vede i jiná cesta, ale nedělám si iluze, že bude stejně zasraná reklamou a poplatky. Leda by tu byla nějaké ne-cesta. Hm, prosakujících textur a netěsností v prostoru jsem si tu už ostatně všiml. Mohlo by něco podobného být i tady? A nedostanu se do nějaké ještě větší prdele? Jedna věc je mírně hacknout terminál mrtvého Franka a použít jeho hardware pro napojení do sítě. Něco jiného je využít tajemnou krychloidní CMWGE a obejít zabezpečení šejdnetu. Ale obejít i vnitřní strukturu šejdnetu někde mimoprostorem, to chce už asi vyšší hackerskou dívčí. A nebo... nebo nevím. Něco to chce, nedokážu to pojmenovat, ale asi to mám, protože už se vidím, jak se mezi kusy reklamního textu snažím najít nějakou tu škvíru bokem.

Mluvíš o svém pocitu, že ve světě je díra.

Zanořím prsty do poletujících písmenek a prohrabávám se v nich jako nudlovou polívkou.
'Kompletní mládí pana Oberhausera'? Děkuji, nechci.
'Líza a Wendy - tenkrát poprvé!' Nope, nepotřebuju.
'Záznamy služeb M.D. ... P.D.' taky ne, ale mám to!

Zarazím prsty mezi písmenka zkratky a doslova je rozhrnu od sebe. V pohybujících se texturách na stěně koridoru se objeví úzká trhlina, do které bych sotva narval ruku, ale tady v digisvětě se nemusím moc ohlížet na moje fyzické predispozice. Prostě se nasoukám dovnitř podobně, jak psovi do huby a ohlédnu se zpátky.

Kolem sebe vidím několik desítek, možná stovek, propojených koridorů mířících odevšad všude. Mám pocit, že někde o kus dál je jakýsi uzlový bod, kam se všechny sbíhají. Jestli se mi podaří dostat se opatrně k němu, převrátit ho naruby a vlézt dovnitř, mohl bych se možná dostat k nějakým těm ukradeným vzpomínkám, aniž by si správci všimli, že jim obcházím systém. A co už, však ono se to nezblázní a nějak to dopadne.

HG, hlásím záměr 'Vpadnout oklikou do inzerované služby a dostat se k nějakým náhodným ukradeným vzpomínkám'. Neměly by to být zatím vzpomínky Cornelia a bylo by cool, kdyby se mezi různými vzpomínkami dalo přecházet. Max na to jde přes Cit pro zvláštnosti 2 a využívá své Konceptualizace 2, díky které sleduje náznaky chybek v prostředí a systému. Pomáhá mu s tím i jeho Nástroj 2, díky kterému se dokáže dostat na místa, kam by asi ani nechtěl. A přihodím k tomu 4 vůle.

A z Maxova relativně analytického a promyšleného postupu je vidět, že se přepnul do své racionální polohy.

[Hope and Glory]

Najít leak v děravém Šejdnetu, kde je zvláštní úplně všechno, skrze Cit pro zvláštnosti je Těžký. Překážka 1.

Dovednost +2 Pouto +2 Nástroj +2 Překážka -1 + Vůle=> 9: Provedl jsi TU správnou věc.

Max pokračuje volným prostorem až se dostane do blízkosti onoho uzlu. Chvíli studuje, jak se tady chovají stěny, textury a rozhraní, hledá jak by se dostal dovnitř. Zdá se mu to nemožné. Protože i v téhle části Šejdnetu se šetřilo na grafice, textury jsou viditelné namapované jen zevnitř koridorů - zvenčí jsou sice neprostupné, ale průhledné. Najděte škvíru v textuře, kterou nevidíte.

Maxi, utržil jsi povrchové zranění "propadnutý texturou". Do doby, než si ho vyléčíš/zahojíš, můžeš nám popsat, proč se z něj pro tebe stal:
● NÁSTROJ +1
● POUTO 1 související se zraněním
● Magická nebo Nelidská DOVEDNOST 2, dává-li to smysl.

Max sleduje to hemžení a přemýšlí, jak se dostat k těm avatarům, co se v uzlu hemží.

A pak si začne všímat jistých vzorců jejich chování. Nejsnazší je oddělit uživatele od botů. Uživatelé se chovají nahodile, navíc mají kdovíproč zvyk ohlížet se opatrně přes rameno. Boti mají ve svých pohybech a činnostech mnohem víc pravidelnosti a nikdy se nedívají jinam, než na cíl své příští akce.

S odlišením jednotlivých botů od sebe je to o něco horší, ale nakonec se mu podaří všimnout si takových kteří při svém příchodu mají jiný skin než při odchodu - a ke změně skinu dochází při kontaktu s uživateli. A hned je mu to jasné.

Tihle boty loadují odněkud z virtuálního skladiště ony "vzpomínky". Stačí pokračovat prostorem za texturami v protisměru jejich pohybu a to ho dovede k místu, kde se inzerované vzpomínky berou. Sice zvenčí, ale to bude řešit později.

Jak sleduje koridor, uvědomí si ještě další věc - tady, bugnutý mimo textury, a ještě doprovázený CMWGE, může v Šejdnetu dělat nepozorovaný mnohem víc věcí, než jen sledovat vzpomínky. Může vlastně dělat cokoliv ... a slavné vrituální gangy Šejdnetu se na něj nedostatnou ... přinejmenším dokud se nevrátí zpět.

Může se stát .... Fantomem Šejdnetu.

[Corneliu Pillat]

... jeden z intersekčních konferenčních hovorů ...

"...ty schémata sou rýly helpfl, ale co ňáký soldžrboys nebo dodávky medu, to by z Apflů zařídit nešlo?"
"Ne, to se obávám není na pořadu dne, v UpFloo je rušno, ale celkově je tam mnohem míň lidí, než v MiDeksu nebo u vás v LQ. Z UpFloo můžete čekat know how, informace, diagnostiku, sem tam trochu hi-tech hraček, ale ne lidi. Naopak, hodilo by se tam pár rukou nebo spíš mozkoven zezdola, upřednostníme spíš ženy v produktivním věku, ale půjde hlavně o odbornost. Sorry-not-sorry, Krysysle, ale je to demografie, nebudu to teď rozebírat víc, to by bylo na delší poradu. Bavíme se zatím o desítkách lidí, ale časem můžeme pojmout víc."
"Fakin hel, my taky potřebujem ruce a mozky dole!"
"Jo, proto by se udělala taková malá rotace. Na čem teď pracujete dole?"
"Uzavíráme přepážky podle schémat, mezi lidma jdou rumors, že by nás to mohlo vycucnout do kosmu, když to nefixneme.", promluví z obrazovky jiná členka z Krtčí rady.
"Jo, to je dobrý. Majore, můžeme tam už poslat nějaké techniky s ochrankou? Hoši z M.D.P.D., co si prošli mým kurzem by na to mohli být ready. Spolu s nimi bychom tam měli poslat i potraviny a léky, možná pár zdravotníků, Toby by mohl vědět o těch otrkanějších. "
"Co na to říkají simulace?"
"Majore, simulace ještě nedoběhla, nedostatek výpočetní kapacity."
"Kolikrát jsem říkal, že prioritní máte posílat přes Velín? Eh, kašlete na simulace, musíte mít přece představu.", vybídne Corneliu, "A taky vám chci připomenout vodojem. To bude problém, pokud nebude funkční až dorazíme na orbitu, mohli bychom ztratit spoustu vody. Je třeba otamtud vykopat Návratáře a zaletovat díry. Jsou to vitální systémy a zároveň jednoduchá svářečina, měly by je zkusit opravit CM-drony, když budou mít volnou cestu a klid na práci. Zvládnete to s podporou MiDeksu? Nebo mám všeho nechat a jít je vykopat osobně?"
"To je metr for diskašn, musíme to probrat. Co s těma Návratářema plánujete?"
"Je to škodná. Nemá smysl s nimi ztrácet víc času, než zabere stisknout spoušť. Vyhnat nebo vybít. Nechal bych jim únikovou cestu a prostě je otamtud vytlačil někam, kde to stejně nezvládneme dát do kupy. A zapečetit."
"Šiiiit, nou mersy, co?"
"Tak nějak, není na to čas.", pokrčí rameny Corneliu, "Vážení, musíme se nějak domluvit a rozhodnout. Priority jsou jasný - opravit dole co půjde a to jsou ty přepážky a vodojem. Tak co, můžeme to udělat takhle? Z UpFloo budou proudit data, do UpFloo lidi, z MiDeksu pošleme potraviny, léky a tým zdravotníků, a pak tým policistů a techniků, aby pomohl s opravami a vytlačením nepřátel. Domluvíme se? Je někde problém, co můžu vyřešit? Zamiřte a vystřelím. Snad nemusím připomínat, že Ráj se blíží s každým úderem srdce. Čím dřív začneme, tím lépe. "

Navrhl, jaký osud má potkat nepřítele.
intent: Přesvědčit leadery LowQuads a MiDeksu ke společnému postupu. Je třeba co nejvíc věcí stihnout PŘEDTÍM, než dorazí do Ráje (Spojení 1). I když je Corneliu dost zahlcený a nemá možná dost pák, bude se snažit prosadit svou (Vůle 2) a pokud bude opozice, snad jí nějak umlčí (Hustý 2). Jako Poslední z Vlků (Pouto 2) Musí sloužit svému krédu, chránit Gaiu a svou smečku, jakýmikoliv prostředky a za každou cenu. Včetně nějakých těch taktických polopravd, mlžení, napínání zdrojů a chladně kalkulovaných opatření.

... o něco později ...

Seděl u svého terminálu a přemýšlel. Krysysel mu konečně předal kontakt na odborníka z MiDeksu, který by měl mít dostatečné dovednosti na to, aby zvládl práci s jeho APS implantátem. Přemýšlel, jestli se svěřit do rukou zrovna tomuhle člověku. Jak ho oslovit a kde ho najít, to bylo jasné. Ale přemítal, jestli to za to stojí. Na jednu stranu to byla riskantní operace, kdyby jí zkazil, mohl by mu způsobit nevratné poškození, přijít o aktivní psychosomatiku by bylo to nejmenší z možných problémů.
Na druhou stranu si až bolestně uvědomoval, jak moc tuhle schopnost v posledních dnech potřeboval a to byl teprve začátek. Až začne být opravdu zle, možná nebudou stačit ani síly supervojáka. Potřebuje být ve stoprocentní formě. Víc než to.
Co mu vůbec řekne? Aktivní psychosomatika byla pro většinu těch, co o ní vůbec slyšeli, mýtus nebo ezoblábol. Jenom málokdo měl tu zkušenost napřímo. Rozhodl se, že raději doktorovi nahraje krátký vlog, ze kterého snad lépe pochopí povahu jeho síly...

"Takže...APS implant, implantát aktivní psychosomatiky je jednoduchá synaptická spojka zesilující spojení mezi dvěma centry mozku. Je to biotech, umělý nerv, jednoduchý obvod. Vzhledem k tomu, že už ho v hlavě mám je třeba ho ideálně nevyjímat, ale obnovit jeho vodivost., částečně teď funguje, ale asi potřebuje posílit. Schémata nahraju, je to sice Vlčí tech podléhající korporátnímu tajemství, ale to už nehraje roli. Stejně je k používání potřeba extenzivní výcvik a know how, jinak si tím člověk spíš ublíží. Umožňuje ovládat vůli to, co normální člověk nedokáže. Metabolickou kontrolu. Napínat možnosti lidského těla na maximum. Optimalizovat ho. Když funguje jak má, umožňuje mi dokonalé odosobnění a sebeovládání. Bez něj jsem jako tupý nůž. S ním jsem ostří z monovlákna. Člověk k tomu musí mít předpoklady, dostatečně silnou vůli a celkově vysoce citlivou CNS. Výcvik, techniky, podpůrné látky. Tím vším jsem si už prošel, takže do jisté míry můžu při operaci asistovat, poskytnout si sám anestezii, zastavovat krvácení a navádět sondu, když bude třeba. Nevím, zda budete mít všechno vybavení na klinice, ale ošetřovna v UpFloo je vybavená pro špičkového odborníka, takže to můžeme provést tam. Budete-li o to stát, můžeme probrat možnost permanentní rezidentury v UpFloo, ale to předbíhám, ještě je potřeba dořešit další detaily..."

Vede monolog o povaze své síly.
intent: spojit se s kontaktem od Krysysla na dálku a domluvit si osobní návštěvu.

[Hope and Glory]

S vyhodnocením budu ještě chvíli přemýšlet, ale dávám vědět, že ten rozkaz vyčistit vodojem od Návratářů, nou mersy, je rozhodně Rozhodná akce.

[Max Richter]

... šejdnet ...

Sledování botů se vzpomínkami je parádní věc jen chvíli. Už od začátku jsem jedním okem koukal i po tom, co za zprávy tu lítají mezi návštěvníky, protože proč ne, že jo; každý střípek informace dobrý, abych měl představu, co se tu vlastně děje. Takže mi neuniklo, když se rozhovory začaly rychle stáčet od těch nejžádanějších vzpomínek k něčemu realtajmovému a k CMWGE. A v tomhle kontextu mě už ani nepřekvapí, že tu je nějaký nový nick, co rozhlašuje, že pomáhá CMWGE a plní pro ni úkoly. Sice nechápu, co tu Míja dělá a jak se sem dostala, ale to je teď vedlejší. Jestli je šejdnet jenom z desetiny takový, jak se o něm v Majdexu vypráví, je holka v pěkný bryndě. A to nemůžu nechat jenom tak. Nechám vzpomínky vzpomínkami, však ony nikam nezmizí, a zaměřím se čistě na rozhovory v lobby a nejbližším okolí.

Takže co chci? Najít Míju v digitálním bordelprostoru bez jasné struktury a kauzality, v místě ovládaném neznámými gangy a funkčním na bázi kódové symboliky? Něco takového jsem nikdy nedělal, ale jasně, že to zkusím.


Musím uznat, že pohyb mimo vytyčené koridory má svá pozitiva i úskalí. Na jednu stranu se mi celkem snadno daří odposlouchávat cizí rozhovory, aniž by mi kdo věnoval sebemenší pozornost, na druhou ale občas zkusím nějakou náhlou zkratku a objevím se v novém a neznámém prostředí, ze kterého se zas vymotávám pryč. Že ale vím, jak Míja mluví a trochu i myslím, jestli se teda dá tohle vůbec nějak zarámovat, tak se mi daří pomalu postupovat dopředu. S každým dalším posunem k novým místům, fórům a nástěnkám mám víc nových informací, které jsou i čerstvější. Ještě chvíli a budu u ní...

HG, hlásím úmysl 'Max alespoň na okamžik zahlédne varování, které Míja dostala od králíčka'; jdu na to přes novou Magickou dovednost 'Propadnutý texturou' 2, a přilepím k tomu 2 Vůle.