Fantasy literatura - tipy a doporučení

[jjelen]

Jjelen:
Éch, metl jsi mne před poznámku z 22. 8. 2025 tam a následně 25. 8. se pokouším naznačit, jaká propast se za tím může nacházet. Pakliže nestačí to, pak asi Confessio in Drakkar 30, které je zejména o tom. Pakliže neudělá jasno ani to, můžeme se do toho ponořit subtilněji v Psaní, tady otravujeme nejen Yorka.

Koukám že by stačilo pořádně číst, už tam tu odpověď vidim

[Wolfus]

Wolfus: Zde je seznam jeho spoluprací: https://stephenking.com/works/collaboration/index.html

Zlí jazykové tvrdí, že má i nějaké nepřiznané, ale ty pochopitelně nepřizná. Já osobně tomu dávám tak 40 % pravděpodobnost, neboť jsem založením spíš důvěřivec než škarohlíd.

Jo, o tychto viem. Z tvojho povodneho prispevku som mal skor pocit, ze za neho pise niekto iny a on to vydava pod svojim menom. To by ma asi dost nastvalo

[ilgir]

Asi to nebylo dobře formulované. Ale reálně to s těmi colabs tak možná je, protože pochybuju, že to píšou hezky půl na půl (to snad ani v beletrii nejde, ne?). Jsem přesvědčen, že v případě colabs odvede 95 % práce ten spolupracovník, ale v knihovně a v knihkupectví pak tuhle knížku najdeš v regálu "Ki", protože jméno prodává.

[Argonantus]

Jsem přesvědčen, že v případě colabs odvede 95 % práce ten spolupracovník, ale v knihovně a v knihkupectví pak tuhle knížku najdeš v regálu "Ki", protože jméno prodává.

Já se stran kolaborací zdržuji přesvědčení o čemkoli. Vůbec si to technicky neumím představit, a jen jsem zahlédl a zaslechl, že modely jsou velmi různé. Dvojčata Ecthelioni mne vzdělali, že psát oba spolu samozřejmě mohou a je to prý normální. Lovecraft naopak ukazuje, že jeho "colabs" spočívá v tom, že povídku prakticky celou vymyslí a napíše, možná s využitím nějakého nápadu, kdy je účelem obvykle to, aby byl ten "spolupracovník" autor povídky (Harry Houdini). Dumas naopak měl jakousi továrnu ghostwriterů, kteří zřejmě cosi technicky rozepisovali.

Usuzovat cokoli z množství nelze, ježto King byl hodně píšící maník už dávno předtím (hlásá 10 stran denně, lze snadno donásobit, k čemu to vede třeba za deset let psaní). Sám o sobě tvrdil, že zas až tak moc psavý není, podstatně horší je třeba Creasey, co napsal 500 románů (!), podobný případ je zřejmě dvojice, co psala Fantomase (30 románů za 2 roky). King žádného ghostwritera nepotřeboval, možná se to změnilo technicky po té bouračce.

To, proč nedoporučuji Kinga jako božstvo tkví jednak v nedostatku originality, ježto novější věci dost recyklují staré nápady, jednak v nedostatku zpracování, viz debata o stylizaci. Neplatí to pro ty první věci, kdy to psal se srdcem ryzím a dával do toho opravdu všechno a je to vidět.

Jinak je jemná hra, zda sem King vůbec patří, ježto je autorem dost realistického hororu. Za fantasy lze označit tu sérii o Pistolníkovi, nad kterou kdesi velmi jásal Resurrection, já viděl jen první díl a ze židle mne to moc nesrazilo.

Ale moc mi nevěřte, já znám tak 10 Kingových věcí, nejsem fanda ani náhodou a třeba mne někdo znalejší usvědčí z omylu.

[ilgir]

Počkej počkej, E2, pokud vím, pracují v režimu "jeden píše, druhý kreslí". Společně "pouze" vymýšlejí, ne?
Navíc jedna věc je společně psát příručku pro RPG, a druhá věc je společně psát román. Tam si opravdu nějakou fifty fifty spolupráci nedokážu představit. Možná v nějakém hybridním modelu jeden píše děj a druhý retrospektivní úryvky nebo něco takového. Naopak si velmi dobře dokážu představit, že si dva spisovatelé dají brainstormovací sešnu, během níž vymyslí zápletku, děj i časovou osu románu, a pak to jeden z nich sepíše. No, museli bychom se zeptat přímo Kinga, jak přesně to dělá.

Jo a když už jsi zmínil Carrie, tak to pro mě není "ten správný King", protože to není mrazivý horor, ale psychothriller s paranormálními jevy. A navíc je to moc dlouhé, předčasně spoiluje pointu a úplně chybí forshadowing. Jo a karikatura pošahané bigotní matky je spíš groteskní než hrozivá. Holt otázka vkusu.

[Argonantus]

K E2 se nechci vyjadřovat, neb to nechápu taky, a asi to sem nepatří.

Carrie je Kingova oficiálně první kniha. Není dlouhá ani náhodou, naopak ji uměle prodlužoval, neb mu připadala krátká různými "záznamy z novin", což je vlastně ta samá technika co Čapkovi mloci.

Na definici hororu nehodlám vykrvácet, je to zvláště nejasné. Například tam jsou řazena na csfd ta Jehňátka, kde není nadpřirozené a fantastické vlastně nic. Carrie má alespoň telekinezi. Za mne perfektní civilní horor s úžasně poctivě nakoukanými dětmi (v té době začínal jako učitel, a je to zatraceně vidět).

Shinning je taky jedna z prvních, a taky toho tam moc nadpřirozeného není. Akorát barmanovi trochu jeblo, nic víc.

[Vallun]

Cowriting je hezky popsán u Clancyho...ten sem sice obsahem nepatří vůbec, ale ježto se vydavají knihy pod jeho jménem i dlouho po smrti tak možná trosičku?:)

[jjelen]

Ke kolaboraci mě napadá tuzemský Stín modrého býka (autoři Vrbenská+Mostecký mám pocit někde alespoň trochu vysvětlují postup, samozřejmě už si nepamatuji jak a kde)

[York]

Michael Moorcock:
• Elric of Melniboné
• The Fortress of the Pearl
• The Sailor on the Seas of Fate
• Elric at the End of Time
• The Weird of the White Wolf
• The Vanishing Tower
• The Revenge of the Rose
• The Bane of the Black Sword
• Stormbringer


Další zářez z Gygaxova Appendixu N neboli inspiračních zdrojů pro Dungeons and Dragons. První kniha je napsaná extrémně naivním stylem, docela jsem váhal, jestli vůbec číst dál. Ve druhý se to ale výrazně změnilo a začíná tam to, v čem je Moorcock fakt dobrej: popis snovejch světů a cestování v nich. U Moorcocka najdete spoustu dalších tropů, například Artefaktální meče s vlastní vůlí nebo souboj Řádu a Chaosu. Pánové Řádu a Chaosu jsou efektivně božstva a zasahujou do dění světa ať už skrze svoje služebníky (jímž je právě hlavní hrdina Elric) nebo později i osobně. Finále příběhu je o invazi Chaosu do Elricova světa.

Jako zatím všichni autoři z appendixu N se i Moorcock čte dobře, ale nedosahuje levelu pozdějších autorů. Pokud vás zajímají kořeny fantasy literatury nebo inspirační zdroje pro oldschool DnD, tak je to must read, jinak asi moc není důvod to číst.

[York]

Andrzej Sapkowski:
• Poslední přání
• Meč osudu
• Krev elfů
• Čas opovržení
• Křest ohněm
• Věž vlaštovky
• Paní jezera


Sapka jsem kdysi četl až po Věž vlaštovky, teď jsem si to po letech zopakoval. Je to určitě nadprůměrnej autor - dobře se čte, příběh má hlavu a patu, má zajímavý postavy a spoustu fajn nápadů. V žádnym směru ale neexceluje - postavy nejsou tak skvělý jako u Abercrombieho, není to tak čtivý jako Mistborn od Sandersona, svět není tak propracovanej jako Tolkienův nebo Martinův. Ale je to Sapek, že, všichni jsme ho četli a kdo ne, tak se určitě stydí, šoupe nohama a přečte si ho nejpozdějš příští měsíc

Velký plus pro mě je, že autor z několika povídek dokázal vykouzlit námět na ucelenej příběh táhnoucí se skrz několik románů. Trochu mě ale zklamaly vzpomínky - měl jsem Sapka zafixovanýho jako mistra vyprávění o tajnejch službách ve fantasy, ale ukázalo se, že autor sice několikrát opakuje, že Dijkstra je super špión, ale ve skutečnosti ta postava nic moc nepředvedla a navíc se nechala dost trapně zmrzačit.

Mám taky trochu pocit, že je sice uzavřená linie o válce císařství se severníma státama, ale není uzavřená Ciriina linie - dozvěděli jsme, co umí, ale nemělo to zatím žádný praktický využití. Koukám ale, že vyšly ještě další dva díly, tak třeba tam ještě Sapek něco zajímavýho vymyslel.

[LokiB]

Zde se tedy s Yorkovým hodnocením rozcházím. Na Sapkowského můžu mít názor jakýkoli, ale všechny díly Zaklínače mě bavily více než Mistborn a další série od Sandersona.

Mám taky trochu pocit, že je sice uzavřená linie o válce císařství se severníma státama, ale není uzavřená Ciriina linie - dozvěděli jsme, co umí, ale nemělo to zatím žádný praktický využití. Koukám ale, že vyšly ještě další dva díly, tak třeba tam ještě Sapek něco zajímavýho vymyslel.

Hmm ... když ono to není kuchařka, takže "praktické využití" ... je ten příklad doslovnosti, který v knize nepotřebuju. Ale chápu, že někdo třeba ano.
Její hlavní využití toho, co umí, bylo "cestování světy", to je ten hlavní dar a schopnost. Ale román není o Ciri a její fantasy cestě Vládkyně světů ... a já jsem rád.

Velký plus pro mě je, že autor z několika povídek dokázal vykouzlit námět na ucelenej příběh táhnoucí se skrz několik románů. Trochu mě ale zklamaly vzpomínky - měl jsem Sapka zafixovanýho jako mistra vyprávění o tajnejch službách ve fantasy, ale ukázalo se, že autor sice několikrát opakuje, že Dijkstra je super špión, ale ve skutečnosti ta postava nic moc nepředvedla a navíc se nechala dost trapně zmrzačit.

I tady platí, že Sapkowski není v mnoha věcech doslovný- Ano, dá nám popisy soubojů a bitev ... ale nardozdíl třeba od Zelaznyho v Amberu se nevyžívá v efektních popisech kouzel ... a i zde je to dobře. Do jeho knihy by to nepatřilo. Stejně jako popisy špiónských mistrovství. Dijkstra není "fantasy špion" kde bys čekal špión-action-porno. Přesně stačí, že víš, že v daném prostředí je to "mistr špion".
Syrovost a nedoslovnost patří k tomu, co tu sérii dělá takovou, jaká je. udělat z toho tuctovou fantasy s barevnými popisy a exhibicionismem fantastiky by byla škoda.

[Vallun]

Jojo...Yorkovo hodnocení je i podle mne mimo...
Sapek je o kus lepší vypravěč než Sanderson...
Charaktery má naopak dost srovnatelné s Abercombiem nebo Salvatorem akorát tam, kde Drizzt a spol. Působí až povinně nablýskaně je Geralt strejně "povinně" zablácený...

[York]

Dijkstra není "fantasy špion" kde bys čekal špión-action-porno.

Nemyslím tím akci ve stylu Bonda, ale high level operace, třeba jako když čarodějky vmanipulovaly obě válčící strany do vyrovnaný bitvy a diktovaly pak podmínky Cintránskýho míru. Akce v tomhle stylu bych čekal od Dijkstry, ale nic takovýho nepředvedl.

Přesně stačí, že víš, že v daném prostředí je to "mistr špion".

Když jsem to četl v mládí, tak mi to zjevně stačilo. Dneska už mi to nestačí.

[LokiB]

Nemyslím tím akci ve stylu Bonda, ale high level operace, třeba jako když čarodějky vmanipulovaly obě válčící strany do vyrovnaný bitvy a diktovaly pak podmínky Cintránskýho míru. Akce v tomhle stylu bych čekal od Dijkstry, ale nic takovýho nepředvedl.

Myslím, že jsem tě pochopil, co bys od toho rád dostal. Můj komentář byl o tom, že do této knihy se to podle mě nehodí, že jsou jiné knihy, kam se to hodí lépe.
Pro srovnání ... je to jako bys v LOTR chtěl mít zajímavé popisy toho, jako Gandalf intrikuje proti Sauronovi, slovní přestřelky a rafinované myšlenky z Bílé rady a detailní falshbacky toho, jak Aragorn bojoval za Gondor či Rohan.
I tam by to "mohlo být" ... a někdo by to tam "mohl chtít", protože jiné knížky to mají a je to v nich super.
Pro mě je to v některých knížkách fajn a v jiných to nemusím a nevadí to.
LOTR mi dává to, co mi vyhovuje, i jen prostou větou, že nějaká Bílá rada byla a asi se tam řešilo, jestli hledat Prsten a citace jednoho argumentu Sarumana, proč ne.
Zaklínač mi dává syrový svět, kde je třeba do nějaké míry rozepsaný Zaklínačův boj s bratry Micheletovci, ale to, co ukazuje seriál v boji s bandou Renfri už je pro mě zbytečně moc "detailní na efekt".

A podobně mi stačí i to, že vím, že Dijkstra je mistr špion, který ukazuje ten syrový a surový svět z nějaké strany (což je pro mě jeho úloha v knize). Mohl by tam být ten popis nějaké high level akce? Mohl. Chybí mi tam? Nechybí

Když jsem to četl v mládí, tak mi to zjevně stačilo. Dneska už mi to nestačí.

Třeba se ti z hodně přečtených knížek pokazil vkus
Ne, na vážnou notu ... to, že ti to tehdy nevadilo je spíše ilustrací toho, že to tam potřeba není.
To až stáří má tu potřebu "dostávat víc a víc" a pokud možno doslovně

[Selhan]

Sezon burz je bohužel slabý, nedoporučuji. Bezduchý recyklát.