Právě vyšlo 100. číslo Drakkaru!

[Pieta]

Právě vychází 100. (a poslední) číslo časopisu Drakkar!




Obsah čísla:

• úvodník - Poslední kořist Drakkaru (redakce)
• povídka - Dny válečníků / povídka (Log 1=0)
• článek - Ravnburgh: Drekar ze severu (Ecthelion^2)
• článek - Příběhy Impéria: Londýnské slumy a zločin na ulici (Ecthelion^2)
• článek - Navzdory počasí i krajině: Říční logistika v avarských válkách (Paul)
• článek - Něco končí, něco začíná: Poslední Mistrovství v Dračím doupěti na Gameconu (Lukáš „mackan“ Dvořáček)
• článek - Něco málo k Drakkaru (Vítězslav Pilmaier)
• článek - RPG trilogie Void po třinácti letech (Gediman)
• článek - Záhady města Kalus (Sparkle)

Číslo najdete na stránkách projektu: Drakkar 100
Pokud vás některý článek zaujme, nebo vás k němu něco napadne, napište komentář! Každá reakce určitě autory potěší.

Moc děkujeme všem, kteří (kdy) k vydání Drakkaru přispěli, a těšíme se na setkání u dalších projektů!

[ShadoWWW]

Dnes jsem jel s autem do servisu a v době čekání u kafe jsem si Drakkar po dlouhé době zase přečetl. Celý. Jedním dechem. Bylo to skvělé čtení a díky. I když poslední.

[Markus]

Rozečetl jsem úvodník a zarazila mě jedna matoucí věta.

Samozřejmě nic z toho, přinesl z výprav ve vodách RPG a fantastiky stáhnout z internetu a tím ho definitivně pohřbít nehodláme.

Navrhuju opravu na:

Samozřejmě nic z toho, co ze svých výprav ve vodách RPG a fantastiky přinesl, stáhnout z internetu a tím ho definitivně pohřbít nehodláme.

Pak se ještě ozvu po dočtení.

[ilgir]

"Nehodláme" bych dal hned za "samozřejmě".

A jdu číst

[Paul]

Vzhledem k tomu, že zrovna dočítám Nafjodkinovo Военное дело чукчей bych měl pár poznámek k zlobrům ze severu a jejich lodím.

Při stavbě je použito jen velmi málo dřeva, protože v Ledové tříšti nerostou žádné stromy a dřevo je tam vzácné a ceněné.

...je velmi zajímavý detail, který skutečně odpovídá arktickým oblastem a který má velmi zajímavé dopady také na výzbroj a výstroj. Nedostatek dřeva pramenící z obtížných klimatických podmínek znamená i nedostatek kovů, což bojovníky nutí hledat alternativní řešení. V úvahu přichází kostěné hroty šípů, kamenné zbraně nebo zbroje vyrobené z kostí a mrožích klů, přičemž většinou se jedná o lamelovky. Železo si nakonec našlo cestu i k Čukčům, kteří se k němu dostávali prostřednictvím obchodu a nájezdu a velmi cennou kořistí pro ně byly zejména nástroje a kotle, které si sami nedokázali vyrobit.

Čukčové a s nimi okolní kmeny (zejména asijští i američtí Inuité) proto také stavěli lodě z borového a jedlového dřeva, i když to se používalo jen na kostru potaženou kůží. Jako pohon sloužila plachta nebo síla veslařů, přičemž čukčské lodě byly většinou menší (délka 6–10 metrů, šířka 2–3; místo pro osm lidí), ovšem jejich velikost a malá váha umožňovaly je přenášet i na souši. O poznání větší byly lodě Inuitů o délce 15–20 metrů, které pojaly 20–40 lidí. I ony ale měly dřevěnou konstrukci, takže si říkám, jak moc dobrý materiál by byly kosti.

[Log 1=0]

V mé povídce při přechodu mezi formáty zmizely mezery mezi odstavci, a myslím, že tím text dost utrpěl.

A mou vlastní chybou nebylo v souboru, který jsem vám poslal, poslení slovo: Vallure.

Prosím o popravu, pokud to půjde.

[Godric]

V mé povídce při přechodu mezi formáty zmizely mezery mezi odstavci, a myslím, že tím text dost utrpěl.

Standardním způsobem to ten sázecí systém neumí, ale zkusil jsem to nějak obejít a doplnit. Aktualizováno.

[Log 1=0]

Díky.

[Markus]

Dočteno, slzičku jsem zamáčknul, ale je to tak, doba je už někde jinde. Zůstává po vás (nás?) ohromný kus práce, to si zaslouží uznání, a ta práce to už navěky bude ležet a kdykoli se k ní kdokoli prokliká.

Šťastnou plavbu do Valhally! Jdu si na památku Drakkaru připít.

[Paul]

V souvislosti s kostěnými zbrojemi jsem si ještě vzpomněl na rekonstrukci podoby válečníka, kterého objevili před přibližně dvaceti lety v Jakutsku.Stáří hrobu bylo určeno na 3800 +- 400 let a bojovníkova výzbroj je pro Středoevropany zajímavá hlavně velkým kostěným štítem, který se v pozměněné podobě udržel v oblasti dlouho do 19. století.

[Gediman]

Nějak nemůžu najít pdfko. Nebo už není a jsou to pouze články na webu?

[Antharon]

Nějak nemůžu najít pdfko. Nebo už není a jsou to pouze články na webu?

Precitaj si clanky na webe a najdes svoju odpoved

[Ecthelion]

Nějak nemůžu najít pdfko. Nebo už není a jsou to pouze články na webu?

Celkové PDF jsme už nějakou chvíli (pár let) z časových důvodů nedělali, trvalo hrozně dlouho ho zasázet. Články jsou přístupné jednotlivě na webu projektu.

[smrq]

Prosím o popravu, pokud to půjde.

To je moc hezký překlep. Pobavilo.