Warhammer Fantasy Roleplay

[Bajo]

Rodina her zasazených do Starého světa, fantasy variace na naši renesanční Svatou říši římskou.Německé vlivy jsou patrné na kultuře i jménech (často slovních hrátkách s němčinou). Říše je ohrožovaná vlivem Chaosu, zhmotňujícího se v tajných kultech chaotických bohů, v mutantech a zvěrolidech, kteří se ukrývají v hlubokých lesích, ale i v armádách zelenokožců a chaotických válečníků, kteří nikdy nepřestávají plánovat další invazi. Ladění je drsnější, temné. Hry používají systém kariér.

Jednotlivé tituly:
Warhammer: The Mass Combat Fantasy Role-Playing Game (1983) – První prototyp warhammerovského RPG
Warhammer Fantasy Roleplay (1e) (1986)
Warhammer Fantasy Roleplay (2e) (2005)
Warhammer Fantasy Roleplay (3e) (2009)
Warhammer Fantasy Roleplay (4e) (2018)
Zweihänder, retroklon starých edic WFRP, má samostatnou diskuzi

Jiné diskuze:
Shrnutí pravidel třetí edice
Zápis: [WFRP] Můj první Warhammer
Zápis: [WFRP] Séria one-shot dobrodružstiev

Další odkazy
Markusův článek o historii WFRP a další články o WFRP

[Markus]

Počkej, jak traumatizovalo? Kdes to vzal, co je to za pravidlo? To chci (a mí hráči určitě taky ).

[KDolecek]

Ne

[Muzzug]

Ne

[m4jk]

Žádné pravidlo, moc jim narostl hřebínek a chtěli vyrazit na výpravu do Šedých hor. Vlezli do jeskyně smečky vlků a trošku jim nepřály kostky 3:)

[Wolfus]

My sme hravali 2e a kapali sme jak muchy.

[Markus]

A ještě jedna srovnávací otázka: Jak moc jsou vaše hry hororové?

Mí hráči žánr našich her na posledním sezení pojmenovali „Zeměplocha“ a myslím, že to docela sedí. Epizody občasného hororu jsou střídány asi častějšími epizodami bizarností. Asi jako když družina v Altdorfu naloží loď živými kuřaty a česnekem, potom s sebou do "dungeonu" bere kuřata a posílá je jako první do místností... a ono to funguje. (Byli tam zombíci a ta kuřata je skutečně aktivizovala.)

[vojta_h3]

Ohledně zranění atd. si vzpomínám že když jsme pár let zpátky hráli kousek Starter Setu ze čtvrté edice tak jsme se přimotali do potyčky s nějakými přístavními dělníky (či kdo to byl) a dopadlo to tak že můj Slayer na konci potyčky odešel s rukou na hadry takže musela jít pryč a druhý člověk se po bitce díky dostatečné Corruption zbláznil, na stanici zabil strážníka a utekl do tmy (pokud si to vybavuju dobře). A pak se skupina rozpadla protože GM změnil práci. Jinak okolo zranění asi nic. Většinou to pochytají Fate pointy.

Ohledně hororovosti... docela nedávno jsme hráli ve třech lidech (GM+2 hráči) druhou edici a trochu jsme se zapletli s Drachenfelsem a jeho hradem. Díky kombinaci doprovodné hudby, RP a tomu že jsme se do toho vážně zažrali mi doteď při zmínce jména "Drachenfels" bez prdele naskakuje husí kůže a běhá mráz po zádech při vzpomínce na ty hry... Nejlepší co jsem kdy hrál.

[Markus]

Dostali jsme se v Death on the Reik do fáze, kdy nám vznikl boj dvou početných stran proti sobě. Víc tady. Spoiler alert: Čtěte, jen pokud už jste dohráli kapitolu v Grissenwaldu.

Na konci sezení se tam začalo tlouct nějakých 18 aktérů na straně hráčů proti 16 na straně nepřítele. Na komplexní pravidla boje ve WFRP 4e skutečná lahůdka. Po třech hodinách hraní v hospodě, s pár pivy v sobě a necelou hodinou horního času, než nás vyhodí, to znělo jako zajímavý problém. Nakonec z toho celkem přirozeně vyplynulo, že hráčské postavy se oddělily do vlastního „sub-boje“, který se vyhodnotil snadno, zatímco bitvu těch větších skupin jsem odignoroval s tím, že ji vyhodnotím mezi sezeními.

Tak teď si to vyhodnocuju sólově a jen první dvě kola boje mě stála hodinu a půl času.

Bylo by to ale podstatně rychlejší, kdybych to všechno nevypisoval na náš Discord, aby si to hráči mohli přečíst – tipuju tak polovina času. I to je dost.

Řešili jste nějak početnější souboje ve WFRP 4e? Třeba tenhle? Nebo jiné v Death on the Reik? (Je tam tuším určitě aspoň jeden další). Hledal jsem, jestli neexistují nějaká zjednodušená skirmishová pravidla, a nenašel jsem je.

Možná jsem zdeformovaný z OSR her, ale střetnutí třeba 10 proti 10 aktérů mi nepřijde jako kdovíjaká vzácnost. Hráči si často berou nějaké pomocníky a nepřátelé se taky často pohybují ve větších partách. Přitom mi přijde, že WFRP 4e už začíná být v tomhle relativně skromném měřítku nehratelné. Ten souboják je asi fajn, když se tlučou 4 postavy se dvěma nestvůrami, ale jak je toho víc, tak teda potěš pámbů.

Tuším že odpověď na tohle bude něco jako „Hrajeme to přes VTT a všechno mi to počítá počítač.“ Celkově mi přijde, jako že ten souboják je vyvinutý pro počítač – protože pak skutečně obsahuje zajímavé prvky, když bych nemusel sám hlídat všechny ty bonusy a postihy.

[Rillae]

Markusi, něco je v Archives of the Empire vol. 2, ale netušim jak moc použitelný

[Markus]

Díky za doporučení. Koukl jsem na to, ale přijde mi to vyloženě soubojový systém pro bitvy armád, navíc spíš abstraktní a slouží hlavně k tomu, aby vytvářel „filmové scény“ o akcích dobrodruhů na pozadí bitvy. Nijak podrobně jsem to nezkoumal, ale při letmém čtení mi přišlo, že s vyhodnocením skirmishe mi to nepomůže.

Mezitím mi vedle AllooSk doporučil neoficiální doplněk Tides of War, to vypadá použitelněji.

[Markus]

Věděli jste, že první edice WFRP není první warhammerovské RPG?



Warhammer: The Mass Combat Fantasy Role-Playing Game (1983)

Warhammer: The Mass Combat Fantasy Role-Playing Game je hra na pomezí figurkové wargame a tradičního RPG. Přestože je dnes považována za první edici figurkové hry Warhammer Fantasy Battle, obsahuje zároveň i jednoduchá pravidla pro hraní jako RPG. Hra je zasazená v tzv. Starém světě, který má v tuhle chvíli podobu zaměnitelného, generického pseudostředověkého světa a zatím si nevyvinul většinu prvků, kterými se proslavily budoucí edice Warhammeru.

Hra vyšla v krabici obsahující tři černobílé sešity: Tabletop Battles (50 stran) popisuje systém pro pohyb, souboj, k tomu bestiář a stručný scénář. Sešit Magic (38 stran) popisuje kouzla a kouzelné předměty. Třetí sešit Characters (34 stran) obsahuje jednoduchý – spíš prototypový – RPG systém: tvorbu postavy, dovednosti (včetně mnoha nebojových), a dokonce i úvodní dobrodružství.

Hra nastavuje velkou část zvyklostí, kterými se vyznačují budoucí verze různých Warhammerů. Postavy můžou mít jednu ze tří ras (člověk, elf, trpaslík) a mají známou sadu 12 základních vlastností – ta používá shodnou škálu hodnot jak pro vojenské jednotky, tak pro jednotlivé postavy. Dále mají postavy věk, společenské postavení (jehož jediným účelem je určení peněz) a dovednosti. Téměř všechno, včetně rasy, se určuje náhodně. Hra popisuje 22 dovedností, které nemají žádné další odstupňování (fungující stylem „máš/nemáš“), popisují předchozí zkušenosti postav (např. „kapitán“, „padělatel“, „obchodník“) a jejich význam je otevřený interpretaci. Hra pracuje s morálkou, strachem, šílenstvím, nenávistí a jinými psychickými účinky. Magický systém je založený na sesílání pevně definovaných kouzel – opět obsahují celou řadu nebojových, která v budoucích verzích Warhammeru zmizí.

Dál se hra rozvětvila a vyvíjela dvěma směry. Na souboje figurek navázala „druhá edice“ wargame Warhammer Fantasy Battle (1984), která se zbavila RPG prvků původní verze. Ty byly později rozvinuty do plnohodnotné RPG hry Warhammer Fantasy Roleplay (1986).

[Markus]

U WFRP cítím nedostatek recenzí - myšleno fakt kritických recenzí, nejenom fanouškovského nadšeného vzdychání nad tím, co zase vyšlo. Našel jsem v zásadě jen recenze Enemy Within, nic jiného. Teď vznikl nový recenzní blog, který chce systematicky procházet materiály k WFRP. Je dobrý, doporučuju:

Ill Met by Morrslieb

Další dva blogy, co stojí za čtení, jsou:
Awesome Lies
The Enemy Within: Remixed - Zápisy z Enemy Within (nečtu), ale přes menu About se dá proklikat k velmi dobrým recenzím celé série.

[Markus]

Konečně jsem měl možnost odehrát A Rough Night at the Three Feathers, jedno z legendárních dobrodružství první edice WFRP. Tady je zápis:

DotR09 a 10: Drsná noc U Tří per

Posílám odkaz i sem, protože je to víceméně nezávislé na zbytku naší kampaně, a zápis tak může být zajímavý i pro ty, co ostatní zápisy nečtou. Pokud jste to hráli, můžete porovnat zkušenosti. A pokud to plánujete hrát, můžete kouknout, která místa mi dělala problém.

Jestli jste to někdo hrál, docela by mě zajímalo, co se dělo u vás a jak vám to šlo.

Můj závěr:

Komentář

A Rough Night at the Three Feathers je super! Svojí legendární reputaci si zaslouží – je to prostě něco jiného, nezvyklého. A zároveň to není úplně lehké na hraní.

Dobrodružství by nejvíc slušelo odehrát ho na jeden zátah. Hráli jsme v hospodě, měli jsme asi jen tři hodiny čistého herního času a za tu dobu se to asi nedá stihnout. Navíc hospoda nepomáhala. Ten scénář je dost složitý, vyžaduje čerstvou hlavu, schopnost pohotově improvizovat a já jsem s postupujícími pivy vyloženě cítil, že mi to nemyslí tak, jak bych potřeboval. Chvílemi jsem nezvládal pohotově vymýšlet, jak zohledňovat akce hráčů a nechat je, aby víc vykolejovaly skript. Zpětně samozřejmě vidím situace, kdy si říkám „A tady jsem měl udělat tohle!“ – aby hra organičtěji reagovala na hráče. V praxi jsem až moc často defaultoval na události popsané v skriptu.

Hodně mi pak pomohla přestávka mezi sezeními a možnost promyslet si, co se může dít. Takže pro další podobné hry mám doporučení: vyhradit si na hru víc času, hrát v klidu a soustředěně, a když hráči vymyslí nějakou zajímavou nebo důležitou akci, klidně si udělat 15 minut pauzu na to, aby si sudí mohl promyslet její důsledky.

My jsme dobrodružství nakonec odehráli víceméně tak, jak je napsané, což je ale zčásti dílem náhody – bylo tam několik míst, kde málem bylo dost vykolejeno, ale pak se to zase vrátilo zpátky nepovedeným hodem nebo tím, že hráči si to do kolejí nevědomky vrátili sami.

I tak mi to přišlo hodně zábavné i osobní – postavy a děje jsou šikovně vymyšlené a hráči mají dost prostoru se s nimi vyblbnout.

Mimochodem, to dobrodružství skvěle – možné nejlíp – funguje i v kampani. Dají se do něj snadno začlenit nové okolnosti (viz náš upír) a zároveň postavy a dějové linky z něj jsou zajímavé a použitelné i v dalším hraní. My některé z nich asi ještě uvidíme. A ten hráčský vklad se pak může projevit i tím, jaký s nimi budou mít vztah a jak je začleníme do další hry. No a samozřejmě v Rough Nights & Hard Days jsou čtyři další podobná dobrodružství poskládaná do kampaně, kde se některé postavy opakují, takže se postupně nabaluje historie vztahů. (My to ale asi hrát nebudeme, protože to bysme Enemy Within vážně nikdy nedohráli.)

Beru to tak, že jsem si tenhle princip dobrodružství vyzkoušel poprvé, a odnáším si z toho postřehy, co fungovalo líp, co hůř a nápady, jak to příště udělat líp. A už teď bych zase chtěl hrát něco podobného a vyzkoušet trochu jiný přístup. A to je asi chvála největší, ne?

[m4jk]

To mi připomnělo, že jsem ti slíbil napsat recenze... My se momentálne prokousáváme Nastassiou, za mě zatím asi nejlíp konstruovaný příběh z celé sbírky. Nejslabší zatím Opera. Tři pera jsou fajn úvod, nicméně může být obtížné nahazovat všechny linky (já půlku zahodil, případně se odehrály na pozadí). Soud byl někde uprostřed. Je tam jeden problematický moment, který to sráží.

[Markus]

Já jsem taky některé linky vůbec nevyužil, ale nevnímám to jako zápor, spíš klad. Je jich tam prostě víc, hráči se něčeho z toho chytnout, zbytek přirozeně ustoupí do pozadí. Asi bych se nestresoval, že se nerozehraje všechno – to asi nejde.

Za recenze budu rád.

Díky i za ty tipy na ostatní se sbírky. Já zatím další nečetl.