[META] Emotion XP a komentáře

[Hope and Glory]

V tomhle vlákně se budou odehrávat reakce ostatních hráčů (či jiných čtenářů) spojené s udělováním emotion XP a také jiné reakce a komentáře čtenářů.

Jak udělit emotion XP:
1) Ocitujte část hry, která ve vás vyvolala příslušnou emoci pomocí funkce quote.
2) Přidejte odpovídajícího smajlíka (z fóra nebo unicode).

Jak vložit jinou reakci?
Prosté ji napište volnou řečí.

[MarkyParky]

Dělba moci - na vejru jsem četl, že je prý v demokracii moc důležitá!

Něco mi říká, že J35U5 zahlédl jen ten název a význam už si domyslel sám.

[Jezus]

Tak já fakt s tou Memesis nevím. Proč mi někdo tenkrát neřekl, že to nebylo NPCčko? Já celé dětství sháním živou kamarádku a celou dobu byla po ruce. Jenže prostě vypadala, že je ta nejhloupěji napsaná postava ze všech, co jsem potkávala. Působila nejmíň reálně ze všech postav, co ve škole bylo.

Tak já fakt s tou Míjou nevím. Tohle trefila dokonale... ale stejně jsem z toho značně rozpolcený. A co by tomu teprve řekl J35U5!

[Míja]

Tak jako nejdřív Max řekne Míje že je Potomek a pak jí místo vysvětlení situace pošle jen kusy písniček a myslí si, že to pobere.
(považuj to za překvapení)

[MarkyParky]

J35U5 má odemne za odkaz na spálení Říma Nerem.

[Jezus]

Před ním se objevil dům z jednolitého zaobleného bloku z kamene, až na bytelná okna a dveře. Měl malé zápraží, na něm křeslo a vedle něj stála nedopitá lahev. Působil nově a moderně, ale přesto zapadal do krajiny a po jeho zdech se plazily popínavé rostliny. K zábradlí bylo přivázáno podivné zvíře, připomínající modrozeleného pštrosa s kohoutí hlavou.

Před domem ležela rozkvetlá zahrada ve svahu, přecházející v polobřezový háj. Mezi břízami se tam vypínaly desítky metrů vysoké rostliny s listy podobnými lopuchům. Mezi nimi rostlo cosi, co by popsal jako přerostlé mořské sasanky s fialovými chapadélky. Mezi tím se v nočním vzduchu vznášely obří "babí léta", které začínaly slabounce narůžověle zářit.

Na obzoru viděl jakési kopce, zahalené slabým dýmem, okolo domu rostlo množství keřů, každý jiný s mnoha propracovanými detaily. Slabě pršelo, ale na obloze nebylo mraků. Místo toho celou scénu osvětlovaly hvězdy, uspořádané do souhvězdí připomínající velkého smajlíka.


Bíbí se zastavila a její postavička přehrála animaci pozvednutého obočí. Max dojel až k zápraží a uvázal ještěrku vedle pštrosa. Když seskočil, už viděl ženskou postavu, která vychází ze dveří.

Silueta a styl chůze mu připomněly jeho matku, ale když vystoupila do slabého světla a uviděl její fialovou tvář, poznal ihned, že to není ona. Byla to personifikace CMWGE. Vykročil k ní a ona ...

.... ho minula, jako by tam nebyl.

"Tolik jsi mi chyběla!" vyhrkla směrem k Bíbí, která stále nesměle stála na okraji podivného polobřezového háje.

[Míja]

Zapomněla jsem tu zmínit to jedno megaprotočení očí za vlogy pro voliče s názvem "Hola, čumbas!"

[Sarsaparillos]

Předpokládaná doba dožití: 43 let.
Pravděpodobná příčina smrti: Předávkování nelegálními stimulanty.

Protože jsem včera byl na Elvisovi.

[Míja]

Že si nechá Max postupně rozesrat mozek kusy AI a pak je nabízí CMWGE, aby si naopak opravila mozek .... to je rozhodně překvapivé!

[Jezus]

"Dobře ty reprezentuješ lidstvo a obratlovce vůbec!"

"Endoskelet versus exoskelet 1:0!"

[MarkyParky]

Jezusi, za ty králíčky máš odemne .

Což teda není tvůj emoexp, ale nevadí, ta emoce je tak silná, že jsem to i tak musel napsat.

[MarkyParky]

Max rozhodně překonal nastavenou laťku vlastního šílenství a tím překvapil.

Chudák Míja.

[MarkyParky]

Max:
Když jde o ten poslední exp:

Existencí Maxe Richtera v našem světě jako skladatele, jehož skladba navíc tak pěkně sedí na dlouho budované finále ... tím jsi mě samozřejmě překvapil.

A ten fakt a volba skladby je v kombinaci s metapokecem s Gwílou Přechod jako prase.

Ale samozřejmě - jak jsem psal v úvodu poslední kapitoly - tyhle dva expy by sis mohl napsat "pokud ti to davá smysl". Tady asi oba dva ... vlastně všichni ... víme, jak to je ... takže to tady dávám spíš pro úplnost, abychom věděli, že kdyby to byla normální kapitola, tak by Max svou cestu na jejím konci určitě uzavřel.

Ale protože to normální kapitola není, tak se to asi odehraje už v rámci jiného příběhu, který do téhle hry nepatří, že? Třeba na tohle téma může někdo začít psát fan-fiction .... Max si to rozhodně zaslouží.

Díky za hru.

[Sarsaparillos]

Díky za hru.

Max byla moje kvantová postava - někde mezi detektivem a šílencem, realitou a sny a podobně. Mohl jsem si ten poslední exp tiknout za dochucení sám, ale přišlo mi nepatřičné, aby zrovna Maxův příběh skončil v nějakém vágně-konkrétním stavu

[MarkyParky]

Tak konec, přátelé.

Bylo to hutné, zajímavé, šílené, náročné. Občas Chuubo generovalo skvělé momenty, občas bylo na zabití.

Já za sebe musím říct, že jsem do téhle kampaně šel s tím, že si konečně zahraju Chuubo se 100 procenty jeho mechaniky a vzdal jsem to někde na 80% a ke konci klesnul spíš tak na polovinu, ale rozhodně jsem rád alespoň za Cubertenovské "není důležité.."

I tak ale musím jak systém, tak vás pochválit za to, co jste vykřesali z mé přípravy, která měla na začátku kampaně rozsah cca jediné věty : "Budeme hrát cyberpunk na palubě generační kosmické lodi, jejíž AI začíná glitchovat, pže se blíží do cíle."


Teď už je jen prostor na to se z toho vypovídat, dát zpětnou vazbu a pomalu se posunout k další kampani.

Díky za hru.

[Sarsaparillos]

Díky za hru.

Pamatuju, jak jsem se na Slezině zařekl, že Chuubo už nikdy a pak kývl na tohle. Jo, bylo to místy skvělé, místy na zabití.

PbP forma měla pro mě jednu zásadní výhodu oproti stolu - dá se to stíhat. Pokud k tomu chce hráč přistupovat aspoň trochu proaktivně, jít naproti questům, žánrovkám a podobně, je čas na rozmyšlenou mezi příspěvky důležitou podporou. Byl čas se nad mechanikami skutečně zamyslet, zkombinovat je a hrát podle nich. Díky tomu můžu říct, že jsem si princip Arctů, questů a žánrovek místy fakt užíval a díky nim to byla opravdu jedinečná kampaň.

Na druhou stranu bylo potřeba tu mechaniku prvně načíst, aby se podle ní dalo hrát. A co tu do RPGf moc neprosáklo, byla častá frustrace z toho, jak náročné je to načítání pravidel. Blběji napsaný text jsem ještě nečetl, a to jsem deset let oponoval bakalářky. Myslím si, že Chuubo není rozumně hratelné ve 100% jeho mechaniky, pokud se hráči nerozhodnou pro nějaký kompromis v interpretaci. Každopádně pravidla považuji za ukázku špatně odvedené práce asi ve všech myslitelných směrech.


O to víc jsem rád, že ten rok dokázal vygenerovat zajímavý příběh i obsazení. HG-Fiat vyhodnocování vede k potřebě mít velkou shodu a schopnost komunikace mezi hráči a HG a moc mě těší, že v tomhle směru to klapalo parádně. Bylo pro mě příjemné postupně objevovat svět a jeho tajemství, hnípat do něj a čekat, co z toho vypadne. Zábavné byly i tématické přechody mezi knihami a žánry a dobře časovaná i odehraná změna tónu hry. Myslím, že tohle byla zas jednou ukázka, že schopnost kreativně pracovat s herními nástroji a spoluhráči může i bez herní přípravy vést k lepším výsledkům, než hraní rigidně připravených modulů. K tomu patří i dík spoluhráčům za schopnost hezky plynule vytvářet zajímavé prostředí a zápletky, které bylo radost číst. A jsem rád, že ač to k tomu místy sklouzávalo, zůstali jsme nakonec u hraní hry a ne u amatérského literárního kroužku.

Celkově to hodnotím jako životní zkušenost, protože mi otevřela oči v tom, jak přistupovat k podivným herním designům a hrát hry prostě jinak, způsobem, který se jinak vytřískat nedá. A protože to už v životě nechci hrát znova. Tedy ne v Chuubu. Možná s některými jeho nápady, ale pečlivě vypreparovanými, omytými a připravenými s podstatně kvalitnějšími ingrediencemi.

Jo a už vážně dlouho jsem si chtěl vyzkoušet zakomponovat do RPG hudbu způsobem, který jsem implementoval tady. Speciální dík patří všem, kdo si občas něco pustili a opět našemu HG, který s tím byl dokonce schopný herně pracovat. Paráda a zážitek, na který budu vzpomínat vždycky rád.