Váš názor na {insert problem here}

[skew]

Manuál k použití:

• Postněte nějaký problém, záležitost, nebo třeba nějakou osobní zkušenost z některé vaší hry.
• Zeptejte se na názor ostatních na danou věc.
• Reagujte na otázky ostatních.
• Pointou každopádně je, že daná záležitost nemá potenciál uživit samostatnou diskusi - tohle téma má zastřešovat právě ty témata, kvůli kterým vám ani nestojí za to zakládat vlastní, protože by pravděpodobně shořela jako papír.
• Pokud se jak na potvoru diskuse rozproudí, asi nebude od věci odstřihnout ji do samostatného tématu (nebo preventivně založit nové).

[MarkyParky]

Vnímám to tak, že částečné úspěchy jsou podmnožina úspěchů s komplikacemi.

[Antharon]

U nas obvykle fungujeme tak ze bud mas partial success alebo mas success at a cost. Mechanicky to nie je nejak specialne odlisne ale v podstate success at a cost znamena ze sa ti podari to co si zamyslal ale bud tym vytvoris prekazku alebo celis nejakemu problemu. Partial success na druhu stranu znamena ze sa ti to nepodarilo uplne ako si zamyslal. To vacsinou vedie k tomu, ze aj tak prekonas nejaky problem aby si to dokoncil, ale zasa ti to dava moznost skusit nieco ine

[KDolecek]

Stejně jako Marky.
Když teď hraju Blades tak používám výhradně (občas mi to ujede) výraz "úspěch s cenou" nebo "úspěch za cenu", kde "částečný úspěch" je jedna možná cena a ten druhý se snažím ve svém slovníku spíš upozaďovat.

[Corny]

Vnímám to podobně, tj. stejně jak je to v BitD, že jde vždy o úspěch s komplikací a ta komplikace může být různé podoby, například že je to jen částečný úspěch.

[Selhan]

Rozdíl by se tam najít dal, ale nevím o systému který by se tomu rozlišení nějak věnoval. Podstatnější mi přijde rozdíl mezi částečným úspěchem a úspěchem za cenu.

[Passingby]

Supr, díky všem, to mi víceméně sedí

[Antharon]

Čo si myslíte o mierení v streleckom súboji?

-myslíte si, že využitie dlhšieho času pred výstrelom znamená vyššiu šancu na zásah?
-ako dlho musí človek mieriť aby dosiahol svoju najvyššiu presnosť?
-ako rýchlo sa človek pri mierení unaví (napríklad pri streľbe lukom)
-je mierenie postavené iba na tom, že človek čaká na najlepšiu príležitosť?
-je možné mieriť s vrhacími zbraňami?
-dáva zmysel iba mierenie s mechanickými zbraňami so zámkom? (gastrofetes, kuše, pušky, balisty, trebuchety, delá)

[Jerson]

Je velký rozdíl při střelbě na statický a pohybující se cíl, s velký rozdíl mezi střelbou z luku, kuše a pušky.
Luk se (kromě kladkového) nedá držet natažený a je to i (prý) špatně. Když lučišník míří (na závodech), tak na luk skloněný, pak ho najednou zvedne, natáhne, vystřelí. Podle jednoho dobrého lukaře pokud se dá přímý luk udržet v pohodě natažený, tak je to slabý luk.

Jinak spíše než o míření samotné jde o soustředění, což u necvičených lidí může vyžadovat dost času. Zkušený střelec se buď udržuje v klidu, nebo se umí soustředit mnohem rychleji.

A tohle všechno platí pro střelnici, nebo když je čas před bojem. V boji na to není čas ani prostor, a člověk buď nápor adrenalinu zvládá, nebo se mi klepou ruce a netrefí nic ani za minutu (kdy je navíc pozdě).
Obecně víc než pět nebo šest sekund míření má smysl jen u skutečných snajperů s puškou a je to spíše čekání na vhodnou příležitost, normálně výstřel z luku i z pušky nebude trvat víc než pět sekund, s delší čas nemá moc smysl.

Pro vrací zbraně platí ta část s uklidněním s soustředěním, a ano, může to zlepšit šanci na zásah. Ale opět jen krátce, dlouhý čas už ničemu nepomůže.

[Aegnor]

.

[Jarilo]

Z hlediska střelných zbraní byla hodně zajímavá kniha Jak přežít v betonové džungli - bylo to v podstatě souhrn stovek zaznamenaných případů konfrontace US policistů se zločinci, na kterých byly popisované chyby a lessons learned. Ano, jsou to tuším 70tá léta, dost se za tu dobu v profesní přípravě změnilo, ale jak zmiňuje i Jerson, realita je něco jiného.

Co jsem chtěl říct - jsou tam popsané přestřelky na vzdálenost pár metrů, kdy obě strany vystřílely skoro celý zásobník a nikdo nikoho netrefil, protože prostě stres atd.

[Antharon]

Ja som si totiz predstavil klasicky OSR combat kde jedno kolo je minutova potycka a neviem si predstavit situaciu kde by bolo vyhodne cakat s vystrelom viac ako kolo. Jediny dovod moze byt vyckavanie na vhodnu situaciu. A tu som postavam dal v priebehu kola niekolko momentov, kedy mozu vypustit sip, napriklad aby zasiahli nepriatelsku jednotku ktora vybehla z krytu, alebo ak zlyhala diplomacia.

[Jerson]

Čekat minutu na střelbu se dá, ale jedině proto, abys vůbec mohl střílet, nebo když se tví kámoši mají přesunout na pozici pro přepad, ale mířit v časovém rozpětí desítek sekund nemůže přinést žádný benefit jinde než u snajperky.

[Corny]

Samozřejmě v situaci, kdy se bavíme už třeba o střelbě na fakt velké vzdálenosti ostřelovací puškou, jsme už s tím mířením někde dramaticky jinde a už ten čas je docela zásadní faktor.

[Jerson]

Potřeboval bych poradit.
Jeden z mých hráčů provozuje tai-či a ve hře hraje Tai-či mistra (bojových umění). Používá ho na různé efekty, nicméně pro mě už za hranicí uvěřitelnosti jsou takové, kdy dotykem ruky dokáže změnit náladu člověka - jako že jeho odmítavý postoj změní na vstřícný, nebo pouhým přiložením ruky dokáže někoho odhodit.

Věří tomu i ve skutečném životě, na podporu svých argumentů mi poslal tohle video.

Já do energií v člověku vrtat nechci, nicméně pokud jde o bojové a jiné schopnosti tai-či mistrů působících na odhodlané jedince, tak nacházím spíše takováto videa, nebo přímo takováto odsouzení.
Přesněji - i když jsem se snažil, nenašel jsem ani jedno video, ve kterém by nějaký tai-či mistr dokázal vydržet v nějakém skutečném boji (pořád myšleno v ringu / v tělocvičně) proti odhodlanému a schopnému bojovníkovi. Všechno co jsem našel je, že tai-či mistři dostanou více nebo úplně strašně do držky.

V Omeze nemám problém v tom říct, že když na někoho promluví, tak ho jednou větou s pomocí či dokáže uklidnit nebo naštvat, nebo když když někoho udrží, tak ho dokáže odrazit nebo sejmout do bezvědomí. Nicméně to tomu hráči nepřijde reálné - on by chtěl (ve hře) umět to, co je reálné pro něj a co mi říká že reálně zažil.

V poslední hře jsme se dostali k tomu, že prostě očekával nějaký efekt svých schopností, konkrétně to přiložení ruky a odhození mladého atleta znalého šermu, boxu a zápasu, a já (i) na základě výsledku tažených karet jsem tento efekt popsal jako že neúčinkuje. (ani to nepoužil jako speciálně efekt za rezervu, ale jako běžný efekt). Teď jsem to v diskusi vytáhl, a trochu se bojím, že spějeme do mrtvého bodu, protože nedokážu a ani nechci hrát ve světě, kde někdo dokáže měnit náladu nebo odhazovat lidi pouhým přiložením ruky, jako by to byla běžná věc. Nicméně protože se to dotýká jeho osobního života a přesvědčení (jinak je to profesor matematiky na VŠ), tak moc nečekám, že bych ho přesvědčil.

Jiní hráči se do naší diskuse nechtějí zapojovat, což celkem chápu - dva jsou jeho dlouholetí kamarádi, jeden je můj dávný hráč.

Přiznám se, že nevím co s tím, protože moje herní ani reálné paradigma nepočítá s tím, že bych musel uznat fungování Či bez nějakého důkazu.

Máte na to nějakou radu, doporučení, pohled?

[Pieta]

Máte na to nějakou radu, doporučení, pohled?

To mi přijde jako úplně klasický problém realisticky zaměřené hry, který nastává v okamžiku, kdy se potkají dva lidé, kteří to oba chtějí mít realistické, ale mají přitom úplně protichůdný názor na to, jaká ta realita vlastně je.

Trochu mi přijde, že jste oba zapření v pozicích, které jsou dost daleko od nějakého použitelného středu. Nedalo by se to chápat jen jako nějaké trochu jinak vypadající bojové umění a výcvik v ovlivňování lidí?

A z druhé strany, aby hra byla zajímavá, tak je potřeba, aby nic nebylo úplně stoprocentně účinné a spolehlivé, takže i věci, které ve skutečnosti fungují na 98,3%, ve hrách mají tendence být náladové a mít náhlé výpadky a neočekávané souhry náhod, což není argument pro to, že jsou nespolehlivé i v realitě, jen prostě zkreslení pohledem přes hru, co má být napínavá.