[HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Zdejší PbP hraní RPG ve hře Chuubo.

Moderátor: MarkyParky

Zamčeno
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

[HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Hope and Glory »

Kniha 2 - HoGlo se probouzí
Obrázek
Epická fantasy


Aktuální Kapitola: 04/ XP: 14
Odehraných žánrovek: 8
Zbývající HG Vůle: 5

Žánrové akce:
Obrázek Víra, věda, magie
Obrázek Rozhodná akce
Obrázek Hřích

Žánrové pravidlo:
"Zpátky! Zpátky!"
Během hry může HG upozornit hráče, že se odehráváním své žánrové akce chystají vystavit nějakému nebezpečí. A hráči pak mohou:
- Vzít svou akci zpět (ale pak není dost rozhodná, ne prověřuje hypotézu či není dost hříšná a není to žánrová akce)
- Přesto pokračovat (a pak se nebezpečí vystaví, a k tomu dostanou +1 bonusový EXP)
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Max Richter
Příspěvky: 125
Registrován: 14. 6. 2021, 12:06

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Max Richter »

Opatrně přešlapuju mezi tím svinstvem na zemi a prohlížím si přístroje a techniku tyčící se nade mnou. Nepřekvapuje mě, co tu vidím. Jednak tohle znám z filmů, není to zas tak originální systém. Pak je to taky vlastně jedno. Všichni jsou mrtví, není tu moc co řešit. A k tomu se mi v uších znepokojivé smyčce zvolna prolnou do pomalé elektroniky. Během prohlížení terminálů mi dojede skladba zhruba do půlky, pak to ale už nevydržím, vrátím ji zpátky na začátek a pustím nahlas z reproduktoru všitého v límci kabátu.

The gods have blessed our soil and blood
It was meant to be
We carried on through drought and flood
It was meant to be

We built this land upon our graves
It was meant to be
As fortune favorites just the brave
It was meant to be

Don't worry child
Don't you fear at all
Don't worry child
We will kill them all


"Slyšíš to, Core? Tohle si o téhle situaci myslí můj přehrávač. Hustý... ale vydrž, ono to pokračuje dál."

Now I must go do you hear the drums
It is meant to be
We will prevail whatever comes
It is meant to be


"Tohle je myslím jasný, dostanete se z toho, zvládnete to. Jak říkáš, je tu naděje. Cokoliv přijde, vyřeší se."

Don't worry child
Don't you fear at all
Don't worry child
We will kill them all


"Ale ten refrén mě děsí, Core. Co když to znamená, že bude muset zařvat ještě hodně lidí? Copak nestačí kolik jsem postřílel Návratářů? To budou ještě další?"

Poprvé tady nahoře mi doslova přeběhne mráz po zádech a celý se otřepu. Cítím, jak mi studený pot zatéká do očí a pod košili.

"Ona to nebyla nehoda. To s Míjou... může za to CMWGE. Od mala ji ovládá, úkoluje, má plně pod kontrolou. Vždyť Míja většinu času ani neví, co dělá. A CMWGE ji přinejmenším nepřímo nechala tohle všechno způsobit. Vždyť já stál kousek od ní, viděl jsem, co se děje a nemohl nic udělat. CMWGE mi otevřela přístup k prognostice budoucnosti a... a nenechala mě udělat nic, rozumíš?! Stál jsem tam a díval se, jak to Míja všechno vypla. A ani náznak, vůbec nic! CMWGE se prostě rozhodla, že ze mě udělá spoluviníka a já blbec jí na to prostě přistoupil. Co jiného taky ale můžu dělat?

Na jednu stranu mi dopředu naservírovala dost informací o tom, že můj parťák Lin schytá kulku. A stejně tak mi pomohla u Návratářů zachránit Míju. Ale zároveň mě nechala přihlížet, jak tady všichni zařvali. Je tohle normální, Core?! Co mám já teď doprdele dělat? Vždyť jsem jenom loutka v rukách pošahané AI. Uakzuje mi, co chce a já se nechám slepě vodit tam, kam mi ukáže. Tohle všechno může být součást jejího plánu. Co když chce, abych ti byl poblíž a zastavil tě, až se jí to bude hodit? Co když ji poslechnu? Nemůžu kvůli ní zpátky k M.D.P.D., tohle je vyloučené. Musím se spolehnout na hudbu a intuici, ale zároveň jí nemůžu věřit, všechno to může být jenom hra šílené CMWGE. Co mám teď jako robit? Prohnat si kulku hlavou? Počkat, to ne, že? Tohle přece může být součást jejího plánu... Sakra práce... promiň, nechtěl jsem tě tím otravovat. Ale fakt už nevím, kudy dál...
"

Max Obrázek je v pasti... Ať udělá cokoliv, bude to špatně.


Tenhle výlev mě fakt zamrzí a na chvíli bych se nejradši propadl do země a skrz ní zpátky dolů do Majdexu. Corneliu má teď právo seřvat mě jak malý děcko, to on toho tolik ztratil, ne já. Ale naštěstí na to asi nebude čas. Z tmavého okraje vysokých budov se k nám začne blížit přeblikávající modročervené světlo.

"To bude lékařský asistenční dron," vysvětlím rychle a snažím se u toho zklidnit roztřesený hlas. "Aspoň teda doufám. Dole v Majdexu se říká, že tady nahoře lidi žijou věčně. Že místní medi-drony jsou tak vymakané, že tu nenechají nikoho umřít, že tu lidi žijou věčně bez nemocí i zranění. Což teda byla pravda, až donedávna, co? Heh, ironické... Každopádně jak vidím tu krev co ti teče z očí, asi to někde zaznamenala nějaká čidla. Ale může to být i automatizovaná kontrola, přecejenom sem nikdo zespoda nesmí. To by ale byl průser, prý tu maj nejpokročilejší zbraně, které zametou i s nejlepší výbavou M.D.P.D. Takže co teď, sakra? Zůstat nebo vypadnout?"

Core, jestli chceš, poslouchal jsi příběhy o tom, co se děje na jiných místech.
A kam se vydáme?
Max Richter
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Corneliu Pillat
Příspěvky: 147
Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
Bydliště: replika vládního domu, Upper Floor

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Corneliu Pillat »

Corneliu zkušeným okem zapátrá po zdroji světla a přimhouří oči. Blíží se docela pomalu a nevypadá moc velké.

"Maxi, zachovej klid, nejsi ničí loutka.", položí mu ruku na rameno, "Jsi živý člověk, jsi součástí Gaii, ale to z tebe nedělá loutku. Gaia promlouvá, ale nikdy neovládá - ne člověka. Existuješ napříč Věčností, rozumíš? Máš nekonečně možností nekonečněkrát zopakovat nekonečně voleb - a všechno, co jsi udělal se může a nebo nemusí stát znovu. Možná máš něco v hlavě, v téhle iteraci, ale zatím máme jen dohady - a ty na to nejsi sám, přijdeme tomu na kloub a jestli to jenom trochu půjde, pomůžu ti. Stejně to vypadá, že budeme mít práci hlavně v LowQuads. Souhlas, že CMWGE teď nemůžeme věřit, takže dokud nevíme víc...."

Obrázek Obrázek Corneliu vyjádříl sympatie nebo pomůže nějakému vyvrženci, někomu špatnému.

Uši posledního z Vlků zaregistrují novou frekvenci bzučení, zatím slabou, ale pro zkušené ucho jasně odlišitelnou od hmyzu okolo.

"Si vis pacem, para bellum. Říkám, podívejme se, kdo se přijde podívat...a přitom zabiju dvě mouchy jednou ranou. Maxi, schovej se a připrav léčku, kdyby bylo zle. Já budu návnada. Mrtvá i pro CMWGE. Utlumím své vitální signály a uvidíme, kdo to je a jak bude reagovat. Jestli to bude stroj, nebude mě oživovat ani likvidovat, ale odtáhne. Když se to pohnojí a neproberu se do deseti minut, píchni mi adrenalin rovnou do srdce, určitě tu bude někde v medkitu."

Potom zvedne rychle prst a zaujme postavení - lehne si na záda a přivře oči. Zhluboka se nadechne a paka ještě jednou. Soustředí se na produkci adrenalinu, ale nenechává ho proudit do těla. Zcela se přestane hýbat a nechá vzduch volně unikat z plic. Nejprve se soustředí na implantáty a cizorodá tělesa, které vysílají - ucítí sledovací zařízení. Jedno. Pak druhé. Zastaví veškerou fyziologickou aktivitu v jejich těsném okolí.
Soustředí se na své tělo, na tlukot srdce, tok myšlenek a neuronů v mozku. Zklidní ho, zpomalí a pak téměř zastaví. Propadá se do temných hlubin hlubších než hluboké snění, neurální aktivita se utlumuje na naprosté minimum. Stahuje se do nejhlubších částí mozkového kmene. Srdce se zpomaluje a zpomaluje, až se zastaví.

intent: Vypnout si sledovací zařízení, monitorující jeho životní funkce simulací klinické smrti (což je nutný předpoklad) a utlumit aktivitu dost aby ho stroj nebo i kdokoliv kromě špičkového zdravotníka odhalil jako živého a schopného resuscitace, ale zároveň aby zůstal schopný (velmi) slabě vnímat a probrat se adrenalinovým šokem dřív, než ztratí poslední jiskru hlubokého vědomí.

Určitě je to Hustý (2) kousek, pokud by přišel někdo významný. Corneliu používá svou reaktivovanou NELIDSKOU dovednost - aktivní psychosomatiku (2) a dává si opravdu hodně záležet (4). Je to možná jeho osud živoucí fosilie (1), být znovu hrdinou - a to teď znamená zemřít. Alespoň pro někoho.

Obrázek Corneliu nechal - ne přímo z vlastní vůle - Maxe zapojit se do projektu - protože odpojení sledovacích a monitorovacích implantátů bude mít následky.
Zároveň je to Obrázek Rozhodná akce, která nejde vzít zpět.

Jak Max zareaguje? A kdo se přijde podívat?
Corneliu Pillat
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Max Richter
Příspěvky: 125
Registrován: 14. 6. 2021, 12:06

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Max Richter »

"Cože chceš udělat? Návnadu...?!" zařval bych na Cora ještě víc, ale jeho zaťatá pěst zdvižená nad hlavou mě zastaví. Světla se blíží, není čas na drama.

Vypnu reproduktor, vytáhnu pistoli a zapnu kabát. Zbraň odjistím, nabiju a aktivuju asistenta. Zároveň ustoupím do stínu mezi změť trubek a kabeláže vedoucí nahoru ke kójím. Pod nohama mi čvachtne kaluž, ale už nestihnu nikam ustoupit. Corneliu si lehne na zem a i mně se najednou zatají dech.

"Adrenalin... jasně... chápu..." zašeptám mezi těžkými nádechy rezignovaně. Chtěl bych po něm skočit, sebrat ho a odtáhnout někam pryč. Zastavit ho... stejně, jako zastavit děsivou skladbu, která se mi rozehrává v uších.

They're picking up pieces of me
While they're picking up pieces of you
In a bag you will be before the day is over
Were you looking for somewhere to be?
Were you looking for someone to do?
Stupid me to believe that I could trust in stupid you


Cítím, jak mi cukají všechny nervy v obličeji, celé moje já chce něco udělat, ale nedokážu to. Hledím na Cora, kterému se pomalu přestává zvedat hrudník, v hlavě slyším, do jakého průseru to celé spěje, ale nezvládnu se ani hnout

Don't leave me here to pass for time
Without a map or road sign
Don't leave me here my guiding light
'Cause I, I
Wouldn't know where to begin
I ask the kings of medicine
But it seems they've lost their powers
Now all I'm left with is the hours


Cítím, jak mě najednou zavalí výčitky z minulých chyb, šílené okolnosti současné situace i nevyhnutelně smrtící budoucnost. Srdce se mi sevře, kolena podlomí a pistole v ruce najednou váží stejně jako Míja, když jsem ji odnášel z vodojemu. Celý svět kolem mě se zpomalí.

Now all I'm left with is the hours

Každý můj nádech trvá věčnost. Světla blížícího se dronu se rozmáznou do dlouhé červenomodré šmouhy zakrývající celý obzor. Před očima vidím Cora, kterého balím do igelitového pytle a táhnu za nohy pryč. Vidím sebe s lahví Walkera, stejnou jako když jsem Cornelia vyslýchal na stanici, jak ji do sebe klopím sám.

Stupid me...! Nejsem loutka CMWGE, ne? Kurva už!

Konečně se mi podaří zatlačit skladbu na okraj vědomí, stáhnout hlasitost zaostřit oči na Corneliovo tělo. Ale je pozdě, ostrá světla jsou tady...

Obrázek Obrázek Tvé vlasy rostou v reálném čase, pravděpodobně ve snu/představě. - Vlasy sice ne, ale neskutečně zkreslené vnímání času teď Max ve své vizi zažil.

HG, Max taky zareagoval, a celkem silně, na Corneliovu akci. Co to k nám přijede?
Max Richter
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Hope and Glory »

Zmást pohotovostní lékařský dron aktivní psychosomatikou je Pohoda. Překážka 0.

Uznávám ještě popsanou vlastnost prostředí "Lékařské drony, stanice první pomoci a traumateamy vás zde nutí zůstat naživu."
Osud vyhodnocení neovlivní a významná opozice tu není.

Aktivní psychosomatika +2 Vůle +4 Vlastnost prostředí +2 > 8 Provedl jsi něco opravdu produktivního, co hodně zlepšilo tvůj život či tvou situaci


Blikající světla patří robotické zdravotní jednotce. Maxův odhad byl správný, protokoly v ApFlůů byly nastaveny tak, aby každému v ohrožení života byla okamžitě poskytnuta lékařská péče. A navzdory dlouhému výpadku se ve zdejším prostředí našel jeden lékařský bot, který ještě měl dost energie na to, aby zareagoval na dvě známky života, z nichž jedna právě prožila šok.

Konstrukce bota byla podivná. Na housenkovém podvozku byl usazen krátký box s otevíratelným bokem. Po jeho stranách byla dvojice robotických ramen, plná senzorů, s univerzálním elektromechanickým konektorem na konci. Na víku boxu pak bylo široké pouzdro plné nejrůznějších hlavic. Od úchopových prvků, přes sondy, různé injekce a aplikátory, až po malé nůžky na oblečení a kotoučovou pilu na kosti. V předu vozu pak byla řídící jednotka opatřená dalšími kamerami a senzory a také s dvojicí silných reflektorů, které jako nouzový maják prozařovali prostor a vynucovaly by si tak přednost, kdyby tomu bylo v liduprázdném ApFlůů potřeba.

Max - a přivřenými víčky i Corneliu - sledovali trhaný pohyb robota. Něco na něm bylo zvláštní, v nepořádku. Vždy, když zrychlil, jas majáku i rychlost jeho otáčení pohasla. A naopak, když se maják rozzářil do další otočky, robot s sebou cuknul.

Stroj dorazil až k ležícímu Corneliu, nevěnoval pozornost ničemu než okolí. Housenkový pohon se konečně zastavil a dvojice majáků několikrát intenzivně blikla. Pak se jeden přepnul do jasného bílého světla, které se stočilo nad bezvládné tělo a ozářilo ho. Druhý se naopak otočil vzhůru a rozblikal. Zprvu stroboskopicky pomalu, ale během okamžiku dosáhlo kmitání tak vysoké frekvence, že se nad řídící jednotkou ve vzduchu objevil monochromatický přízračný obraz.

"Corneliu Pilate, zůstaňte v klidu. Byla zjištěna neodkladná potřeba lékařské péče. Budete vyšetřen, ošetřen a podle zjištěného stavu dopraven do specializované kliniky na MainDecku nebo do vašeho domova zde v UpperFloors." začal deklamovat robolékař, zatímco se pohyblivá ramena u boxu dala dohromady a začala si z pouzdra vybírat zatím neinvazivní zdravotní senzory. Souběžně s tím se otevřel bok zadní části a na dvojici teleskopických tyčí se začalo vysouvat lůžko.

S tím, jak se roztočilo tolik motorů a hydrauliky naráz zakolísal reflektor osvětlující bezvládného Corneliu a obraz holodoktora se rozpadl zpět do stroboskopu. Rameno s jedním ze senzorů se třikrát zaseklo, než se dostalo až nad pacienta a začalo měřit základní životní funkce - teplotu, tep, okysličení krve, stav zorniček.

Lůžko se mezitím zcela vysunulo a protože během měření přestaly fungovat servomotory na rameni, stroj vyždímal ze své vyčerpané baterie opět trochu baterie na rozvícení holodoktora.

"Konstatuji smrt. Urgentní potřeba lékařského zásahu pominula. Návrat k nabíjecí stanici," oznámí průzračně bílá postava a stroj se začne pokoušet znovu zasunout ramena i lůžko.

To už se mu nepodaří, tolik štávy v sobě robot nemá. Mechanická poklesnou, lůžko se uvolní a jeho část spadne Corneliu přímo na břiho. Jak narazí, stočí se a druhý konec urve kus jednoho z ramen, který dopadne hned vedle přes ruku. Praskne nějaká hadička a hydraulická kapalina začne Corneliu kropit přes obě nohy. Reflektor na přídi stroje, který osvětloval Corneliuse také zřítí na zem, rozbije a jak praskne jeho lampa, zem a temeno hlavy pokryjí drobné střepy.

Celý stroj zhasne, jen slabá záře na jednom z bočních displejů prozrazuje, že poslední zbytky šťávy udržují v chodu alespoň ovládací jednotku. Ale to Maxe nezajímá, ten se vrhá k nehybnému Corneliu, aby mu vrazil nachystaný adrenalin. To poslední, co teď potřebuje je, aby kvůli téhle nehodě jeho parťák na téhle misi umřel.

Jakmile aplikátor vyprázdní, pokouší se z těla, které pomalu přichází k sobě, odházet kusy lékařského robota a zvednout Corneliu do polosedu, aby mu trochu pomohl.

They're picking up pieces of me
While they're picking up pieces of you

vzpomene si na slova, která před chvílí zaslechl z přehrávače, ale filozofickou rozvahu nad tím, že význam věštby vždycky přesně poznáte až po události, která byla předpovězena, si odloží na později.

Konečné adrenalin zabere, Corneliu zalapá po dechu, otevře oči a vrátí se mu barva.

O pár okamžiků později už se staví na nohy a vyklepává si z vlasů střepy. S mokrými kalhotami od hydraulické kapaliny toho zatím moc udělat nejde, ale v tu chvíli si vzpomene, že na začátku zákroku robot zmiňoval, že ho buďto odveze do Majdexu nebo domů.

Ta druhá eventualita ho zajímala hodně - a tak se naklonil nad skomírající panel a vyvolal na něm servisní obrazovku. Vrátil se v logu o pár kroků zpět a poté, co našel nějaký kód, označující podle všeho "domov Corenliu Pilata", nechal si zobrazit navigační instrukce. Rychle je přecvakal do příručního terminálu.

Pokud má tady - v ApFlůů - svůj domov, určitě tam bude mít kalhoty na převlečení.

Corneliu má tady v ApFlůů svůj domov, a ví přesně kde to je.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Corneliu Pillat
Příspěvky: 147
Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
Bydliště: replika vládního domu, Upper Floor

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Corneliu Pillat »

"Díky Maxi.", postaví se Corneliu s pomocí otřeseného policisty na nohy, "A promiň, tohle byl docela overkill, uznávám, ale vážně jsem čekal horší nebezpečí. Alespoň máme lepší představu, jak moc dobře tady fungují autonomní systémy na záložní zdroje. I tak, měli bychom být opatrní."

Na chvíli se odmlčel a pohledem přejížděl po řadách kapslí. Řadu těch lidí znal, někteří byli jeho přátelé, někteří jen známí, ale jedno měli společné - byli to výjimeční lidé, kteří kladli Lidstvo na první místo. Proč si jen nevzpomněl dříve?
Procházel mezi řadami kapslí a pozastavil se u každé jedné z nich, u některých déle, u některých jen pohledem na terminál. Geniální vědci a myslitelé, úspěšní a charismatičtí vůdci, umělci a špičkoví specialisté, odborníci. Všichni mrtví, do jednoho.

"Pojďme odtud, Maxi. Nemůžu se na to dál dívat. Ty lidi jsem znal, alespoň některé. Teď zbyly jen domy a duchové. Možná pár zálohovaných osobností a střípky uvízlé v paměti implantátů...ale to nikam neuteče.", odvrátí nakonec pohled od kapslí a zamíří k východu, "Pojďme ke mě 'domů', protože jak se znám, můžou tam být opravdu užitečné věci, možná ty domy fungovaly jako muzea, zatímco jsme spali, nebo tak něco...moc si na to nevzpomínám, z 'tour de HoGlo' se mi toho vybavuje zatím jenom málo."
Corneliu Pillat
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Max Richter
Příspěvky: 125
Registrován: 14. 6. 2021, 12:06

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Max Richter »

Koukám na Cornelia, jak se prochází pod kapslemi svých mrtvých přátel a přemýšlím, co se mu asi tak honí v hlavě. Vlastně... ne... musím si přiznat, že víc přemýšlím o tom, co se mu teprve bude honit v hlavě. Potřebuju vědět, že bude v pořádku. Ještě před chvílí jsem si byl jistý, že ho odsud odtáhnu v pytli na mrtvoly a pořád ještě nevěřím tomu, že se všechno stalo tak, jak se stalo. Co když ta vize byla víc do budoucna? Třeba o hvězdách mi hudba napověděla dokonce několik dní dopředu a všechno se pak stalo úplně přesně. Co když Cora fakt teprve pohřbím?

Možná by fakt bylo nejlepší odsud vypadnout, takže na návrh vydat se k vilám nadšeně kývnu. Jenom... jenom nemůžu odejít hned. Zůstávám stát nad polorozpadlým medi-dronem a cítím nutkavou potřebu to dokončit. Uvědomuju si, že to nedává smysl, ale prostě musím.

Počkám, až Cor zmizí kousek dál ve stínu vilové zástavby a pak se prohrabu pootvíranými skříňkami se zdravotnickým materiálem. Najdu plastový sáček na vzorky a rychle do něj nahážu tolik šrotu z droida, kolik se tam vleze. Zatáhnu vzduchotěsnou pásku a pytel strčím do kapsy od kabátu. Vyskočím na nohy a i s tímhle bizarním suvenýrem vyběhnu za Corem. Teď už by snad mohlo být všechno v pořádku. Udělal jsem přece to, o čem Placebo zpívalo, ne? Ještě si dát rychle někde panáka a pak třeba Cor nebude muset umřít.

HG, jak to vypadá u Cornelia doma?
Max Richter
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Hope and Glory »

Když Max dožene Corneliu a prochází spolu vilovou zástavbou, prohlíží si okolní potemnělé domy.

Čtvrť je neskutečně rozmanitá, každý dům jako by pocházel z úplně jiného konce světa, z jiné kultury. Samotné domy jsou ve skvělém stavu, i když potemnělé a zapadané prachem a listím. Jakoby se o ně jejich majitelé ještě před měsícem velmi dobře starali, pak se sbalili na dovolenou, všechno zajistili a klíče svěřili sousedům, co jim mají zalévat kytky a zahradu.

A sousedé nepřišli a zahradu nikdo nezalil a rostliny povadly, stromy seschly a opadaly, čímž vykreslily zajímavý obraz, který v sobě snoubí dokonalou údržbu s naprostým zanedbáním.

Corneliu proběhl před očima další krátký flashback - z přípravné přednášky před odletem. Po příletu na orbitu ráje Ráje bylo v plánu vytvořit stabilní prostředí, ve kterém obyvatelé UpperFloor začnou připravovat kolonizaci. A zatímco na povrch Ráje budou spouštěny první průzkumné výsadky a autonomní zařízení k výstavbě prvních základen, měl probíhat program adaptace, ve kterém se obě skupiny pasažérů - obyvatelé MainDecku i UpperFloor - vzdálení od sebe celé generace, budou postupně sbližovat.

Aby se elitě toto obtížné období co nejvíce usnadnilo, bylo rozhodnuto, že velkou část povrchu UpperFloor zabere vilová čtvrť, která bude představovat pro každého jednoho pasažéra repliku toho, co mu bylo nejbližší - jeho domova.

Když Conreliu dorazil do ulice, kde měl stát jeho dům, okamžitě ho poznal. A ucítil znovu ono silné volání.

Ještě dodávám tu újmu ze spálení 4 Vůle - tvá potíž Obrázek
Volání se zvedá na 2.

Něco je určitě špatně.
Cítíš, že je potřeba s tím něco udělat, jen jsi zapomněl, nebo ještě nevíš, co přesně.
Možná by sis o tom měl promluvit s přáteli? Možná by sis měl trochu přerovnat priority?

A - Corneliu - jak to vypadá u tebe doma?
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Corneliu Pillat
Příspěvky: 147
Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
Bydliště: replika vládního domu, Upper Floor

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Corneliu Pillat »

Dvojice průzkumníků dorazí k patrové neosecesní vile z bílého mramoru, obklopené zahradou a sadem - nyní seschlým a pustým. Při bližším pohledu se ukáže, že budova je ve skutečnosti hermeticky uzavřená zasouvacími přepážkami ve vysokých oknech a dveřích. I v domě svítí jen nouzové osvětlení a působí opuštěně.
Přesto je vše v jinak bezchybném stavu, branka ani nezavrzá, když jí dvojice proklouzne. Deska z černého mramoru a se zlatým písmem oznamuje, komu dům patří a v ní integrovaný holodisplej může zobrazit další informace, nicméně je zhaslý.
Hlavní vchod pod balkonem je zdobený vlysy a samotné zasouvací dveře jsou vkusně vyvedené z imitace vyřezávaného bílého dřeva. Uprostřed nich poblikává červené světýlko.

"Po pravdě, není to můj skutečný domov, ale replika přiděleného domu ve vládním komplexu, z pozdější doby. Zas tak často jsem se tam neohřál, většinu těch let jsem lítal z jednoho konce Země na druhý nebo ho trávil na orbitě. Můj opravdový domov, ekostanice u dómu Ovidius, ten jsem ztratil, když začala válka. Ale teď...i tenhle kus naleštěného starého světa působí jako domov."

Corneliu přijde ke dveřím a položí dlaň na blikající světlo. Objeví se text v červeném kolečku, který se postupně mění, dokud text i kolečko nezežloutnou.
Displej píše:HERMETICKY UTĚSNĚNO
°
o
O

KOMPRESE ZAHÁJENA
O
o
°

ODEMČENO - NOUZOVÝ REŽIM
"Musí to poskytnout útočiště v případě prolomení kopule.", vysvětlí způsob konstrukce, "Dům má aktivní střechu - vypadá to jako krytina, ale funguje fotovoltaicky, takže až se pohrabu v nastavení, mohl by dům alespoň na částečný provoz fungovat nezávisle na hlavní dodávce - za předpokladu, že budeme dost blízko Nového Slunce."

Ozve se zasyčení a dveře se zasunou do stran. Uvnitř svítí nouzové osvětlení, ale jinak dům působí čistě, uklizeně a spořádaně. Vstupní hala je zařízena spíše dekorativně a dominuje jí schodiště do vyšších pater. V domech nezůstalo nic, co by mohlo podléhat rozkladu a rozpadu a většina předmětů byla bezpečně uložena v kusech nábytku, který byl, celkem nenápadně, upevněný k podlaze magnety. I tak bylo na interiéru znát, že ho po 'zemětřesení' nikdo neuklidil a tak různé dekorace, kusy nábytku nebo předměty ležely bez ladu a skladu na zemi.

"Můj dům je i tvým.", pokyne Maxovi a překročí práh.

Dům je rozlehlý a v přízemí disponuje jídelnou, kuchyní, starosvětsky zařízeným multimediálním obývacím pokojem, modulární tělocvičnou s VR podporou a nakonec i koupelnou s malým bazénkem a saunou. V patře se pak dá najít pracovna, meditační místnost kombinovaná s - nyní prázdnou - hydroponikou, několik ložnic a druhá koupelna.

Corneliu narovná asi půlmetru vysokou sochu kráčejícího mecha a postaví jí zpátky na své místo. Kývne na Maxe, aby šel dál a zamíří rovnou do obýváku.

Interiér domu je obkládaný tmavým dřevem, i nábytek je z nalakovaného lesklého dřeva. Dům osvětluje jen namodralé nouzové světlo u stropů. Multimediálnímu obýváku vévodí velká rohová kožená sedačka a dvě polohovatelná křesla. Je vybavený multimediálním centrem a holoprojektorem v retro stylu. Maxe také šokuje velké množství skutečných papírových knih - je jich plná knihovna zabírající téměř celou stěnu. V obýváku je také skutečný kulečník a starožitný globus vestavěný do jakéhosi posuvného stolku. Ten vypadá obzvlášť staře, až archaicky. V obýváku je také krb - i když falešný a celkový dojem umocňuje starožitně vyhlížející tepaný lustr a těžké závěsy, protkávané přírodními motivy. Předměty různého druhu, které byly vystavené na poličkách nebo v sekretářích, většinou popadaly, ale ty ve vitrínách a nástěnných plaketách zemětřesení nerozházelo. Byly to buďto starožitnosti, nebo opravdové osobní předměty, mementa a suvenýry. Také se dalo najít několik holofotografií v rámu, většinou na nich byli různí jiní lidé, ale mladší Corneliu se dal najít na několika z nich.

"To jsou skoro moje začátky.", pousměje se, když si všimne, na kterou se Max zadíval, "Ze samého začátku války, jako čerství rekruti. Obyčejný lidi, záložáci. Támhleten chlapík je Joseph, byli jsme nejlepší přátelé a světe div se, jako jediný se mnou vydržel skoro do konce. Porážka, obsazení Jednotou, odboj, převrat, samostatnost, Vlci jako pseudokorporace, fúze s Transatlantií a samozřejmě boj o Zemi a pyrrhovo vítězství, Rozpad...bitva o Odlet..."

Zatímco mluví, zamíří přímo ke globusu - a ukáže se, že se dá severní polokoule odklopit a uvnitř je malý bar. Corneliu vytáhne tmavou láhev se starobylou etiketou, dvě skleničky a nalije oběma bourbon, který je dokonce starší, než on sám. Pohyb v místnosti také aktivoval krb a začal vydávat projekci doutnajících polen a skomírajícího ohně, který zalil místnost příjemným útulným světlem.

"...a taky to byl pěknej parchant. Dvakrát přeběhl a jednou mě střelil do zad. Na druhou stranu, intel o tom, že Jednota staví generační loď byl právě od něj, když přeběhl zpátky. Život je někdy složitej. Nu, teď je bastard za jedno s Gaiou, tak si na něj můžeme připít. A já jsem rád, že mám tentokrát věrnějšího přítele. Salut."

Poslední pozemšťan si sedne do křesla, hodí si nohu přes nohu, pozdvihne k Maxovi skleničku a pak si přivoní a připije.

"Klidně se rozhlížej dle libosti, sám netuším, co všechno tady zůstalo a co sem nastrkali jako exponáty. Pak omrknu šatnu, míval jsem tam tajný trezor."
Corneliu Pillat
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Hope and Glory »

Jedno drobné doplnění popisu příchodu, na které jsem zapomněl.

Když Max s Corneliu vstupovali na pozemek patřící k domu, všimli si celkem široké spáry mezi chodníkem a samotným pozemkem. Trochu to připomíná dilatační spáru na dlouhých mostech.

A nenechte se rušit při prohlížení domu, tohle byla jen vsuvka.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Max Richter
Příspěvky: 125
Registrován: 14. 6. 2021, 12:06

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Max Richter »

Chodím po domě s hubou otevřenou dokořán. Je až neskutečné, kam se od Corneliových dob posunul pojem 'domov'. Nebo... kam nám ho posunula CMWGE. Těžko říct, jestli můj strohý a brutálně efektivní byt je to, co si přeju, nebo co bych si podle CMWGE měl přát.

Ze všech těch detailů přechází zrak, mohl bych tu strávit hodiny a pořád objevovat něco nového. Ale stejně teď očima nervózně těkám po vybavení a hledám jednu jedinou konkrétní věc. Až když Cor vytáhne lahev alkoholu a nalije nám, trochu si oddechnu. Okamžitě mě napadne, jak dlouho tady ten chlast už musí stát a co to asi provede s mým tělem. Ale... ale prostě se teď musíme napít, budoucnost se neptá a tímhle by mohla být ta nepříjemnost snad dokončená.

"Díky, tak na... cestu?" zkusím polovičatý přípitek. Z příběhu o jeho parťákovi mi je zas trochu divně. Naráží snad naschvál na to, co se mi honí hlavou? Je to nějaká stará psychologická technika, kterou zkouší, jestli mi může věřit? Sakra práce, pořád toho ještě hodně nevím.

"Máš to tu hezký," kývnu tak nějak do prostoru, když polknu a krk mě přestane pálit. "A vůbec, je to zajímavý místo, vážně. Řekls mi toho o sobě už vlastně spoustu, ale máloco dává na první poslech smysl. Přiznávám, že jsem ve tvé době pořád ještě dost ztracený. Až tady to začíná dávat víc smysl," ukážu sklenicí směrem k fotkám a zarámovaným dokumentům.

Pořád si tu ještě připadám nějak nepatřičně, nedokážu si ani sednout. Usrkávám z pití a přecházím po místnosti sem a tam, až se zastavím u kulečníku. Vytáhnu několik barevných koulí a rozhodím je po stole. Pár se jich odrazí od mantinelů, ponaráží do sebe navzájem, ale nic nespadne do díry.

"Tohle prý bývala oblíbená hra, než se rozšířily chytré čočky a pak oční implantáty s podporou kalkulace trajektorie, že? To vlastně bylo před tebou, nebo až po tobě? Někdy bych si to i zahrál, ale musel bych pár věcí vypnout... a to nejsem nijak zvlášť vylepšený jak někteří jiní."

Vezmu do ruky černou kouli s číslem osm, promnu ji v prstech a zahledím se na stůl. Podpora rozšířené reality naskočí a nabídne mi několik různých situací. Vyberu si něco na odhadem střední obtížnosti a švihnutím zápěstí vrhnu kouli ke vzdálenějšímu mantinelu. Čtyřikrát se odrazí a pak postupně trefí žlutou a zelenou a obě potopí do děr. Usměju se na Cora.

"Aspoň že nemám implantát na synchronizaci ruky s okem, i když dost hlídkařů z M.D.P.D. to kvůli zlepšení střelby pořizovalo hned s nástupem do aktivní služby. Takhle je to aspoň trochu... dobrodružnější. Trochu mi to vlastně připomíná naší situaci... my si taky podle všeho letíme vesmírem a doufáme, že do něčeho blbě nedrbnem, že? Je to šílený, ale vlastně mě uklidňuje, že si s navigací CMWGE nechává pomáhat od Míji. Něco tak prdlého se přece nemůže posrat. Hele, schválně, tohle jsme my a jestli to dám na sedm odrazů, prý je to možný..."

Vezmu znovu bílou kouli a prohlídnu si vypočítanou dráhu. Protřepu a uvolním zápěstí, pak pevně stisknu kouli a hodím ji k mantinelu. Po pátém odrazu lízne oranžovou kouli, odchýlí se ze směru a zahučí do díry. Kouknu na Cornelia a pokrčím rameny.

"Dobře no, tak občas se věci serou. Možná bychom fakt měli najít od CMWGE centrálu, jestli něco takového vůbec má, a vypnout ji."

Obrázek Dopřeješ si chvíli rozjímání v průběhu nepříjemných okolností.

Core, předávám slovo.
Max Richter
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Corneliu Pillat
Příspěvky: 147
Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
Bydliště: replika vládního domu, Upper Floor

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Corneliu Pillat »

"Heh, na můj vkus je tahle část HoGlo zbytečně fancy, ale já to nestavěl. Víš, že jsem zvažoval, že poletím klasicky s ostatními? Ale právě Arnelia mě přesvědčila, že v Ráji budu Lidstvu prospěšnější", smutně se pousměje, "Velká škoda, že se ze stáze neprobudila ona, místo mě. Věděla by si rady s CMWGE, byla její 'porodní bába', i když na ní pracovaly statisíce lidí. Prý je CMWGE natolik komplexní, že se o ní nedá uvažovat jako o jedné entitě, ve smyslu v jakém chápeme osobnost a duši u člověka. Myslím, že jsou její složky v nesouladu, dělá chyby a v různých částech lodi se může chovat různě. Ale co já vím. Je ale fakt, že jsme byli extrémně důkladní s různými bezpečnostními pojistkami, jinak by loď nevydržela stovky let na cestě. Stejně mě fascinuje, jak snadno lidi zapomněli na možná nejdůležitější událost v historii. A říkám si nakolik na to může CMWGE."

Upije a zamyšleně protočí sklenici v prstech.

"Nemáme už moc času. 'Zemětřesení' byl brzdící manévr o gravitační pole Nového Slunce. To znamená, že brzy dorazíme na orbitu Ráje. A to bude teprve problém, Maxi. Nevím v jakém celkovém stavu loď je, ale...právě proto to musíme zjistit. A vypínat CMWGE by byla úplná katastrofa, nemáme proškolenou posádku, co by dokázala udržet v chodu lodní systémy. My jí musíme opravit...a nebo jí zkrotit, jestli se vymkla lidské kontrole."

Dopřeje si ještě jeden hlt a pak energicky vstane.

"Prosmýčíme barák, já se minimálně dojdu převlíknout...jestli najdeš něco, co se ti líbí a přijde ti to užitečné, klidně si posluž, nečeká nás zrovna procházka růžovým sadem. Taky se podívám po svých šifrovacích klíčích, abych mohl zprovoznit svůj služební terminál, kde by se daly najít snad poslední záznamy z lodního deníku a roční hlášení a statistiky...teda jestli je kapitáni nahrávali kam měli. Tady nahoře jsme měli mít všechna data k posouzení stavu společnosti tam dole. Jenže k tom budeme muset nahodit dodávku tady nahoře, což je
vždycky risk..."

S tím vyrazí do šatny a propátrat tajné přihrádky, které byly v jeho domě na Zemi a podívat se, co skrývají vitríny a zamčené skříně...

intent: vyzbrojit se čímkoliv užitečným a použitelným pro nadcházející trable
Corneliu prohledává to, co zanechalo Staré dobré 23. století (DOVEDNOST 1). Jako Poslední z Vlků musí sloužit svému krédu, chránit Gaiu a svou smečku, jakýmikoliv prostředky a za každou cenu (POUTO 2) a chtě nechtě, Živoucí fosílie se musí znovu stát hrdinou, jakého lidstvo potřebuje, i když si ho dávno nezaslouží (OSUD 1). Dá si záležet tak nějak po vojensku, rutinně (VŮLE 2).
Corneliu Pillat
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Hope and Glory »

Aby zkopírovali Corneliu do kosmické lodě jeho barák včetně tajné skrýše, to je nemožné. Leda že by se tu přiohlo tohle, a támhle nastavilo tamto, tak by se dávno mohl objevit náznak možnosti: Překážka 3

Staré 23. století +1 Vůle +2 Pouto +2 Překážka -3 => 2 Provedl jsi to s hmatatelným dopadem na okolí.


Corneliu otevřel tajnou skrýš. Sice určitě nebyla v oficiálních plánech jeho původního domu, takže za normálních okolností by nebyla ani součástí repliky. Ve starém dobrém 23. století v tom ale Corneliu uměl chodit a před startem si její vestavění dokázal zařídit, stejně tak jako její vybavení.

Uvnitř nalezl zásoby, za které by se nemusel stydět žádní prepper.
- hromada trvanlivých zásob (různé pasty, konzervy, sušiny, včetně tub vhodných pro konzumaci ve stavu beztíže)
- bojový nůž Predator, o kterém mluvil s Chesusem
- funkční lékárničku k výstroji
- autorizační kartu s jeho hodností
- a malou rychlopalnou pulzní pistoli, která dokázala v rychlém středu vystřelit sadu výbojů, které by ošklivě popálili člověka či spolehlivě vyřadily drobného droba nebo nechráněný elektrický obvod, aniž by napáchala příliš škody na čemkoliv jiném.

Chvíli přemýšlel, kde by mohly být další věci, o kterých byl přesvědčen, že si je sbalí:
- slavnostní uniforma
- lehká taktická výstroj s programovatelným vzorem kamufláže (standard byl urban camo, ale pořizoval si tenhle model, protože netušil, jaká vůbec bude v Ráji příroda a co se tam bude hodit)
- a o něco těžší exosuit s jetpackem pro orbitální výsadky

Vzpomínky mu naskakovaly dost útržkovitě, ale dokázal z paměti vydolovat, že tohle vybavení nakonec poskytl na stálou výstavu do nějakého muzea s úmyslem si je vyzvednout až dorazí do Ráje. Nebyl si ale jistý, zda mělo být tady v ApFlůů nebo v MajDexu ...
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
J35U5xMachina
Příspěvky: 137
Registrován: 12. 7. 2021, 18:51

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od J35U5xMachina »

¡Cink¡Cink¡Cink¡Cink¡Cink!Obrázek H&G mi hezky zahrál: Setkáš se s novým oponentem, spojencem, nebo romancí (jak je ti předurčeno).

Mimochodem, kdyby to byl seriál, střihl bych na J35U5e chvíli po téhle vaší části u rakví a nechal v pozadí hrát ten refrén.
Max Richter píše: 22. 10. 2021, 19:22 The gods have blessed our soil and blood
Don't worry child
Don't you fear at all
Don't worry child
We will kill them all
A vlastně, proč ne? Takže...STŘIH!

... v obklíčnosti krtkodlaků v LoQods ...

Jak já nesnáším tyhle cut-scény! Je to přesně ten důvod, proč nehraji singleplayer, zahrajete výborně level, ale stejně jsou tam pasáže, kdy vás do něčeho natlačí, abyste si "užili" twist, přičemž s tím nemůžete nic dělat...

Zhluboka se nadechnu, abych potlačil touhu po angryquitu.

To mě naučil multiplayer, můžete nadávat na to, že občas není fér, že mají soupeři kliku a sevřou vás náhodou do kleští, ale nesmíte dát průchod hněvu. Hněv je špatný helplog a často se rovná game over. A to přece své spoluhráčce nemůžu udělat!

Zatímco se snažím zklidnit dech, tak jak mě to padre učil před důležitými turnaji, Míja... je začne ukecávat. Není taková word-mancerka, jako když píše eseje a má čas dělat překvapivé pointy, ale je to c001. Ostatně i já bych chtěl zůstat v gangu. CMWGE vypadá nebezpečné, je-li na tom, co Míja říká, zrnko pravdy. Na druhé straně dokázala by Míja takhle s přehledem lhát?

Představa "zlé" CMWGE je... nepředstavitelná. Svět nemůže být zlý, leda snad v básnickém slova smyslu a pochybuji, že na to má Míja licenci.
Na druhé straně zásah, který předvedla Míje byl... <vzpomenu si na novinku od CMWGE v podobě virtuálních koček > přečíčený. Pořádci? Možná... Třeba špatně vyhodnotilo, co Míje ode mě hrozí - třeba jí poškozený implantát špatně vyhodnotil hladinu hormonů, nebo <a to je pravděpodobnější, když tak o tom přemýšlím> obecně ukazoval, že je Míja vážně zraněná nebo má něco s hlavou - každopádně Pořádci stejně nemají co pořádného dělat, když podobný zásah předvádějí i kvůli bandě lidí z Kliniky a troše pašovaného alkoholu.
Ale poslat Krtkům odkaz na odměnu za Míju? Tohle už vážně smrdí nedostatkem systémových prostředků - a mě by - stejně jako vás, mis fans - zajímalo, co za tím vězí. Co myslíte, čumbas, zkusíme se tomu podívat na šroubek? Začneme od Ohm, jak navrhla Míja, to nám pomůže pochopit umělou inteligenci a pak...

Ze zamyšleníprobere Krysyslova otázka. Uvědomím si, že nenacvičuji na svůj live blog a překvapeně zamrkám. Doufám, že jsem při tom přemítání alespoň nepohyboval rty.

¡Cink!Obrázek Vyslovíš teorii či domněnku ohledně toho, jak něco zapadá do paradigmatu, o kterém neustále přemýšlíš, či jak ho to mění.

"Cože, pardon?" nejistě se usměji a zjistím, že hlavně už na nás nemíří - ono taky držet pořád zvednuté železo tak, aby to vypadalo cool dá zabrat. Ne že by mi hlavně vadily, jsem zvyklý, že na mě někdo míří prakticky celý můj dospělejší život, vlastně déle - ostatně střílečky <v přiměřeném formátu a realističnosti> hraji od dětství.

"Já myslel, že je tu ta obchodní nabídka?" řeknu trochu vyčítavě, "Teda říkejte mi Loukvodský n00b, ale myslel, jsem, že slovo Krysysla - pána všech Krtkodlaků! - platí déle než pět minut? Jak by k tomu přišli tvoji čumb- membrz, kdyby po vážně pronesených slovech mohlo kdykoli následovat 'sry, jako, to bylo jen for fun..'

Měl jsi pravdu, že Míja je skvělá-... chci říci cenná holka a byla by hemrovina ji posílat CMWGE, ostatně přesvědčila tě sama a to něco znamená! Ale pořád jsem ji doručil . Od kdy se za to v Loukvods střílí? Ten, co ti doručil moji Čepel! taky dostal kulku? Páni s takovými nabídkami se to musí minioni jenom hrnout!"

Rozhodím rukama, jako bych mluvil k mým fans a někteří z přítomných, kteří se uvolnili možná až příliš, se začnou pochechtávat.

"A ber to i z té pozitivnější stránky. Nejen že ukážeš velkorysost v momentě, kdy nás máš skoro v hrsti - což je cool a málokdo to opravdu umí - ale namísto enemíka, získáš... eláje!

No vážně - asi bych kývnul i na část té odměny - v Loukvods parádně vaří, fakt krutopřísný! Sice by mě mrzelo neochutnat kuchyni v Apflů, ale on to je vážně spíš drým, než rýl dýl a lepší pavrap v hrsti...

Tldr, když mi vrátíš moji Čepel!, výměnou za Míju, odejdu odsud jako někdo, kdo vzhledem k podmínkám - jj, já to železo kolem vidím - uzavřel slušný biz, s někým, kdo má jak sílu - tak charakter. A vrátím se pro další. Chápeš, ta Čepel! není dělaná na vystavování ve vitríně - nic proti tomu, taky mám doma itemy jako mementa - ale tahle Čepel!, ta chce pracovat. For rýl, chápeš?"

¡Cink! ObrázekObrázek Promluv si s někým o svých snech o budoucnosti.

Z gangu se ozve další uchechtnutí. Tentokrát výsměšné.

"Nedůvěra, čumba? Jaké máš scór? Vidím tě vůbec ze svého místa žebříčku? V PvP bys se mnou nevydržel ani pět minut!
To právě zdeltoval před smečkou dronů a týmem Pořádků přes půlku Majdexu s touhle čikou na zádech! A nebylo to poprvé. Kdo dostal kontraband z Kliniky po tom, co tam dělali Pořádci zátah? A když jsem tu byl před tím - ani jste nás s Corem nestihli! Neříkám, že jste hemři, jen, že jsem prostě třída!"

Otočím se zpátky ke Krysyslovi:
"Udělej se mnou tenhle biz, a já budu vědět, že nejsi žádná pizda nahemrovaná železem - ale někdo, komu se dá dát trast, i když má zrovna navrch. Padre. Don."

Poklepu si pěstí na srdce, doufaje, že tohle gesto respektu si CMWGE při programování LQ:Z/P nevycucalo ze základní desky.

"A ke komu se dá zajít a udělat další..." otočím se k ostatním, "A budou to vědět i oni. Celý Loukvods se doslechnou, že Krysysel se nejenom vysmál Tyrance - ale ještě byl velko<k>rysí k jejímu dalšímu nepříteli, protože se nebál."

Chviličku se odmlčím, aby to nevypadalo, že Krysysla někam tlačím, ale zase ne tak dlouho, aby opadlo kouzlo okamžiku.

"A jestli to nechceš udělat kvůli mě nebo kvůli sobě - udělej to alespoň kvůli Míje. Ať už ve vitríně nebo jako UI hosteska - oba přece potřebujeme, aby se u toho tak zářivě usmívala!"

Používám, že je Míja Obrázek Zářná - takže místo vhodné dovednosti + 1 + Vůle 4 (vážně mi na tom záleží).
Naposledy upravil(a) J35U5xMachina dne 27. 10. 2021, 14:10, celkem upraveno 2 x.
Chesus
Deník
Obrázek
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Hope and Glory »

Přimět Krysysla, aby vydaj Jezusovi čepel kvůli Míjiným krásným očím, bude s tou veškerou omáčkou kolem "jenom" těžký. Překážka 1.

Zářná Míja +1 Vůle +4 Překážka -1 => 4 Provedl jsi něco efektivního, co tě posunulo blíž k tvému cíli


J35U5ův výstup přilákal pozornost spousty čumilů kolem ... a toho zachránilo. Kdyby kdekoliv v ústraní zkusil takhle vystartovat na Krysysla, skončil by v kulkou v hlavě.

Ale když tady, před všemi těmi lidičky, apeloval na Krysyslovu důvěryhodnost a zárveň poukázal na to, že opravdu jde výměnu obchodního artiklu, Krysysel se ocitl zatlačený do kouta.

"No gut, tak jdeš s námi. Pojď si tu svou čepel pikapnout. Ale moc to nepřeháněj s tím apelem na čest a trast - ne poté, cos kvůli jejím získání takhle zneužil důvěru těch jejích nádnerných kukadel," ukáže na Míju.

S tím se celá skupinka vydá do Krysyslova paláce.

Projdet několika špinavými ulicemi a umaštěnými tunely a dojde k hlídce, která rukama otevře kdysi samočinně otevírané dveře. Jedná se o překvapivě čistou část Loukvods.

Hned za vchodem po pravé straně je kabinka jakéhosi výtahu vzhůru. Je deaktivovaná - ovládací panel u dveří je rozebraný a od vstupu je vidět dvojce rozpojených napájecích kabelů.

Po levé straně pokračuje krátká chodba, která má na rozdíl od zbytku Loukvods hladké světlé stěny a ambientní stropní podsvětlení. V Majdexu takovéhle chodby bývají v těch méně zajímavých částech - průchody na toalety nebo servisní šachty - tam by tahle chodba působila nudně a obyčejně. Vždyť ani nemá projektory, které by na hladké zdi promítaly reklamy nebo personalizovaný obsah pro procházející.

Ale tady, v LoQods vypadá tahle chodba luxusně.

Ústí do malého salónku - podél jedné stěny je jednoduchá automatická kuchyně, podél druhé stěny pohodlná křesílka ze syntetické koženky, přetažená tenkou fólií. Vybavení vypadá archaicky - J3SUS by typoval, že bude pár set let staré - ale nenese žádné známky toho, že by sem bylo nějak dodatečně vtěsnané či vmontované. Jako by ho nějaký architekt navrhl téhle místnosti na míru, což bylo v LoQods s podivem.

Přímo proti vchodu byly průchod na unisexové toalety.

V prostředku místnosti pak byly točité schody vedoucí vzhůru, vyleštěné do blištiva. U jednoho z křesílek stojí mladá žena s pigmentovou skvrnou velkou asi jako dlaň na levé tváři a krku a symetrickým abstraktním tetováním na tváři a krku pravém. Má na sobě krátké šaty z blýskavého šedorůžového materiálu, které by jí sahaly těsně pod zadek, kdyby jí dobře seděly. Ale nesedí, jsou trochu volnější a mají spoustu záhybů.

Část krtkodlačích "goril" zůstala venku, dovnitř s Krysyslem, Míjou a Chesusem vstoupila jen trojice největších bouchačů. Když vejde Míja, prohlíží si jí s velkou nedůvěrou a obavami. Když vstoupí Chesus, na moment by přísahal, že se jí údivem zvedlo obočí.
Jakmile vstoupí Krysysel, hned nasadí starostlivý výraz, něco mu naleje do hluboké sklenky a donese to na stříbrném páse. Je u toho nervózní a velmi neobratná, snaží se napodobit chůzi a gesta, která by člověk čekal u vyladěného robočíšníka, ale moc se jí to nedaří.

Když dojde blíž, Chesus si nemůže nevšimnout, že pod pravým okem má velkou podlitinu, neuměle zakrytou silnou vrstvou mejkapu. Nebo to je mejkapem neuměle namalovaná podlitina? A ta tvář... kde jí Chesus už jen viděl....

"Tady Linda je zajímavější živá než mrtvá, a tak u mě dostala džob, místo toho aby skončila ve sbírce. Je tady hepy, že ano, Lindičko?" zeptá se jí Krysysel a vezme si z tácu nápoj. "Ano, velmi šťastná, děkuji pane Krysysel," vyhrkne žena ... a ten hlas už je příliš povědomý.

Chesusi, vyvolávám zázrak.

Tvůj osud: Jsi nucen střetávat se se svojí nemesis.

Samozřejmě, je otázka, co tu Memesis dělá. Padla také Krysyslovi do spárů? Nebo je tu naopak v přestrojení a chystá nějaký heist? Nebo něco úplně jiného?


Teď pokračují vzhůru po točitých schodech do velkého sálu, který asi kdysi býval kontrolní místností nějakého sofistikovaného technického zařízení. Míja si vzpomene na rozmontované generátory či rozstřílený vodojdem, zdá se, že rozkladu zde unikne jen málo co. Míje i Jesusovi také okamžitě dojde význam té strohé, ale čisté a pohodlně zařízené místnosti pod nimi. Tam si nejspíš chodili odpočinout ti, kteří pracovali v tomhle dohledovém sále předtím, než se ho zmocnili krtčí lidé.

Sál má tvar velkého půlkruhu. Vnější strany kdysi dávno bývaly osázeny desítkami obrazovek a kontrolních panelů. Ty jsou vytrhané, místo nich jsou do zdi zasazeny nejrůznější vitríny a kóje. Ty jsou tak ze dvou třetin zaplněny exponáty, zbytek je krátký.

Na levé straně sálu jsou exponáty spíše věcného charakteru - umělecká díla, starožitnosti, zajímavé technické gadgety. Na pravé straně je výstavka mnohem strašidelnější - amputované dlaně i celé ruce, orgány lidí i zvířat, nádrž plná očních bulv, jakási čelist ve které je část zubů zlatých, několik lidských hlav s velkými implantáty, nemluvě o nespočetném množství nějak zdeformovaných vnější částí těl. Všechno naložené v jakémsi konzervačním láku.

Uprostřed jediné rovné stěny sálu, která půlkruh uzavírá, je zvýšená podlaha a v jejím středu velké pohodlné křeslo za širokým pracovním stolem. I z něj někdo demontoval všechny původní přístroje a nahradil je vybavením starožitného psacího stolu. Je to nesourodá směsice kousků z různých dávných časů - o stolní počítač z konce 20 století s crt monitorem se opírá kalamář s brkem, na druhé straně je klávesnice mechanického psacího stroje a za ní leží jeden z prvních modelů holotabletu.

Mezi tímto centrálním stolem a stěnou plnou exponátů je ještě několik dlouhých stolů uspořádaných do půlkruhu. I na nich jsou exponáty - byť jich zdaleka není tolik jako ve stěnách - a zdá se, že jde o výstavku nových, ještě nezařazených přírůstků, protože mezi nimi Jesus ihned zahlédne svou čepel. Je jí vyhrazeno místo na jednom ze stolů velmi blízko u výstavní zdi, cca na úrovni rozhraní mezi věcnou a "živoucí" sekcí výstavky.

Krom exponátů je na stolech prostředno i nějaké místní jídlo a mezi stoly se prochází spousta lidí - část jsou zjevně významní hosté z nejrůznějších koutů LouKvods, zbytek je personál. Je snadné je od sebe poznat, protože členové personálu jsou vždy něčím zajímaví - jeden má velké špičaté uši, další zase každé oko jiné barvy, třetí sice nemá nic zvláštního na první pohled, ale na způsobu, kterým se pohybuje a vyjadřuje je cosi zvláštního, co přitahuje pozornost.

"Tady se ti bude líbit a budeš tu šťastná," otočí se Krysysel k Míje a z jeho slov je cítit rozkaz. "A jestli ne, postarám se, abys přestala být nešťastná a uložím si ta tvá nádherná kukadla támhle," ukáže k nádobě plné očí.

Pak se otočí k Chesusovi. "Vezmi si, pro co sis přišel a zmiz. Tohle je určeno pro vybrané. Ne, že by se sem makáč z ulice nemohl vypracovat. Já se kariérnímu postupu nebráním. Ale ten je za odměnu ... a ty už sis svou prajs vybral v podobě čepele. Tak šup šup, ber a zmiz, než si to rozmyslím."
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Míja
Příspěvky: 129
Registrován: 19. 6. 2021, 12:59

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Míja »

Je mi zle. Je mi zle z toho místa, kde jsem se ocitla a ještě víc z té sbírky. Co to sakra je? Je každý člověk bez dohledu CMWGE takto ze své podstaty nenasytný nebo má Krysysel nějakou duševní poruchu? A teď se po mne chce, abych plnila úkoly jeho a ne už CMWGE.

Jeden můj zaměstnavatel se zbláznil časem, tento je blázen už od začátku....

Varovně se podívám na Chesuse, ať ho ani nenapadne dělat nějaké hrdinské zběsilosti, které by ve Vejru skončily tak maximálně ztrátou života, zatímco tady by skončily ... no ztrátou života. Naznačím, ať se minimálně prozatím spakuje.

Oči mi těkají po prostorách, nevím co si mám myslet ani o té místnosti, ani o tom vybavení, už vůbec ne o lidech a co je zač ta holka, co na ni tak zíral Chesus, taky netuším. Jsem si ale jistá, že na to přijdu, jestli mne něco naučila práce pro CMWGE, tak je to to, že když se hodně snažím, dokážu skoro cokoli. Potřebuju ale čas. Vlastně tohle je celkem dobré místo na zjištění informací o LoQods a Ohmech, možná i o vnějším plášti a proč je dole horko. Jen si musím dát pozor ať mé oči neskončí ve flašce. Vybavím si znovu ty zbytky očních nervů a svalů, které těm konzervovaným očím visely z druhé strany než je duhovka a mimoděk se otřesu.

Krysysel si myslí, že jsem pitomá, tak ať si to myslí dál, v jeho očích budu dokonale šťastná a pitomá!

"Jsem ta nejšťastnější bytost pod sluncem!" zahlásím "Tohle místo vypadá tak bytelně a je tak kvalitně zabezpečeno, že věřím, že tu jsme v bezpečí i před tím menším šílenstvím CMWGE, které ...eeee... se jistě samo vyléčí dřív, než CMWGE napadne to tady ... srovnat se zemí!"

"Děkuji pane Krysysle za tak úžasný nový domov!"

Ukloním se a na obličeji smíchám široký úsměv a nábožnou úctu ... nebo se o to aspoň pokusím.

"Už už běžím se vám odvděčit a bavit vaše hosty!" velmi svižně odběhnu mezi ně.

Povídám si s různými hosty, poslouchám jejich vyprávění, nosím jim pití, obsluhuju je, dávám si ale sakra dobrý pozor, abych ani náznakem neudělala něco, co by se dalo považovat za nějaký náznak flirtování. Mám spíš stále takový lehce poraněný, otřesený výraz, který doufám nebude probouzet žádné sexuální choutky, naopak bude triggerovat rytířské chování. Snažím se v každém člověku zasít obavy a probudit touhu po znalostech o jiných částech HoGlo a hlavně po tom, co se vně HoGlo. Současně sbírám informace o které se se mnou někdo z nich podělí, protože nebudou chtít vypadat jako omezenci, když já jim budu zajímavě povídat o MiDexu a CMWGE. Samozřejmě v přítomnosti Krysysla se přepínám v roztomilou slaďoučkou mrkací panenku.

Chci pomocí šikovné manipulace tahat z lidí informace a současně probouzet znepokojení nad současným stavem HoGlo a zejména LoQods. Je tu nějaké tajemství, chci, aby je také zajímalo. Dovednost: Takový úkol jsem ještě nedostala, ale jasně, že to zkusím 2, Vůle 4.
Zamčeno

Zpět na „[Chuubo] {PbP} CyberMarvellous WishGrantingEngine“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti