Čechy v době knížecí

Diskuze o věcech více či méně historických. "Porazí rytíř samuraje?" "Přesekne katana ocel?", ale i "Církevní úpadek".

Moderátor: Faskal

Uživatelský avatar
Paul
Příspěvky: 1371
Registrován: 31. 8. 2017, 11:19
Kontaktovat uživatele:

Čechy v době knížecí

Příspěvek od Paul »

Zatím jsme tady takové téma neměli a Ilgir mě celkem inspiroval k jeho vytvoření.

Zabral bych si tento první příspěvek zatím jako placeholder, kdyby se téma nějak rozrostlo.
Slovanologie 25. 5.

Wunder warten bis zuletzt.
Uživatelský avatar
Paul
Příspěvky: 1371
Registrován: 31. 8. 2017, 11:19
Kontaktovat uživatele:

Re: Čechy v době knížecí

Příspěvek od Paul »

ilgir píše: 5. 1. 2020, 20:45 Ale asi proto mi v článku chybí jasnější důraz na saské vs. bavorské směřování, což bylo hlavním důvodem sporu.
Jak píši jinde, článku chybí hloubka.

Každopádně, k tématu.

Politická křižovatka, která se před Přemyslovci ve dvacátých a třicátých rozprostírala, je téma jistě hodné naší pozornosti. Mnoho nám může povědět o motivech vraždy, nicméně já jsem z něj poněkud zmatený.

Obě kněžny pocházely z oblasti oněch polabských Slovanů, na které si Říše po celá desetiletí "dovolovala". Drahomířinu rodinu postihl zvláště tažení roku 929, předehra k tažení do Čech, po kterém Václav začal platit tribut. Její neteř (asi, příbuzenské vazby odhadujeme na základě generačního rozdílu a způsobu dědění vlády) nakonec po něm skončila jako milenka Oty I. Asi se ale měli rádi, Ota se kvůli ní naučil slovansky. To ovšem nic nezměnilo na tom, že se její bratr (té milenky, ne Drahomíry) stal knížetem z vůle Jindřicha a řekl bych, že mu v mnohém podléhal. V Srbsku byla situace sice odlišná, nicméně Srbové asi Němce moc neměli rádi.

Logicky by obě kněžny měly volit politiku, která by bránila české zájmy před saským ohrožením... kterou by logicky měla představovat orientace na Bavorsko, politického "soupeře" Saska. Ono soupeření tam nebylo nějakou otevřenou válkou (ne ve dvacátých letech), ale přechod Přemyslovců z jednoho tábora do druhého by mohl zamíchat kartami.

Otázkou je, zda vnímaly obě Arnulfa jako druhého Jindřicha, nebo jako jeho oponenta, který je na chvíli ochrání a potom se proti nim obrátí (nebo ony proti němu). Nemyslím, že by pro ně byl nějakým princem na bílém koni, který je zachrání před saským živlem.

Ludmila se postavila nejspíš za ideu podporovat Bavory. Uchýlila se na Tetín, okolo nějž procházela stezka do Bavorska. Nebála se tedy vraždy (jinak by utekla hned), ale nechávala si zadní vrátka, pokud by se něco pokazilo. Tam ji pak zastihla vražda.

Bavoři na ni nijak neodpověděli, takže si myslím, že pro ně nebyla nějak důležitá (nebo se báli Jindřicha, který je mohl potrestat za zásah proti jeho spojenci. Ale to moc teoretizuju). Zároveň se ale nebála uchýlit do Bavorska, což mě vede k myšlence, že to ona byla ta probavorská. Legendy se shodují, že měla na Václava nezanedbatelný vliv, takže on mohl pokračovat v její politické představě a dovést ji do konce. Potom by byla pochopitelná výprava z roku 929. Jejím cílem by bylo přistřihnout Václavovi křidýlka a donutit ho platit.

Drahomíra by mohla být pro orientaci na Sasko, jenže mi nesedí, že by se chtěla kamarádit s Jindřichem, který onehdá přišel do jejího domova s ohněm a mečem. Buď jí tedy nevadilo toto spojenectví, nebo zastávala jiný postoj. Podle Boleslavova chování by se dalo usuzovat, že měla v plánu hrát "na Čechy" a jít cestou posilování pozice rodu v české kotlině.

Nicméně: Ludmila zažila, nebo jí bylo zprostředkováno, docela dost kopanců od okolí. Ať už to byl útlak ze strany Říše (ono proslavené vyvraždění Srbů, které ale bylo... no, nebylo to takové to vyvraždění Srbů, jak je někdy módní si představovat), nebo ze strany Velké Moravy. Potom mi přijde zvláštní, že by se fixovala na Bavorsko, jako na dalšího hráče, který by jí mohl kopnout. :think:
Zaujal mě docela detailní popis finálního souboje vč. dialogu. Dosud jsem si myslel, že Václav šel do kostela ozbrojen, ne že Boleslava odzbrojil holýma rukama. Takže Paule, je tvůj text z kategorie "víme", "domníváme se", nebo "fantasy"?
Fantasy to rozhodně nění.

Kristián a Vavřinec mají společné rysy (ostatní legendy podobně, ale tito dva mají největší vliv kvůli vzdálenosti), takže musela existovat ještě jedna legenda, která se za staletí ztratila. V této legendě X by pak měla být popsána vražda nejpřesněji, protože vznikla do několika málo desítek let po události. K ní se dá dostat srovnáním legend. Výsledek je popsán v článku.

Argumentaci mohu dále rozvést, byl-li by zájem.

Jo a přišel na to Třeštík, ne já. :wink:

Teda myslím. Možná to nebyl on, ale někdo před ním, nicméně to mám od něj.
Slovanologie 25. 5.

Wunder warten bis zuletzt.
Odpovědět

Zpět na „Historie“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 hostů