Středověká vesnice

Diskuze o věcech více či méně historických. "Porazí rytíř samuraje?" "Přesekne katana ocel?", ale i "Církevní úpadek".

Moderátor: Faskal

Odpovědět
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Středověká vesnice

Příspěvek od Argonantus »

Tak ono je právě otázka, co nazveme stolem.
Konstrukčně se od lavice lišit nemusí vlastně vůbec.

Dokonce by mne moc nepřekvapily ani lavicové stoly, se dvěma nohama uprostřed. Není důvod předpokládat, že stůl musí mít odjakživa a vždy čtyři nohy v rozích - když děláš tesařskou konstrukci bez hřebíků, je lavicový stůl paradoxně pevnější, snadnější a lépe se za něj zaleze na lavici, protože nohy nepřekáží. A pokud je dlouhý a hubený, pak se za něj vejde víc maníků.

Skauti to ostatně takto řešili nejčastěji. Lavice, pulty, dlouhé stoly, docela často taky venku nebo pod nějakým přístřeškem. Samozřejmě se spoustou hřebíků. To by ve středověku nahradila tesařská konstrukce s dlaby a kolíčky (která je mimochodem pevnější a trvalejší).

Trvalý veliký stůl pro hodně lidí v našem smyslu, možná i jinak svérázně upravený (kulatý stůl krále Artuše, mám dojem, že 12. století), je samozřejmě vhodný do reprezentativní síně v hradu, a pokud k němu někdo vůbec smí, je to už samo o sobě jisté uznání významu - nebo odměna.
Zbohatlý měšťan si takovou vychytávku v menším mohl pořídit taky - ono měšťanstvo zřejmě trvale poklusávalo za panstvem.
A sedlák na velikém gruntu zřejmě to samé.
Uživatelský avatar
Eleshar_Vermillion
černá eminence
Příspěvky: 18507
Registrován: 18. 6. 2003, 21:31
Bydliště: Praha

Re: Středověká vesnice

Příspěvek od Eleshar_Vermillion »

Pro mě za mě může být stůl třeba velký, jakž takž zarovnaný pařez. Pokud si kolem něj teda někdo postaví dům a považuje to za praktické.
Ne croyez pas que les antisémites se méprennent tout à fait sur l'absurdité de ses réponses. Ils savent que leurs discours sont légers, contestables ; mais ils s'en amusent, c'est leur adversaire qui a le devoir d'user sérieusement des mots puisqu'il croit aux mots ; eux, ils ont le droit de jouer. Ils aiment même à jouer avec le discours car, en donnant des raisons bouffonnes, ils jettent le discrédit sur le sérieux de leur interlocuteur ; ils sont de mauvaise foi avec délices, car il s'agit pour eux, non pas de persuader par de bons arguments, mais d'intimider ou de désorienter. Si vous les pressez trop vivement, ils se ferment, ils vous signifient d'un mot superbe que le temps d'argumenter est passé.
Odpovědět

Zpět na „Historie“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 hosti