[HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Zdejší PbP hraní RPG ve hře Chuubo.

Moderátor: MarkyParky

Zamčeno
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

[HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Hope and Glory »

Kniha 1 - Život v MiDeksu
Obrázek
Pastoral


Aktuální Kapitola: 02 / XP: 17
Odehraných žánrovek: 8
Zbývající HG Vůle: 4 (a 4 v otevřeném intentu)

Žánrové akce:
Obrázek Sdílená akce
Obrázek Sdílená reakce
Obrázek Střípek života

Žánrové pravidlo:
Pokud zahraješ jednu z žánrových akcí, ale při tom se ti nepodaří se s někým spojit/sdílet/navázat kontakt, tak získáš nebo se ti zvýší Potíž Obrázek Izolace.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Hope and Glory »

"Už využívám vešekrý hardware, co v HoGlo je," odpoví SíEm na otázku o rozšíření.

... téhož dne, v podvečer, kdy se lidé stahují do zábavních podniků ...

Míja proklouzne mezi herními automaty plnými děcek i mládeže, kolem sekce full motion simulátorů do zadní části herny, kde jsou hry pro rozšířenou realitu. Tam je nejméně narváno. Ne, že by snad o ně nebyl zájem, ale potřebují nejvíc prostoru, a tak jsou hráči víc rozptýlení.

Najít Mini Space Golf Forever je snadné, trochu horší je to se zmiňovanou dráhou číslo 19. Teprve když se na ní Míja zeptá roboasistenta, který půjčuje míčky a hole, dovede ji k závěsu na straně a dráhu ji ukáže.

Hned na první pohled je vidět, jak se dráha liší. Zatímco ostatní dráhy mají dráhy rovné, jen osázené množstvím jednoduchých, jednobarevných překážek (které až rozšířená realita rozhýbe do fascinujících tématických obrazů), dráha číslo 19 má celý povrch od startovního pole až k jamce pokřivený.

Přímo uprostřed je poměrně hluboká díra, za ní dvě další, podobné, ale mnohem menší a teprve za nimi se nachází cílová jamka.

Míja si zkusmo několikrát pinkne ... a zjistí, že když ránu namíří příliš daleko od středu jámy, míček překvapivě získá na rychlosti a vyskakuje z dráhy ven. Když namíří víc ke středu, je naopak zachycen v zákeřné spirále a nakonec sklouzne dovnitř. Jen velmi malý rozsah síly úderu bude tak akorát, aby míček prošel kolem a pokračoval k jamce.

Dráha má také velmi malou startovní plochu, není možné si dát míček třeba stopu od osy dráhy, jako je to na ostatních drahách. Jediné, s čím může Míja pracovat, je rychlost úderu, případně velmi slabě změnit jeho úhel.

Vyzkouší si dalších pár úderů, a dvakrát se jí podaří dostat míček kolem velké jámy - a v tu chvíli ji překvapí, když uvidí, že další dvě malé zakřivené jámy se pohybují. Obě se sunou zprava doleva, každá trochu jinak rychle. Bude to chtít docela dost úderů, než Míja najde tu správnou rychlost a dostane míček až k jamce. Vypadá to na pěkně dlouhý večer.

Jakou Míja použije dovednost, a kolik dá Vůle?
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Hope and Glory »

.... na lanech pod drony ...
Pro cyberninju i vojáka zapomenuté války je slaňování/parkurový sestup denní chleba, takže v pohodě: Překážka 0.

Úmysly:
Chesus: +4 dovednost +2 vůle = 6: Udělá něco, co je fakt hustý, skvělý, udělá dojem.
Corneliu: +3 dovednost +1 vůle +2 pouto = 6: Udělá něco, co je fakt hustý, skvělý, udělá dojem.

PvP:
Corneliu je hustej = Postih -1 pro Chesuse
Chesus zná prostředí = Postih -1 pro Corneliu
Plichta


Chesus a Corneliu se celou dobu vzájemně sledují a jejich nohy se na konci sestupu dotkly země v ten samý okamžik. Jeden na druhého udělali obrovský dojem.

Chesus byl opravdu překvapený, jak dobře si "herec" počíná - vždycky si myslel, že nebezpečné scény se natáčí ve Vejru a na věrohodnosti jim dodává CGI.
Corneliua zase ohromilo, že i celebrita z virtuálního světa si vede tak dobře ve světě skutečném, že se vyrovná válečnému veteránovi.

Navíc jste dělali něco pro vás relativně jednoduchého a běžného, a pokoušíte se u toho sblížit. To je Obrázek Sdílená akce, +1 EXP.
Kdybyste se u toho otevřeli jeden druhému/pustili si nějaké to tajemství, bonusový exp dodám později.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Corneliu Pillat
Příspěvky: 147
Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
Bydliště: replika vládního domu, Upper Floor

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Corneliu Pillat »

"Oukej, parťáku, tohle bylo opravdu přísný.", prolomí nastálé ticho Corneliu a tvář mu zvlní nefalšovaný úsměv, "Respekt. Děláš čest svojí generaci, obnovuje to mojí víru v lidstvo."

V tu chvíli neviděl změkčilého Majdeksana, nebo 'Mravenečka', jak místní obyvatele označoval. Viděl druha, hodného respektu.
Ležérně a hravě, ale přesto mechanicky přesně a plynule zasalutuje a nabídne otevřenou dlaň vzhůru v pokrčené paži - na stále známé 'high five!" trochu nízko. V jeho časech se tak vyjadřoval respekt a bratrství - vzájemné sevření dlaní, sblížní předloktí a poplácání druhou rukou po rameni.

"Nenabízím to každýmu, ale ty, Chesúsi, mi klidně můžeš říkat i kryptem. Velkej Pes. Canis Maior. Ale dneska už asi kryptonymy nejsou potřeba a nikoho netankujou, co? Hehe. Těžký si zvykat."
Corneliu Pillat
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Míja
Příspěvky: 129
Registrován: 19. 6. 2021, 12:59

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Míja »

Chvíli zkouším posílat míček různou rychlostí a lehce měnit směr, přitom mi ale hlavně vrtá hlavou, k čemu může být CMWGE užitečné, když to tam pinknu. Sama přece musí nejlepší směr a rychlost spočítat ve zlomku vteřiny, zatím co já se s tím budu pinožit celé hodiny. Hlavně co to celé může znamenat? Zjišťuje na mě, jak jsou na tom lidé s trpělivostí a šikovností nebo opravdu potřebuje vyřešit problém jak dostat nějaký předmět mezi třemi dírami? Možná obecněji mezi třemi přitažlivými pohybujícími objekty....

Po půl hodině mě to začne štvát. Kdybych nevěděla, že je to důležité, tak bych se na to už dávno vykašlala.

Když znova asi dvacetkrát minu, usoudím, že je nejspíš nemožné to tam pinknout po zemi. Možná by to ale šlo vzduchem. Vydám se za roboasistentem, ve velkém golfu mají trochu jiné hole a stojánky na míčky, to by se mi hodilo taky.

Roboasistent mi ale oznámí, že nic takového nemá. Vrátím se tedy s nepořízenou k dráze, dám tomu ještě pár pokusů a pak to vzdám a jdu se projít po areálu. Hmm, jako stojánek by posloužila sklenička na lihoviny přilepená k zemi žvýkačkou. Respektive plastová sklenička, ty toho vydrží víc. Nejsem ještě dost stará na to, aby mi nalili alkoholický nápoj, poprosím tedy na baru o půl deci limonády. A protože předpokládám, že nějakou skleničku asi časem rozbiju, chci těch limonád rovnou pět. A k tomu dva balíky žvýkaček. S barmanem tam bylo trochu těžké pořízení, ale nakonec mi to dal.

Ještě by to chtělo něco pádnějšího na odpálení a těžší míček, ale to se mi už splašit asi nepodaří. Vrátím se k dráze a začnu odpalovat míček vzduchem z toho provizorního stojánku. Třískání a lety a dopady plastových skleniček brzy upoutají pozornost okolí, míček ale začne dopadat konečně poblíž jamky. Mám radost, že se mi začíná dařit, takže ani nevnímám, jak jsou někteří okolní hráči tím hlukem znechucení a jak dvě holky naopak přišly blíž, aby se podívaly, co to dělám.

Takový úkol jsem nikdy nedostala, ale jasně, že to zkusím, 2 vůle
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Hope and Glory »

Dostat míček do jamky vzduchem, s improvizovaným vybavením, když jsi to nikdy nedělala, to bude těžký: Překážka 1
+2+2-1=3: Udělala jsi dojem na okolí.


Vzduchem je to opravdu mnohem předvídatelnější, takže po nějakých necelých třiceti pokusech se poprvé trefíš. Další trefa přijde po pěti, a pak už se tam trefíš třikrát za sebou.

Obě holky obdivně hvízdnou.

"Zdař, já jsem Viky."
"Já Darja."
"Tohle bylo fakt žravý, dělat si vlastní hru."
"Jak tě to napadlo? Jakože ve Vejru to dělá moding každý, o tom nou daupt, ale i-r-l? To jsem ještě neviděla..."
"Jak jsi na to přišla?"

Co na tenhle výsledek řekne C-MWGE, to se dozvíme až později, teď tu máme dvě obdivovatelky...
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Míja
Příspěvky: 129
Registrován: 19. 6. 2021, 12:59

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Míja »

Začervenám se.

"Ahoj."

"Díky."

"Jmenuju se Míja."

"No, nebyl to úplně jenom můj nápad. Občas pomáhám CMWGE s ... " nechci říkat, že je CMWGE tak ustaraná a nestíhá vždy zajistit vše, co po ní lidé chtějí "... s různým výzkumem."

Holky se začnou vyptávat k čemu tohle může být dobré, nechci vypadat jako trouba, když se na mně tváří tak obdivně. Oči mi padnou znova na ten nápis Mini Space Golf Forever.

"Tady ... " rychle hledám nějaký nápad jak to vysvětlit "zkouší, jestli mohou být lidé užiteční ... přiiii .... řízení! Klidně i řízení kosmických lodí." Konečně mě napadne nějaké aspoň trochu akceptovatelné vysvětlení.

"To víš, kdyby třeba lidi měli cestovat na jinou planetu a ... já nevím ... nějaká menší lodní CMWGE měla ve vesmíru potíže...."

"... tak je potřeba rychlý úsudek a jistá ruka."

Obdiv holek se ještě zvýší a začnou se vyptávat na lety do vesmíru. Což mě začne trochu děsit. Radši otázky utnu.

"Nezahrajeme si ještě něco?" Nadhodím. "Jen musím ještě odeslat výsledek. Momentík." Připojím se rychle přes káblík k tabletu a CMWGE oznámím, že mám splněno.

Pak s holkama jdeme k roboasistentovi, golf se mi hrát už nechce, ale zrovna je volný závod na koních. Dostaneme helmy a bičíky a vyšvihneme se z žíněnky na zemi do sedla figurín. Roboasistent ještě vysvětlí, jak držet ty pásky, co vedou jim k puse, stát v těch stupátkách pod sedlem, řídit a popohánět koně. Pak odstartujeme. Figurína pode mnou se začně zběsile vlnit a komíhat. Vítr nám sviští ve vlasech, při první překážce se figurína tak prudce zdvihla nahoru a pak dolů, že jsem málem skončila až na žíněnce. Po pár překážkách získám jistotu, dloubu koně patama do boků a švihám bičíkem po zadku, čímž se komíhání figuríny ještě zrychluje a krajina kolem rychleji ubíhá. By mě zajímalo, jestli koně opravdu někdy žili a jestli byli podobní těmto figurínám. Museli mít strašně pevnou kůži, že je to švihání bičíkem nebolelo, ale právě motivovalo zrychlit. Cílem proběhnu těsně první totálně vytřepaná, zadýchaná a unavená. Seskočím celá rozzářená na žíněnku.

"Usychám, stavíme se pro nějaké pití?" Holky jsou milé a vtipné, ještě bych s nimi ráda chvíli pokecala.
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Hope and Glory »

"Tvojí fantazii bych chtěla mít," rozesměje se na celé kolo Viki, "lidé užiteční při řízení kosmických lodí. To by musel ten CMWGE být hodně malý, aby na takovou věc neměl výpočetní kapacitu."

"Jasně že je malá, je přeci na kosmické lodi, ty nemohou být moc velké," zastane se Míji Darja, a pak už spustí ta kanonáda otázek, kterou Míja nakonec utne návrhem další hry.

Po dostizích už se dívky ke komentářům předchozí aktivity nevrátí, místo toho začnou probírat události posledních dní. Darja odněkud vytáhne placatku, a donesené limonády trochu dochutí. A Viki se po dvou skleničkách rozmluví.

Trápí jí, že už dva týdny neměla virtuální ani reálné rande ... a Míjině pozornosti neunikne, že hlavní důvod znepokojení ani tak není to, že by postrádala pozornost kluků svého věku, jako že jí přijde, že C-MWGE zapomněl jí ho obstarat. A ona přeci jeho pozornost potřebuje....

Všimne si toho i Darja, a začne si Viki dobírat, že to určitě není náhoda, když o CMWGE Viki mluví v mužském rodě a rozhovor se stočí k tomu, jakého kdo pro CMWGE používá avatara.

Čas příjemně plyne, dobrá nálada stoupá, a když je roboautomat přijde taktně upozornit, že by udělali lépe pro své tělesné i duševní zdraví, kdyby se odebraly domu, Dajra se o otočí na Míju.

"Jsi skvělá, trochu jiná než kohokoliv, koho znám, ale baví mě to. Co kdybychom se ještě viděly? A myslím ... doopravdy, ne ve vejru ..."

Hráli jste hry, povídali si, skamarádily se. Obrázek Sdílená akce.


.... druhý den ráno ....

Míja vstane a pustí si terminál. Trochu jí po včerejšku bolí hlava - a Míja si domyslí, že ta věc, co Darja přidávala do pití, byl nepochybně nějaký alkohol. Proto se nepřipojuje napřímo a jen letmo prohlédne textové souhrny.

C-MWGE to okamžitě zaregistruje a hned na začátek seznamu podstrčí krátkou zprávu.
Děkuji za rychlost, s jakou jsi poskytla výsledek, obávám se ovšem, že pro tebou navržené řešení nemám k dispozici potřebnou technologii. Ostatně, kdyby taková technologie existovala, nebylo by mne potřeba. Nemysli si ovšem, že jsi svou práci dělala zbytečně, přímo naopak. Právě to, že jsi sáhla po tak neortodoxním řešení je potvrzením faktu, že neexistuje žádné jednodušší řešení, než poměrně komplikovaný odpal, které jsem již vypočetla s pomocí sideframu pro vaření a zásobování restaurací ve chvílích, kdy jejich kapacita nebyla potřeba k nasycení populace. Ušetřila jsi mi mnoho zbytečných výpočtů a ověřování.
O několik hodin později zasáhne MajDex zemětřesení.

Máme odehráno 8 žánrových akcí = konec první kapitoly. J35U5 má v rukávku ještě drobnou dohrávku rozhovoru s Corem, pak uděláme management konce kapitoly a začneme další.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
J35U5xMachina
Příspěvky: 137
Registrován: 12. 7. 2021, 18:51

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od J35U5xMachina »

... pod lany a drony ...

"Hustokrutopřísný," souhlasím a nadšeně se zubím, "plně nejvíc EPIC! A c00l závěr, btw..."

Vlastně se ani nestihnu dostat do oslavného hypu, protože mě Corneliu zarazí podivně zvednutou dlaní. Moc nízko na high five!, co to... Nakonec do ní nejistě pomalu plácnu. Chytí mě za ruku a poplácá po rameni - žeby dobové podání rukou? :eyecrazy: <3
Vzpamatuju se právě včas, abych se otočil do kamery dronu, než gesto odezní, a udělal prsty Véčko na naše první společné selfíčko. #Dobřemy

Pak přeci jen přestanu na chvíli - chviličku - blbnout, protože i když se "Corny" tváří uvolněně, zní že nabízí poměrně vážně myšlenou věc. Ten má tu roli fakt zmáknutou! Pokývu hlavou, jakože *R*E*S*P*E*K*T*.

"Díky, vážím si toho <>..."
+Klíčová slova: <Velkej Pes> + <Canis Maior>
+Vytvářím c001 možnosti oslovení. /Požadovaná úroveň parametru coo1= 136 %
+Návrhy:
++<Velkej Pse>
++<Maiore>
++ <Hafane>
++ <Rafane>
++ <Maxi>
++<m.Fíku>
--Pozor: Ochranné protokoly aktivovány. Přehnaná úroveň přátelského dobírání. Dosud nedosažen potřebný level: <Přátelství>. Hrozba ztráty statusu: <Respekt>

"...<SíeM>," dokončím po té, co mi hlavou prolétlo několik možností. Být to někdo mladší nebo koho míň... tenhle feeling je asi opravdu ten ¡real! respekt, co? ... tak neváhám, ale na tomhle "Velkým Pesanovi" je něco zvláštně... Hustýho.
"C00l, ne? Canis Maior má stejný první iniciály jako CMWGE, to byste mohli použít! Jinak krypto bylo něco jako nick? Páč ty... v dnešní době, he-he... používáme pořád. Teda hlavně ve Vejru, že jo, ale odtud jeden stejně zná většinu lidí... vždyť to znáš. Teda vlastně neznáš, vlastně, že jo - hehe - ty to jako neznáš... Každopádně, já se taky jmenuju normálně."
Zahořím touhou také mu něco svěřit.
" V CMWGE databázi mám po narození uvedeno <Cheesus Gonzales>, ale skoro všichni mě znají jako J35U5e. Myslím, že CMWGE mi tak taky začalo říkat - asi jsem si to někdy přál. A btw hodně lidí to vyslovuje jako 'Džízis', 'Chesus' nebo 'Jesus', ale málokdo mě zná opravdu správě jako 'Čízse'. Takový moje krypto. Akorát teď nevím, jestli je krypto J35U5 nebo Cheesus..."
Zarazím se.
"S.R.Y. že tak melu a začínám filozofovat. Zapomínám, že nejedu pro mis fans. Asi mi z té přestávky na Vejru začíná hrabat. Tohle nesmím MemeSis dovolit. Myslím dostat se mi do hlavy. Víš, to nesmíš nikdy nepříteli dovolit, aby ti memnul heatshot, rozumíš?" začnu dávat vážně míněnou bojovou radu profesionálnímu vojákovi, "Navíc jsem rozhozený z toho balíčku, co jsem dostal..."
Zarazím se. Až takhle jsem se mu svěřit nechtěl! :doh:
Zkusím to napravit jak nejlíp umím...
"Hele, :idea: . Co takhle jednu prastarou mem-vykopávku jen na tvoji počest? D'Rone, úzkoprofilový zvuk hlavně na nás, ať okolí moc nedráždíme, ale zase hezky volume doprava..."
Dronu se vysunou směrové reproduktory, takže zatímco okolí slyší hudbu jen slabě, nás zaplaví hlasitá hudba.
Začnu se tanečním krokem přesouvat k našemu cíli a neváhám vrhat spokojené úsměvy po okolí, zatím co štěkám refrén a pomrkávám na svého nového frienda.

"WHO?! WHO-WHO-WHO WHO!?!"

<cink>BONUS: doplňuju Corneliovu Obrázek Sdílenou akci o odhalení své slabiny = MemeSis. A možná jsem polechtal i tu jeho? :wink:
Naposledy upravil(a) J35U5xMachina dne 4. 8. 2021, 22:59, celkem upraveno 2 x.
Chesus
Deník
Obrázek
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Hope and Glory »

Konec kapitoly.

Celkem jste získali 11 EXPů. 8 z nich dělím mezi vás (každý získává 2 žolíkové XP), 3 převádím do další kapitoly.

Prosím, učiňte následující:
- umístěte žolíkové EPXy (včetně těch za Emoce, pokud jste tak doposud neudělali) do svých Cest
- projděte si své Cesty, zdali se v nich nenachází něco, co jste splnili a předtím jste si toho nevšimli. Mějte při tom na paměti, že někdy vám může se splněním kroku na cestě pomoct i odehrávka někoho jiného - třeba HG nebo spoluhráče.
- obnovte si Vůli na 8
- pokud máte povrchové Zranění a nemáte ho úplně čerstvé, můžete si ho odstranit.
- pokud máte Potíž, a nemáte ji úplně čerstvě a něco jste podle ní zahráli, můžete si ji snížit (odstranit, pokud tím klesne na 0).
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Hope and Glory »

Kapitola II. - Otřesený MiDeks

Zemětřesení bylo krátké a nebylo příliš silné, ale obyvatelé MiDeksu na něj vůbec nebyli připraveni. Panika, zbrklost a nezkušenost záchranářů tak v prvních hodinách po něm napáchala víc škody, než otřesy samotné.

Jediná budova se nezřítila, jediný most nespadl, jediná konstrukce se nerozpadla. Výtahy a eskalátory zůstaly v provozu, dávní konstruktéři MiDeksu odvedli svou práci dobře. Přesto měli úklidoví boti v následujících dnech víc práce, než dokázali zvládnout, neboť zemětřesení zvládlo povalit a často i rozbít mnoho věcí, které nebyly připoutané, když udeřilo.

Zejména se to týkalo těch částí MiDeksu, u kterých nebyl nikdo, kdo by si přál jejich uklizení. Tam to vypadá, že úklid bude trvat týdny. Jako by plnění lidských přání mělo vyšší prioritu, než úklid zapadlých rohů, průchodů. A že těch lidských přání bylo požehnaně, zejména ve Vejru, do kterého se velké množství lidí vydalo zapomenout na prožité tramua, přebít nepříjemnou připomínku vlastní malosti drobnými radostmi a splněnými přáníčky.

A i když se život velmi, velmi pomalu vracel do svých kolejí, ulice najednou byly mnohem řidší a lidé ještě ustaranější. Důvodem ale nebylo jen trauma nebo únik do Vejru. Zemětřesení přineslo do chování lidí jednu novou zkušenost, mnohými dosud nepoznanou. Někteří lidé se začali starat jeden o druhého.

Jak se v MiDeksu po zemětřesení žije Míje, Maxovi, Cheesusovi a Cornelieu?

EDIT: Prosím, využijte tuto kapitolu - mimo jiné - také ke vzájemnému seznámení.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Max Richter
Příspěvky: 125
Registrován: 14. 6. 2021, 12:06

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Max Richter »

... spodní patra MiDeks, krátce po zemětřesení ...

Dívka v zelených šatech spěchá po hlavní třídě. Roztěkaně se rozhlíží po výlohách a reklamních plochách, váhá, kam pokračovat. Na první větší křižovatce se zastaví a dlouho si prohlíží možné směry. Nakonec vyrazí na dlouhou lávku, nešťastně přímo do skupiny protichůdně kráčejících lidí. Následuje několik strkanců, rozpačitých úsměvů a omluv. Dívka se osmělí a využije situace, aby se zeptala na cestu. To je pro mě poslední kapka.

Je mi jasná už dobrou půlhodinu, co jí jsem v patách. Chvíli jsem pochyboval, ale s každým dalším metrem v ulicích jsem si jistější, že je tady poprvé. A že sem teda nepatří. Poslední chybu udělala právě teď a já můžu zakročit. Pohladím pod kabátem zbraň, je pořád na svém místě. Až do příhody s Linem jsem to nikdy nedělal, zajímavé. Zrychlím krok a po chvíli už běžím. Dívka je i v chůzi celkem svižná a vzdaluje se mi přes most někam ke shluku menších uliček.

Doběhnu až na roh, za kterým mi zmizela, a zůstanu stát jako opařený. Před sebou mám údržbářskou odbočku, ve které na mě už zase čeká proražený průchod, pořád ještě nedbale přelepený policejní páskou. Dívka nikde a já už tu jsem potřetí v tak krátké době. Tohle už fakt není náhoda. Tohle se mi prostě děje naschvál... Jasně, že chci pokračovat k šachtě a spustit se za ní dolů, je mi jasné, že utekla právě tam. Ale vzpomenu si na tu šílenou noc před pár dny a... a nevím, no.

... to stejné místo, pár dní zpět ...

Koukám do otevřeného průduchu, který kryje jen trapná policejní páska. Nechápu, že to nikdo nezapečetil pořádně. Asi si to nikdo nepřál, jinak si to nedokážu vysvětlit. Rozhlédnu se kolem. I uprostřed noci na mě míří tisíce světel, ale většina lidí spí a nikdo mi teď nevěnuje sebemenší pozornost. Stačí pokračovat dál. Pistole pod kabátem mě pálí. Má chuť, abych se s ní spustil tam dolů, našel toho hajzla a vyřídil mu pozdrav od chudáka Lina. Temné ústí šachty mi teď připomíná díru v jeho zátylku, ze které se nezastavitelně valila krev, zatímco jsem se já blbec choulil v koutě. Vztek mi tepe ve spáncích, ale prudká podivná bolest, která mi projede zátylkem, mě fakt zaskočí.

Až teď si uvědomím, že mi do uší doslova řve kombinace hned několika skladeb najednou. Ohlušující směska nechtěného mashupu mi tlačí na bubínky, mozek a asi i páteř, jak nechutně hlasité to je. Okamžitě stáhnu hlasitost o devadesát procent dolů a zkusím jednou myšlenkou vypnout i všechny přehrávače. Kravál se uklidní a tlak v hlavě povolí. Hudba ale přesto pokračuje dál a hned poznám, že se zasekla na dvou skladbách.

První z nich je šílená slaďárna, odrhovačka, kteoru bych si dobrovolně nepustil ani k zeleninovýmu salátu. A ta se zasekla doslova, pořád dokolečka mi hraje jen přiblblý sladkobolný refrén, ze kterého mi tečou nervy:

...
She's like the wind
Just a fool
She's like the wind
...


Sakra práce, tohle je fakt peklo. Druhá skladba jede taky v nějaké smyčce, ale zní mi mnohem příjemněji. Už zase jednou tradiční housle, táhlá melodie a uklidňující hlas:

...
Wind in the wires
It's the sigh of wild electricity
I'm on the edge of a cliff
Surpassing
Comfort and security
...


Jasně, autor zpívá o přírodě a jejím souboji s urbanizací. Dává to smysl, je to skladba někdy z přelomu dvacátého a jednadvacátého století, kdy takovéhhle texty ještě dávaly asi větší smysl. Ale nějak se nemůžu zbavit pocitu, že ta druhá otravná smyčka naschvál dosazuje za vítr v textu nějakou "onu", "ji"... někoho konkrétního. A že ta hrana útesu je někde tady, fyzicky a blízko.

Zakloním hlavu a rozhlédnu se. O pár pater nade mnou končí souvislá oblast střech, na otevřeném prostoru je několik plácků, zahrad a parků. A v jednom jsou i umělé skály s vodopádem...

Nevím proč, ale nechám šachtu i Linovu pomstu najednou být a rozběhnu se k nejbližším výtahům. Něco mě táhne pryč, nahoru. A i když to nedává vůbec žádný smysl, uvědomuju si, že mě pryč táhne ta stará sentimentální skladba.

...
But here comes a gale
A crippling anger
Sea birds are blown
Into the rocks
Grace is lost to thunder
...


Blíží se bouřka. V Majdexu nikdy žádná není, ale já vím, že blíží A že to odnesou ptáci, nebo někdo jiný v těch drátech. Sakra, výtah se strašně vleče. Praštím pěstí do ovládacího panelu a dokonce si přeju, aby zabral a zrychlil, ale kde nic, tu nic. Refrém mi rozpumpuje krev.

...
Thunder
Pressure
Getting
Lower
...


No jo, někdo je pod tlakem a spadne. Ale kdo, odkud a proč?

...
But see her waters break
Rain falling to the sea
Into a granite wave
...


Že by to mělo něco společného s tím jezírkem v parku? Rozrazím dveře výtahu a vyběhnu ven. Běžím přímo k vodě, co mi nohy dovolí. Velmi slabě v pozadí slyším zurčení vody a hlasy lidí v ulicích pode mnou. Ale jinak nic konkrétního. Na lavičkách prázdno, v trávě nikdo, umělá skála opuštěná. Do hajzlu, co se to děje? Proč tu vůbec sem? No tak!

...
This wild electricity
Made static by industry
Like a bird in an aviary
Singing to the sky
Just singing to be free
...


No jistě, sakra! Nahoře!

Vyškrábu se na skálu, rukou si zacloním oči a zaostřím mezi domy. Kus nade mnou zahlédnu nějaké děcko balancující na drátu. Do háje, vždyť je to nějaká holka!

"Spadneš!" zavolám na ni, ale můj křik zanikne v sršení elektřiny a miliónu jisker, které se ke mně zeshora snesou. Před očima vidím jen mžitky a marně se snažím rozpoznat, co se tu vlastně děje. Když se konečně rozkoukám, stoupají kolem mě opravárenské drony nahoru, k nezvykle tmavé siluetě vyšších pater. Holka nikde. Padnu na kolena do trávy a strčím bolavou a zmatenou hlavu pod vodu...

Řekl bych, že jde o Obrázek Střípek života. Max zažil silnou reakci na to, co viděl a určitě si to s sebou odnese. Zažil to sám, takže mu zvýší potíž Obrázek Izolace na 2.

ObrázekObrázek Jsi zmatený ohledně toho, kdo jsi a kde jsi.


... spodní patra MiDeks, krátce po zemětřesení ...

Zatřesu hlavou a vyženu neklidné vzpomínky. Šachta přede mnou pořád čeká, jako by tu snad pro mě byla fakt nachystaná. Ale stejně jako posledně ji nechám být. Gé by mě nepochválila, ale je načase si přiznat, že mi asi hráblo. Prvně to byla Infra Red a Linova pátračka, pak Shot In The Back Of The Head a kulka, co jeho snaživost náhle ukončila. A o pár dní později Wind in the Wire, která mě zatáhla až k té holce. Která měla spadnout... a nespadla.

Ne, tohle se mi vážně nezdá. Na prognostiku nemá hodnost ani major, natož já. Ale tohle všechno nemůže být prostě náhoda. Musí... a nemůže. Jestli zjistím, co je zač ta holka na drátu, budu třeba pak stejně schopný najít i toho střelce. Do hajzlu, tohle zní hodně šíleně, ale můžu snad dělat něco jiného?

Čekám, co na tohle říká Gé. Ta mlčí. A můj přehrávač? Death Is The Road To Awe beru jako znamení, že jsem se rozhodl správně.

Nechám zbytek služby svému osudu a zamířím si to na přímo stanici. Potřebuju se dostat k záznamům z té šílené noci. Někde poblíž musí být kamera, ze které zjistím víc. A všichni teď mají spíš plné ruce práce s následky těch otřesů, než aby mi v tom nějak bránili.

HG, hlásím Úmysl 'Zjistit totožnost dívky na kabelech'. Používám Dovednost 'Ruka zákona' dávám do toho 4 Vůle. Nejspíš se tu nějak projeví Osud 'Osamělý vlk', ale nevím přesně jak.

EDIT: ObrázekObrázek Max zápasil se ztrátou kontroly a sebevědomí a rozhodl se proto nepřirozeně nechat být podezřelou a řešit místo toho své vlastní problémy.
Naposledy upravil(a) Max Richter dne 7. 8. 2021, 20:17, celkem upraveno 1 x.
Max Richter
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Hope and Glory »

To, že jsi ohňostroj nas MiDeksem viděl sám a nemáš se s kým podělit, prohloubil tvou Potíž.

Izolace 2. Obrázek Stále se všem vzdaluješ.
Někdy si myslíš, že tě lidi nechápou.
Jako kdybys tu nebyl. Jako kdybys nic neznamenal. Jako kdybys byl duch.

Najít jako Ruka zákona identitu neznáme dívky,obzvlášť pokud všichni ostatní mají práxe dost a nebudou se ptát proč, je Pohoda.
+1+4=5 Provedl jsi něco, co udělalo tvůj život lepším.

Zatím ale Intent necháme otevřený, zjistit identitu přeci jen chvíli potrvá.


Už když Maxovi naskočí při vstupu do stanice v playlistu hodně starý kousek, ví, že ho nikdo nebude v jeho záměru rušit.


I'm the invisible man,
I'm the invisible man,
Incredible how you can,
See right through me,


A opravdu, jak Max prochází stanicí, ostatní Pořádkové mu nevěnují příliš pozornosti. V poslední době v MiDeksu poněkud vzrostla drobná kriminalita, i když není úplně jasné, zda za to mohou stále drzejší návštěvy z LoQods nebo fakt, že C-MWGE čím dál častěji selhává v plnění stále rostoucího počtu přání. Takže všichni mají spoustu práce.

Max dojde až k terminálu se záznamy sledovací systémů města. Je to jeden z mála, který není přístupný skrze Vejr. Přestože část záznamů má hloubku díky použití lidarů, radarů a dalších senzorů, a obyvatelé díky hlášení polohy a času z wereables zanechávají 4d stopu, drtivé většina výpočtů sledovacích systémů vycházím z všudypřítomných kamer.

A ty zaznamenávají jen 2d obraz měnící se v čase.

Max za sebou zavře dveře, nandá si náramek ovládací rukavice a už se chystá uvelebit do pracovního křesla, když playlist přeskočí.


Hello, hello, baby
You called, I can't hear a thing
I have got no-no-no ser-ser-service
In the club, you see, see
Wha-wha-what did you say?
Oh, you're bre-bre-aking up on me
Sorry, I cannot hear you
I'm k-k-inda busy
K-k-kinda busy
K-kinda busy
Sorry, I can-can-cannot hear you
I'm kinda busy


Písničku navíc měl celkem naposlouchanou a věděl, že v prvním what did you say je naaranžované malé zadrhnutí... Jenže tentokrát se skladba zadrhla na mnohem více místech, i tam, kde se to hudebně nehodilo.

Když zapínal terminál, už věděl, že to nebude mít snadné. Nápis "Nedostatek systémových prostředků, výpočetní kapacity zapůjčeny potřebám C-MWGE", který se objevil hned, ho nepřekvapil. Uvědomil si, že místo pouhého přehřátí záznamu a strojové identifikace, bude muset neznámou dívku najít pomocí klasické policejní práce. A možná trochu s pomocí naslouchání svému přehrávači.

Jiní by z takové překážky byli prostě otrávení, a pro tento okamžik to vzdali. Max to ovšem vnímal trochu jinak...

Jak přesně už nechám na Maxovi. Každopádně Intent necháváme otevřený, uvidíme, jak se k tomu Max postaví dál, jestli mezitím něco provedou ostatní... A podle toho pak hledání dokončíme...
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Max Richter
Příspěvky: 125
Registrován: 14. 6. 2021, 12:06

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Max Richter »

... na stanici, u terminálu se záznamy ...

Chvíli nehnutě sedím v křesle a hraju si s přípojným kabelem. Mírně znepokojivá skladba mi ztěžuje snahu uspořádat si myšlenky v hlavě. Vím přesně, kde musím začít, ale nevím, proč tohle celé dělám. Dobře, tak se mi kousnul přehrávač, párkrát v posledních dnech mi pustil nějakou ne úplně běžnou skladbu a já z toho hned vyšiluju a dělám něco víc, než skutečně je. Přece není možné, aby mezi tím byla nějaká souvislost. Vždyť tu holku nemusím vůbec hledat. A prognostický soft se taky přece chová úplně jinak. Dělaj s ním vyškolení lidi, vyžaduje obrovské množství výpočetní síly a přehrává zřetelné simulace. Je blbost, aby tohle nějak zkopíroval hudební přehrávač nebo jiný můj implantát, no ne?

"CMWGE?" zkusím to napřímo ke zdroji. "Potřebuju asistenci s vyhledáním jedné osoby. A zodpovězením otázek ohledně mé pozice, účelu a prostředků jeho dosažení. Vím, že máš pro mě důležitý úkol a potřebuji jen nasměrovat. Čekám na instrukce."
"Nedostatek systémových prostředků," zazvoní mi v uších hlas bez zdroje. "Výkon přesměrován k prioritám. Max Richter zařazen do pořadníku. Očekávaná doba splnění přání... devatenáct dní, sedm hodin, čtyřicet jedna minut. Vydrž na lince, Maxi."
"Eh..." hlesnu. Tak tohle to je to slavné plnění přání? Služba Majdexu? To mi poser záda, když policista ve službě má čekat skoro tři týdny na asistenci. Tahle prdlá AI nás má fakt všechny těžce na háku. Nebo na hraní. A zas už jednou nevím, co z toho mě děsí víc.

Obrázek Vyjádříš ostatním to, co předstíráš a při tom tvá postava cítí své obavy

"Nasrat," procedím skrze zuby. "Prostě to, Maxi, vyzkoušíš a uvidíš, že je to ptákovina," zamumlám si pro sebe a zaženu hlášení CMWGE pryč.

"Pffff...", vyfouknu pusou i nosem přebytečnou páru z hlavy a zapojím konektor. Terminál mě uvítá v nekonečné místnosti poseté tisícovkami drobných obrazovek. Na všech běží nějaké záznamy a všechny jsou příliš titěrné, abych v nich viděl něco konkrétního. Sáhnu rovnou po záznamu z parku, ale na kamerách vidím jen tmu a stíny stromů se světly reklam daleko na pozadí. Na žádné další nevidím nic použitelného. Ale... to mi vlastně nevadí, já si přece můžu říct o nápovědu, žejo? Ironie téhle myšlenky by se dala krájet, ale i tak se soustředím na přehrávač a zadám mu vcelku jednoduchý příkaz:

"Vytvoř playlist 'holka' a naplň ho hudbou, která obsahuje kontextuální obsah v názvech i textech sestavených z těchto slov: dívka, noc, drát, jiskry, zatmění, blackout, identita, znát, poznat, vědět, najít. Spusť přehrávání z vybraných skladeb počínaje tou s nejvyšším kontextuálním skóre."

Do uší mi začne hrát proud většinou neznámých skladeb. Střídají se staletí, žánry i jazyky textů a já podle nich klikám na různé obrazovky, které mě napadnou jako první. Prohlédnu si spoustu míst Majdexu i lidí v něm, ale po holce z drátů ani památka. Přehrabuju se tu v tom už něco přes dvě hodiny, než to vzdám a vrátím se do centrální místnosti s obrazovkami.


Dobře, tak jinak. Zahodím playlist 'holka' do koše a vrátím se ke starému osvědčenému 'přehraj všechno náhodně' režimu. Rozezní se prehistorický sympaťák deadmau5, který si dával číslovky do nicku ještě dřív, než to bylo cool. S prvními beaty mě Ghost 'n Stuff pohltí a imerzní plugin mě vtáhne do klipu natáčeného ještě klasicky, někdy ve dvacátém století.

Ve veselém oblečku ducha se stanu hlavním protagonistou a za zvuků melodického elektra proplouvám neznámým městem. Z úvodní nemocnice se přesunu do ulicích nabitých obchody a zastavím se v rychlém občerstvení. U následující scény s prádelnou se upřímně zasměju a při poslední části na párty mě až zamrzí, že klip brzo skončí a já se budu muset vrátit ke své práci.

Skladba plynule přejde v instrumentální The Way, která mi dovolí přepnout se zpátky na tisícovky obrazovek. Nedaleko už prohlédnutého parku zahlédnu několik kamer z nejbližšího okolí. Ukážu prostě na jednu z nich a ponořím se do záznamu. The Way ještě jede v klidné úvodní pasáži, když si uvědomím, že se dívám na záznam z kamer od vchodu ústřední nemocnice. Přepnu se do vyšších pater a na chodníku ve světle obrovského zářícího nemocničního kříže zahlédnu pod sebou přicházet k parku mladé děvče. Čas sedí. Skoro poskočím vzrušením. Podívám se na směr, odkud přichází a přepnu na nejbližší kamerové záznamy. V The Way se rozduní první bubny a já se ocitnu v řadě záznamů magistrály lemované nespočtem menších obchodů. Matný odlesk dívky zahlédnu několikrát ve výlohách. Posunu se na konec ulice a potom dál do výtahů, které mě svezou ke kamerám na promenádu se stánky rychlého občerstvení. Holku zahlédnu jen letmo zezadu, ale jediné místo, odkud mohla přijít, leží na jih od promenády. Krátce zkouknu záznam nad vchodem biochemické čistírny a pak se hned přepnu za roh
ulice.

Sleduju záznamy z prostranství před jednou z největších diskoték Majdexu. Dovnitř i ven proudí davy lidí a někde mezi nimi se musela proplést i ta hledaná holka. Kvalita je tu prvotřídní, jen se soustředit a hledat.

Nehty zarývám do sedadla, dlaně i zátylek se mi potí. Ze všech sil se snažím soustředit se na tváře a nemyslet na to, že mi celou pátrací akci dopředu předpověděl mimoidní hudební klip z přelomu tisíciletí...

Obrázek Zažiješ scénu s traumatizující proměnou, kde se tvé vnímání reality stane podivným, protože tvé pravé já se mění nebo odhaluje.

HG, objeví Max něco v záznamech, nebo bude muset zkoušet štěstí dál?
Max Richter
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Hope and Glory »

.... nedlouho předtím ...

Město se ještě nevzpamatovalo ze zemětřesení, a Míjiny nové kámošky se ozvaly, že by se rády sešly zase i-r-l. Chtějí jít na největší diskotéku v MiDeksu.

Půjdeš s nimi? Viděl Max na záznamu tebe?
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Míja
Příspěvky: 129
Registrován: 19. 6. 2021, 12:59

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Míja »

... dva dny poté, co si Míja přečetla vzkaz od holek ...

Světla divoce blikají, hudba řve na plné pecky. Bílý pruh na mých šatech září v UV světle a já se kroutím a poskakuju v rytmu hudby. Ve vejru jsem včera trochu trénovala tanec, tam jsem se ale tak nezapotila. Každopádně nějaké pohyby jsem tam odkoukala a teď taky koukám a tak trochu kopíruju, jak tancuje hezký, sympatický černovlasý kluk.

V krátké pauze než začne další písnička, popojdu ke stolku a dopiju skleničku s pitím, hned potom se ale vrátím k tanci. Vzduch je už příšerně vydýchaný a je fakt vedro. Ještě ale nechci přestat. Roztočím se dokola a pak chytím spodní cíp šatů, přetáhnu si je přes hlavu, jde to špatně, jak jsou propocené. Po pár vteřinách boje je ale konečně sundám a hodím do kouta a pokračuju v tanci.

Zběsilé tempo vydržím ještě tři písničky, pak vypnu zvuk, světla a projekce na stěnách a svalím se unaveně do křesla a prolítnu si na obrazovce záznam mého tance. S pocitem, že to není zlé, jdu pak do sprchy. Tanec v páru si doma nenatrénuju, ale aspoň v tom sólovém bych nemusela zítra udělat úplně ostudu.

Pokračování příště...
Zamčeno

Zpět na „[Chuubo] {PbP} CyberMarvellous WishGrantingEngine“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host