[HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Zdejší PbP hraní RPG ve hře Chuubo.

Moderátor: MarkyParky

Zamčeno
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

[HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Hope and Glory »

Kniha 1 - Život v MiDeksu
Obrázek
Pastoral


Aktuální Kapitola: 02 / XP: 17
Odehraných žánrovek: 8
Zbývající HG Vůle: 4 (a 4 v otevřeném intentu)

Žánrové akce:
Obrázek Sdílená akce
Obrázek Sdílená reakce
Obrázek Střípek života

Žánrové pravidlo:
Pokud zahraješ jednu z žánrových akcí, ale při tom se ti nepodaří se s někým spojit/sdílet/navázat kontakt, tak získáš nebo se ti zvýší Potíž Obrázek Izolace.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Hope and Glory »

Max soustředěně přepíná mezi pohledy kamer uvnitř roztančené diskotéky a marně hledá dívku. Záběr střídá záběr, v každém tančí jiní lidé, v jiných sálech, nejspíš i na jinou hudbu, byť to nepozná, protože audio má puštěné ze svého přehrávače.

A najednou se mu to stane znovu. Maxi si uvědomí, že nehledí na skutečnou diskotéku, ale obraz je mu zprostředkován v podobě sestřihů nejrůznějších videoklipů a vejroklipů z prostředí diskoték. Už už chce vztekle projekci naštvaně vypnout, když se po instrumentálním intru rozjede velmi výmluvná repetice:


Right Here, Right Now.
Right Here, Right Now.
Right Here, Right Now.
Right Here, Right Now.


a ve stejnou chvíli přijde střih a oni ji uvidí tančit. Kamera zabírá jenom ji, jako by to ani nebyla bezpečnostní kamera z diskotéky, ale dron, který se dívce vznáší za zády. Vlastně to ani nevypadá, že by byla na diskotéce, tančí celostěnovou obrazovku, na které je vidět černovlasého hocha. Max jí stále nevidí do tváře, ale ta postava je mu velmi povědomá.

V tu chvíli si dívka - poněkud neobratně - svlékne šaty, odhodí je a pokračuje v tanci jen ve spodním prádle. Maxovi to v ten okamžik přijde nepatřičné, ale nechá obraz chvíli běžet a horečnatě přemýšlí. Skladba, kterou mu přehrávač pustil jako doprovod je neodbytná a tak Max stiskne pauzu, ale ta nic neudělá. Obraz pokračuje.

Max očima zabloudí do rohu obrazovky, kde běží časová stopa. Ukazuje současnost. Max sleduje přímý přenos.

To do něj zaseje semínko pochybností. Jistě, když začal své pátrání po neznámé, stáhl si záběry z onoho večera. Ale pak vložil svou důvěru do přehrávače a místo reálných záběrů sledoval tu videoklipovou sekvenci .... a čas záznamu před diskotékou, ke kterému ho sekvence dovedla, už nezkontroloval.

Okamžitě se na něj vrátí. Hudební podkres se mírně změní. Max si uvědomí, že přehrávač mu už předtím v playlistu zařadil tu samou skladbu, ale on ji vnímal jen napůl. Teď se vrátila a on se na ni plně soustředí.

Dívka mizí ze záběru v davu a do hudby začíná zpívat tichý ženský hlas.


This is a simulation.
This is a simulation.
This is a simulation.
This is a demonstration.


Jeho oči opět zabloudí do pravého rohu, ale on už tuší, co tam uvidí - a zajímá ho jen přesný údaj. Je to půl deváté, zítra večer.

Zítra večer, v půl deváté nebo o něco později má Max šanci poznat osobně identitu oné dívky, pokud se také dostaví na největší diskotéku v MiDeksu.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Max Richter
Příspěvky: 125
Registrován: 14. 6. 2021, 12:06

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Max Richter »

... zítra večer před diskotékou ...

Přešlapuju na chodníku mezi spoustou lidí a pomalu mě to přestává bavit. Můj set se pomalu chýlí ke konci a vchod na diskotéku je pořád v nedohlednu. S takovou to nemusím stihnout. Pokud tu teda ta holka vůbec je, jakože beztak není. Ale jestli je a já ji najdu, budu se muset začít srovnávat s tím, že se tu děje něco fakt divného.

Típnu cigaretu a začnu se prostě cpát dopředu. Za chvíli se mezi masou těl mladých, zpravidla polonahých lidí, dostanu na dohled od chlápka u vchodu. Zdá se, že mu nějak nejede identifikační systém věku a musí totožnost kontrolovat manuálně. Pff, nezávidím. Pokračuju prostě dál, v ruce odznak a rozhodnutý to prostě zkusit.

"P.D.M.D.", houknu na něj přes kravál hudby, která se line zevnitř, a mávnu odznakem.
"Hm," zabručí chlápek, aniž by zvedl oči od tabletu. "Můžeš."
"Ehm..." zarazím se. Tak snadné jsem to nečekal. "Já... mám služební zbraň," zkusím dodat.
"Hm, padej a nezdržuj," zopakuje chlápek a posuneme mě bionickou paží za dveře. Co už, že jo.


Vevnitř stáhnu hlasitost přehrávače jen do šumu na pozadí a snažím se zorientovat v prostoru. Je to tu obrovské a ještě jsem tu nebyl. Proč taky, když tu hrají většinou moderní slátaniny.

Zamířím do nejbližšího sálu, ze kterého ke mně doléhá aspoň trochu podobná hudba té, na které tančila ta holka na záznamu. Protáhnu si ruce a začnu se rvát přes parket k lehce vyvýšenému baru. Okamžitě ucítím cizí lokty a podpatky. To mě ti lidi vůbec nevidí?
"Pardon, jenom projdu," zkusím zavolat na skupinu teenagerů kolem sebe a zpomalím. Okamžitě dostanu hřbetem ruky přes ucho. Zvednu ruce před sebe do krytu a málem sáhnu i po pistoli.
"Ale no tak, nechte mě jít!" zkusím to důrazněji. Masa tančících lidí na mě ale kašle.

Zapřu se a začnu lidi kolem sebe prostě strkat bokem. Hnu se kousek dopředu, ale po pár krocích se kolem mě mihne kus kovu a já ucítím krátkou bolest ve tváři. Holka, může jí být sotva šestnáct, na mě překvapeně kouká. Vlasy hozené přes rameno má spletené v hrubém copu a ozdobené jakýmsi řetízkem, který končí několika kovovými pírky. Dvě z nich jsou od krve a mě je jasné, čí ta krev je. Chytím se za pravé obočí a prohlédnu si krvavé prsty. Paráda, tohle jsem ještě potřeboval. Holka cukne hlavou, zavlní rukama ve vzduchu a otočí se zas ke mně zády. To je jsem jen vzduch nebo co? Aspoň, že to není ta, co hledám.


Dohrabu se konečně na bar. Měl jsem chuť na panáka, ale teď mám priority jinde.
"Ubrousek a led!" zavolám na robotického barmana.
"A rychle!" přidám, když ta plechovka dál třese trojicí shakerů a odlévá z nich nějaké hubolepy.
"Ten led!" neudržím se praštím do stolu. Robot prolétne kolem mě, scanner mi přejede přes tvář, ale nic se neděje. To zabagované hovado se odebere až na druhou stranu pultu čepovat někomu pivo.

"Doprdele práce," procedím mezi zuby a sáhnu aspoň do kapsy po cigaretě. Sice si umolousám celou krabičku od krve, ale za okamžik už škrtám zapalovačem a snažím se bafnout.
"Zde je kouření zakázané, pane" ozve se najednou barman a vyfoukne mi z trysky do obličeje oblak nějakého plynu. Zapalovač zhasne.
"Tak teď si mě začneš všímat, jo?" houknu na něj a utřu si zakrvácené prsty o bar. Je mu to jedno.
"Ten led, hned," zopakuju, stáhnu ruku se zapalovačem pod kabát a škrtnu znovu.
"Zakázáno, pane" zopakuje barman a já se začnu dusit v oblaku dýmu.
"Ještě jednou..." zavrčím na něj a vmžiku mi na cigaretách přistane jakási nechutně lepivá hmota.
"Zakázáno, pane," uslyším potřetí a robot odlétne k výčepu.
"A ten led...?!?" zařvu zoufale.

ObrázekObrázek Zápasíš s akné, rovnátky, vyrážkami, menstruací, zánětem středního ucha nebo jiným rušivým elementem fyzična.
ObrázekObrázek Marně se snažíš něco spálit či zapálit.

Počkám, co mezitím dělá Míja.
Max Richter
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Míja
Příspěvky: 129
Registrován: 19. 6. 2021, 12:59

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Míja »

...ještě doma...

Znovu pohlédnu do obrazovky na stěně, která je aktuálně v režimu zrcadlo. Schovám neposlušnou kadeř vlasů za ucho a prohlížím si svůj obličej. No, není to zlé, ale pořád takové fádní. Ještě ale sáhnu po krabičce očních stínů a přidám barvu na horní víčko. Nakloním hlavu na jednu stranu a olíznu si rty. Chm. Možná, že by nebylo špatné si nechat vytetovat programovatelný inkoust pod kůži, někdy si to budu muset nechat udělat.

Jako ... chtělo by to něco víc cool.

Vyběhnu z bytu a zaběhnu k rodičům a tajně mamince proberu lahvičky v koupelně. Sáhnu po spreji a nastříkám si na vlasy na fialovo. Pak mě něco napadne a ještě tam přidám světle modré pruhy. Hmm hezké. Přidám ještě modrou rtěnku. Kapátkem si kápnu do každého oka kapičku barvy do očí a duhovka se mi zbarví také do fialova. Přidám druhou kapku do každého a duhovka rázem začne vypadat větší. Usměju se na svůj odraz v zrcadle, ale ten se po vteřině rozplyne a objeví se tvář CMWGE. Nespokojeně se zamračím, když si uvědomím, že ta její barva na rtu je přeci jen hezčí, neprosvítá jí pod tím červená.

CMWGE mi zadá úkol pro dnešní den, prý stačí jej vyřešit do pěti do rána. Tak to je v pohodě, co bych tak dlouho na té diskotéce dělala? Ujistím ji, že všechno stihnu a vyrazím za holkama.

... už na dyžině ...

Zrovna začali hrát nějakou pomalejší písničku a protože tam nemám spolutanečníka, navrhnu, že si dáme něco k pití. Viki tam odchytil nějaký kluk, tak jdu jenom s Darjou.

"Hele, myslíš, že ten kluk má ty svaly pravý?" bavíme se cestou.
"Podle mě jsou příliš vyrýsované a přitom nejsou vidět žíly, myslím, že jsou fejkové."
"Tak zrovna je nenamáhá, tak žíly být vidět nemusí, fakt nevím."
"Myslíš, že jsou na dotek jiné než normální?"

Náhle si u baru všimnu toho hodného policisty, co mi pomáhal před nějakou dobou najít ten balík. Má celou tvář od krve. Asi bojoval. To policisté můžou někdy dělat! Ostatně napovídá tomu nejen krev na obličeji, ale i agresivní výraz. Pravděpodobně to tu bude nebezpečné a dojde i k násilí!

Chytím Darju za ruku a trhnu jí za ni, abych ji i sebe dostala za bar. Chvíli čekám, ale když neslyším zvuky boje ani nic neobvyklého (teda kromě nadávek robotického barmana) vystrčím opatrně hlavu nad bar.

Rozhlédnu se, všechno vypadá normálně a tak se policisty opatrně zeptám: "Už nebudete bojovat?" Vytáhnu tablet a začnu zajišťovat ošetřujícího robota, protože předpokládám, že policista je možná po boji neschopný to udělat. Jako jo, jistě by se tu objevil za chvilku sám, přeci jen CMWGE tohle musí vidět v kameře, ale přece jí můžu pomáhat i mimo její úkoly.
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Hope and Glory »

Míja byla tak neobvykle namalovaná, že by ji Max nepoznal, kdyby mu vteřinu před jejím oslovením v přehrávači zrovna neskočila na jeho vkus až příliš mainstreamová, ale na poslech příjemná popina.


And if there's somebody calling me on
She's the one
If there's somebody calling me on
She's the one


Nebyl si jistý, z čeho se má radovat dřív. Zda z toho, že ji našel, z toho, že ji zná z dřívějška, či z toho, že ta ... zvláštní funkce ... přehrávače opravdu funguje.

Max našel Míju a intent je uzavřený.

EDIT: Jo - a ten pořezaný obličej je povrchové zranění, které sis z hledání odnesl.
Prosím o proškrtnutí příslušného slotu a následně dodání popisu, co s ním vlastně Max udělal/co to znamená pro ostatní, že to pro něj odteď je:
- Nástroj +1 nebo
- Pouto 1 nebo
- Magická či nelidská dovednost 2 (pokud bude něco takového dávat smysl).

Zranění se zahojí/vyléčí na konci této kapitoly.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Max Richter
Příspěvky: 125
Registrován: 14. 6. 2021, 12:06

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Max Richter »

... diskotéka, na baru, půl deváté večer ...

"Eh..." hlesnu a stáhnu hudbu v uších pod hranici slyšitelnosti. "Míja, že?"

Nevěřím tomu, že je to skutečně ona. Vypadá o poznání... jinak, než když jsem ji viděl posledně. Prvně mě napadlo 'starší', ale ne, je to ten dočasný tuning, kterým si tu něco dokazuje, nebo pod který něco schovává. Touhle fází si asi projde každý. Ale její racionalita a rychlé reakce mi připomenou, že tohle není jenom obyčejná holka.

"To je v pohodě," kývnu na ni a pokusím se jí gestem sklopit tablet. Ale zastavím svoje krvavé prsty kousek nad ním a naštěstí se zaseknu, tohle bych umývat nechtěl. Míja vypadá, že to s ní nijak moc nehlo, dobře. Vytáhnu prostě kus rukávu, který je beztak už dost zababraný, a prostě si s ním roztrhlé obočí utřu.

"Vypadám teď jako nějaký pradávný válečník, co?" pokusím se o vtip a usměju se. Ale z jejího výrazu mám pocit, že to, jak vypadali v historii válečníci, ví ona mnohem líp, než já.

"Jsem v pohodě, to nic není. V práci se to stává běžně," dodám. Ale hned to radši zkusím vyhladit: "Teda, ne úplně běžně. CMWGE na nás dává pozor, všechno sleduje a hlídá, aby se nám nestalo nic špatného. Děláme důležitou práci a máme na to toho nejlepšího šéfa, že ano?"

Znovu se pokusím o úsměv. Jsem rád, že jsem hned nevyštěkl něco o Linovi. Cítím, že se sebou musím hodně bojovat, abych jí hned nezasypal vším podivným, co se v poslední době stalo. Ale je to jenom mladá holka a možná má ještě nějaké iluze.

Obrázek Vyjádříš ostatním to, co předstíráš a při tom tvá postava cítí své obavy, na což upozorníš poukázáním na svou cedulku.

"Já... jsem rád, žes mě tu našla," přejdu hned k věci. "Vím, že to bude znít asi dost blbě, ale věděl jsem, že tu budeš. Nebo... tušil to. Blbě se to vysvětluje, ale... viděl jsem tě pár dní v noci nad parkem. Jak jsi spustila ty jiskry, vypla apflů a tak. Nemusíš se bát, nikdo další o tom neví. Na záznamech nejsi poznat, ale... no nějak jsem tě dokázal najít až sem. Potřeboval bych s tebou o tom asi mluvit. Jako jo, asi to nedává moc smysl, ale něco v implantátech nebo někde se pokazilo... nebo nějak změnilo, a já mám pocit, že s tím nějak souvisíš, že jsi důležitá.

Uf... vlastně nevím, co ti vlastně potřebuju říct. Nějak jsem nečekal, že tě tu fakt najdu. A když jo, že mi něco vlastně povíš ty, že tomu dáš nějaký smysl nebo tak. Teda... chápeš to, co se ti snažím říct, že jo?"

Míja?
Max Richter
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Corneliu Pillat
Příspěvky: 147
Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
Bydliště: replika vládního domu, Upper Floor

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Corneliu Pillat »

... Rehabilitační klinika, MiDeks ...

'Zemětřesení' bylo, jako obvykle, příliš mnoho povyku pro nic. Tomuhle říkají zemětřesení? Zažil ho v životě dvakrát - poprvé v Yellowstonské pustině a podruhé v Tokijském datacentru. Tady to bylo jiné, takové...zvláštní.
Z toho, co pozoroval, zemětřesení nenapáchalo vážnější škody. Žádné trhliny ve zdech, žádná prasklá skla, vypadané panely, ba co víc, téměř žádná suť nebo prach. Opravdu nicotný záchvěv. A také si uvědomil, jak dokonale je HoGlo nadesignované. Strukturální integrita celého komplexu byla dechberoucí. A umělá. Zemětřesení neodhalilo nikde - kde by věděl - přírodní materiály, ani půdu pod popraskanou podlahou. Snad jedině v nižších patrech...

Nejhorší byl ale ten ustavičný nářek a fňukání. To jako opravdu rozházené věci v poličkách a na stolcích, převrácené stojánky a podobné věci stály za tolik povyku a stěžování? Boti nejspíš frčeli na plné obrátky, ale nebyli moc často vidět. Asi nestíhali, zřejmě jich bylo potřeba ve vyšších patrech. Tolik nářku nezažil ani jako vedoucí na táboře s vlčaty. A to byly děti kolem šesti let věku. Zase si připadal jako tenkrát, když jim musel vysvětlovat, jak si natáhnout prostěradlo, poskládat si věci do batohu, některým i div ne, jak si zavázat tkaničky. Majdeksané byli trochu jako ty děti.

Corneliu byl zvyklý přistupovat k věcem prakticky - prostě si uklidil ve své ubikaci sám. Ale překvapivě ne každý z obyvatel rehabilitační kliniky byl tak zdánlivě jednoduchého úkonu schopen. A úklid společných prostor a veřejného prostranství, to už nikomu vůbec nic neříkalo. Tak se do toho dal sám a rozhodl se, že zkusí ty Mravenečky trochu nakopnout a strhnout příkladem.
Uklidit, zamést, vytřít, omýt, sesbírat, vytřídit, vyhodit. Rinse&Repeat. Nějaké ty jednoduché nebo provizorní opravy zvládne také každý, chce to jen trochu vynalézavosti...nebo hrubé síly. A co nespraví to, spraví lepící páska. Alespoň dočasně.

Začal u sebe, pokračoval na chodbě, v odpočívárně...a když ho už moc obtěžovalo naříkání některého z nemohoucích pacientů, neměl problém zaťukat na dveře a nabídnout pomoc. A jakmile narazil na někoho, kdo zahálel, hned mu přidělil práci. Tohle dávalo smysl. Takhle se mohl zase cítit užitečný, jako když...žil...dříve.

"Toby, jdeš mi do rány!"
"Co?"
"Nestůj tam, vem si ten kbelík."
"To je...kbelík od popkornu?"
"Lepší nebyly po ruce, dole v retrokině jich měli hromadu."
"Ale, Core, co-"
"A tohle je hadr, jo? Nebo TEĎ už je to hadr, býval to asi povlak.", pokrčil rameny Corneliu, "No, tak šup, v ubikaci paní Hawthornové jsou rozlité živné roztoky z její domácí hydroponiky. Má artrózu a čeká na implantáty, tak si to sama neuklidí. Naplnit kyblík vodou, mýdlem a vytírat. Má jí to tam smrdět a plesnivět? Nebo budeš jenom koukat jak uklízím sám?"
Na Tobym bylo vidět, že by raději vejral na nějaké VíáR hry a zápasy a...nechal úklid na jindy. To ho popíchlo. Corneliu se napřímil a hvízdl na prsty.

"Hej, lidi, přestaňte, pizda, kňučet jako štěňata a pojďte něco udělat pro svoje prostředí! Neslavíte Dny Země? Tak si, pizda drát, udělejme podělanej Den Majdeksu. Nebo týden, když to bude potřeba! Vezměte zodpovědnost do svých rukou! LIDI, ŽIJTE V REÁLU! Za našich časů jsme makali sami a nenechávali všechno na strojích, tak nebuďte pecky a neseďte s rukama v klíně!"

Pár lidí se snad i zastavilo nebo pootočilo.

"Pamatujte si - 'všechno jde, když se najde ten správnej blbec'. Chcete pomoct, nevíte jak? Já vám dám hadr, provizorní koště, kýbl a nasměruju vás, jasan? Ukážu vám, co všechno jde spravit žvýkačkou a lepící páskou! Jsou lidi co se doopravdy neumí postarat o sebe, tak na to jenom nekoukejte! Pojďme na to, lidi, dejme HoGlo zpátky trochu lesku a udělejme něco pro sebe i pro druhý, co vy na to, sousedi?"

Corneliu se rozhodl nezahálet a udělat svět kolem sebe o něco lepším místem. Tak jako kdysi. Ale tentokrát poklidně a v míru. Přinést do neosobního života v Majdeksu trochu sousedské pospolitosti, na jakou byl zvyklý z Teritorií, Regionů i menších Jader.
Bylo otázkou, jestli mu budou lidé naslouchat, ale rozhodně to musel zkusit.

Hlásím Intent: Zlepšit život v Majdeksu (nebo alespoň ve svém okolí) a urychlit návrat do normálu
Použitá dovednost je Staré dobré 22. století, Corneliu použije 2 Vůle.

Obrázek Jeho výcvik je přerušen šancí pomoct při nějakém neštěstí (kde se těžká fyzická práce hodí, aby něčemu zabránila, něco zmírnila nebo pomohla obnovit).
Obrázek Ve srovnání s minulostí, přístup lidí zaostává a to Cornelia štve - tentokrát to proměnil do produktivního hecování.
Obrázek Je to Sdílená akce, Corneliu se snaží zapojit lidi okolo a vytvořit pocit komunity a sounáležitosti kolem Rehabu.
Corneliu Pillat
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Míja
Příspěvky: 129
Registrován: 19. 6. 2021, 12:59

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Míja »

Už už otevírám pusu, abych mu řekla, že dotýkání se rány nesterilním rukávem není bezpečné, ale pak si uvědomím, že je to přece policista, určitě tohle mají ošetřeno, nejspíš pomocí nějakých implantátů či léků nebo tak, aby měl imunitní systém takový, aby jej nějaká infekce neohrozila.

"Vypadáte ... no, jako byste utekl z nějaké akční vejrové hry a byl s hitpointy tak v půlce."

Možná CMWGE mi jej poslala do cesty, protože by mohl být přítel. To je fakt neskutečné, ani jsem to před ní nezmiňovala, že toužím po přátelích a ona mi i tak pošle jednoho do cesty. Lehce se zamračím. Bylo to ale i jeho přání? Zjevně vůbec neví, proč tu je. Možná prostě chce taky pomáhat CMWGE a taky hledá přítele a proto nás dala dohromady. Možná taky není sobec, který by si od CMWGE jen bral a chce hlavně pomáhat. Ostatně o své práci mluví tak hezky.

"Darjo, omluvíš nás?"

Hledáme místo, kde se líp uslyšíme. Chodbička k záchodům by tato kritéria splnila jen stěží, tak se vydáme se k východu ven.

Když začne povídat, že mě zahlídl v parku, otočím se na něj a pohlédnu mu do očí. Je dojemné, že měl o mě takovou starost, kryl mě a mlčel o tom, i když to nakonec ve skutečnosti vůbec nebylo třeba. "Viděla jsem hvězdy!" vydechnu okouzleně, protože ta vzpomínka je stále živá. "A pak prosvištěla dolů aspoň pět pater za několik sekund." Oči mi září a ve fialových zorničkách se odráží odlesky světel. Přejedu si mimoděk dlaní přes stále zarudlou kůži na vnitřní straně kolen, která se mi tou jízdou trochu spálila.

"To nic, není třeba to tajit, CMWGE to ví. Ona ... má pro lidská přání pochopení. Ale ..."

"... potřebuje pomoct."
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Hope and Glory »

... klinika ....

Zlepšit prostředí na klinice a v okolí tím, že Corneliu lidem, kteří už sami mají tendence začít se zajímat jeden o druhého, a jen neví, jak na to, ukáže cestu z 22. století - to je Pohoda. Překážka 0.

+2 Staré dobré 22. století +2 Vůle = 4 Provedl jsi něco efektivního, co tě posouvá blíž k cíli.


Corneliu jako by probudil v lidech něco, co v nich už nějakou chvíli dřímalo. Přinejmenším od zemětřesení, ale možná už od doby, kdy C-MWGE začal projevovat nedostatky v plnění přání. Pospolitost a komunitního ducha.

Během dvou dnů práce se podařilo v klinice samotné i blízkém okolí odstranit všechny škody. V závěru druhého dne několik zřízenců a sester s Tobym v čele doneslo do čekárny basu piv. "Neregistrované, z LouKvods, takže se můžem pořádně rozšoupnout, a žádný mechanický pingl nám nebude říkat, že už máme dost a ohrožujeme své zdraví," mrkne spiklenecky toby.

Během večera se někteří přítomní pochlubili, že podobnou aktivitu dokázali vyvinout i doma a jejich koridor či ulice se také začíná podobat stavu před zemětřesením.

Později večer, když se Corneliu a Toby opírali o zábradlí před klinikou, v ruce otevřeného lahváče, a nahlíželi přes hranu terasy dolů i vzhůru, pronesl Toby s motajícím se jazykem:

"Hele, .... já jsem vlastně docela rád ..... že tě omylem probudili. Typa jako ty .... tenhle svět .... my mravenečci .... možná potřebujem víc .... než celý SíEm."

Pak se krátce zamyslí. "Možná tě potřebuje i víc .... než .... "

Opravdu dlouhá odmlka, jako by Toby s něčím bojoval.

".... ale ne, Chesus je nejvíc nejštavnatější .... na toho eště nemáš...."

Pak začne Toby zvracet přes zábradlí.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
J35U5xMachina
Příspěvky: 137
Registrován: 12. 7. 2021, 18:51

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od J35U5xMachina »

Školní práce Cheesuse Gonzála píše:ObrázekEscherův park.

Gordický uzel ulic, promenád a nábřeží. Ústí do něj hned několik pater a můstků, ale říká se, že skrze něj vede mnohem více cest. Městských legend je plný Vejr, ale nejzajímavější jsou právě o Escherově parku. Je to díky jeho architektuře, která zdánlivě porušuje pravidla IRL geometrie a hlavně gravitace! :eyecrazy: To druhé ¡fakticky! park místy obchází, částečně díky optickým iluzím, částečně díky využití chytrých magnetických bot či silných větrných turbín, které vás spolu se speciálními obleky alespoň na okamžik podrží v jiné perspektivě.

:idea: Ten pravý zážitek nastává samozřejmě až díky rozšířené realitě, kdy se počty osob v jiných úhlech či hlavou dolů znásobí díky projekcím uživatelů Vejru, kteří se scházejí v jeho virtuálním dvojčeti. Je to místo, kde se ¡real! setkává s ViaR. Tohle nějak se cítím já. Tady jsem doma <3
...J35U5ův Obrázek offline Vlog č. 01.004...

"Val čočku, d'Rone, dneska jsme byli s <maxi-hafanem> Corem v Escherově parku. Však záznam z toho slanění máš! Ale pak mě donutil tu kameru vypnout ;-( Prý si už takhle připadá jako laboratorní krysa. 'Pizda!' :D BTW krysy jsou taková chytrá zvířátka, co dřív roznášela mor. Podle Míji je to asi ten důvod, proč je drželi v laboratořích :think: Každopádně fakticky trága, že nemám cvaklý ten jeho výraz. Vejral na tu nereálnou architekturu Escheráku a dvakrát se ujišťoval, že nemá zapnutou rozšířenou realitu 🤭 To bylo alespoň za 500 bodů! Ostatně já zase vejral na něj, protože ¡ay, caramba! vážně vypadal, že je tam prvně!

Tohle je mimochodem divný. Že by ho schválně CMWGE přeřadilo z jiné části MiDexu? :think: Ten to vžití s rolí teda vážně potřeboval. Nebo že by to celé bylo nějak jinak? CMWGE už jeden bug udělalo a sice ho fixlo par excellence, ale takovýhle bug by snad udělat nemohlo... Budu se ho na to muset později zeptat..."

¡Cink! ObrázekTy a předmět jste byli svědci zajímavého obrazu z Escherova parku.
¡Cink! Obrázek Vyslovíš teorii či domněnku ohledně toho, jak něco zapadá do paradigmatu, o kterém neustále přemýšlíš, či jak ho to mění.
A je tam i něco pro Cora :wink:


...J35U5ův Obrázek offline Vlog č. 01.006 (zálohovaný)...

"¡Mi madre! Právě jsem se vrátil z Escheráku! Jo, byl jsem tam, když se celej Majdex třásl! Jo a tuhle Obrázek starou mikinu s kapucí sem měl na sobě. Protože inkognito, dáváte to? BTW je tak stará, že všechny ty QR kódy na ní už nikam nevedou. Normálně nic nepromítají, jsou to zbytečný černobílý čtverečky...

Ale k jádru programu! Byl jsem tam, protože jsem chtěl potrénovat s ¡Čepelí! a park se těmi jeho projekcemi z Vejru byl pro její nenápadné použití jako stvořený."

<Klik!> Video s tréninkovým programem z Escherova parku.

"Vidíte jak jsem ownil ty bambusy? Doufám, že měl d'Ron filtr pro rozšířenou realitu, jinak u toho budu vypadat jako lama :D BTW zabral jsem se do toho ¡for real!, takže to odneslo i pár skutečných rostlin - což mě teda dost mrzí, protože za ně nebyly žádné body ;-( Ale vejrejte teď! Jak vybíhám ty ne úplně normální schody <obtížnost střední>, začnou otřesy, teď! Vidíte, jak se to úplně hustě chvěje? Aha, ono to není moc vidět... ale zažili jste to, ne? Jakože ¡for real! Já teda nejdřív myslel, že je to glitch, ale pak mi došlo, že nejsem ve Vejru...

¡Cink! ObrázekObrázekPoužiješ předmět jako rámec pro monolog nebo „filmovou montáž“.

No, vidíte, že jsem to nakonec v pohodě dal. A zrovna když jsem chtěl odtamtud deltovat, všiml jsem si toho nooba. Počkejte, za chvíli bude v záběru. Byl tam se školní třídou na exkurzi - jako já kdysi - a jak všichni deltovali, jak kdyby do nich střílela MemeSis, nejspíš ho shodili z toho mostku. Vidíte, jak je tam hustě zaháknutej? LoL...

Ale drony nikde! V tu chvíli mi došlo... no prostě mě napadlo, že asi potřebuje mě. Skutečného J35U5E se skutečnou ¡Čepelí!. Neměl jsem sice svůj c001 ohoz(TM), ale jinak měla ta záchrana VIP všechen hype, co jsem potřeboval. Bylo to teda prvně, co jsem to zkoušel IRL a neměl jsem ani načtenou trasu, neznal postup... Ale jako vymňouknout to nebylo option!"

Jak dopadl pokus Obrázek zachránit toho kluka? Potřeboval doopravdy zachránit, nebo si to Cheesus jen myslel? Bude jeho KyberNindžovství na 4-tém levelu stačit? IRL? Nejsou 4 Vůle trochu přečíčenost? A co na to Jan Tleskač?
Chesus
Deník
Obrázek
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Hope and Glory »

Zachránit kluka visícího z mostku jako Cyberninja, to bude fakt husté ... nebo fakt průšvih. Přeci jen ninjové jsou cvičení spíš na zabíjení, než zachraňování, a tohle prostředí není úplně čajíček ... ale zase pohyb v něm, to je něco, co je kyberninjovi vlastní.

+4 kyberninja +4 vůle -2 překážka = 6: Provedl jsi něco skvělého, co vypadalo opravdu úžasně, dramaticky, cool.


Když se Chesus dal do pohybu, najednou zúročil všechny zkušenosti, které měl z nespočetného množství zápasů i tréninků, které ve virtuální verzi Escherova parku absolvoval. Je pravdou, že i ještě chvíli po zemětřesení létaly vzduchem či padaly nejrůznější neukotvené předměty ... a to ne vždy po úplně předvídatelných drahách. Chesus se jim ale snadno vyhnul ... a ty, kterým se nevyhnul, prostě rozeknul.

Váha kluka ho trochu zaskočila. Ne, že by byl tlustý, ale když ve Vejru hrajete "Save the Hostage", tak si můžete zachraňované enpécéčko prostě hodit na rameno a jen se vám posune progressbar zátěže. Tenhle kluk opravdu něco vážil, a tak to v jeden okažik vypadalo, že Chesusem s ním na zádech nedoskočí a zřítí se přímo na hranu protilehlého jednoho z propletených schodišť. Chesus si na poslední chvíli uvědomil, co hrozí. Místo snahy zachytit se a vyšplhat se na římsu, která ve Vejrové podobě zároveň slouží jako zídka, když hrajete level v režimu otočení o 90*, se odrazil nohou, a přesměroval svůj pád do architektonického prvku v podobě inverzního půloblouku.

Jak letěl vzduchem ve zběsilé otočce, vnímání času se mu trochu zpomalilo. Sledoval zdánlivě rotující prostor kolem sebe (ve skutečnosti to byl on, kdo rotoval) a znovu si uvědomil, že Escherův park i v realitě je postaven tak, aby dával ten samý zážitek, ať už je jeho tělo orientováno jakkoliv. A že ten neobvyklý půloblouk, který přitáhl jeho pozornost, a který se chystá tak mistrně využít, aby zbrzdil svůj pád, by klidně v jiné orientaci mohl být obyčejným kusem klenby, který si ani nezaslouží pohled člověka, který pod ním prochází.

Gravitace je ale neúprosná, čas nabral opět své tempo. Dvojí váha i v tenhle moment ovlivnila trajektorii rotace i skuku, a Chesus se zachráněným klukem byl rád, že místo elegantní dvouapůlotočky dokázal jen tak tak dostat své nohy pod sebe.

Dopadl na zem o něco neobratněji a bez dokonalého superhrdinského telemarku, který si ve své fantasii pro tenhle moment chystal. Ale lidem okolo, kteří se právě vzpamatovali ze zemětřesení, to bylo úplně jedno. Jen stáli, zírali na to a tleskali. :clap: :clap: :clap:

A tleskali, přestože nevěděli komu tleskali. Tleskali neznámému zakuklenci v mikině ne kvůli tomu, kdo je, nebo jak u toho vypadal, ale kvůli tomu, co udělal. Žádné skandování jména, žádný hype před vstupem na scénu, prostě jen obyčejný, velmi uznalý potlesk. Protože bezejmenný muž schovaný pod kuklou se zachoval jako hrdina.

J35U5si, získáváš Potíž Obrázek Hrdina.

Ukázal jsi trochu hrdinství.
Ale v tobě je víc. Ještě jsi světu neukázal svou plnou sílu a všechny své schopnosti.

Dostáváš +1 zázračný bod (i nad své maximum).

Dále .... ten potlesk za hrdinský čin byl opravdu silný zážitek. Nahrál ho d'Ron? Máš tenhle okamžik zaznamenaný jako Obrázek Střípek života?

Pokud ne, nevadí, nic se neděje,
Pokud ale ano, záznam je opět jen záloha, neveřejný. Nechal sis ho pro sebe, i s tím, že prohloubí tvou samotu?
Nebo jsi tentokrát našel cestu, jak o něm alespoň někomu říct ....?
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Max Richter
Příspěvky: 125
Registrován: 14. 6. 2021, 12:06

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Max Richter »

... diskotéka ...

"Hvězdy?" zeptám se asi trochu přiblble, když se Míja pochlubí svým úspěchem. I když... jasně, že viděla hvězdy. Teho mi to napověděl už o pár hodin dříve, mohl jsem to vědět dopředu. A to její upřímné nadšení, co bych jí na to taky mohl říct, ne?

Vystoupíme až před diskotéku. Všude je plno lidí, ale kolem nás je prázdno. A lépe uslyším to, co mi skoro vyrazí dech.

"Cože co, dopr... sakra? CMWGE potřebuje pomoct?!?"

Sice moc nekřičím, ale i tak mám pocit, že jsem Míju vylekal. Opřu se o zeď abych podpořil podlomená kolena.

"Promiň, je to překvapení. U nás v práci, teda přesně v M.D.P.D., se nějakou dobu šušká, že má CMWGE nějaké potíže. Pomaleji dodává i zpracovává data, občas analytici objeví chybu v reportu a tak. Ale pořád to jsou chyby ve statistické pravděpodobnosti... tomu ty rozumíš, že ano? Prostě o nic nejde. Ani ty nedávné otřesy nic zásadně nezměnily. CMWGE i nadále plánuje všechnu naši práci, směny, hlídky i nové kadety..."

Na chvíli musím zastavit a zhluboka se nadechnout. CMWGE fakt řídí úplně všechno a vždycky, když si to připomenu, jde mi z toho mráz po zádech.

"Víš, Míjo, u nás se říká, že v Majdexu neexistuje náhoda. Všechno je dané, dopředu promyšlené a naplánované CMWGE. I ty drobné přestupky, které řešíme, jedou podle harmonogramu. Vidle do toho hází jen Loukvods, jinak má CMWGE všechno pod kontrolou. I to, kdy někdo z nás skončí ve službě. I já to mám někde spočítané... Prostě, já jenom nechápu, jak může chtít CMWGE pomoct."

Obrázek Povídáš s někým o osudu, přirozenosti a co to vlastně znamená.
Míjo, tobě jsem myslím zahrál 'Posloucháš příběhy o cíli této cesty.'



Na chvíli se mi zamotá hlava. Možná ztrácím víc krve, než si myslím, ale spíš na mě padaj všechny tyhle věci. Ještě před hodinou jsem byl přesvědčený, že jsem magor, a Gé jako přiřazená psychologická asistentka fatálně selhala. Pak fakt narazím na holku, kterou hledám a říkám si, že možná věci zas začnou dávat smysl. A teď jsem přesvědčený, že je magor ona. Nebo se zbláznil celý svět? Nevím. Ale nevím, jestli mám chuť a sílu se v tomhle ještě víc babrat...

Into the streets
We're coming down
We never sleep
Never get tired
Through urban fields
And suburban lights

"Víš Mijo, já ti nevím..." začnu opatrně a v uších mi zároveň začne zas stoupat hlasitost. Z vtíravých beatů a příjemné melodie mi ztěžkne jazyk.
"Tohle je ne mě trochu moc, rozumíš? CMWGE je to nejlepší, co tu máme. A ty říkáš, že potřebuje pomoct?"

We're far from home
It's for the better
What we dream, it's all that matters
We're on our way, united

"A jak se na tebe dívám, myslíš to vážně, že? Tohle není žádný vtípek, nebo hra? Ty si vážně myslíš, že CMWGE může mít problémy s plněním přání a snů, je to tak?"

Turn the crowd up now
We'll never back down
Shoot down the skyline
Watch it on primetime
Turn up the love now
Listen up now, turn up the love


"Jestli je to pravda, Míjo, musí se s tím něco udělat. Nevím co, jsem jenom policajt hlídkař, ale vím, že to nemůže zůstat jen tak. A já jsem nakonec asi moc rád, Míjo, žes mi o tom řekla. Jsem rád, že mi věříš. A já si, Míjo, myslím..."

Who's gonna save the world tonight?
Who's gonna bring it back to life?
We're gonna make it, you and I
We're gonna save the world tonight


"...že my dva spolu můžeme dokázat velké věci. Myslím, že bychom mohli pomoct CMWGE, možná ji i zachránit. Jen si musíme věřit, a já ti věřím. Takže co říkáš, budou z nás parťáci? Povíš mi, jak mohu tobě a CMWGE pomoct? Co myslíš, Míjo, zachráníme spolu svět?

Who's gonna save...?
Who's gonna bring...?
We're gonna make it, you and I
Who's gonna save...?
Who's gonna bring...?
We're gonna save the world tonight


Max - Obrázek Potkáš tajemné dítě a máš možnost mu pomoct najít jeho cestu.

Žánr - Máme myslím Obrázek Sdílenou reakci - bavíme se otevřeně o důležitých věcech a přinejmenším Max se snaží sblížit a navázat parťáctví. Myslím, že Míja projevila velkou důvěru, když Maxovi svěřila tajemství CMWGE, Max naopak věří Míje, že to myslí vážně - vidím tu i bonusový exp.

Míjo?
Max Richter
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
J35U5xMachina
Příspěvky: 137
Registrován: 12. 7. 2021, 18:51

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od J35U5xMachina »

¡Cink!ObrázekPředmět je zapleten do zajímavého incidentu z každodenního života Escherova parku.

... Cheesusův byt, 53 minut po zemětřesení ...

Zastavím záznam. Teď, když ho vidím, znovu prožívám ten moment. Před hodinou jsem ho nedokázal ani plně zpracoval. Prostě jsem tam stál jako úplný n00b. Žádné klanění nebo pokřikování na fans, jak je lavískuju. Dokonce ani žádné Včko do kamery... poplácal jsem kluka po rameni a vyklopýtal jsem pryč, abych deltoval před vlastní trapárnou.

Ale přes to všechno... vrátím záznam kousek zpátky, volume doprava... a nechám se znovu zaplavit potleskem. Mám husí kůži větší, než jakou mi obyčejně zařídí cinkání lajků. Přitom tam bylo kolik? Pár desítek lidí? To nejsou stovky srdíček, tisíce subscribů... a přesto... bylo to nějak víc. Ne hustější, ne víc legendary, prostě... víc. Tohle nebylo jako rozdíl mezi kybersexem a IRLsexem (= minimální), tohle bylo skutečné. For real...

Než stihnu přehodnotit vlastní hlášku, o níž jsem si myslel, že vím, co znamená, je potlesk jdoucí ve smyčce (který už ale najednou nezní dostatečně skutečně) přerušen zvukem přicházejícího videohovoru. Prim! Potřebuji si o tom všem s někým promluvit, díky CMWGE...

Ani si nepřečtu, kdo volá, a hovor gestem příjmu. Zaplaví mě neutuchající příval slov, plynule prokládaný španělštinou.

"¡Madre!" zakleju, ale je už pozdě. Blonďatá žena na druhé straně linky, oblečená podle poslední běžící vejr-novely, jen s úsměvem přikývne.
"To jsem ráda, že mě tak vítáš! Cheesusi, zlatí, byla jsem strachy bez sebe. Při představách, co se ti během těch strašidelných otřesů mohlo stát... Už jsem nemohla čekat, až se ozveš sám - jak jsi určitě chtěl. Můj fyzioterapeut sice říkal, že to nebylo tak zlé, víš, jaký on je statečný <3"
Nechám matku pokračovat a jen s úsměvem kývu. Není to někdo, kdo volává proto, aby poslouchal. Jsem samozřejmě rád, že je v pořádku ona i Jerry - její milenec, kterému však vždycky říká podle jeho zaměstnání, přes které je CMWGE seznámilo. Dokonce vím, z které vejr-novely je tenhle scénář - když jsem byl malý, byla matčina oblíbená.

Využiji čas, kdy naslouchám a dokonce tu a tam odpovídám madre na bota, a napíšu zprávu otci - ostatně to zemětřesení vypadalo nebezpečně. Dozvím se, že ho prospal a teď kouří svůj oblíbený doutník na uklidnění. Prý to ale odnesl jeho domácí bar. Některé rumy prý možná ani nepůjdou sehnat kvůli jejich věku. Jsem rád, že si jen píšeme, zatímco mluvím s madre (nebo spíš zatímco mluví ona) - nerad se dívám, jak padre pláče.

Nakonec to ale možná nebude tak zlé, protože brzy změní téma. Prý mě už dlouho neviděl. Tím mě trochu překvapí, ale nakonec zjistím, že myslel ve Vejru. Prý se nesmím nechat rozhodit. MemeSis prý čítuje. Ne tak, aby to CMWGE poznalo, ale má svoje lidi, co jí chystají pozici. Nemůžu prý proti ní bojovat sám. Prý potřebuji familia nebo alespoň buenos amigos. Prostě nějakého čumbu. Někoho, kdo mi bude dělat krytí.

Hmm, čumbu...

Rozloučím se s madre, která se právě červená a s hranými rozpaky se snaží naznačovat, co zrovna dělali s jejím fyzioterapeutem, když se země podruhé zachvěla :roll: Zahraji překvapený výraz a spustím naučenou mantru mírného poboření ve španělštině, protože jí tím udělám radost. Pak se rozloučíme a ještě si chvíli přes chat posíláme srdíčka a objímající se medvídky.

Zaváhám. Na chvíli zatoužím někoho obejmout doopravdy. Chvíli přemýšlím, že bych se připojil do Vejru na nějakou rychlovku přes Tinder - záchrana toho kluka a následný potlesk ostatně byly vzrušující - ale nakonec zaúkoluji CMWGE jinak. Poslední dobou si zvykám na jeho lagy, ale odpoví překvapivě pohotově. Že bych byl už zase jeho priorita? <3
J35U5 to Corneliu Pillat píše:Hola, Rafane<smazáno> Velkej Pse! Cheesus here. CMWGE mi poslal tenhle link. Nevím, jak často to čekuješ - nebo jestli víš, že existuje :D ale ozvi se, pls! Stalo se mi něco neuvěřitelnýho. LEGENDARY! Potřebuju to s někým probrat a... nenapadl mě nikdo neuvěřitelnější. Jo a taky bych potřeboval čumbu! Umíš to s železem, ne? Ozvi se a vyowníme LoQods!!!

Peas
JxM
<3
H&G>ObrázekStřípek života to byl pro J35U53 určitě - spíš pořádně ostrý střep! Zkusil to i sdílet, ale Cor mu asi neodpoví dřív než za dva dny - asi má moc práce s komandováním mravenečků. Takže asi bez bonusu :?:
Chesus
Deník
Obrázek
Uživatelský avatar
Corneliu Pillat
Příspěvky: 147
Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
Bydliště: replika vládního domu, Upper Floor

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Corneliu Pillat »

Corneliu Pillat píše: Koukám sem, neboj. LEGENDARY? No to mě zajímá. Ale na vykecávání ve VíáRu zrovna nemám čas, mám plné ruce práce dát do pucu kliniku. To bys nevěřil, jak jsou tady lidi bezradný. Nebo možná naopak věřil? 🤔 To je fuk. Ale jsou tu i lidi, co se o sebe doopravdy neumí postarat.
Nechceš se spíš stavit tady, osobně?Další pár rukou, co udrží v ruce koště a kýbl se vždycky hodí. 😎
Nebo u vás taky gruntujete? To víš, každý bojujeme svoje bitvy. 😆
Vpřed.✌

CM 🐺

PS: po bitvě bude sláva, jeden známý povídal, že zná někoho, kdo zná někoho a ten zná někoho...znáš to, kdo umí sehnat proviant z Loukvods 🤫
Corneliu Pillat
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
J35U5xMachina
Příspěvky: 137
Registrován: 12. 7. 2021, 18:51

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od J35U5xMachina »

Přečtu si zprávu od Corneliu a na chvíli se zamyslím :think: Se ví, že jsou tam lidi bezradní, když dělají věci, na které nemají určení. Na úklid jsou snad lidé, které k tomu vybralo CMWGE, ostatní se tam musejí akorát motat. A ještě brát výpočetní kapacitu dronům, kteří se najednou vyhýbají většímu počtu navíc špatně predikovatelných lidí... Představím si tu katastrofu - musí to být podobné jako hrát po restartu serveru ve skupinách plných n00bů. Najednou mi ho začne být docela líto.

Asi bych se vážně měl stavit a dát mu trochu support. Navíc... ten help IRL byl docela dobrý pocit. Takový hrdinský. Třeba když se trochu předvedu, bude další potlesk.

... na klinice ...

Když dorazím, vážně tam panuje dost chaos. Lidé chodí různými směry a občas se dokonce pro něco vracejí. Jako kdyby neviděli na svých vizorech žádné instrukce, ani plánky cesty :eyecrazy: Chvíli mi trvá, než nejdu Cora - zejména i proto, že mi dvakrát vypadne mapa nemocničního komplexu, takže se dvakrát ztratím.

Nakonec ho objevím, jak instruuje skupinku lidí. Zkontroluji popruh s Čepelí! a zamířím k němu. Pokusím se napodobit zasalutování, které jsem od něj před tím viděl.
"CMWGE zdar! Hlásím se do služby, Velkej Pse. Z jaké adresy si mám stáhnout seznam questů a tabulku s bodováním?"
Chesus
Deník
Obrázek
Uživatelský avatar
Corneliu Pillat
Příspěvky: 147
Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
Bydliště: replika vládního domu, Upper Floor

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Corneliu Pillat »

Tak plní síly a tak nadšení. Odhodlané tváře s jasnýma očima, sebevědomé úsměvy. Šli, ochotně. Každý chtěl zachránit svět a stát s hrdinou budoucnosti. Ale nevěděli, co je čeká. On věděl. A přesto přijímal jejich přísahu a opětoval hrdé vojenské salutování. Byli by tak odhodlaní, kdyby doopravdy znali své šance?
Každý desátý. Možná. A na jak dlouho, když odpočet běží? Kdo z nich přežije a neskončí zlomený na těle nebo na duši? A kdo skončí v zapomnění, jen jako jméno na Zdi Slávy? Vědomí, že navzdory své hodnosti a meritu bude pít kalich hořkosti až do dna s nimi, mu poskytovalo chmurný pocit spravedlivého zadostiučinění.


Corneliu na chvíli hledí nikoliv na Chesuse, ale jakoby kamsi za něj, v očích zvláštní lesk a záblesk smutku. Pak jen potřese hlavou, pousměje se a kývne na pozdrav.

"Vítej, parťáku. Popadni kýbl, smeták a lopatku, čeká nás...hrnčířská dílna. Na standardy dnešní doby je tam teď extrémně nebezpečno.", zacuká mu koutek úst a sám se chopí náčiní, "A u toho mi můžeš povědět, co tě potkalo neuvěřitelnýho..."

Byl upřímně zvědavý, co má Chesus na srdci, nebyla to úplně obvyklá zpráva a opravdu ho zajímalo, co neuvěřitelného se mohlo v MiDeksu stát. Zatím mu přišlo, že je tu nekonečná nuda, do které vneslo trochu zábavy alespoň zemětřesení a výpadky služeb. Bylo vidět, že na to nejsou zvyklí, ale Corneliu měl za to, že jim to jen prospěje...
Corneliu Pillat
Deník

Obrázek
Zamčeno

Zpět na „[Chuubo] {PbP} CyberMarvellous WishGrantingEngine“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti