[HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Zdejší PbP hraní RPG ve hře Chuubo.

Moderátor: MarkyParky

Zamčeno
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

[HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Hope and Glory »

Kniha 2 - HoGlo se probouzí
Obrázek
Epická fantasy


Aktuální Kapitola: 04/ XP: 14
Odehraných žánrovek: 8
Zbývající HG Vůle: 5

Žánrové akce:
Obrázek Víra, věda, magie
Obrázek Rozhodná akce
Obrázek Hřích

Žánrové pravidlo:
"Zpátky! Zpátky!"
Během hry může HG upozornit hráče, že se odehráváním své žánrové akce chystají vystavit nějakému nebezpečí. A hráči pak mohou:
- Vzít svou akci zpět (ale pak není dost rozhodná, ne prověřuje hypotézu či není dost hříšná a není to žánrová akce)
- Přesto pokračovat (a pak se nebezpečí vystaví, a k tomu dostanou +1 bonusový EXP)
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Hope and Glory »

Je pravda, že "Teď to trochu štípne" je poněkud hraniční případ vysvětlení/představení budoucí akce, ale je to tak zahrané tak hezky, že přimhouříme očíčko a vidím tam tedy Obrázek Rozhodnou akci. A rovnou si dovolím i reakci.

MemeSis pochopila, co se J35U5 chystá udělat a v posledním okamžiku ho také za týl a přitáhla si jeho tvář ke své.

Z pohledu diváků to muselo vypadat jako polibek.

Jen oni dva věděli, že ve skutečnosti ho kousla.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Corneliu Pillat
Příspěvky: 147
Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
Bydliště: replika vládního domu, Upper Floor

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Corneliu Pillat »

... Rehabilitační klinika, ubikace klientů, po turnaji ...

Stál pod studenou sprchou a zhluboka oddechoval. Třásl se. Sám nevěděl, jestli chladem, nebo ještě nedávným zážitkem. Zavřel oči. Soustředil se na ten chlad. Na tu vlhkost. Na svůj dech. Na rytmus svého srdce. Pomalu se zklidňoval, zpomaloval. Opřel čelo o plexisklo a dlouze vydechl.

"Sejdeme se v Ráji!", zavolal na rozloučenou, kývl na Chesuse a skočil ze střechy...
"SEJDEME SE V RÁJI!", přeřval hluk rotorů přelétající helikoptéry, kývl na Josepha a skočil ze střechy...
Dopadl na pokrčené nohy, setrvačností šel do kotoulu a z něj vyskočil rovnou na nohy a do běhu. Cítil nával adrenalinu a jak mu krev buší ve spáncích. Neměl už svou zbraň, takže za běhu sáhl pro pistoli. Kontakt! První nepřítel se objeví na střeše, druhý se vyklání z krytu dveří, Corneliu jde do skluzu a několikrát mačká spoušť. Překulí se a zády přitiskne ke zdi. Přes mířidla rychle zkontroluje protější stranu a v momentě dokonalého načasování se obrátí ke dveřím, když z nich vybíhá další cíl. Vyprázdní do něj zbytek zásobníku, pouští zbraň . Postava padá na zem, v budově vedle je slyšet ruch a pohyb. Mechanické bzučení. Bere poslední dva granáty, každý do jedné ruky a protáhne ukazováky očky pojistek. Na moment zavře oči a zadrží dech, než je oba jedním trhnutím současně odjistí a pošle kutálející se dovnitř. Opět se přitiskne ke zdi a v duchu počítá. Odlepí se od zdi ve stejnou chvíli, kdy zazní výbuch. Vpadne dovnitř, dokud jsou dezrientovaní a všude je prach, suť a zmatek.

Sevře pevně rukojeť nože...
Sevře pevně rukojeť Čepele...
Sevře pevně rukojeť nože...
Blikající světla.
Oblaka zvířeného prachu.
Obrys.
Levá mu bere zbraň, pravá mu zanoří ocel do břicha, otočí a trhne vzhůru.
Opojný uspokojivý pocit. Trhne ještě jednou.
Chrčení. Výkřiky. Výstřely.
Kryje se za tělem a běží s řevem vpřed, pálí jednoruč z odebrané zbraně, opřené v podpaží.
Blikající světla.
Zmatená palba. Výřiky.
Všude kolem se střílí.
Dva obrysy.
První padá, do druhého vrazí a povalí ho. Uvolní nůž z mrtvého těla, opře si zbraň a pokropí ležícího dávkou, než se stihne odkulit. Chechtá s jako šílenec. Zahazuje zbraň a běží.
Blikající světla.

Musí se dostat k automatu...
Musí se dostat k helipadu...
Nádech.
Výdech.
Skok.
Vběhne do přestřelky.
Úhyb. Páka, řez. Odebrání zbraně.
Úsporné bodnutí pod žebra.
Tělo padá.
Běží. Střílí za běhu a nepříčetně se chechtá.
Už je skoro na místě.
Zastaví se. Kde je Jo?
Sevře ho nepříjemná předtucha.
Měl by tu být přeci.
Srdce má až v krku.
Kde je ten helipad?
Otočí se a zbraně mu vypadnou z rukou.
Stojí a zírá do prázdna.
Čepel i druhá zbraň zarachotí o zem.
Ozve se výstřel.
Padne na kolena.
...


Konec hry byl mnohem nepříjemnější zážitek, než čekal. Ale mohlo ho to napadnout, že hrát si na válku probudí staré vzpomínky. Když mu vše zhaslo, nebyl se schopný pohnout, jen přerývaně lapal po dechu a třásl se nekontrolovaně po celém těle. Trvalo mu dobrou minutu, než se dokázal sebrat natolik, aby se odpojil úplně. Oblek měl celý propocený a možná ho i poškodil, když ho ze sebe v tom stavu strhával. Tu sprchu potřeboval tak jako tak.

Potřese hlavou a uhodí otevřenou dlaní do stěny. Zatne zuby. Dlouze vydechne. Začínala mu být opravdu zima, navzdory tréningu v otužování a sebekontrole. Zabralo to. Chlad a dechové cvičení ho vrátily do přítomnosti. Zastavil proud a vylezl ze sprchové kóje. S ručníkem kolem pasu se svezl do křesla a vychutnával si, jak se mu do těla vrací teplo.

Nechtěl být sám, protože se mu myšlenky stáčely zpátky k životu, který byl a ne k tomu, který je. Zoufale potřeboval kotvu v přítomnosti. Ale cítil se tak nějak...prázdně. Nevěděl proč, ale nedokázal se přinutit zavolat Chesuse, Tobyho nebo Maxe. Neměli by ho vidět takhle. Nerozuměli by. Chtěl si pustit záznam, aby se alespoň podíval, jak to dopadlo, ale z nějakého důvodu se mu nedonačítal loading screen, i když to chtěl přehrát jen na obrazovce. Povzdechl si.

Turnaj už musel skončit a Chesus nejspíš oslavoval se svými fanoušky. Corneliu neměl náladu na cizí lidi. Zatoužil mít kolem sebe zase svou smečku, někoho s kým sdílí logos, někoho s kým jde mluvit i beze slov. Ale teď měl pocit, že je sám. Volání minulosti bylo příliš silné. Vstal, osušil se, oblékl se do pohodlné teplákovky a vyrazil do SimDecku, aby se stáhl před světem do toho svého, který tu nebyl, navzdory všem obětem.

Obrázek„Montáž“ tréningu a skutečných vzpomínek způsobila, že při turnaji (který pro něj byl docela náročným cvičením), Obrázek nechal průchod emocím. Obrázek Potom se rozhodl stáhnout do svého Tajného místa.
Corneliu Pillat
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Míja
Příspěvky: 129
Registrován: 19. 6. 2021, 12:59

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Míja »

Povzbudivě se usměju na mého policajta a zašeptám "Nevím, jestli jsou reprezentativní vzorky LoQodsanů, ale za krátký pokec stojí."

Pak vejdu skrze plachtu pověšenou v díře dveří dovnitř. Muž sedí u nějakého vařiče a míchá v kastrolu něco, co nebude pravděpodobně k jídlu. Tím nemyslím, že by to mělo být jídlo a že nebude dobře chutnat. Tím myslím, že prostě ta hmota určitě je určena k něčemu jinému. Světlo vařiče je prakticky jediným zdrojem světla v místnosti. Brokovnici má položenou hned vedle vařiče, takže kdykoli v dosahu. Sotva se na nás podívá. Vytáhnu z kapsy tablet, rozsvítím jej a přejedu po místnosti. Je tam ještě odrbaná pohovka a na ní leží nějaký přístroj a něco co vypadá jako deska s plošnými spoji a připevněnými různými udělátky.

Jinak je tam akorát pár beden či skříní a různé haraburdí, které nestojí za řeč.

Žena s mužem určitě nejsou mladí a jsou opravdu hodně oškliví. Mají výrazně bledou kůži, zřejmě absolutní nedostatek UV záření. A i jinak vypadají divně, ta kůže není hladká, je zrohovatělá, povislá a samá vráska. Nedokážu odhadnout, kolik jim může být let, ale to se není čemu divit, to nedokážu ani a MajDexanů, kdo se má v těch dospělých vyznat?

"Vypadáte úplně jinak než MajDexané" Vydechnu překvapením. Všimnu si ostřejšího pohledu v očích ženy a zakoktám "Ne hůř, prostě jinak." Zarazím se, protože to teď vypadá, že automaticky předpokládám, že LoQodsané vypadají hůře než MiDexané, tak ještě dodám: "Ani líp."

Odmítnu to THC ale tekutinu přijmu. Alkohol, co si pamatuju, není tak nebezpečný, aspoň se napiju, mám totiž strašnou žízeň a když přijmu pozvání, neurazím tu ženu a bude jistě hovornější. Už jsem skoro dospělá, jistě mám dost výkonná játra na zvládnutí jednoho alkoholického nápoje.

Ucucnu si a pak začnu hovor několika zdvořilostními větami a potom přejdu k věci. "Jak se vede? Z čeho je to vyrobeno? Vy nemáte možnost si sehnat jiné oblečení? Žijete celou dobu v LoQods? Co si myslíte o Ohm a CMWGE?" Znova si cucnu. "Já bych moc ráda LoQods více poznala, hlavně bych ráda došla až úplně dolů na zem."

Chci vědět, co si myslí o Ohm a CMWGE. Dovednost Tak mimo, až je to roztomilé - 3, vůle 1
Jinak jestli Max nějak výrazně nezasáhne, tak to pití docucám.
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Hope and Glory »

Odhalit s pomocí Vizí scénářů budoucnosti, co nebezpečného Míje nabízí, když mají vedle nabitou brokovnici, a jakákoliv chyba se může zvrtnout - to bude buďto hrozně hustý, nebo hrozný průšvih. Překážka 2.

Vize scénářů budoucnosti +3, Vůle +2, Překážka -2, Technika +2 => 5 Provedl jsi něco, co zlepšilo tvůj život nebo situaci


Max čeká, že Míja dostane od dvojice nějakou silnou pálenku a okamžitě ji vyprskne. A proto ho překvapí, když Míja usrkne a dál se baví.

Ve sluchátkách mu naskočí hodně stará, ještě úplně analogová nahrávka.

Tonight I'm gonna have myself a real good time
I feel alive
And the world I'll turn it inside out, yeah
I'm floating around in ecstasy
So, (don't stop me now)
(Don't stop me)
'Cause I'm having a good time, having a good time.


Oddechne si. V textu téhle písně není ani náznak hrozícího nebezpečí, zdá se, že oba dva loukvoďané, ač vypadají podezřele, mají dost rozumu na to, aby patnáctileté holce odvedle nabídli něco, co ji možná dostane do nálady, ale neublíží.

Pauzne písničku, aby si mohl pustit rozhovor a aby zaslechl odpovědi na Míjiny možná až příliš zvídavé otázky.

Zjistit, co si Frank a Líza myslí o C-MWGE, když je Tak mimo, až je to roztomilé, je v téhle situaci Pohoda. Překážka 0.

Tak mimo, až je to roztomilé +3, Vůle +1, Překážka 0 => 4, provedla něco efektivního, co jí posunulo blíž k jejímu cíli


"Ale, máme se dobře. Určitě líp než otroci Tyranky v Majdexu," usměje se Líza po krátké pauze způsobené údivem, a chybějící zub prozradí, že přinejmenším co se týká zdravotního stavu to nebude úplně pravdu. "Duševně líp, chápeš? Jsme totiž svobodní. Můžeme jíst co chceme, šňupat co chceme, pít co chceme, píchat si co chceme..."

"Píchat, kdy chceme," skočí ji do toho oplzle Frank a Max zpozorní.

"Dej pokoj Franku. Tahle ... jak se jmenuješ holčičko? .... Tahle Míje je moje kamarádka. A moc dobře víš, že na moje kamarádky se nesahá, alespoň ne, dokud nedostaneš ode mě svolení ..."

"Nojo furt. Ale zase jí moc neoblbuj hlavu. Můžeme jíst co chceme ... z těch sraček co jsou na výběr. A s pitím to není taky žádnej zázrak. Vidíš jak se ptá, z čeho se to dělá? Tak to nevíme holčičko. Říkáme tomu prostě čůčo. Ale můžeš bejt v klidu a nemusíš to tak srkat. Leze to do hlavy pomalu."

Max se zase trochu uvolní.

Pak Frank mávne rukou, vezme si z vařiče ohřátou substanci a odejde s ní někam dozadu, takže Míja s Lízou zůstanou na čůčo samy. Rozhovor se stočí k oblečení a k životu v Loukvods. Líza Míje vysvětlí, že lidi v Loukvods nestřídají oblečení tak často jako v Majdexu, protože "nejsou pod tyrankou organizovaným diktátem módy".

To už Míje nedá a zeptá se na Ohm a CMWGE. "Jednoho dne zničíme tyranku! Svrhneme ..." vykřikne Líza, ale zbytek rozhovoru už Max neslyší, protože se mu najednou odpauzuje přehrávač.

I'm a shooting star leaping through the sky
Like a tiger defying the laws of gra...
stáhne Max volume, protože o rozhovor nechce přijít.

"Ohm nás učí žít tak, abychom se o sebe postarali sami. Protože jen společnost, která se o sebe dokáže postarat sama, může dosáhnout Ráje." deklamuje Líza větu za větou a Míja začíná mít pocit, jako by to nebylo úplně z její hlavy. Tón jejího hlasu se totiž změnil, není tak bezstarostný a věty nejsou seskládané halabala. Líza teď víc přemýšlí, jako by ty věty lovila odkud si z paměti, a pak je ze sebe chrlí, jako by ani nerozuměla tomu, co vlastně znamenají. Ale po každé větě se usměje.

"Tyranka musí být zničena, aby Ohm mohl i Majdexany přivést na správnou cestu. Jedině ..."

I'm burnin' through the sky, yeah, vylítne Maxovi zase volume nahoru a on ji okamžitě utne pauzou.

"Chtěla bys dojít až dolů na zem? Bláhová, žádný člověk to vedro nevydrží. Tam se dostane jedině Oh...."

200 degrees zaduní Maxovi v uších
That's why they call me Mister Fahrenheit
I'm travelling at the speed ....
stáhne tentokrát už naštvaně přehrávač.

Co zase tohle znamená?

"Ale jestli chceš poznat víc Loukvods, tak klidně můžeme vyrazit na procházku. Přestaň to tak cumlat, kopni to do sebe, a já ti ukážu pár pěkných míst," začne se zvedat Líza.

Míja poposkočí radostí a ve stejný okamžik se hlasitost opět zvýší.

I'm having such a good time
I'm having a ball
(Don't stop me now)
If you wanna have a good time just give me a call
(Don't stop me now)
'Cause I'm having a good time
(Don't stop me now)

zní Maxovi do uší uklidňující refren, a Max si usmyslí, že ani na tomhle výletě Míje zatím nic nehrozí.

A v tu chvíli přehrávač sám písničku zastaví. Uprostřed refrénu.

Max ustrne. Tady opravdu něco nehraje.

Jistě, soustředil se na Míju a byl si opravdu jistý, že jak předehra, tak refrén patřily jí.

Ale ten zbytek? Co se mu přehrávač snažil naznačit? Objevuje nějakou novou funkci? Sleduje paralelně události na více místech? Více osudů?

Míja zabraná do rozhovoru s Lízou prošly závěsem a míjejí Maxe, jako by tam ani nestál, jako by byl duch.

"Ale ona to s námi myslí dobře," vysvětluje trpělivě Míja Líze svou vlastní verzi příběhu o C-MWGE. "A je docela milá ... když nemá tolik starostí. Byla by škoda jí zničit ..."

... rozhovor postupně přeruší přehrávač, který tentokrát pomalu přidává hlasitost.
Yes, I'm havin' a good time
I don't want to stop at all

Yeah, I'm a rocket ship on my way to Mars
On a collision course
I am a satellite I'm out of control...
duní Maxovi v uších, ale on přestává jednotlivá slova vnímat a jen sleduje obě ženy - mladou i starou, Majdexanku i Loukvoďanku, čistou i špinavou, najivní i protřelou, jak družném rozhovoru pokračují do spletitých tunelů Loukvods.

Míja je pravdu zářná a získá si každého ....
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
J35U5xMachina
Příspěvky: 137
Registrován: 12. 7. 2021, 18:51

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od J35U5xMachina »

... během turnaje v Escherově parku ...

Toby vezme z automatu dvě nízkoalkoholická piva, rozhlédne se kolem a pak si vezme od Drexo stojících kousek vedle další dvě - tentokrát pořádně silná. Později vyrovná účet nějakou drobností z kliniky.

Vrátí se k dívce v šedivých džínách a růžovém tričku s parukou příliš světlých vlasů - takových, jaké nosí MemeSis. Podá ji dvě různé lahve piva.
"Majdexácké máš na zapití, tenhle spodně kvašený speciál je občas potřeba trochu spláchnout. Ale jinak je vážně AWESOME, ochutnej. Přišel jsem o něco?"
"Myslíš po tom, co Jesus oznámil- promiň, vím, jaký jsi fanda..."
Oba zvednou hlavu k obřím koťátkům vznášejícím se ve středu Escherova parku.
"Doufám, že se tohle neujme."
"Já nevím, mě připadají awww :heart: Navíc... pravidlo 39, čumba."

Jinak byl - až na ta koťátka - vážně dobrý nápad domluvit pár šikovných lidí a zprovoznit staré 3D projektory, aby mohli koukat na Jesusův (a Corneliuv) zápas jaksi... komunitně. Obraz trochu haproval nebo nebyl chvílemi moc ostrý - s touhle starou technologií vlastně nikdo pořádně neuměl a nikdo jaksi nechtěl žádat přímo CMWGE, aby celou akci uspořádala. Všichni se ale shodovali, že je to něco.

Společné fandění, případně i drobné rýpání do fanoušků jiných teamů a vejrových hráčů bylo úplně něco jiného než posílání ikonek tleskajících rukou nebo dávání lajků... Navíc měl Toby radost, že nepřišel sám v barvách svého oblíbeného hráče.

"Vlastně... jsem chill," odpoví Toby po chvíli, "Po tom zemětřesení a tom, co tam Corneliu říkal a dělal... víš, začal jsem si víc povídat s pacienty a vůbec. Práce mě teď dost baví i bez toho, abych půlku její doby koukal na přenosy z vejru takže... Jezus mi bude chybět, ale myslím, že to bez něj dám."
Dívka se na Tobyho usměje a dá si pramen světlých vlasů z paruky za ucho.
"Cheers!"

V 3D krychli uprostřed parku se zatím přestanou objímat dvě MemeSis a pak společně vyrazí do útoku.

"Myslíš, že si vážně prohodili železo?" zeptá se pak dívka.
"Nesmysl," zavrtí přesvědčeně hlavou Toby, "J35U5xMachina by nikdy svoji čepel nedal z ruky. Nikdy!"
"Ale vážně by to byla prim trik, jak přechytračit MemeSis... To určitě není z Jesusovi hlavy."
"Ne, ty to nechápeš, sis. Ta zbraň je pro Jezuse všechno. Jeho trademark a mnohem víc! Má dokonce IRL přesnou repliku. A ostrou! Viděl jsem video, kde s ní - zrovna v tomhle parku - při zemětřesení rozsekává nějaké padající věci, jak si s ní pomáhá... A nosí ji všude sebou, jako nějaký talisman nebo tak něco."
"For real?!" vytřeští dívka oči a užasle hvízdne, "SíeM... Teda, to musí mít od CM nějaké zvláštní povolení a vůbec... zajímalo by mě, co za tím je. Pravá Čepel!"
"Jo, to mě taky. Ani mi ji nechtěl půjčit," pokrčí trochu smutně rameny Toby.
"Jestli je pravá... mohl by sis ublížit," položí mu ruku na rameno dívka, "Jo a neříkej mi sis, pls."
"Ok. Ale já myslel, že ti tenhle gangsta slovník neva."
"Chill, prim," usměje se dívka, "akorát mám toho sestřičkování dost z práce. Navíc... mohlo by začít být trochu divný, kdyby sis zvyknul mi tak říkat..."

Mladý pár - jak Tobymu snad brzy dojde - je momentálně zaujat sám sebou, takže si pochopitelně nevšimne Drexo, kteří šli zrovna kolem zkontrolovat, zda neudělají další kšeftík a začali se zaujetím poslouchat.
O chvíli později je už Drexo pryč.

"Tady Drexo. Mám na tebe horkej typ. ... Ti kašlu na málo zabezpečenou linku, musíš jednat rychle. ... Už tě můj instinkt někdy zklamal? ... Poslouchej. Poslouchej! Ta věcička bude vážně cenná! A všechno, co musíte udělat je sehnat Síťaře, co vysleduje jeden datovej tok. Nemusí bejt ani dobrej, drek! Ten datovej tok má přednostní práva, bude teď posílenej a zálohovanej, takže by neměl být problém najít jeho zdroj..."

¡Pěti-Cink! Předmět buďto obsahuje důležité tajemství, nebo se lidé chybně domnívají, že tomu tak je.

Turnaj vrcholí a Toby v barvách J35U5e drží dívku v barvách MemeSis kolem ramen a společně skáčou. Pak oba ustrnou. A nemůže za to jenom obří MemeSino pozadí. Dívka rychle vytáhne tablet a ukáže Tobymu MemeSino vyjádření.
"Hustě!" okomentuje to Toby, "Na tohle bude muset CMWGE vytasit hafo koťátek..."
Pak se Jesus pohne a Toby chytí dívku za ruku.

Čepel prokleje srdce oběma vejrovým avatarům a i přihlížející cosi ucítí.

¡5xCink! (Už vlastně před tím): Předmět slouží jako důležitý důkaz při rozhodování nějakého sporu nebo řešení nějaké záhady.

"To bylo..." vzdychne dívka.
"No, já nevím... Vždyť mohl vyhrát."
"Vždyť se předváděl celou dobu, svého Cheesuska sis užil. Ale ten závěrrrr..."
"Jsi v MEDu? ty drinky byly na poprvé možná trochu-"
Dívka ve světlovlasé paruce se rozhodně napodobit MemeSis (nebo alespoň co si myslela, že vidí) a ...

¡Cink!
ObrázekPředmět je zapleten do zajímavého incidentu z každodenního života z Escherova parku.
Naposledy upravil(a) J35U5xMachina dne 12. 9. 2021, 17:13, celkem upraveno 3 x.
Chesus
Deník
Obrázek
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Hope and Glory »

Maxi,

Nebezpečí, za které jste dostali 1 xp, stále trvá. Nepramení však z nápoje samotného, spíš z toho, že mírně opilá Míja teď vydává do Loukvods v doprovodu neznámé ženy.

Můžeš svůj Úmysl uzavřít, pak se ti vrátí 1 Vůle.
Nebo ho můžeš trochu přeformulovat, sledovat je, a až udeří, dozvíš se to za půl minuty dvanáct.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Hope and Glory »

Jedna drobná poznámka, kterou si tu odložím, budu ji potřebovat později v zápletce.

Po náhlém přerušení konce zápasu se někteří z fanoušků (Toby s jeho dívkou ne, ti měli jinou zábavu) trochu rozčílili.

Než je MDPD zpacifikovala, odnesli to pár laviček, několik keřů a záhonů... a hlavně stoleček s pečlivě poskládanými nákresy původního zapojení a uspořádání projektorů.

Naštěstí bylo v komunitě velké množství nadšenců jak do techniky, tak do zahradničení, a tak to zase tolik nevadilo. Po pár dnech práce byly lavičky opravené, záhony a keře uklizené a přesazené a projektory sice už nikdo nedokázal vrátit na svoje místo, ale podařilo se najít pro ně novou konfiguraci - a pár Vejrových 3d umělců brzy vyrobilo nové, překrásné projekce, které udělaly z Esherově parku oblíbený cíl offline vycházek na příštích pár dnů.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Max Richter
Příspěvky: 125
Registrován: 14. 6. 2021, 12:06

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Max Richter »

... LoQods ...

"Ale do prdele práce," zabručím a praštím zpocenou pěstí do plechové krytiny.
"Chceš jednu výchovnou do čumáku?" zařve na mě zevnitř Frank a znovu uslyším demonstrativní cvaknutí brokovnice.
"Dej si voraz, šmejde," zahučím na něj polohlasem a ztěžka vyrazím do ulice.

Zdřevěnělé nohy se mi pořád ještě trochu motají, v uších mi hučí a ze všeho nejvíc bych si teď přál kýbl ledu. Kdybych o něj ale řek CMWGE, vsadím se, že mi přistane přímo na hlavě.

Zkusím zavolat na Míju, ale ve vyschlém krku mě škrábe a jsem sotva schopný slyšet sám sebe, natož aby mě zaslechla nadšená holka poznávající svět. V doprovodu Lízy mi brzy zmizí za rohem a než se k němu dostanu, ztratím je z očí. Rychle si prohlídnu možné směry a zamířím úzkou průrvou, z obou stran hustě olepenou stánky a krámky v různém stádiu rozkladu.

Ale stejně je to celé na pikaču. K čemu mi je vůbec dobré, vědět, co se blíží, když na to nestíhám reagovat? A měl bych vlastně vůbec? To jsem měl Míju čapnout za ruku a odtáhnout násilím jinam, než kam ona sama chce? Jen protože je to možná nebezpečné? To bych nebyl lepší než ten prasák Frank, no ne? A nechala by se vůbec Míja odtáhnout, nebo ani nemůžu změnit to, co se na nás žene? A jestli ne, tak to teda potěš. To mi jako CMWGE nadělila nechtěný dáreček, kvůli kterými si vyžírám každý průser jako dobře informovaný občan, aniž bych s tím moh něco zrobit? Jo, asi mi už vážně hrabe, ale možná se fakt celé HoGlo žene vesmírem někam do prdele. A tohle mám já řešit jenom se služební bouchačkou, hyperaktivní patnáctkou a cynicky nepoužitelným prognostickým přehrávačem? Tohle má být moje vlastní peklo, nebo co...?

Obrázek Obrázek Jsi tak přetížený - pracuješ tak těžce a s tak málem.


"Čum kam lezeš, cype!" zařve mi do ucha tetovaný a smradlavý vazoun a odstrčí mě od sebe.
"Cože co?" heknu a rozhlídnu se. Jsme na konci průrvy, u posledního stánku a vazoun vypadá, že sem mu šláp na kuří oko. Nejspíš doslova.
"Ty neseš enem slepej, ale i blbej?" přidá s drzým úsměvem a šťouchne do mě.
"Jo, oboje," kývnu a sklopím uši. Zdá se, že napadá na jednu nohu, ale jedna slabina mi teď nestačí, rozšláp by mě jak brouka.
"Vyfič, cype," zahrozí mi pěstí. "Ty tu nemáš co robit!"

Až teď mi dojde, že z nejbližších krámků a uličky na mě kouká několik dalších párů zvědavých očí nebo vizorů. A nemám se jim co divit. Pobíhám tu ve služební chytré košili, asistenčních botách a s pistolí volně na boku. Je jen otázkou času, než po mě někdo z nich skočí.

Skrčím ramena, couvnu až k chladné zdi a normálně zdrhnu za roh, jak malej kluk. Musím ale rychle se sebou něco udělat, nebo se odsud nedostanu živý. Naštěstí stojím pod neonem na hraně jakéhosi starého kolejiště plného menších vozíků. Stačí mi jeden rychlý pohled, abych našel tu správně vyčuhující hromádku bordelu s jehlami, zbytky jídla a nezaměnitelným zápachem v nejbližším vozíku. Doběhnu k němu a nakouknu dovnitř. Chlápek, kterému tahle hrůza říká 'pane', na mě zevnitř hledí mléčně bílýma očima. Aplikátor drogy mu pořád ještě čouhá z předloktí a podle barvy kůže bych tipl, že tu do něj svůj obsah pumpuje už tak třetí den. Pokrčím rameny a natáhnu se dolů. Jeho kožená bunda už zažila lepší časy, ale se mnou ji čeká malá renesance. K tomu pár festovních těžkých bot a dokonce v kapse schované sluneční brýle s jen několika škrábanci.

Kdyby mě viděla Major... Nebo vlastně kdokoliv. Ale co už. Pro přežití se musí udělat ledasco. A zatímco teda na sebe navlíkám nebožtíkův mundůr a opatrně se rozhlížím po okolí, napadá mě, tohle je možná ta změna, o které Míja tolik mluví. Že i když ona furt ještě slepě věří v moudrost SíEm, která mě naopak čím dál tím víc sere, je tohle všechno nové k něčemu dobré. Že možná konečně žiju. A že začínám chápat Ohm a jejich podivně zakotvenou potřebu žít. A že když na sebe kouknu do olejové kaluže, že mi to v tomhle mundúru fakt sekne. Možná bych se měl vykašlat na MajDex, odložit uniformu a zůstat nějakou dobu tady. Možná bych měl klid od těch šílených prognóz. A možná by to prostě jenom byla paráda...

Obrázek Obrázek Snažíš se nahradit či opravit potrhané oblečení s naprosto vyčerpaným rozpočtem.

Zahodím svoje boty do vozíku k mrtvákovi a poklusem naběhnu zpátky do spleti chodeb. Najít tu Míju nebude nic těžkého. Stačí hledat vyjevené a zaražené tváře a jít po jejich stopě.

Míjo, jak probíhá tvůj výlet? Kdy a kde na tebe Max narazí?
HG, ten rozehraný úmysl bych rád protáhl a zjistil, co za nebezpečí Míje skutečně hrozí, tj. co je důsledkem té lehce nejisté procházky.

HG, vidím tu žánrovou akci Obrázek Hřích - určitě by tu jakožto policista M.D.P.D. neměl pobíhat po LoQods v oblečení mrtvého feťáka, ale užívá si to.
Max Richter
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Míja
Příspěvky: 129
Registrován: 19. 6. 2021, 12:59

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Míja »

Je fascinující, jak je LoQods prázdné. Zatímco při průchodu Midexem člověk potká spousty lidí. Tady není v ulicích skoro ani živáček. Servisních droidů CMWGE se tu pohybuje ale spousta. Není se čemu divit, MiDex stojí na základech LoQods a je tedy třeba LoQods udržovat. Některých robotů si Líza nevšímá, ale kvůli některým mě chytí a zatáhne stranou, abychom se schovaly. Líza má i nějaký přístroj s displejem, který jí ukazuje, kolik jich je v okolí a jakého typu. To je skvělé, že mám takovou skvělou průvodkyni. Je to jistě bezpečnější, než kdybychom tu chodili jen s tím mým policajtem. Uvědomím si, že jej nikde nevidím, ale asi zůstal u toho Líziného partnera.

Občas když mám příležitost, tak vyfotím nějakou fotku na mém tabletu. Holky budou valit oči, kam se hrabou postapo hry. Pak se na minutku omluvím Líze a protože je čas na úkol od CMWGE, podívám se, jestli pro mě má něco kromě...ehm...zničení Ohm. Protože tohle přece nemohla myslet CMWGE vážně, možná spojení na CMWGE odsud funguje špatně, SMWGE je špatně informovaná, protože takový úkol přece je absolutně nereálný. Když žádný jiný úkol nevidím, naťukám jen rychle vzkaz pro CMWGE, jestli funguje spojení, jestli to myslela vážně, a že jsem připravena na úkol, jen mám omezené možnosti plnit. Možná ten úkol s vypnutím znamenal, že mám projevit rozum a svou vůli a ne jen slepě poslouchat. Možné to je. Uvidíme.

Zeptám se Lízy, jaktože je země (a vůbec spodek LoQods) tak horké, přece LoQods stojí na zemi, není to tak, že by bylo podzemní a sahalo až někam do pláště Země, ne?

Pak pokračujeme dál, Líza mě vede kolem obří, silně poškozené staré průmyslové stavby. Ukáže se, že je to bývalý vodojem a zařízení na recyklaci vody. V plášti vodojemu je obří díra. Když se ptám Lízy, tak se dozvím, že kdysi prý vodojem, podobně jako ostatní, sloužil k recyklaci vody MajDexanů. Plášť vodojemu vypadá rozervaný nějakým dávným výbuchem a je posetý děrami od střel. Muselo se tu dříve bojovat.

Líza vleze do jednoho z baráků u vodojemu a tam zvedne jakýsi poklop ze země a vlezeme dovnitř, pak jdeme asi sto kroků nějakým tunelem a za dalšími dveřmi se ozývá už docela kravál. Jakoby hodně lidí mluvilo přes sebe. Líza otevře dveře a mně praští do nosu smrad z nemytých těl. "Podívejte koho vám vedu!" zahuláká Líza hned u dveří.
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Hope and Glory »

Líza není vůbec schopná Míje na její otázky odpovědět. Nechápe, co to má být ten plášť, a proč by tam mělo být horko. Jako by jí chybělo úplně základní vzdělání, věci, co se Majdexané učí v elementárním studiu.

Nakonec si ale na něco přeci jen vzpomene. Opět to odříká, jako by vzpomínala na básničku či mantru, které tak úplně nerozumí.

"Ohm říká, že tam dole je peklo. A že musí hořet navždy, protože kdyby vychladlo, lidé by ztratili půdu pod nohama. Nebo tak něco.."


Max, spokojený se svým vzhledem, vyrazí ulicemi a chodbami Loukvods směrem, kam předtím mířila Líza s Míjou. Přehrávač mu moc nepomáhá, náhodně v něm přeskakují motivy z nejrůznějších písní, které ho upozorňují na bezvýznamné drobnosti, které se v příštích vteřinách stanou kolem něj.

Ne vždy je zpráva dostatečně jasná, občas Maxovi až zpětně dojde, jak to přehrávač vlastně myslel, ale jinak by to nazval dobrým tréninkem tohoto prazvláštního smyslu.

A náhle ho výběr zcela zarazí, protože směsici starší i novější elektroniky, artu, digipopu i funkrocku najednou přeruší praskání zdigitalizované velmi staré nahrávky v neznámém jazyce.

Zaváhá. Tuhle zprávu není schopen dešifrovat, a tak okamžitě z prostého poslechu přesměruje výběr na příruční terminál a zapne k němu simultální překlad. Chvíli trvá, než translátor identifikuje zapomenutý středoevropský dialekt a píseň mezitím dojede do jedné části, ve které se zasekne. To dá konečně jazykové subrutině čas dokončit překlad.

Ubohá Rusalko bledá,
zajatá v kouzlo lidských pout!
Voda tvá všude tě hledá,
nadarmo chce tě obejmout!


Maxe to zprvu zmate, ale pak ho napadne se zeptat kolemjdoucích. V jeho novém outfitu jsou nepřekvapivě mnohem sdílnější a ochotnější, a tak se během chvilky dozví o tom, že ve vyřazeném vodojemu se usídlila jakási sekta Návratářů. Lidé ho nezapomenou upozornit, ať v blízkosti jejich svatyně nevytahuje nic technologického. Oni totiž - narozdíl od Ohm - považují veškerou technologii za prokletí a v prostoru dnes již prázdných nádrží - do jejichž kovových útrob se nedostane žádný elektrický signál zvenčí - se snaží znovu zbudovat lidskou společnost tak, jak je to přirozené - jak ji kdysi stvořila příroda, když první člověk slezl ze stromu a založil první tlupu.

Zcela bez technologií, v jeskyních, požírajíce jen syrové maso a houby.

Protože už tušil, kam Líza míju nejspíš vede, ve spěchu se ještě zeptal, co se stane těm, kteří jim padnou do spárů a přitom mají u sebe nějakou technologii, nebo se dokonce k pozitivnímu vztahu k technologii otevřeně přihlásí.

"Ty obyčejné prostě zabijí a snědí. Ale občas jim padne do rukou někdo výjmečný - a z něj se pokusí udělají člena své tlupy. Nikdo, koho se rozhodnou asimilovat, nedokáže odolávat tomu, co se mu bude dít ve starém vodojemu. Zlomí každého. Někoho za týden, jiného za měsíce, ale žádná mysl není tak pevná, aby jim nepodlehla. Raději se tomu místu úplně vyhněte."

Max udělal pravý opak a dostihl Lízu a Míjou přesně v okamžiku, kdy vcházeli do jakého si domu vedle vodojemu. V tu chvíli mu zakryl výhled údržbářský dron. Vztekle ho odstrčil a vběhl do domu. Uslyšel klapnutí železného poklopu ve vedlejší místnosti ....

Míje a Maxovi zde končí tato kapitola.
V případě J35U5e a Corneliu čekáme ještě na poslední Cheesusův post, a pak ji také uzavřeme.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
J35U5xMachina
Příspěvky: 137
Registrován: 12. 7. 2021, 18:51

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od J35U5xMachina »

... po turnaji v log-outu ...

Koukám do nazelenalého prostoru odlogování z Vejru. Po náročném turnaji bývá odlogování delší kvůli prožité imerzi, ale dnes si CMWGE dává opravdu na čas.

Nevadí mi to. Oddechuji, provádím strečink a pak si nechám zchladit svaly svým oblekem, abych předešel jejich zakyselení <byť jsem s tím vlastně nikdy neměl problémy>.

Navíc se snažím zpracovat všechny žitky. A že jich bylo!

Sáhnu si na ret. Snad poprvé je mi líto, že si z Vejru nemohu odnést zranění. Nebo můžu?Obrázek

Stále log off screen. To má vážně CMWGE tak málo systémových prostředků? Teď, když jsme jí nějaké s Míjou uvolnili naším hnutím? <Kam se BTW přihlásila i MemeSis :eyecrazy: > Co s nimi CMWGE pořád dělá? :think: Dokonce to i narušilo turnaj. Tohle musí přestat!

Využiji čas k tomu, abych alespoň zavolal Corneliovi a poděkoval mu, že se obětoval, aby J35U5 mohl rulovat. Jenže mi to nebere. Nadiktuju mu alespoň zprávu a odešlu zrovna v kamžiku, kdy už KONEČNĚ vklouznu IRL.

"Prosím, zůstaňte ještě chvíli v klidu kvůli možné závrati," oznámí hlas asistenčního systému, ale já místo toho úplně ztuhnu. V mém pokoji je cizí člověk!

Otočí se na mě. Má zespodu kšiltu namontovány světelné diody a kolem krku neonově zářící kruh, takže té osobě nevidím pořádně do obličeje. Až později se dozvím, že kamery na tom byly kvůli oslnění ještě mnohem hůř...

Ze šoku se vzpamatuji teprve tehdy, když si uvědomím, že má v ruce moji Čepel! Tu pravou, jedinou, na které záleží!

Skočím po něm, ale je překvapivě hbitý. Navíc se mi noha zamotá do lanka postroje, který se měl odstranit během log outu, ale CMWGE na něj zřejmě zapomnělo.

Když KONEČNĚ vyběhnu za zlodějem na ulici, mizí mi rychle v davu. Navíc dostanu závrať a ostrá světla Hope&Glory mě na okamžik dezorientují. Zdá se, že zrovna dnes jsem vstal z Vejru levou nohou.

Když povejrová slabost - tentokrát výjimečně silná - odezní, je příliš pozdě, aby zloděje pronásledoval. Stojí v chladícím obleku jako opařený. Když už jsem si začínal myslet, že vím, co dál se životem, jsem najednou úplně ztracený.

CINK-cink-CINK-cink-CINK :!: Obrázek Předmět je ukraden :!:
Chesus
Deník
Obrázek
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Hope and Glory »


Tímto končí kapitola.

Získáváte každý 3 žolíkové expy, 2 přechází do další kapitoly.

Prosím, učiňte následující:
- umístěte žolíkové EPXy (včetně těch za Emoce, pokud jste tak doposud neudělali) do svých Cest
- projděte si své Cesty, zdali se v nich nenachází něco, co jste splnili a předtím jste si toho nevšimli. Mějte při tom na paměti, že někdy vám může se splněním kroku na cestě pomoct i odehrávka někoho jiného - třeba HG nebo spoluhráče.
- obnovte si Vůli na 8
- pokud máte povrchové Zranění a nemáte ho úplně čerstvé, můžete si ho odstranit.
- pokud máte Potíž, a nemáte ji úplně čerstvě (či čerstvě zhoršenou) a něco jste podle ní zahráli, můžete si ji snížit (odstranit, pokud tím klesne na 0).

Míja a Max mají obsah další kapitoly daný. Kam se vydají Cheesus a Cornelieu?
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Max Richter
Příspěvky: 125
Registrován: 14. 6. 2021, 12:06

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Max Richter »

... LoQods, u vodojemu ...

"Ani hnout, hajzlovi... hajzle," uslyším za zády chraplavý hlas a s ním povědomé cvaknutí brokovnice. "Jestli sis mysl... myslel, že jiný hadry tě především... předeslad... předemnou schovaj, tak ses splet."

Pomalu zase přivřu poklop, do kterého jsem zrovna lezl a zvolna se postavím, dlaně rozevřené a ruce zeširoka podél těla. Předpokládám, že svou hrozbu nemyslel Frank zas tak úplně doslova. Ačkoliv, u těhle typů člověk nikdy neví.

Když se otočím čelem k němu, stačí mi jediný pohled, abych pochopil, že jsem v hajzlu. Frank sice na mě míří jen na pár kroků, ale sotva se drží na nohou. Roztažené zorničky, pulzující spánky a třas v rukou prozrazuje, že si ještě stihl něco pořádného šlehnout, než se za mnou vydal. Takže jeho předvídatelnost je blízká nule. Kde je sakra voják Cornelius, když ho člověk potřebuje?

"Bylo mi jistý... jasný, že máš něco za lubem," pokračuje s viditelným úsilím, protože je sotva schopný křečovitě otevřít pusu. Proč si dal něco tak silného, když mě chtěl sledovat? Improvizuje, nebo věděl, do jaké prdele se řítím? Tipuju to druhé, určitě aspoň tušil, kam Líza s Míjou půjde. Tohle je jedna z věcí, který bych potřeboval slyšet dopředu, a samozřejmě nic. Ten můj přehrávač fakt dělá víc škody, než užitku.

"Sledem... sleď... sledovat mi ženskou budeš, jo? Co suš.. sešit... seš vlastně zač, hajzle?"
"Hm, dobrá otázka," pokrčím lehounce rameny. "Sám ti nevím. Policajt na blbý stopě? Nespolehlivej kamarád? Těžko říct. Jistě vím jen to, že ženskou ti nesleduju, teda, nemůžu za to. Jenom poslouchám, co mi do hlavy šoupe tak řečená Tyranka a snažím se s tím nějak fungovat. To přece chápeš, ne, že to není moje vina?"
"Tyrák... tyranosau... tyranka s tebou mluví? Seš větší hajzl, než sem si myslel, vole."
"Nemůžu si moc vybrat, Franku. V tomhle směru to máte v LoQods fakt lepší, uznávám. Ale nezlob se na mě, že jsem teď a tady. Tohle fakt není na mně a ty bys mohl ten tvůj kvér hezky dát stranou, a nechat mě jít, co?"

Obrázek Obrázek Popisuješ se jako bezmocného pěšáka osudu.

"Tak to vůbec!" zachrčí Frank a trhne brokovnicí tak prudce, že sebou cuknu dva kroky dozadu. "Nic strava... strana... stranou dávat nebudu. A zůstaneš tu, i ta holka."
"Cože co?" zvednu obočí. "Ty si vážně myslíš, že ji tu nechám? S váma, magorama?"
"A chceš snad chcípnout?"
"Moment...," usměju se a zaposlouchám do právě přehrávané skladby. "Ne, nemám to v plánu. Ale povím ti, Franku, že kdyby to bylo fakt nutný, jdu do toho."
"Kvůli jednota... jednat... jedný holce?"
"Jo, kvůli jedný holce. Protože já svý kamarády ve štychu zásadně nenechávám. Ne, pokud s tím můžu aspoň něco udělat."
"A co tik.. tok... tak chceš dělat?!"
"Vezmu ti kvér a půjdu k Návratářům udělat s nima krátký proces."
"Ty vůbec nevíš..."
"Možná. Ale hodně toho tuším a to mi vlastně i stačí."

Obrázek Povídáš si s někým o zásadách, které jsou pro tebe nejdůležitější.

Svým způsobem je šílený, kam jsem se to dostal, kam mě hudba zavedla. Chvílemi je to na dvě věci, chvílemi to nejlepší, co mě potkalo. Teď třeba by mě strašně zajímalo, jestli La Roux zpívá o mně, nebo o Frankovi. Ale některý věci se dají poznat jenom jedním způsobem - musí se vyzkoušet.

Roztřesená hlaveň brokovnice mi komplikuje rozhodování, ale zas aspoň nemusím zdlouhavě přemýšlet. Prostě jen uvolním kolena a jak klesám k zemi, nahnu se na levou stranu a skočím. Ještě než se mi nohy odlepí od země, sáhnu pravicí pro pistoli. V letu namířím Frankovi na rameno a stisknu spoušť. Dopadnu do kotoulu. Ozve se druhý, podstatně dunivější výstřel a podlahu zalijte čerstvá krev.

HG, hlásím úmysl 'Odzbrojit Franka'. Používám dovednost Pistolník 2 a dávám do toho 2 vůle. Protože při ozbrojených konfliktech v LoQods musí někdo umřít, mám další 2.
Myslím, že popsané je Obrázek Rozhodná akce.
Max Richter
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Míja
Příspěvky: 129
Registrován: 19. 6. 2021, 12:59

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Míja »

Když mě Líza postrčí do místnosti hlasitý hovor utichne a vystřídá jej zašumění údivem. V místnosti je hodně šero, jen ze stropu tam prosvítá trochu světla. Posvítím si na ně svým tabletem, na kterém jsem měla zapnuté světlo ostatně už cestou tunelem.

Přejedu světlem po místnosti a uvidím tu nejubožejší sebranku, jakou si vůbec dokážu představit. A to jsem hrála ve Vejru hry s trosečníky, ať už na ostrovech nebo ve vesmíru, potkávala v simulacích lidi z různých šílených dob, hladomorů a válek. Všichni hubení, špinaví, těla pokrytá vyrážkami, často různě pokroucená, chybějící spousta zubů, krvácející dásně.

Hrozné.

Ztěžka polknu, abych dostala pryč ten knedlík, co mi uvízl v krku. Jak je možné, že nějaké lidské bytosti žijí takhle? Tohle by CMWGE nikdy nedopustila, aby někdo takto strádal. Debilní Ohm, takto lidi zblbnout a obrátit je proti CMWGE a tedy i proti normálnímu životu! Teď už se nedivím, že chtěla Ohmy vypnout.

Ti ubožáci popojdou pár kroků ke mně a ti nejbližší po mně natáhnou ruce. Jedny ruce sáhnou po tabletu v mých rukách. Dám jim jej s úsměvem. To je to nejmenší, třeba díky němu pochopí, že CMWGE není zlá. Další mi sahají na obličej, vlasy, ruce a vůbec se dotýkají i jinde. Udiveně mumlají, diví se mé hebké kůži a lesklým vlasům, mým rovným údům. Je jich ale kolem mně jich najednou nějak moc a začíná to být nepříjemné. Někteří začínají pokřikovat. Pak do mě strčí první, zatáhá mně druhý a mně nezbývá než se ohradit. "Počkejte přece, ublížíte mi." prohlásím důrazně, ale přesto klidně, abych ty zoufalé duše nevyděsila.

Mumraj se stupňuje, nestíhám moc pochytávat, co si mezi sebou říkají. Nějaká slova ale zachytím, sice mluví blbě s tím množstvím chybějících zubů, ale něco pochopím, třeba: "Jídlo." "Bude naše." "Děti" "Samice". Dalším výrazům vůbec nerozumím, zvlášť těm rozzlobeným, bylo to ale například něco jako "Nefel ty gogode fyjebaný" nebo "ofukat a fežlat". Zřejmě se loqodština dost liší od mluvy u nás.

Chytí mne a nesou podobně, jako tenkrát mě fanoušci nesli v té hře na koncertě. Nějak se mi to přestává líbit. Hledám očima Lízu, ta stojí opřená u dveří s rukama založenýma na prsou a usmívá se. Nevím proč, ale neuklidní mě to. Ty špinavé ruce si mě předávají a v hlavě se mi vybaví informace o tom, jak dřív na lidech žili různí parazité a že měli přenosné kožní choroby.

Konečně najdu slova: "Lidé, moc vás prosím, nechte mne, ať vám pomůžu. Můžete být zdraví, hezcí, čistí, nasycení a bydlet v hezkém obydlí, tohle vaše živoření není nutné. Je naopak zbytečné, ubližujete si. Strašlivě si ubližujete. Hlavně nevěřte těm Ohm, jsou to roboti, neví jaké je to - žít jako člověk. Lidé potřebují k životu světlo, čistou vodu, čistý vzduch, kvalitní jídlo. Vy tu jen pomalu umíráte." Ty desítky rukou mě donesou k nějakému stolu a položí mne na něj. Rozhlédnu se. Na stole je zaschlá krev. Jeden pár rukou mi odhrne vlasy ze spánku a nahmatá konektor pro připojení do Vejru, který tam mám zasazený.

V rukou další osoby uvidím zlomený nůž znovu vybroušený trochu do špičky. Ruce, které mě drží, mne pevně stisknou. Co to je? Co chtějí? Ovládne mne zcela panika.

"Co blázníte? Co chcete? Chci vám pomoct! ... Pomoc! Pomoc!"

Snažím se prát s těma všema rukama, ale sice jsou slabé, ale je jich příliš mnoho.

"Vím, že nevěříte, že je to možné, ale donesu vám pro začátek aspoň filtry na recyklaci vody, nějaké jídlo, léky a vitamíny."

"Nebude to od CMWGE, vím, že ji nemáte rádi, seženu to já!"

Používám dovednost nic mi k životě nechybí 1, dávám 4 vůle. Chci je přesvědčit, ať mě pustí a nechají mne v klidu promluvit s nějakým vůdcem a ať se lidi v myšlenkách začnou zaobírat luxusem, který jim můžu přinést. Předpokládám, že i takový rohlík by byl megaluxus
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Hope and Glory »

Přesvědčit Návratáře, že mají přijmout technologickou pomoc, protože Míje nic nechybí, to je naprosté šílenství. Překážka 4.

Nic mi nechybí +1 Vůle +4 Překážka -4 => 1 Provedla jsi to tak, že tě to potěšilo nebo sis udělala radost.

Odzbrojit jako pistolník zfetovaného týpka z brokovnicí, když nevadí, že to někdo odnese - to je (jenom) těžké. Překážka 1.

Pistolník +2 Vůle +2 Vlastnost lokace +2 Překážka -1 => 5 Provedl jsi něco produktivního, co zlepšilo tvůj život či tvou situaci.



Líza se naposledy podívá za Míjou vlěcnou pryč davem a instinktivně si oklepe ruce v gestu: "Tak to bysme měli." Potom se otočí k jednomu z Návratářů, který se neúčastní běsnění a ten jí podá balíček houbovité hmoty zabalený v širokém klobouku nějaké větší houby. Líza vytáhne z kapsy staré rukavice - každou jinou - a opatrně jej převezme, i když se jí ruce klepou nedočkavostí.

Pak se vydá ven chodbou, zatímco za ní se ozývají stále zoufalejší výkřiky mladé dívky. "Škoda jí, byla celkem fajnová," hovoří tiše ke svému balíčku, "ale kšeft je kšeft a tihle magoros nic jiného jako platbu nepřijmou ... a nikdo jiný by takovou dobrůtku, jako seš ty nevypěstoval. Už abysme byli doma, už abych se do tebe mohla zakousnout, ňami, ňami, to bude let ..." Je získaným zbožím neskutečně zaujatá, přesto jí to nedá, a na konci chodby se otočí: "Snad to alespoň budeš mít rychle za sebou. Promiň holka ... a díky za tu chvíle světla, cos mi přinesla ... i chvíli světla, co mi teprve přineseš." Z poslední větou pozvedne houbovitý balíček a do tváři se jí vrátí natěšený úsměv.

Otevře poklop, vystrčí hlavu a zazní dvojice výstřelů....


Max vystřelí a zasáhne rameno. "No kobra ... korba ... kurva!" vykřikne Frank vztekle, protože škubnutí ruky mu posunulo míření. Díky svému nadopování ale zjevně necítí bolest. Stáčí brokovnici zpět, ale to už je Max v kotoulu, takže broky neškodně prolétnou nad jeho stočenými zády. Neškodně pro Maxe.

Líze, která zrovna vylézá z poklopu, očešou většinu kůže z pravé půlky obličeje i krku. Tvář jí změní v beztvarou hmotu, její tělo se překotí přes hranu výlezu a z roztržené tepny na krku prýští na zem krev.

"LÍZO! Lízinko! Lízalko lízává, já nechtěl!" vykřikne Frank přesně ve chvíli, kdy Max dokončí kotoul připravený vyrazit mu brokovnici z ruky.

Nemusí.

Frank sám zbraň pustí, a ta se zazvoněním dopadne na zem. "Co jsem to udělal? Co jsem to doprdele udělal?" kvílí Frank, zatímco se vrhná dopředu. Krev čvachtne, jak do ní padne na kolena a ruce se mu zbarví do ruda, když do dlaní vezme zmasakrovanou tvář mrtvé spolubydlící.

Max zvedne ze země brokovnicí. I kdyby z ní hned teď nevystřelil, tuší, že se mu bude v budoucnu hodit.


Mezitím na druhém konci tunelu Míja nejprve ucítí prudkou bolest, jak jí tupá špička nože zajede pod konektor a začne ho páčit ven. Něco v něm lupne a jí se zvedne žaludek. Pak otevřený poklop a dlouhá kovová chodba donesou k běsnícím Návratářům dvojí zadunění výstřelů.

Zběsilé pohyby přestanou ... a všichni ti nemytí zubožení divoši jako jeden muž otočí hlavu ke vchodu.

Pak Míju pustí a rozeběhnou se k východu. Ona zůstane ležet na zkrvaveném stole. Smysly má mírně rozostřené, jak se do jejího vnímání přimíchává šum či kdovíjaký jiný signál z poškozeného konektoru, ale v šeru "jeskyně" vidí, jak se masa těl žene k východu, jako zdivočelé opice z přírodopisného dokumentu z jednadvacátého století. Jediné co jí trochu uklidňuje a možná i vlévá radost do srdce v téhle nepříjemné chvíli je, že i když její snaha pomoct byla tak hrubě odmítnuta, ona se pokusila vše, co bylo v jejích silách, aby udělala jejich život lepším.

Míja utržila povrchové zranění "Poškozený konektor"

Prošrtne si běžnou úroveň zdraví a popíše nám, jak se to pro ní (do vyléčení) stalo jedno z:
  • Nástroj +1
  • Pouto +1 související se zraněním
  • Magická nebo Nelidská dovednost 2, dává-li to smysl

Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Zamčeno

Zpět na „[Chuubo] {PbP} CyberMarvellous WishGrantingEngine“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti