[OSR] Lamentations of the Flame Princess

[Markus]

Anotace v Databázi RPG

LotFP je jako Dungeons and Dragons předělané pro hraní hororových příběhů v renesančním světě. Je to stále hra starého stylu a tak jsou prvky hororového žánru vysvětleny spíše v příručce pro vypravěče namísto toho, aby byly zabudovány do mechanik. Hra je prodávána v krabici se třemi příručkami, kostkami, osobními kartami postav a ukázkovým dobrodružstvím.

[Markus]

Nic si z toho nedělej. Old school jako herní styl není těžký na naučení jak pro Sudího, tak pro hráče, a snadno se stane, že když nejsou všichni naladeni na stejná očekávání, hra se nedaří. A o Lamentations schoolu to platí dvojnásob.

Co přesně ti pokazilo dojem? Zajímaly by mě postřehy k modulu – proč se ti nejdřív líbil a pak to stálo za prd?

Anebo to nebylo ani tak modulem jako spíš systémem a stylem hry? (Aneb „Thulian Echoes jsou v tom nevinně, prostě nám nesedly Lamentations?“ )

EDIT: Jinak... s tímhle dobrodružstvím je to těžké. Já si pořád myslím, že fungovat může dobře jenom v kampani. A že když ho budeš hrát jednorázově, tak i když si to hraní rozdělíš na dvě etapy a jednou to zahraješ se starými postavami a pak s novými, tak to bez kontextu kampaně pořád není ono.

[Antharon]

Vcera sme dohrali podla modulu thulian echoes.

Koncept 5/5: metagamovy prieskum dungeonu pred jeho skutocnou navstevou, spekulativna evolucia, triggery, ktore zmenia beh dejin. Tato hra mala nasliapnute na najlepsi modul co som hral

Prevedenie 2/5: po navrate do dungeonu sa vsak nic zaujimave nestalo. Dungeon fungoval rovnako ako predtym dalsich tisic rokov. Zmeny boli iba okrasne.

Dungeon samotny je uplne linearny s par odbockami a iluzornymi volbami. Navyse ciel celej vypravy vedie uplne inym smerom nez hraci ocakavaju. Ti sa snazia dostat do smrtiacej pasce ktora nema ziadny vyznam.

Finale bolo sklamanim. Zda sa, ze sme uplnou nahodou nasli jediny sposob ako sa dostat k pokladu a prezit. Nasli sme tam nefunkcne stroje, neoriginalne magicke predmety a "model antikythery ale vacsi"

Potencialnym fiaskom bola odbocka do podzemia, kde postavy mohli stravit kludne cely zvysok zivota. Preco dava vobec autor tuto moznost? Preco postavy nevrati spat na cestu?

Celkove hodnotenie 3/5: Modul ma obrovsky potencial. Pre game mastra ktory si ho vezme, premysli a spracuje moze byt svatym gralom. Vybornou inspiraciou, ktora prinesir jemu aj hracom zazitok na cely zivot.

My sme testovali tento modul tak ako sme ho dostali, pretoze to bolo cielom nasej hry. Vysledkom bolo, ze skupina skvelych hracov s dobrym GM si tuto hru uzila a vsetci sme si odniesli pozitivny zazitok... a plnu hlavu nezrovnalosti a otazok.

Je to dobry modul, ale pre plny potencial vyzaduje aby sa s nim pracovalo a urvite nie je uplne vhodny pre zaciatocnikov.

[Markus]

Potencialnym fiaskom bola odbocka do podzemia, kde postavy mohli stravit kludne cely zvysok zivota. Preco dava vobec autor tuto moznost? Preco postavy nevrati spat na cestu?

Myslím, že narážíme na filozofičtější debatu.

Má modul být "uzavřený zážitek"? S uspokojivou zápletkou, vyvrcholením, všemi linkami úhledně uzavřenými do sebe?

Anebo je modul fakt hlavně "modul" – něco, co zasadíš do kampaně, a jeho síla spočítá především v tom, kolik neuzavřených (!) linek trčících volně do prostoru nabízí GMovi k rozehraní?

Oba jsou to funkční a dobré přístupy, jen musíš vědět, který hraješ. A já jsem přesvědčený o tom, že Thulian Echoes jsou především "modul" a že můžou dobře fungovat hlavně v kampani – viz třeba tvoje výhrada k tomu otevřenému podzemí. Z hlediska "uzavřeného zážitku" je to samozřejmě problém, z hlediska větší kampaně je to příležitost použít tenhle modul jako křižovatku mezi světy a dál na něj navázat. A v tu chvíli získává další přidanou hodnotu. Modulová dobrodružství mají hodnotu hlavně v tom, že ti v kampani zůstanou, něco po sobě zanechávají, ty se k nim opakovaně vracíš, třeba je nějak dál využíváš... což při oneshotu nevyzní.

Ale hlavně jsou Thulian Echoes o tom, že tam musíš (1) jít s postavami, na kterých ti záleží a nechceš aby umřely; (2) jít nakrást co nejvíc pokladů – protože xp for gold. Ten modul nemá žádný příběh ani přirozené finále. Hlavní katarze a vyvrcholení modulu spočívá v tom, že tam naloupíš stovky kilo stříbra a máš z toho radost, protože si naleveluješ postavu! (A pak se s tím stříbrem zase plavíš přes severní moře zpátky.)

Pokud se to hraje v kontextu one-shotu, kdy ti na tom stříbru vlastně nezáleží, protože na levelování postavy ti nezáleží (ani na jejím životě), protože s tou postavou hrát dál nebudeš, tak to ztrácí velkou část kouzla.

V zásadě si myslím, že "modulová" dobrodružství se nedají moc dobře hrát v mentalitě "dobrodružství jako uzavřený zážitek".

(Nevím vůbec nic o tom, jak jste to hráli, spíš se pouštím do obecnějších spekulací.)

Tématický článek: The Tapestry and the Mosaic Box: On the Scope of Module Design

EDIT: Jo a taky jsem to sám nehrál, takže mě berte s nadhledem. Vy jste to aspoň hráli.

[Antharon]

Tu si dovolim oponovat. Pretoze iste, to striebro je skvele, a nepopieram ze expy sa hodia avsak doupe maga xenofona by malo, ak ho dokazu hraci prekonat, obsahovat veci, ktore maju nejaku pridanu hodnotu. Proste je to dalsi level nebezpecenstva a narocnosti ktory postavy prekonaly. Ak odmenou za toto je "+3 save rolly proti nepozemskym hrozbam" je to mimoriadne sklamanie.

Co sa tyka moznosti zostupit do hollow earth. Je to uplne hlupe. Neexistuje tam ziadna napoveda, ktora postavam povie, ze to miesto do modulu nepatri. Mozu tam cele mesiace bludit. Nemam problem s tym ked jednou z odmien je moznost navstivit nove prostredie, ale malo by tam byt nejak rozumne naznacene, ze toto k nasmu scenaru nepatri a nenajdete tam riesenie.

Jasne je mozne brat tento modul ako nahodne miesto kde si postavy mozu lootovat, ale podla mna ma klimax v podobe prechodu portalom na vesmirnu stanicu, boja so xenofonom alebo aspon v podobe zastavenia stroja. Tieto informacie vsak hracom nie su dorucene ziadnym sposobom.

[Markus]

. Neexistuje tam ziadna napoveda, ktora postavam povie, ze to miesto do modulu nepatri.

S tímhle zase budu nesouhlasit já. Já nechci, aby mí hráči věděli, kdy ještě hrajou modul a kdy ne. Ideálně by to vůbec nemělo být poznat – hra by třeba plynule přešla v jiný modul nebo nějakou moji tvorbu, aniž by to kdokoli postřehl. „Always misdirect.“

Ale to jsme samozřejmě u kampaňového hraní, ne one-shotu, který chceš "projít".

[Markus]

Ak odmenou za toto je "+3 save rolly proti nepozemskym hrozbam" je to mimoriadne sklamanie.

Welcome to Lamentations of the Flame Princess!!!

Tahle hra záměrně boří očekávání a tradiční "oblouky" a vůbec všechno, co tě napadne. Její dobrodružství, aspoň ta raná, jsou dost "meta" – hrajou si s očekáváními hráčů, porušují je, překvapují tě. Udělat modul, kde u dveří nebudou žádné poklady, uprostřed budou střední poklady, a na konci bude finální boss a za něj velká odměna, je pro Lamentations nepředstavitelné. Příliš mainstream. Lamentations ti dá poklad klidně za první dveře... ale pak tě třeba překvapí tím, že ho udělají strašně těžký na odnesení, takže celý zbytek dobrodružství budeš třeba jenom hledat prostředky, jak ho odnést.

Lamentations-school je fakt svérázná věc, co není pro každého.

[Antharon]

Okej, tento fakt o lamentations som sa dozvedel az teraz, paci sa mi to a dava mi to vsetko odrazu ovela vacsi zmysel!

[Markus]

Ono je to těžký. Někdy jsou ty Lamentations věci tak meta, že to ani není zábava hrát.

[Markus]

Sloučil jsem diskuzi o Thulian Echoes s diskuzí o Lamentations - asi nemá smysl mít je odděleně, sama diskuze k Lamentations je dost nevyužitá.

[Vandalicus]

. Neexistuje tam ziadna napoveda, ktora postavam povie, ze to miesto do modulu nepatri.

S tímhle zase budu nesouhlasit já. Já nechci, aby mí hráči věděli, kdy ještě hrajou modul a kdy ne. Ideálně by to vůbec nemělo být poznat – hra by třeba plynule přešla v jiný modul nebo nějakou moji tvorbu, aniž by to kdokoli postřehl. „Always misdirect.“

Ale to jsme samozřejmě u kampaňového hraní, ne one-shotu, který chceš "projít".

Keep on the Bordelands ma na mape "Caves of the Unknown", urceny pro DMa, at "si s tim dela co chce". Tohle vidim jako stejny pripad.

[Antharon]

Tak po dvoch dnoch tazkych uvah, co som robil zle som odhalil hlavny problem, ktory som mal s mindsetom tohoto modulu. Pustil som si vandalovo (a markusovo) dinosaurium a az v nom som sa dozvedel najklucovejsiu informaciu.

Xenofon sa na ostrov neodplavil len tak s nejakym pokladom. Bolo to 16 ton striebra. A toto je najdolezitejsia informacia, ktora by jednoznacne mala nastavit postavy na to, co v dungeone vlastne hladaju.

Prijdu na ostrov, dostanu sa do sidla a zacinaju logisticke otazky. Kde mohol xenofon nechat 300 tisic striebornych minci? Ako ich vynesieme?

Ked postavy narazia na stroj nebudu rozmyslat nad tym co to je. Je to jasne, xenofon z ich striebra vyrobil pochybnu masinu a je potrebne zacat lootovat. A ked prva skupina zomrie, ta druha si moze polozit dalsie otazky, ako sa budeme chranit pred plynom a bleskami, ako vydekame striebro zo stien...

Laboratorium vo vesmire sa mi javilo ako miesto kde spociva poklad, cielom bola pre mna exploracia.

Cely moj problem pramenil z toho, ze mi chybala jedna klucova informacia.

[G451]

No... tak jsem dneska zahráli druhé sezení a musím říct, že to dost zkazilo dojem z prvního sezení. Nějak to zkusím sesumírovat a budu rád, za případný vhled do toho, kde jsme udělal nějaké boty, ale v moment po dohrání mé hodnocení spado z 4* na 2*.

Jednak do toho určitě spadá, co jsem nadhodil ve vláknu o hraní podle modulů. Učit se systém na modulu pro vyšší levely je o řád těžší.
Taky jsme se dopodrobna snažili prozkoumat kampaňový dungeon s "xp for gold", kde ta chytrá věc v kontextu systému je do poloviny dungeonu vůbec nechodit, ale u nás se to proměnilo spíš v trochu frustrace.
A nakonec tedy polovina skupiny usoudila, že LotFP/OSR vůbec není pro ně, což je samozřejmě legitimní, jen to nepřidává k pozitivnímu dojmu z odehrané hry.

Jako člověk, co se obou sezení zúčastnil musím říct, že ta hra pro mě rozhodně zklamáním nebyla, a naopak mě navnadila na nějaké další OSR dungeony. A doufám, že budu mít šanci si i něky zahrát nějakou kampaň v LotFP, doteď jsem to měl spíš za derivát B/X, ale po zkušenosti se na to koukám spíš jako D&D hardcore mode, napsaný spíš pro douhodobější hraní.

Co se týká samotného modulu, tagy ovlivňující, jak se mění v čase jsou velmi zajímavý koncept, ale provedení imho není úplně nejlepší (některé následky akcí v minulosti jsou zajímavější než jiné, a naše akce nám zajistily podobu dungeonu, která by byla ideální pro vylootování a odjezd z ostrova se spoustou stříbra, ale ten nejzajímavější obsah se tam neprojevil). Navíc samotný dungeon trpí nedostatkem (relativně častý problém LotFP dungeonů), díky čemuž vyznívá poněkud "ploše" a občas i nelogicky. A souhlasím s tím, že Cthulhu mythos (jakkoli ho mám rád) je v modulu dost na sílu a podzemní část dungeonu by užila spíš nějaký zajímavý obsah (technické místnosti celého stroje, ve kterých by šlo ovlivnit jeho fungování, obytný komplex, ...) spíš než aby byla prázdným DIY odkazem na pulpovou literaturu. Nicméně i tak hodnocení 3*.

[Markus]

Nicméně i tak hodnocení 3*.

Tak šup šup.

[Markus]

Popojedem. Tentokrát recenze na jedno dobrodružství pro Lamentations.



Recenze: Forgive Us – variace na Aliena v raně novověké Anglii

Rok 1625 byl v Norwichi morovým rokem. Dějiny nás učí, že šlo o epidemii Černé smrti. Dějiny se mýlí. Forgive Us vypráví o tom, co se stane, když si jeden z městských gangů začne příliš troufat a pokusí se vydělat na jedné z těch méně příjemných zdejších klik – a co se bude dít, když do následků nevědomky vstoupí hráčské postavy.

Forgive Us je 50stránková ápětková knížečka, ale zdání klame – četné obrázky a vzdušná sazba z toho dělají spíš stručnější dílo. Obsahuje tři dobrodružství, respektive jedno plnohodnotné dobrodružství (~30 stran) a dva bonusové přívěšky prezentované jako „náměty na dobrodružství“ (po 5 stranách), které si budete muset nějak přebrat a rozvinout. Všechny jsou zasazené do Anglie roku 1625, ačkoli na nich není nic specificky anglického – klidně je můžete šoupnout do renesanční Itálie, do Warhammeru a s přimhouřenýma očima i do „městského státu psionických lordů z Ercoloxu“, jak navrhuje autor.