A co moře?

Původně švédská hra Forbidden Lands je retro fantasy RPG s důrazem na survival v otevřeném světě.

Moderátor: skaven

Uživatelský avatar
efram
Příspěvky: 121
Registrován: 20. 2. 2002, 00:00
Bydliště: Xathal a jeho provincie

Re: A co moře?

Příspěvek od efram »

Chápu, myslím, že třeba mořské proudy je celkem rozumná non-magic volba. Zase na druhou stranu to postupné vytváření má své kouzlo. Za mě je to zajímavější přístup, než mít vše hned hotové.
Hru si užívej s nadhledem a lehkostí. Kdo řeší titěrnosti, ať stráví zbytek života v zesilovači bolesti.
Exulant před zlovůlí dětí, kteří se stanou správci čehokoliv
gnxbilz glcvpxlz cevxynqrz wr fvevra m q ubinqxb pb fihw cevfghc cbilfhwr an fgly nyr orqn wnx f avz arxqb wrqan fgrwar $-o
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20841
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: A co moře?

Příspěvek od Markus »

Eframe, co je to za ten jev v Brazílii? To mě docela zaujalo.
Uživatelský avatar
efram
Příspěvky: 121
Registrován: 20. 2. 2002, 00:00
Bydliště: Xathal a jeho provincie

Re: A co moře?

Příspěvek od efram »

Vliv přílivu na řeku Amazonku - svézt se na té vlně asi dobrý, ale pádlovat proti ...
Ten jev samozřejmě netrvá pořád, ale s trochou fantazie, když si představíme, že by se takto setkávaly nějaké dva proudy proti sobě tak se ta vlna popsaná autory dá akceptovat. Je mi jasné, že to takto nebyl jejich záměr, ale je taky fakt, že i kdyby ten jev trval třeba jen určitou část dne, může být dost značnou komplikací.

citace z netu (wiki): Na režim řeky na dolním toku má vliv také příliv, který postupuje proti proudu až do vzdálenosti 1 400 km. V oblasti ústí způsobuje příliv tzv. hlomozivou vodu, která představuje prudkou vlnu vysokou 4 až 5 m, která se rychle a s duněním valí po řece a zatopuje a rozrušuje břehy.

méně důvěryhodný zdroj: Vlnu mají v oblibě především surfaři. Nejdelší zaznamenaná jízda trvala skoro tři čtvrtě hodiny a podařilo se při ní urazit téměř 15 km.

Edit: Ta vlna podle těch údajů má rychlost 20km/h (jde jich x po sobě). Proti tomu bych na primitivní plachetnici křižovat nechtěl. Nicméně zabíhat do takových podrobností nemá smysl.
Hru si užívej s nadhledem a lehkostí. Kdo řeší titěrnosti, ať stráví zbytek života v zesilovači bolesti.
Exulant před zlovůlí dětí, kteří se stanou správci čehokoliv
gnxbilz glcvpxlz cevxynqrz wr fvevra m q ubinqxb pb fihw cevfghc cbilfhwr an fgly nyr orqn wnx f avz arxqb wrqan fgrwar $-o
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22580
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: A co moře?

Příspěvek od Jerson »

Markusi, před mohla hety jsem o téhle vlně viděl pořad, a funguje to asi takto.
Největší řeka na světě na rovníku, s ústím směřujícím skoro přesně na východ, tedy proti směru otáčení Země. Řeka je napájena přítok že severu a jihu, které jsou aktivní v různých částech roku, takže se navzájem doplňují. Ústí řeky je velmi široké a postupně se zužuje. Takže ideální výchozí podmínky pro následující jev.

Řeka tlačí velké množství vody do oceánu (proudy nebo spíše barva vody bývá znatelná až 300 km od pobřeží). Nicméně během přílivu je obrovská masa oceánské vody tlačena téměř přímo proti ústí řeky, a voda je postupně a celkem plynule stlačována jako v obrovské nálevce. Tahle masa vody se nahrane nad vodu z řeky a postupuje proti proudu, přičemž energie a objem ztracený na březích je kompenzován postupným zužováním toku. A hoří vysokém přílivu, kdy se sčítá vliv Slunce i Měsíce, je tahle vlna opravdu vysoká.

V jiných částech dne, speciálně při odlivu, je naopak silnější proud směrem do moře.

Kdyby Amazonka tekla na západ, tahle vlna by neexistovala ale zato by odliv způsoboval výrazné zvýšení odtoku, kdy by proud od pobřeží byl nejspíše dost silný - gravitace Slunce a Měsíce by vodu řeky přímo vysávala do oceánu. Kdyby Amazonka tekla severním nebo jižním směrem včetně orientace ústí, nefungoval by ani jeden popsaný efekt.

Pro ZZ by ale mohl fungovat to, že díky konfiguraci oceánu a kontinentu (které nevidíme celé) je na pobřeží velký rozdíl mezi výškou přílivu a odlivu, takže se během jednoho dne objevují a zase mizí různá skaliska a mělčiny, na kterých loď snadno uvázne daleko od břehu a vlny ji následně rozbijí. Takže připlout by se dalo třeba jen dvakrát do roka při nejvyšším přílivu, ale vyžaduje to jednak rychlou a obratnou loď, a šikovného kormidelníka, zkušeného lodivoda, kapitána dost šíleného n to, aby to zkusil a riskoval loď, protože od určité chvíle není cesty zpět a každé zaváhání bude osudné, a samozřejmě sehranou posádku. Takže ne že by to nešlo vůbec, ale konstelace výše uvedených podmínek nebude moc častá, takže to sní moc lodí nezkouší. A když nepřijízdí lodě, nikdo nemá důvod budovat pro ně chráněný přístav (nebo lépe chránit nějaký vhodný přírodní přístav), takže to ani moc lodí zkoušet nebude, a tak dál.
Uživatelský avatar
Vitus
Příspěvky: 2659
Registrován: 21. 7. 2006, 09:03
Bydliště: Kladno

Re: A co moře?

Příspěvek od Vitus »

Ještě mne u toho pobřeží napadnul příbojový efekt, co je u některých ostrovů v Pacifiku, kdy se z určité strany z toho ostrova nedá pak dostat (takže logicky, kdo ten efekt zná, se tam nechce ani vylodit). Použili to ve filmu Trosečník (s Tomem Hanksem), kde tak vymodelovali celý ostrov po obvodě. Jestli jsem to pochopil dobře, tak je to díky tomu, že ten ostrov je vlastně ode dna se zvedající "náhorní plošina" (viděno z profilu včetně toho, co je pod hladinou), takže příboj, hnaný volným oceánem, se náhle musí dostat do velmi mělké části při pobřeží, takže se zvedají v jednom místě vysoké a nebezpečné vlny.
Uživatelský avatar
efram
Příspěvky: 121
Registrován: 20. 2. 2002, 00:00
Bydliště: Xathal a jeho provincie

Re: A co moře?

Příspěvek od efram »

Druhá fáze jevu na Amazonce je jasná,. Je to celkem logické, když máme příliv a odliv. Pointou není přesný popis fungování vlny v deltě a nižším toku Amazonky. Pointou je, že příroda disponuje poměrně zajímavými jevy, které mohou moře-plavbu hodně ztížit. Dtto s ohledem na to v jaké fázi se ZZ nacházejí (myslím tím stav po mlze) by zřejmě ani k žádné mořeplavbě nedocházelo. Stačí jen rozšířit působnost krvavé mlhy (před jejím stažením). V době kdy sužovala zemi zasahovala i dál od pobřeží směrem na moře? Společně s přírodními překážkami (/mořskými bouřemi, bílou smrští :) atd.) je riziko natolik velké, že ho prostě nikdo nepodstupuje. "A to nezahrnuji vliv legend o tom jak děsné to je a že tam sousedovic kluk utopil barku" a to nemluvím o těch příšerách a o lodích co měli připlout a nepřipluli a těch co připluli a neměli připlout.

Nicméně tohle všechno je hezká úvaha, která je v celku zbytečná. Jak psal Markus autoři nechtějí, aby se tím směrem hra rozvíjela. Svět uvolňují a tvoří postupně. Je celkem jednoduché přijmout tuhle myšlenku a místo řešení tohoto problému sáhodlouhými opisy je lepší čas věnovat hře ZZ!

Edit: jak píše Vitus těch přírodních jevů, které mořeplavbu znesnadňují nebo téměř znemožňují (ve vztahu k ZZ) bychom našli poměrně dost.
Hru si užívej s nadhledem a lehkostí. Kdo řeší titěrnosti, ať stráví zbytek života v zesilovači bolesti.
Exulant před zlovůlí dětí, kteří se stanou správci čehokoliv
gnxbilz glcvpxlz cevxynqrz wr fvevra m q ubinqxb pb fihw cevfghc cbilfhwr an fgly nyr orqn wnx f avz arxqb wrqan fgrwar $-o
Odpovědět

Zpět na „Zapovězené země“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 6 hostů