[HRA] Bouřné vrchy

Sdílené PbP hraní RPG Ironsworn

Moderátoři: MarkyParky, Halaster Černoplášť

Zamčeno
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16257
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

[HRA] Bouřné vrchy

Příspěvek od MarkyParky »

Bouřné vrchy
Obrázek

* Zakrslé lesy
* Vyjící vítr
* Vodopády zahalené mlhou
* Důlní osady
* Nomadské tábory na vysokých plošinách
* Karavany osadníků, přepravující vytěženou rudu
* Ostražití obři si udržují odstup
* Mamuti pasoucí se na vysokohorských loukách

Tyto vysočiny jsou charakterizovány členitými kopci a nízkými horami, řídkými jehličnatými lesy a širokými travnatými plošinami, které stoupají až na hranici Zahalených hor. Po většinu roku se nezastavující silné větry rozbíjí po stranách kopců, skřípají a sténají. Když zima přináší smrt, někteří říkají, že tyto větry odnáší jména těch, jejichž osudem bylo zemřít v chladné pustině.
Drobné skupinky osadníků, žijící mezi kopci, pasou dobytek. Na jaře a v létě se jejich stádečka pohybují mezi nespásanými pastvinami na vysokých svazích. V zimě však hledají úlevu od nelítnotného počasí v chráněných dolinách.
Někteří z nás také nalezli obživu v hornických osadách. Čerpají železnou rudu z koryta řeky a mělkých kopců. Vítr odtrhuje kouř z pecí, ve kterých proměňují vytěžené rudy na tepané železo, které pak posílají na jih, do Útočiště, za obchodem.
Uživatelský avatar
Brynn Radosta
Příspěvky: 2
Registrován: 10. 8. 2020, 22:33

Re: [HRA] Bouřné vrchy

Příspěvek od Brynn Radosta »

... hornická osada Ledový Průlom při hranici se Zázemím ...

Právě jsem se vracel s karavanou, se kterou jsme v Útočišti směnili vytěžené černé železo za potřebné zboží. Rád jsem se takových výprav účastnil, mohl jsem se tam vyptávat po nových historkách a příbezích, kterými pak budu doma bavit své blízké. Když už jsem se těšil, jak budu u ohně vyprávět veselou historku o nevěrníkovi a úlu plném včel, otevřelo se před námi údolí, v němž ležela osada. A něco bylo špatně.

Asi před hodinou se začalo stmívat, ale třetina domů byla ponořená ve tmě, jakoby opuštěných. A čím víc jsme se k osadě blížili, tím více v nás rostl nepříjemný pocit. Pocit strachu a nejistoty. Domy, které jsme míjeli, zely prázdnotou, ale byly v celku, útok tak byl vyloučen. Náhle se objevila před námi schoulená postava. Poznali jsme v něm Kabíru, pastevce. Když jej Bastien, vůdce karavany, zpovídal, co se tu stalo, neodpovídal a pouze si dokola šeptal: "Chtěli, abych šel, ale já nechtěl. Nechtěl jsem, ale vím, že budu muset. Přeje si to."

Když jsme uviděli, že s ním není kloudná řeč, rozhodli jsme se vyhledat ve vesnici někoho jiného. V domě Dohlížitelky naštěstí plálo světlo a vydali jsme se rovnou tam. Sabině, naší Dohlížetelce, se očividně ulevilo, že jsme se vrátili, a postupně nám vysvětlila, co se stalo.

Pár dní potom, co jsme vyrazili na jih, se podařilo našim horníkům narazit na nečekaný objev. Objevili vchod do prastaré ruiny z černého železa. Pár odvážlivců se rozhodlo je prozkoumat, ale protože se nevrátili ani oni, ani druhá skupina, rozhodli se vstup zasypat. Jenže tím nebezpečí neskočilo. Lidem v osadě se začaly zdát zlé sny, podivné hlasy šeptaly jim jazykem, který nikdo neznal, a každým dnem se sny zhoršovaly, až někteří slyšeli hlasy i za bílého dne. Osadou se šířilo šílenství a někteří z nich se pak vydali k ruině, protože "prý museli" a už se nevrátili. Zmizela tam řada lidí jako Kabírova rodina ... nebo moje sestra Lona, to poslední, co mi zbylo z rodiny.

Musel jsem něco udělat. Sevřu proděravělou železnou minci na koženém řemínku, kterou nosím na krku a prohlásím: "Slibuji, že se tam vydám a přivedu je zpět. Tak přísahám při železe!"

Skládám železnou přísahu, že se "Vydám do ruin a přivedu zpět ztracené"
Vaarsuvis: 1D10; 1D10; 1D6+4 → 6; 4; 7: Silná trefa
> Musím uspořádat záchranou výpravu, bude-li to možné
> Bude to HROZIVÉ
> +2 hybnost
Zamčeno

Zpět na „[Ironsworn] {PbP} Železné země“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti