[HRA] 6. patro - Ztracená úroveň

Moderátoři: MarkyParky, Halaster Černoplášť

Odpovědět
Uživatelský avatar
Hiro
Příspěvky: 814
Registrován: 12. 2. 2019, 15:38

Re: [HRA] 6. patro - Ztracená úroveň

Příspěvek od Hiro »

... velká jídelna ...

Přeneseme se s Booem do chodby na východ, aby nás nikdo neviděl odcházet. Pod paží držím truhličku od Saagy a přemýšlím, jestli má skutečně podobné vlastnosti, jako můj chladící pytlík. Na první dotyk se zdá, že ano a jistě budu mít čas to ověřit. Podobná věcička by se mi velmi hodila, s ohledem na to, jak rychle se zde při sestupu dolů věci kazí.

Pokračujeme přes Sál vítězství a výstavu sošek k hudebnímu salónu. Chci se na chvíli vytratit z hostiny a využít toho, že Cilapi pozval téměř všechny a tedy mám klid na důležitý rozhovor. Pokud si dobře pamatuji, je hudební salón nejjednodušším způsobem, jak si popovídat s Gwílou.

... hudební salón ...

Zdá se, že druegaři holdují všemu možnému, jen ne umění. Není to nijak překvapivé. Věřím, že se časem pokusí přetavit všechny kovové nástroje na něco pro ně užitečnějšího, ale varhany snad ještě chvíli vydrží. Zahraji ten správný tón a usměji se do portálu.

PJ, objeví se opět Gwíla? Nebo Jessíra? Pokud ne, přesunu se do sálu se dvěma portály, do toho odemykatelného magickou zbraní udeřím svým trojzubcem a následující rozhovor se odehraje tam. Pokud se ani tam žádná z dam neobjeví, zopakuji to do třetice všeho dobrého s levitací u oslíků.

"Ahoj ahoj, dlouho jsme se neviděli. Koukám, že stále důkladně hlídáte portály před příliš horlivými hrdiny, že? Chápu, že je potřeba dopřát jim postupné sbírání zkušeností, odemykání nových kompetencí a tak je postupně připravit na Halastera, proti tomu nic nenamítám. Jen jsem ti chtěl říci, že naše společnice Šadah před nedávnem prošla až někam do hlubin podzemí a hádej co? Jak se dalo čekat, vyvázla bez sebemenšího škrábnutí. Věřím, že když dáte šanci i nám ostatním ukázat, že trochu nelineární průchod patry zvládneme, zjistíte, že se není, čeho bát. Hrdinům se musí věřit, předat určitá část kontroly a pravomocí. Když budete vše organizovat zpoza namodralé zástěny vy dvě, nikdy se nenaučíme samostatnosti a zodpovědnosti, víš?"

Odhad postavy: Hiro:2D6+3 → 6(2 +1 + 3)#CHA
- Co by Gwílu a Jessíru přimělo k tomu, aby nás nechaly skrz portály sestoupit hlouběji, než máme prozkoumáno?
Hiro a Boo
Deník postavy
Uživatelský avatar
Cilapi Márameldon
Příspěvky: 789
Registrován: 28. 2. 2019, 20:48

Re: [HRA] 6. patro - Ztracená úroveň

Příspěvek od Cilapi Márameldon »

.... během představení v hodovním sále ....

Baziliška jsem ještě nehrál a něco mi říká, že Hadešadah to nehodlá pojmout jako muzikál nebo balet. Posilním se dalším hltem piva - trpasličí mistři sládci zvládli uvařit takový mok, který chutná i mě - a pak zdráhavě souhlasím.

Když Hadešadah začne popisovat vlnící se trávu, trochu jejímu vyprávění pomohu. Nalistuji v knize vílího mámení příslušnou stránku a nechám před očima diváků rozvlnit zelenou louku. Stébla trávy jsou snově průhledná - iluze rozhodně není dokonalá, ale k přibarvení scény bohatě postačuje.

Pak mě Hadešadah 'uloví' a když se nade mnou rozkročí a naznačí dobíjení údery, překvapeně zjistím, že nemám potřebu schoulit se do klubíčka. Ostatně moje šupinová zbroj zvládne ztlumit i těch pár úderů, do nichž vloží krollka v hereckém zápalu trochu více síly. Co mě ale znepokojuje je moje krev, která se přitom rozhodne proudit na zcela neodpovídající místa. Do uší.

Nakonec skončím na boku a 'vykuchaný.' Když mě její mohutná ruka uchopí překvapivě jemně za bradu, soustředím se už jen na to, abych se tvářil co nejméně hloupě. Pak už mě ta samá ruka vytáhne nahoru a já se rozpačitě ukloním.
Teprve po té si uvědomím, že stále udržuji iluzi zelené louky, která během našeho hraní rozkvetla jarními kvítky.

.... hlavní chod ....

"Jako hlavní chod se podáváme baziliščí maso ve vlastní - možná i trochu žaludeční - šťávě s houbovou omáčkou," ozve se z kuchyně a do hodovního sálu vpluje veliký tác kouřícího nic. A vpluje je přesné označení, protože neviditelné steaky servíruje neviditelný kuchař. Freadgara prozrazuje jen vysoká kuchařská čepice, kterou si nasadil až po té, co se zneviditelnil.

S úsměvem ho pochválím za tento originální nápad a doplním, že jako příloha je nádivka laiqua o-cemfanga dle rodinného receptu. "Obyčejně tedy nepoužíváme hadí vejce, ale také ji běžně neservírujeme k baziliškovi, že?"

Hlavní chod doplní ještě salát a jako dezert je kaviár 'alchymistčino tajemství'.

U něj se ještě zeptám Hadešadah, jestli nám nechce ještě povědět, co zažila v nižších patrech, ale s úsměvem ji upozorním, že od stolu již nevstávám. Po vydatném jídle a dalším pivu toho již stejně nejsem schopen. Také ji poděkuji za elfí boty, tedy za tu druhou do páru, kterou našli s Elricem, k té co před tím objevil Hiro. Se zalíbením si je prohlížím a na konci hostiny si je konečně vyzkouším. Docela mi padnou a věřím, že až si na ně zvyknu - a ony na mě - sedneme si naprosto dokonale.

Mezitím se s příjemnou únavou usmívám na ostatní a hovor dál líně plyne.

Když je vše snědeno, přiopilá Glom si odříhne, opře se o mě, a začne klimbat.

Hadešadah? Představuji si, že následné TÁBOŘENÍ bude mít podobu klidného odpočinku po dobrém jídle. Následně se můžeme pomalu vrátit k našim dobrodružným 'povinnostem'.
"Omlouvám se, ale nebylo by vhodnější místo 'tohoto' výrazu říkat raději třeba 'mocně'?"

Mladý elf s odhodlanou tváří, upřímným pohledem a srdcem na pravém místě.
Prostou šedivou šupinovou zbroj kryje působivě ušitý plášť ze sovodvěda.
Je stále slabě cítit po konvalinkách.
Uživatelský avatar
Gwilwilethel
Příspěvky: 61
Registrován: 20. 9. 2018, 18:06

Re: [HRA] 6. patro - Ztracená úroveň

Příspěvek od Gwilwilethel »

.... u hudebních nástrojů ....


"Takže ty si myslíš, že už nás nepotřebuješ? Že si můžete běhat skrz portály, jak se vám zlíbí? Že naberete nejvíc zkušeností, když se budete vrhat nebezpečenství pohlavě?

Tak uvidíme", vyplázne na tebe uraženě jazyk Gwíla a pak udělá dvě gesta rukama, jako by roztáčela vzduch před sebou.

Modrá bariéra v portálu se roztočí a v portálu se objeví rotující vír, který vás začne vtahovat.


Hiro,

Gwíla začarovala všechny portály tak, že teď vtahují kohokoliv, kdo by skz ně zkoušel projít a naopak mu zablokují cestu zpět. Platí to i pro portály do doposud zamčených pater.

* pokud chceš portálem projít, ničemu to nebrání - prostě se necháš vtáhnout a jen se DLOUHO nebudeš moct tím samým portálem vrátit.
* pokud nechceš projít a jen si se díval, kam portál vede, tak se musíš pokusit nějak vyhnout vtažení - třeba být přivázaný, nějak zajištěný, vyhodnotit si NAVZDORY NEBEZPEČÍ a pod. Pokud tě i tak vtáhne, bude také na DLOUHO zablokovaný na cestu zpět.

Teď ti hrozí, že tě portál s i Booem vtáhen k jezevcovi Zoxovi v Trobriandově hřbitově.

Co uděláš dál?
Artefakt, avatar, pátý element zrozený za velkého běsnění slezinové metamagie, dívka vytrhnutá skrz čas a prostor herních vláken.
Deník postavy
Uživatelský avatar
Hiro
Příspěvky: 814
Registrován: 12. 2. 2019, 15:38

Re: [HRA] 6. patro - Ztracená úroveň

Příspěvek od Hiro »

... u hudebních nástrojů ...

"Ty nás necháš projít a ještě mi ušetříš celé tři namáhavé kroky až ke stěně? To bych byl přece blázen, kdybych odmítl," usměji se na Gwílu a nechám se vcucnout.

Vzhůru k jezevcovi Zoxovi v Trobriandově hřbitově! PJ, jak to tam vypadá?
Hiro a Boo
Deník postavy
Uživatelský avatar
Hadešadah
Příspěvky: 463
Registrován: 20. 2. 2019, 18:25

Re: [HRA] 6. patro - Ztracená úroveň

Příspěvek od Hadešadah »

No, sud piva vystačil tak akorát. Když zbylo několik posledních pár palců na dně, tak už jsme ani nenalívali a nechali kolovat rovnou ten sud a každý si přihnul.

Chvíli se snažím zjistit co je zač ta Saaga, ale je tak divná, že moc nevím, co si o ní mám myslet.

Přiopile si pak dělám legraci z Cilapiho. "No, tak tě tento večer ulovila krollka, to už ti nikdo neodpáře. Jo a v jednu chvíli jsem si myslela, že ses tak vžil do toho baziliška, že mě snad kousneš doopravdy do nohy. Ale ty máš ty své zoubky tak drobné, úhledné a rovné, že ta jizva od nich by byla docela hezká ozdoba! Každému bych ukazovala, jak jsem si nechala vyzdobit kůži a nikdo by netušil, že to je elfí kousanec."

Když už začnou všichni poklimbávat, všimnu si, že tu není Hiro. To je divné. Asi dvě hodiny pobíhám po celém patře a hledám jej, když ale po něm není ani stopy, tak to vzdám, však on se někde najde.

Nabídnu se, že budu držet hlídku jako první, přeci jen nevěřím zcela těmto trpaslíkům a už vůbec nevěřím tomu, co by mohlo vylézt z portálů.
Uživatelský avatar
Saaga
Příspěvky: 354
Registrován: 10. 1. 2020, 16:32

Re: [HRA] 6. patro - Ztracená úroveň

Příspěvek od Saaga »

... velká jídelna ...

Protáčím mezi prsty první desku knihy Zerthimona. Píše se v ní o Lidu, Limbu, chaosu a mysli, která v něm vznikla. O těle, které si mysl vytvořila, když poznala sama sebe. A o velkých městech, která Lid v Limbu vybudoval.

Komentář vysvětluje rozdíly mezi Limbem a ostatními sférami. Vše vzniklo z chaosu, v Limbu nejspíše dílem Lidu, v ostatních sférách pravděpodobně jako výsledek bohů nebo magie. Zdejší rasy předaly zodpovědnost bájným a vyvoleným. Vzdali se své vůle. Povaha věcí ale zůstala stejná.

Odložím knihu a zavřu oči. Svět kolem mne si oddechne. Dlaždice změknou, stěna se zahřeje. Chlad podzemních chodeb a zápach různorodého jídla se vpije do stěn. Zůstane jen klid. Sotva postřehnu rozvibrování portálu. Vyskočím na nohy a prohlédnu si ho. Je stále stejný, neaktivní. Zem pod mýma nohama je naopak měkká a poddajná. Zkusím se jí dotknout, dlažba mi ztuhne v prstech.

Posadím se zpátky na zem, opět zavřu oči a vzpomenu si na můj první den. Na okamžik, kdy si má mysl uvědomila sama sebe. Kdy přijala své tělo. Soustředím se a začnu svému podstatně staršímu tělu vracet řád.

Saaga Táboří. Slaďuje se s Grimoárem pokročilé magie proměn. Léčí si KO na TZ.
Uživatelský avatar
Cilapi Márameldon
Příspěvky: 789
Registrován: 28. 2. 2019, 20:48

Re: [HRA] 6. patro - Ztracená úroveň

Příspěvek od Cilapi Márameldon »

"To by byla veliká vzácnost, takový elfí kousanec," usměji se přiospale a dám si dlaň před ústa, když potlačuji slabé zívnutí, které přejde ve škytnutí, "Elfové totiž nekoušou..."

"A zatím jsi mě neulovila," oplatím Hadešadah její rýpnutí a posunu si mezitím goblinčinu hlavu, která se mi opírá o ruku, tak aby mi nespadla do klína, "To bylo jen jako, představení pro královnu a pro ostatní... alespoň myslím. Kdybys mě lovila doopravdy, i taková slavná lovkyně bazilišků a běsů jako ty, by na to byla dost možná krátká." Zvednu pohled k Hadešadah. "Tedy víš, jak to myslím. Jsem přeci jen hraničář. Nás není snadné ulovit. Jsme namazaní jako lišky -škyt-, neskočíme jen tak na ledajakou návnadu -zív- Ne ne, panečku..."

Podepřu si hlavu hlavu rukou a přivřu oči. Poklimbávám a před očima se mi míhá rozkvetlá jarní louka. Glom se zavrtí a její hlava mi sjede do klína. Dál si podpírám hlavu a se zavřenýma očima se usmívám směrem k Hadešadah, která tam v tu chvíli už není.

...

Když se probudím, Glom mi stále leží v klíně, nohy má však už na kamenné lavici, takže leží na zádech a hrozivě chrápe. Hadešadah je zpátky a prý nás pohlídá.
"To nemusíš," řeknu jí, "Duergaři jsou sice občas pěkně vznětlivá cháska, ale myslím, že jim čest nedovolí nás po té hostině okrást. Spíš nás raději oberou u obchodování, to prý vyhovuje jejich cti daleko víc. A u nejbližšího portálu je myslím Saaga."

Pak podložím Glom hlavu dekou a sám se ještě na chvíli natáhnu na vedlejší lavici, abych srovnal ohnutá záda.

Brzy mě však probudí podivný pocit. Nehybně stojící a jako vždy mlčící Žrůt jako by na mě vyčítavě hleděl. Podívám se na své nové boty a pohladím knihu vílího mámení. Ano, přemíra elfí magie. Nerad bych se probudil uprostřed Vílí divočiny nebo přivolal nějakou jinou roztodivnou nehodu.

"Byl jsi mi dobrým služebníkem Žrůte," řeknu, "Pronesl jsi bez úhony sud piva přes několik pater Kobek Šíleného mága a to je skutek hodný hrdiny. Děkuji ti za to a nyní tě se ctí propouštím ze svých služeb. Vydej se do Vrbětina hvozdu - není to daleko - a tam na břehu řeky zakořeň. Dožij svůj život jako spokojený strom, možná nejslavnější v celém hvozdu."

Když se Žrůt obrátí k odchodu, ještě ho zarazím. Vrbětin hvozd... málem bych na ni zapomněl. S pocitem hlodajícího svědomí odběhnu, abych si vypůjčil pergamen a brk a pak vložím Žrůtovi do větví zprávu pro Vrběnu. Počítám, že nový strom na břehu řeky neujde její pozornosti a moji zprávu najde.

Pak ještě chvíli rovnám záda, ale už jsem příliš probuzený. Hadešadah i Hiro jsou pryč.
"Půjdu najít zdejší sprchy, Freadgar říkal, že ten trpasličí vynález musím prý vyzkoušet," zavolám na Saagu, "Hadešadah nejspíš už připravuje zničení portálu v srdci hory, sejdeme se případně tam."

Glom zatím nechám vyspávat a zamířím do sprch. Zajímalo by mě, proč se Freadgar tak podivně usmíval, když mi o nich říkal...

Cilapi se slaďuje s efími botami a naopak rozvázal pouto se Žrůtem, kterého poslal se zprávou do Vrbětina hvozdu, aby tam zapustil kořeny. Prozatím bude ve sprchách.
"Omlouvám se, ale nebylo by vhodnější místo 'tohoto' výrazu říkat raději třeba 'mocně'?"

Mladý elf s odhodlanou tváří, upřímným pohledem a srdcem na pravém místě.
Prostou šedivou šupinovou zbroj kryje působivě ušitý plášť ze sovodvěda.
Je stále slabě cítit po konvalinkách.
Uživatelský avatar
Hadešadah
Příspěvky: 463
Registrován: 20. 2. 2019, 18:25

Re: [HRA] 6. patro - Ztracená úroveň

Příspěvek od Hadešadah »

Vydám se do srdce hory, o kterém mě poučil Cilapi, že je to Srdce hory, a že je důležité.

Obhlídnu portál a začnu připravovat výbušninu. Půjčím si majzl a kladivo a rozšířím trochu spáry v portálu, že tam pak nacpu výbušniny a zápalnýma šňůrama nakonec odbouchnu. Když to mám hotové, je všude kolem ještě ticho.

Rány kladivem očividně na vyrušení trpasličího spánku nestačí. Trpaslíci jsou větší spáči než takoví elfové, kteří chodí spát i vstávají se slep ....No to nejde říct se slepicemi, elfové jsou přece tak vznešení. Ti chodí spát přinejhorším s pávy. Nechce se mi panikařit spící trpaslíky výbuchem.

Tak si tam sednu a čekám, když na mě začne padat únava, tak si lehnu a čumím na ty mithrilové žíly, sleduju jednu, která mi začíná těsně nad nohama, rozšiřuje se a zase zužuje, klikatí se a větví. Nějak mi to divně připomene můj život, občas plný, občas skomírající, různá rozhodnutí, která mě mohla poslat rozvětvením úplně někam do prdele...jakože do jiné než je tahle. Tahle je jak dlouhý, hrdinský, ale taky docela únavný příběh vyprávěný u táborového ohně. Aj s těma pokladama. Jen nevím, jak ta pohádka skončí, na konci zlý černokněžník, který bude mít určitě nějaké esa v rukávu. Hm, zajímalo by mě jaká. Já bohužel žádná nemám - ani esa, ani rukávy. Moje oči zastaví na jednom výrazném větvení žil, kde je hrozně moc kratičkých slepých odboček a jen jedna žíla pokračuje dál. Ty ostatní budou špatná rozhodnutí nebo selhání kvůli slabosti...a smrt.

"Ale hovno." zamumlám, to jsou úvahy, buď blbnu nebo elfovatím. Zavřu oči a okamžitě usnu.

Chci vědět jaká je nějaká poslední záchranná finta Halastera, kdyby se mu všechno podělalo.

Když se pak probudím, tak to odjebnu.

Použití výbušniny: Sadah:2D6+2 → 11(4 +5 + 2)
Uživatelský avatar
Halaster Černoplášť
Příspěvky: 2943
Registrován: 3. 2. 2019, 19:36

Re: [HRA] 6. patro - Ztracená úroveň

Příspěvek od Halaster Černoplášť »

Hadešadah,

usínáš a ve svém snu vidíš sama sebe, jak stojíš se zkrvaveným palcátem nad Halasterem Černopláštěm. Z čela mu stéká krev, oči má přivřené bolestí, jednou rukou se podpírá o zem, druhou má zvednutou v chabém pokusu zastavit poslední ránu.

"Počkej, Šadah," nazve tě jménem bez přízviska Hade, "nezabíjej mne. Ne teď.

Přiznávám, použij jsem nejedno lákadlo, abych tě sem dostal a použil tě proti Jesíře Hradharf. A selhal jsem. Nebyl jsem tak dobrým loutkářem, jak jsem si myslel. Jenže to neznamená, že jsi teď nějak víc svobodná."

Zaváháš a posloucháš dál jeho slova.

"Porazilas mne - jenže jsi při tom sloužila zájmům někoho jiného. Právě té Jesíry, která se dokázala vzepřít mě - jen proto aby sama začala panovat jiným.

Je to tak. Už zase někomu sloužíš. Je to tvůj úděl. Pořád budeš někde někomu sloužit. Někdy o tom budeš vědět, někdy bude jen tahat za nitky a ty se budeš domnívat, že jsi svobodná, ale stále budeš jen figurkou v něčích plánech.

Ledaže ....

... ledaže bys získala takovou moc, že by ses dokázala vzepřít svému pánovi. Právě tak jak to udělala Jesíra, když se vzepřela mě.

Chceš být jako Jesíra? Chceš poznat takovou moc?

Vím o cestě, která ti ji dá. Ale má to jeden háček. Na tu cestu mě potřebuješ. Nemůžeš mě zabít, chceš-li se jí vydat. Protože ta cesta je jen jedna - musíš se stát mou učednicí."

V ten okamžik se s leknutím probudíš.

Halsterův poslední trumf je nabídnout místo učedníka.

Po takovém snu si potřebuješ zlepšit náladu - a tak odpálíš připravenou nálož. Náladu ti to opravdu zlepší - výbuch byl dokonale přesný, roztříštil zrcadlo a drobné střípky, které už nikdy nikdo nedokáže složit, aniž by při tom došlo k nějakému uvolnění prostorové magie, vedlejšímu výboji nebo poškození samotného Srdce hory.

Tudy do Ztracené úrovně už nikdy nikdo nevstoupí.

Co uděláš dál?
Postup Kobkami: Obrázek
Uživatelský avatar
Hadešadah
Příspěvky: 463
Registrován: 20. 2. 2019, 18:25

Re: [HRA] 6. patro - Ztracená úroveň

Příspěvek od Hadešadah »

Šlupka to teda byla hezká.

Blbec, prý abych byla svobodná, tak dělat učedníka. To je vůl! Ta Jesíra ovšem bude taky pěkná čůza, jak by mě nechala klidně chcípnout někde v dolních patrech. Jestli tu bude šéfovat on nebo ona, na tom asi nesejde. Vlastně by mě celkem lákalo dát po tlamě oběma.

Oznámím Skelle, že portál je už na kaši a pak zajdu do dílny si vyzvednout mou kazajku z baziliška. Pohladím kůži, celou ji osahám, jestli je v pořádku, pak ještě pro jistotu ji i na chvíli zapráším prachem, abych si zkontrolovala, jak vypadá a jestli nejsou někde odfláknuté švy. Obrázek na zádech ze cvočků vypadá drsně. Smotám vestu do torny a hodím na sebe tohle.

"Dobrá práce a tady je slíbené stříbro." Dám mu jednoho stříbrného pavouka dvoucennosťáka a přihodím k tomu ještě pytlík mincí za to ozdobení.

Teď mě jen zlobí, že mi vlasy splývají na záda a zakrývají ten obrázek. Zkouším si je nějak zamotat do uzlu, ale furt se to jaksi rozmotává a trčí. To vyřeším později.

Dojdu k ostatním.

"Tadáá ... moje nová zbroj!" Shodím truhlu ze zad a otočím se dokola.

"Tak veďte někam dolů, já se tu nevyznám."
Uživatelský avatar
Cilapi Márameldon
Příspěvky: 789
Registrován: 28. 2. 2019, 20:48

Re: [HRA] 6. patro - Ztracená úroveň

Příspěvek od Cilapi Márameldon »

.... ve velké jídelně ....

"Co tady tak poskakuješ?" zavrtí hlavou nechápavě Glom, "Nejdřív ta hromská rána a když znova zaberu, přiženeš se a začneš tu jančit... Jak tu má poctivá goblinka asi spát?"
"Freadgar mi poradil, že jsou tu sprchy," řeknu a obejmu se pažemi, "Ale už neřekl, že v nich teče jen studená... šprýmař."
"Hehe, začínám ho mít ráda," zašklebí se goblinka, "Ale možná měl v plánu tě nějak rozehřát sám, hňhňhň."
"Myslíš, že jsem mu měl říci?" zarazím se, jestli jsem neudělal chybu, "Možná by někde zatopil pod kotlem nebo..."
"...nebo by si nechal podat mýdlo."
"Jedno bych mu klidně půjčil," nechápu, "Mám jádrové, s jelenem..."
Glom neodpoví a jen mávne pracičkou.

Vyhrabu z batohu kartáč - teď, když jsem se konečně zase zahřál, je čas se řádně upravit. Za okamžik však strnu, kartáč v ruce zabořený do vlasů. Do jídelny právě vstoupila Hadešadah. 'Už zase do půli těla nahá' Hadešadah.
"C...c..co to...?" vykoktám.
"Lituješ, žes do tý sprchy nešel až teď, co?" dloubne mě goblinka loktem do žeber - tedy při její výšce téměř do slabin - ale pak uznale pískne, "Ty záda sou betelný! Když tě do nich někdo praští, vybuchne mu to do obličeje?"
"Snad nemáš ty cvočky doopravdy v kůži!" zděsím se, ale pak mi to konečně dojde. Přistoupím blíž ke krollce a z blízka si prohlédnu její záda. Přemůže mě eflí zvědavost. "To je další kouzlo neviditelnosti? Ale proč... jistě! To je přece kůže z toho neviditelného baziliška, že? Můžu?" Natáhnu ruku a prsty přejedu zhruba na šířku malíčku od jejích zad. Ucítím tuhou šupinatou kůži.
"Úžasné," vydechnu.
Pak se ale trochu vzpamatuji. A když se ke mě Hadešadah znovu otočí... čelem, rychle ucouvnu a zakloním hlavu. "Ale nehodláš chodit jen takhle..." - zagestikuluji rukama v širokých kruzích - "...tak. Jakože pořád. Nechtělo by to alespoň nějaké... doplňky? Poslyš, náhodou mám v batohu několik hedvábných šátků, co ty na to?"

Hadešadah?


Později také zjistím, že Glom během hostiny zvládla domluvit nákup trvanlivých potravin. A zřejmě kvůli tomu, jak ji vyděsilo, že nebýt Saagy měli bychom pojednou chvíli i trochu hlad, objednala jich, co jen to šlo. Nakonec se mi podaří umluvit duergara, který je přinese - nejspíš i díky tomu, že celou dobu nespouští oči nejen z Hadešadiných zad - aby se za ně spokojil se třemi sadami stříbrného nádobí, ze kterého jsme jedli, a které jsem ukořistil v Muiralově revíru. Také ho přesvědčím, že komplet má větší cenu a zbylé dva se mnou smění za pár menších polodrahokamů a zlatý řetízek.

Obchoduji 10 přídělů jídla (2-CENNOSTI) +2 drobné CENNOST za celkem 5 CENNOSTÍ ve stříbrném servisu (obvyklá směna + přirážka 1 CENNOST).

Saaga?
"Omlouvám se, ale nebylo by vhodnější místo 'tohoto' výrazu říkat raději třeba 'mocně'?"

Mladý elf s odhodlanou tváří, upřímným pohledem a srdcem na pravém místě.
Prostou šedivou šupinovou zbroj kryje působivě ušitý plášť ze sovodvěda.
Je stále slabě cítit po konvalinkách.
Uživatelský avatar
Hadešadah
Příspěvky: 463
Registrován: 20. 2. 2019, 18:25

Re: [HRA] 6. patro - Ztracená úroveň

Příspěvek od Hadešadah »

"Šátek? Jasně! Paráda!" Jeden si od Cilapiho půjčím a omotnu si s ním ten nepevný uzel vlasů, aby mi volné prameny nesjížděly na záda.

Pak přikývnu, že jsem připravena vyrazit.
Uživatelský avatar
Saaga
Příspěvky: 354
Registrován: 10. 1. 2020, 16:32

Re: [HRA] 6. patro - Ztracená úroveň

Příspěvek od Saaga »

Exploze nedaleko vyruší mé soustředění. Rychle vyskočím a vyběhnu tím směrem. Málem narazím do Cilapiho a Glom. Polonahá Šadah dorazí o chvíli později.

"Věz, že sebevědomí je špatná zbroj," oznámím jí. "Znala jsem mnoho odvážných polonahých válečníků. Všichni jsou mrtví."

Napadne mne hned i komentář k šátku ve vlasech. Nechám si ho pro sebe a mávnu rukou směrem k jídelně.

"Hiro vyprávěl o svých cestách. Poznala jsem v jeho mnoha slovech i snadnou cestu dále do nižších pater. Vede přes portál u jídelny do bažiny a skrz bažinu k dalšímu portálu. Jeho poloha mi známá není. Společně ho najdeme."

Jídelna vypadá použitě. Nezdržuji se v ní a pokračuji k portálu. Odemykala jsem ho nedávno. Najdu stejnou planžetu i háček a zopakuji známé pohyby v klíčové dírce.

Zlodějské náčiní: Hiro:2D6+2 → 11(6 +3 + 2)#OBR
+ Čarovný paklíč
- Zámek jsi nakonec odemkl, Trvalo ti to CHVÍLI, Zámek není viditelně poškozený a můžeš jej opět beze stopy kdykoliv zamknout či odemknout, Zvládl jsi to bez spuštění poplachu, pasti a nenápadně


Vířící portál nepoznávám, překvapí mě. Pokusím se chaotickou bránu vyhladit svou myslí. Tajmná síla mě místo toho přitahuje blíže. Ohlédnu se za sebe. Nemám čas přemýšlet. Tasím meč a napnu své soustředění k víru.

Nechám se procucnout do Kluzké bažiny. Předávám slovo Cilapimu a Šadah.
Uživatelský avatar
Cilapi Márameldon
Příspěvky: 789
Registrován: 28. 2. 2019, 20:48

Re: [HRA] 6. patro - Ztracená úroveň

Příspěvek od Cilapi Márameldon »

Při pohledu na to, kde skončí můj šátek si povzdechnu. Na druhé straně, docela jí to takhle sluší. Myslím ty vlasy, samozřejmě.

Saaga nám odemkne cestu v před. Vířící portál mě nějak zvlášť nepřekvapí. Už jsem si zvykl, že tyto její násilné průniky mají vedlejší účinky.

"Je potřeba najít cestu skrze bažinu? To zní jako něco pro hraničáře," usměji se a mrknu na Hadešadah, "A třeba tam i něco ulovíme..."

Ucítím, jak mě portál začne vtahovat. Poddám se tomu. Je to vlastně i logické - bažina je přece níž...

"Vi-hí!"

Vi-hí do Kluzké bažiny.
"Omlouvám se, ale nebylo by vhodnější místo 'tohoto' výrazu říkat raději třeba 'mocně'?"

Mladý elf s odhodlanou tváří, upřímným pohledem a srdcem na pravém místě.
Prostou šedivou šupinovou zbroj kryje působivě ušitý plášť ze sovodvěda.
Je stále slabě cítit po konvalinkách.
Uživatelský avatar
Halaster Černoplášť
Příspěvky: 2943
Registrován: 3. 2. 2019, 19:36

Re: [HRA] 6. patro - Ztracená úroveň

Příspěvek od Halaster Černoplášť »

Brandy je v tažena portálem z Vrběnina hvozdu.

.... ve zbrojírně ....

Brandy,

portál tě vyvrhl na schody místnosti ozářené rudým světlem pulzujícím ze sloupů podpírájících klenbu.

Zbrojnice
Zbrojnice

Výzdoba sálu je ti sympatická. Je to poctivá trpasličí práce. Reliéfy na stěnách zobrazují udatné trpasličí bojovníky.

Na západě jsou velké dveře, nad jejichž obloukem je runami nadepsáno:
Nápis na dveřích píše:POMÁHAT - CHRÁNIT
V místnosti jsou stojany - dřevění panáci velikosti trpaslíka se zbraněmi a zbrojemi. Cca na polovině panáků výzbroj chybí, na zbytku je vždy navlečeno dvacet kompletních těžkých trpasličích zbrojí. Každá má u pasu bojový cepín, na zádech obouruční sekyru a před hrudním plátem zavěšen velký železný štít s erbem.

Co uděláš dál?
Postup Kobkami: Obrázek
Odpovědět

Zpět na „[SvětDračáku] {PbP} Kobky Šíleného mága“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 8 hostů