[AW-Epocha] 70. léta 21. století - Postapokalyptická sci-fi

O čem to celé je?
Ač se bude hrát ApocalypseWorld, Nesmrtelní nejsou postapo. Nesmrtelní jsou obyčejní lidé či neobyčejné bytosti, které se kdysi dávno setkaly s Vírem a od té doby jsou s ním svázání. Získali nesmrtelnost - někteří to považují za dar, jiní za prokletí - a my budeme sledovat a odehrávat jejich osudy napříč stoletími.

Moderátoři: MC-AW-Nesmrtelní, MarkyParky

Odpovědět
Uživatelský avatar
Zlatuše
Příspěvky: 135
Registrován: 21. 11. 2016, 14:11

Re: [AW-Epocha] 70. léta 21. století - Postapokalyptická sci

Příspěvek od Zlatuše »

... nad Grgopolí ...

Jak jsem mohla bejt tak blbá? Si tady desítky let lžu do kapsy a myslím si, jak tady budujeme undergroundový rebelský hnutí, že svrhneme Tyrana a osvobodíme celý svět...a to jenom proto, abysme vyměnili jednoho Tyrana za jinýho? Ten zmrd Grgur se celou dobu tváří buď jako pitomec a nebo jako milius, ale přitom touží ovládat a vládnout úplně stejně jako Česlav. A ten jeho vyhnilej mozek ještě upřednostňuje nemrtvý nad živýma. Tak on by chtěl bejt císař a vládnout světu? A pomalu celej svět zabíjet a měnit lidi na nemrtvý. To už je moc i na mě. Tohle se nestane, jenom přes mojí mrtvolu! Teda ani přes mojí mrtvolu, to by se tak Grgurovi líbilo!

A pak se začne třást země a šine si to sem to obrovský ocelový monstrum. Čertví, kdo ho ovládá, jakej další mocí posedlej maniak. A co dělá Grgur? Začne řvát na ty chudáky a beztak nebude váhat ani vteřinu, aby je obětoval. A zase se bude ničit, zase se bude zabíjet a zase si bude někdo něco vynucovat na úkor druhejch a zase někdo bude chtít ovládat ostatní a poroučet jim. Už toho mám plný zuby. Tohle jsem si chtěla pošetřit na Dominion, ale, co, vezmeme to jako zkoušku...

Pomalu vykročím vpřed, sundám ze zad to, co na první pohled vypadá jako plochá kovová schránka na popruhách. Zvednu jí nad hlavu a věc se začne postupně rozkládat na prapodivný hudební nástroj. Na jedné straně se vytáhne něco, co by mohlo připomínat krk kytary, ale je to tvořené různými trubičkami s písty a struny jsou s nimi podivně propletené. Na druhé straně se kryt přeskládá aa zformuj korpus, ze kterého trčí různé trubky, hadičky a ozubená kolečka. Vezmu Nástroj do rukou a jemně přejedu po strunách, nedrnkám na ně, ale hladím je dlaní, občas mezi ně zajedu prsty. Hadičky začnou zářit a cosi pumpovat oběhovou soustavou nástroje, kolečka se roztočí, písty se začnou hýbat a Nástroj začne vydávat několik různých zvuků, tónů a melodií, od basového tepání, přes jemný podkres až k ostrému hlavnímu tématu.

Nástroj je zčásti artefakt z cizího světa, vyrobený z psychoaktivních materiálů a není určený pro obyčejné lidské ruce. Je ale perfektní pro toho, kdo má Dar Hudby. Když hraje, jeho hudba doléhá do všech dimenzí, slyší jí i mrtví a pradávné stroje na oběžné dráze se neklidně hýbou ve svém spánku. Dám do té hudby všechno, ze svého zoufalství a vzteku na ty, kdo se opovažují zotročovat druhé a vyvyšovat se nad ně. Dám do toho svou touhu po svobodě, nejen pro sebe, ale pro všechny. Hudbainspiruje a přetrhává řetězy, fyzické i metaforické. Je čas, aby otroci povstali proti svým pánům a utlačovatelům. Ať už živí, nemrtví nebo stroje.

CRACK OPEN THE WORLD: Zlatuse:2D6+3 → 9(3 +3 + 3)#WEIRD
• You make the noise that the citizens of Rome heard when Spartacus’ army smashed open their gates.
MC, any NPCs who hear it who’ve been enslaved rise up, throw off their chains, take up arms, and attack their slavers, what happens?

Hudba ze mě vysává sílu a působí mi bolest (1-HARM AP), ale nepřestávám hrát.
Extravagantní "umělkyně", která už má plné zuby Bohů, Vlků intrik a soupeření mezi Nesmrtelnými.
Uživatelský avatar
Grgur
Příspěvky: 664
Registrován: 10. 6. 2016, 21:56

Re: [AW-Epocha] 70. léta 21. století - Postapokalyptická sci

Příspěvek od Grgur »

Zatímco startuji krtka, z venku se začíná ozývat podivná hudba. Nelíbí se mi. Jako by zpřetrhávala tenké vírové vazby, které mám ke svým Nemrtvým. To je Zlatuše? Proč to dělá? To zase fetovala Jet nebo sežrala balení Mentatsů naráz?

Mechanický obří červ se ale blíží a já teď nemám čas řešit její zpívání. Vykouknu jen z kabiny, než jí zaklapnu a zařvu na nemrtvou gardu, která se zdá býti hudbou také ovlivněná.

"POZÓR! Až se vrátím, tak to tady bude vcajku! Zlatuši neublížit, ale hudební nástroj jí sebrat! A případný jiný odpor potlačit! Nebo si mě nepřejte!" přeřvávám hlučící roztáčející se vrták na čele Krtka.

Pack Alpha: Grgur:2D6+2 → 10(4 +4 + 2)
* Zlatuše, "if you do it", asi by sis měla hodit interfere".
Potřebujete útočiště a nemáte na zaplacení nic než své tělo? Chcete se stát hrobníkem? Potřebujete si najmout nemrtvé? Grgur, nemrtvý šerif s Mrtvopolí, k službám.
Deník postavy
Uživatelský avatar
Zlatuše
Příspěvky: 135
Registrován: 21. 11. 2016, 14:11

Re: [AW-Epocha] 70. léta 21. století - Postapokalyptická sci

Příspěvek od Zlatuše »

Tak jo no.

INTERFERE: Zlatoslav:2D6+1 → 6(4 +1 + 1)#INTERFERE
- aniprt, tak já zase jdu, jako kdybych tu vůbec nebyla a o nic se nepokoušela, jó?
Extravagantní "umělkyně", která už má plné zuby Bohů, Vlků intrik a soupeření mezi Nesmrtelnými.
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW-Epocha] 70. léta 21. století - Postapokalyptická sci

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

... kdesi venku ....

Tibore,

vojáci tě vyslechnou bez hnutí a se spadlou čelistí. Podívají se na černozelené mraky, pak zase na tebe, pak zase na mraky, zase na tebe. Odhodí zbraně a začnou rychle a s třesoucími prsty odkládat zbroj. Zaburácení hromu někde v bezprostřední blízkosti jejich svlékání ještě urychlí. Zdvihá se silný vítr. Vojácí mhouří oči a zakrývají si je dlaní, protože prudké poryvy jim vhání smetí do očí. Ještě na tebe neposled pohlédnou s obavou, jestli je teď beze zbroje nepostřílíš a pak se rozeběhnou pryč. Bosí, oblečení jen ve spodkách.

Co uděláš?
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
Tibor
Příspěvky: 440
Registrován: 27. 7. 2016, 15:17

Re: [AW-Epocha] 70. léta 21. století - Postapokalyptická sci

Příspěvek od Tibor »

Počkám, až zmizí mezi troskami. Pak se vykloním z kabiny.

Čtverka otřesených už se zvedá na nohy, ale stále chybí dvojice zavalených. Vrátím se s mechem na místo. Vyprostit je chvíli potrvá a bouře je za rohem. Postavíme provizorní stříšky, 3 muži si obléknou kořistní poweramor, zbytek vytáhne z batůžku atombordely a pustí se do vyprošťovacích prací.

Bude to chvíli trvat a bouře, která se nad nás pomalu nasunula ...
Advanced Do Something Under Fire: Tibor:2D6+3 → 12(5 +4 + 3)
... dodává svým hrměním a blesky vyprošťovacím pracem atmosféru.
Pěvec, se stal opravdovým hrdinou.
Deník postavy
Uživatelský avatar
Česlav
Příspěvky: 865
Registrován: 23. 6. 2016, 14:13

Re: [AW-Epocha] 70. léta 21. století - Postapokalyptická sci

Příspěvek od Česlav »

... v hlubinách Vaultu ...

Dívám se jí do tváře a do očí. Vidím, jak se v ní mísí jen špatně potlačované emoce. Její slova se dají vyložit mnoha způsoby. Ach ano, bezpochyby udělá cokoliv, jen ne to, co jsem jí řekl. Vlastně je úplně jedno, co se chystá udělat, ale snad ve mě zbylo ještě trochu zvědavosti na to, abych se zajímal...

READ A PERSON: Ceslav:2D6+4 → 9(2 +3 + 4)#SHARP
- co se opravdu chystáš udělat, Dítě?


Pokusím se posadit, ale bolest, nepopsatelná lidskými slovy, mě donutí si opět lehnout. Mé božské tělo pomalu začíná selhávat. Vlčí Dýka do něho vnesla zmatek a odčerpala tolik božské esence, že brzy nebude schopné fungovat. Ale ne hned. Ještě mám práci, kterou je potřeba dokončit...

"Matko...už...jdu...za...tebou...brzy...už brzy...", zachraptím a s největším sebezapřením se převalím na břicho, doplazím se k Jankovi a prohledám ho. S vítezoslavným úsměvem vytáhnu z jeho kapsy skříňku s figurkou. Ó ano, Janek nikdy nenašel odvahu s ní splynout. A Dítě po ní nepátralo. Teď bude moje. Je čas jít.

MOTHER'S HEARTBEAT:Ceslav:2D6+3 → 14(5 +6 + 3)#WEIRD
- otevřu si portál přímo do Jádra Matky
- uzdravím své tělo pomoví Víru a odložím selhání božského těla kvůli oslabené esenci


... hluboko uvnitř Matky, u jejího jádra ...

Nemusím čekat ani příliš dlouho, než dorazí Kruh, moji věrní následovníci. Skrze mentální spojení (jsou moje brain relay) jsem je sem poslal ještě, než jsem se přemístil z vaultu. Díky tomu, že Dominion drží Pevnost i Matku mohli použít portál, který je spojuje. Je nejvyšší čas. Již brzy se všechno změní.

>>Je čas začít. Propůjčete mi sílu svých myšlenek. Otevřete se Víru.<<

Mí následovníci kolem mě zformují kruh a brzy ucítím, jak se tok jejich myšlenek sjednocuje, uklidňují a jejich PSI vlny začínají rezonovat na stejné frekvenci. Napřu k nim svou vůli a využiju je jako zesilovač mých vlastních schopností. Sáhnu skrze Vír až k Dýce - k Dýce, která má v sobě mojí božskou esenci. Tím, že mě Dítě bodlo vytvořilo silné spojení. Co ale nevědělo je fakt, že má esence už dávno není jako ostatních Nesmrtelných. Pozřel jsem Vlčí esenci a pozměnil tak sám sebe. Splynul jsem se svou figurkou už před dlouhou dobou a narozdíl od ostatních umožnil své esenci dozrávat a plně se rozvinout tím, že jsem jí poskytl k obývání vhodnou a dostatečně silnou fyzickou schránku. Ne, mou esenci Dýka nemohla ukrást a pohltit, ve skutečnosti se s ní musela prolnout. A teď jen udělám další krok...

AUGURY: Ceslav:2D6+3 → 14(5 +6 + 3)#WEIRD
• Reach through the world’s psychic maelstrom to something or someone connected to it.
• It’ll persist (for a while) without your actively maintaining it.
• It’s stable and contained, no bleeding.

Skrze Vír opětovně propojím mou esenci v těle s tou v Dýce. Dosáhnu tak nové úrovně nesmrtelnosti. Nepotřebuji figurku, nepotřebuji Matku - v případě zničení mého těla bude Dýka fungovat jako kotva, která udrží mou existenci. Stává se mou prodlouženou součástí - a mým novým brain-relay.


A to je teprve začátek...
Znovuzrozený Krkavec Víru.
Deník postavy
Uživatelský avatar
Potomek
Příspěvky: 748
Registrován: 21. 6. 2016, 22:17

Re: [AW-Epocha] 70. léta 21. století - Postapokalyptická sci

Příspěvek od Potomek »

Česlave z toho, jak Potomče reagovalo, usuzuješ, že stále má v plánu dýku i sošku použít. Ale ne bezhlavě, že by jako pobodala vše Nesmrtelné, co chodí či létá a pak to do sebe všechno narvala. A s tebou? Aktuálně neví. Chtěla tě zabít, ale když jsi se na dýku nabodl sám, tak by to bylo...ehm...nesportovní?

Tak, přijít k Daliborovi přes Vír. To se snadno řekne. Věnuju Česlavovi poslední pohled a pak se otočím a odcházím pryč. Vera při odcházení do Víru následovala něco, co považovala za tlukot Matčina srdce. Já nic takového neslyším a i kdyby, na rozdíl od Very já Matce nevěřím a nebudu ji slepě následovat.

Stojí mě to pěkných pár minut soustředění, než ucítím své pevnější spojení s Vírem. Ale jak do něj? Procházím hlouběji svažující se chodbou ukončenou masivními dveřmi, zkusím je otevřít, ale jsou zamčené. Tak jo, představím si, že to nejsou obyčejné dveře. Těmito dveřmi prostě přojdu skrze Vír k Daliborovi. Poodejdu od nich, představím si na jejich druhé straně Dalibora a mou figurku, jejich obraz se jakoby odráží na těch kdysi lesklých ocelových dveřích. Nadechnu se, rozeběhnu se proti nim, nezaváhám ani nezpomalím, jen těsně před očekávaným nárazem se ozve pud sebezáchovy a stočí mě ke dveřím bokem. Ucítím lehký náraz, ten mě ale nezastaví a prolítnu dveřma ramenem napřed.

Rozplácnu se na zemi v té rychlosti a v setrvačnosti ještě narazím do nějaké skříně. Dýku ale stále pevně svírám v ruce. Zdvihnu hlavu a rozhlédnu se. Dalibor! Soška! Fungovalo to! Zdvihnu se rychle na všechny čtyři a postavím se.

"Ahoj?" pronesu nejistě.

Dalibor mi věnuje udivený pohled. No jo, jsem celá od Česlavovi krve "Nemusím asi zdůrazňovat, že ta krev není moje, že?" Utírám si svýma modřezakrvavenýma rukama šmouhu, kterou mi Česlav udělal na tváři, výsledek je, že jsem čím dál víc modřejší.

"Tak co pro mě máš?"

Udělám pár kroků k sošce. "Hm, myslím, že tohle ty nepotřebuješ?"

Uf, zatím to setkání s ním není až tak strašné, jak jsem se bála.
Nová, zdokonalená verze Potomka, která se zkouší vyrovnat se vzpomínkami svého předchůdce. Deník postavy
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW-Epocha] 70. léta 21. století - Postapokalyptická sci

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

... nad Grgopolí ....

Zlatuše,

"Občané" Grgupole, kteří stáli poblíž tě poslouchají v nehybném transu. Několika živým se skutálí po tváři slza, v očích lehce ohnívajících mrtvol se objeví kapičky hnisu, do očních důlků hodně zetlelých propadne skrz díru po očním nervu pár nahnihlých cucků mozku, u kostlivců rozpoznáš dojetí jen podle lupání kloubů, které doprovází třesení ramen.

A pak to začne, odněkud se ozve nadšený pokřik a postupně se k němu přidávají ostatní, až téměř všichny nemrtvoly ječí nakolik jim to stav jejich hlasivek dovolí a ti, kteří hlasivky nemají, tak aspoň dělají randál třískáním a řinčením provizorními zbraněmi.

Zlatuše, ti co stáli nejblíž, tak se vrhli se na tebe. Křičí jeden přes druhého. "Smrt na tyranovi není zločinem." "Smrt na tyranově ženě není zločinem!" "Smrt není zločinem!" Sebrali ti nástroj, který dopadl s tupým zaduněním na zem. Drží snad dvacet rukou, cloumají s tebou a nesou tě dost nešetrně dovnitř. Z očí jim čiší nadšení, ale máš takový pocit, že budou dost nejednotní v tom, co s tebou chtějí provést.

Tohle už teda nevidíš, ale tvá hudba způsobila, že ten obří kovový červ, který sem lezl, tak sebou začal zběsile kroutit. Teď se zdá, jakoby neměl jen jednu mysl, která jej řídí, ale byl složen hned z několika myslí, které si teď sebe uvědomily. Ozývá se skřípání kovu a vypadá to, jako by se červ rozhodl rozdrtit a sežrat kus sebe samotného.

Co uděláš?

Grgure,

v Grgopoli to vře, pokud se tvá nemrtvá garda bude chtít dostat ke Zlatuši, bude se muset vypořádat se vzbouřenci. Většina živých se pokouší někam ztratit, asi čtvrtina nemrtvých také. Zbytek si tebe a tvou gardu prohlíží se zuřivou nenávistí. Jakmile tvá nekrolicie vejde mezi ně, vrhnou se na ně a bez rozmyslu je zkouší mlátit čímkoli, co mají po ruce, nebo aspoň pěstma, nebo aspoň se na ně pověsí. Je ti jasné, že tohle je ale zajímáš především TY! Taky asi pět vzbouřenců tvé nekrolicisty zcela ignoruje a rozeběhli se s řevem za tebou.

Co uděláš?
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
Grgur
Příspěvky: 664
Registrován: 10. 6. 2016, 21:56

Re: [AW-Epocha] 70. léta 21. století - Postapokalyptická sci

Příspěvek od Grgur »

Přehlížím ten mumraj před vraty garáže. Nevděčníci! Kdyby si uvědomovali, jaké strašlivé nebezpečí představuje blížící se červ, tak by tady nepobíhali jak šílenci, zdrogovaní Zlatušinou hudbou.

Teď se navíc vibrace země změnily, jako by se červ chtěl rozpadnout na víc kusů. To je určitě poslední manévr před útokem na Grgopoli - jeho články se jako M.I.R.V hlavice určitě rozdělí a napadnou Grgopoli z různách stran. Musím rázně jednat, o nespokojené nemrtvé se snad postará Garda.

Zaklapnu poklop, sednu za obrazovky, vrták už jede naplno a já posunu ovladač náklonu. Hydraulika ztěžka vydechne, Krtek se předkloní a rotující špička se zaboří do betonu garáže. Na všechny strany začnou odletovat kousky a Krtek se zahalí do mračna prachu a úlomků. Já posunu páku plynu nadoraz kupředu.
Eye on the door: Grgur:2D6+3 → 13(4 +6 + 3)
* Vypadl jsem z Grgopole.


Když se zvířený prach usadí, na místě, kde stál krtek, je jen ústí čerstvě vykopaného tunelu, ze kterého se ozývají vzdálené zvuky ...

....

Rozkaz vydaný NekroGardě zněl jasně. Zajistit hudební nástroj. Zlatuši nemá být ublíženo. A potlačit odpor. Nemrtváci sledují, jak hudební nástroj zmizel kdesi v davu a Zlatuše je vlečena pryč. Kolem garáže se ale shromažďuje velká skupina vzbouřenců. Dokonale ji obklíčili a chystají se k útoku, není čas startovat mechan nebo vypustit laserový dron. Vzbouŕenci naštěstí v rukou mají jen improvizované zbraně. Nic, co by se dokázalo srovnat s útočnými puškami Gardy.

Jako první je tedy potřeba prorazit obklíčení a zajistit garáž proti vniknutí. Situaci by příliš nepomohlo, kdyby té techniky zmocnili rebelové.

Assault a Secured Position: Grgur:2D6+2 → 12(6 +4 + 2)
* dají víc
* prorazí oblíčení
* naženou hrůzu a strach

NekroGarda>NekroCivilisté: 3-HARM(útočné pušky) +1HARM(volba) => 4-HARM
NekroCivilisté>NekroGarda: 2-HARM(improZbraně) -1ARMOR(nekroUniformy) => 1-HARM


Garda se srazí do sevřené formace a začne střílet do davu. Ozvou se výkřiky, živí se dávají na útěk ihned. Nemtví rebelové nějakou tu kulku snesou, jenže Garda je dobře cvičená na umravňování umrlců. Když vidí, že náhodné výstřely nestačí, začne mířit a posílat kulky přímo do hlav vzbouřenců. Nastanou jatka. A garda nepřestává střílet ani tehdy, když se zbytek bytostí, co se postavily na odpor, otáčí zády a dává na útěk. Kulky se mezi lopatkami nachází cestu k páteřím a srdcím nebohých protestujících a jen několika málo jedincům se podařilo smrtící palbě uniknout.

Grada nemá stanoveného velitele, přesto jako by nějaký zvláštním způsobem komunikovala. Jakmile třeskne poslední výstřel a na zem se skácí poslední utíkající, celá skupina se na sebe krátce podívá a zruší formaci. Několik mužů stahuje plachty z pořádkového mecha a levitačního drona. Další skupinka systematicky prochází těla kolem garáže a pokud najde někoho dalšího, kdo klade odpor například prosbami o slitování či snahou se odplazit, nemilosrdně ho potlačí. Poslední část se vydává do míst, odkud naposledy zazněl hudební nástroj, který má Garda za úkol zajistit.

Je potřeba ho v tom zmatku najít.
Read a sitch: Grgur:2D6+2 → 5(1 +2 + 2)
Chtěl jsem:
* najít nástroj
* zjistit kam odvlekli Zlatuši
* a zjistit, na co si dávat pozor (třeba jestli se nějací další NPC jako Vlašťuje nějak nezapojili a jak)


....

Celý krtek se otřásá, jak si razí cestu podzemím. Rychlost je úžasná, ale mám dost problém se orientovat. Krtek je sice vybaven zvláštními terrasonoickými sondami, ale jejich použití vyžaduje zastavit a to si teď nemůžu dovolit. Budu se muset spolehnout na svou paměť a intuici.
Read a sitch: Grgur:2D6+2 → 14(6 +6 + 2)
* Kudy k červíkovi?
* Jak vyřadit všechny části na které se chce rozpadnout?
* Kdo červíka ovládá?


Pak si uvědomím, že součástí vybavení pro podzemní jízdu je magnetometr, který slouží k orientaci v rudných ložiskám. Stačí ho rychle překonfigurovat a na jedné z obrazovek se okamžité objeví signál reprezentující rozpadajícího se červa. Zamířím přímo k němu. Pozoruji, jak se signál štěpí, jednotlivé díly červa se již oddělují. Zcela jistě se nepodaří přímý zásah všech, ale mohlo by se mi nastavit trajektorii Krtka tak, aby každý díl dostal dílčí zásah. Doufám, že Krtka samotného zásah příliš nerozhodí.

Shoulder another Vehicle(s)Grgur:2D6+3 → 11(3 +5 + 3)
4-V-HARM(Krtek-Massive) +1V-HARM(10+) -14V-HARM(červ měl původně 5, ale teď je na malé kousky) -1V-HARM(ale je jich SMALL gang) => 0-V-HARM

Suffer-V-HARM: Grgur:2D6+ → 5(1 +4 + 0)#V-HARM


Trajektorii jsem vypočetl perfektně. Uslyšel jsem sérii kovových nárazů z různých směrů a dál si razím cestu, signály na obrazovce magnetometru se ale ani nehnuly. Tedy, nehnuly se v souvislosti s nárazy. Energie krtka hloubícího jámu zřejmě byla příliš malá. Teď už se signály hýbou a já raději nechci vědět, co se děje.

Jeden z nárazů mi ale pomohl pochopit, co se děje. V malém postraním okýnku jsem totiž zahlédl kabinu čelního článku, také s proskleným průzorem. V něm byla maskou zakrytá tvář. Masku jsem samozřejmě nepoznal, ale mé oči se potkaly s pohledem neznámého útočníka a plameny, které v nich zahořely, už jsem kdysi viděl. Kdysi na nábřeží, když můj kůň stál stejnému pohledu v cestě.

Vukmar.

Mým jinak dokonale chladným tělem zabublal vztek. Je to snad náš osud? Potkávat se na cestách, vzájemně si křížit cesty? Je ten šílenec opravdu odhodlaný monstrózním červem zničit Grgopoli, jen protože se v ní Jasna - určité jde po Jasně, před ním utíkala - na malý moment zastavila na kafe?

Ne, tomuhle je potřeba udělat přítrž. Dnes jsme si cestu skřížili naposledy.

Vedu Krtka malým stoupavým obloukem a zatímco vrták trpělivě prohlodává půdu, můj vztek ochabl a v uklidněné mysli se zrodil plán. Stáčím stroj zpět.

Ze signálu magnetometru moc nechápu, co dělají jednotlivé články - chaoticky se rozbíhají do stran. To nevypadá na koordinovaný útok, že by spíš nějaká lest? Nebudu se tím zabývat. Mám jediný cíl. První, řídící článek. Teď jsem nejspíš mírné nad ním a pravou rukou opět stočím Krtka dolů. Naberu ho shora a pokusím se provrtat přímo skrze jeho pancéřované tělo. Zároveň levou připravuji postranní brzdné drapáky, musím je vystřelit ven v ten pravý moment, kdy se Krtek bude krtek nacházet uvnitř článku. Když to udělám moc brzy, nebude mít úder dostatečnou energii. Když to udělám moc pozdě, projedu červem jako nůž máslem a můj plán přijde vniveč. Vzdálenost se podle magnetometru zkracuje, okamžik nárazu se blíží...

Seize by Force: Grgur:2D6+2 → 4(1 +1 + 2)
* provrtám článek a zmocním se ho
Krtek>Červ: 3-HARM(direct hit) +4HARM(massiveKrtek) -4HARM(massiveČlánek) -2HARM(ARMOR) => 1-HARM
Červ>Krtek: 4-V-HARM(massiveČlánek) -4V-HARM(massiveKrtek) => 0-V-HARM

Krtek zasáhnul článek a projel skrz opravdu téměř jako po másle. Bohužel přesně v místě, kde byla zrovna nějaká chodba či co, zkratka jen provrtal díru, nepoškodil žádný důležitý systém červa. Za táhlo brzdných drapáků jsem ale zatáhl právě včas.

Vymrštily se do stran a pevně se zarazily do vnitřních kontrukcí červa. Kov zaskřípěl o kov, několik nosníků se přiohnulo, konstrukce obou strojů se do sebe zaklesly a ohromná síla narázu spojila dvě mechanická monstra v jedno.

Okamžitě přeřadím vrták do pomalého režimu s maximální silou a znovu nastavím stroj na pohyb vpřed. Mírně pokroucená špička Krtka se začíná znovu zahryzávat do země a vleče za sebou obě pokroucená, vzájemně propojená podzemní tělesa.

Otočím se ke kontrolnímu panelu a provedu rychlou kontrolu poškození a orientace, je možné, že Krtka náraz take dost ovlivnil.
Suffer V-HARM: Grgur:2D6+ → 7(1 +6 + 0)#VHARM
Potřebujete útočiště a nemáte na zaplacení nic než své tělo? Chcete se stát hrobníkem? Potřebujete si najmout nemrtvé? Grgur, nemrtvý šerif s Mrtvopolí, k službám.
Deník postavy
Uživatelský avatar
Zlatuše
Příspěvky: 135
Registrován: 21. 11. 2016, 14:11

Re: [AW-Epocha] 70. léta 21. století - Postapokalyptická sci

Příspěvek od Zlatuše »

"Éééé...lidí? Lidičky! Kua pusťte měéé! Sundejte mě na zem vám povídám! Sakra co blbnete, dyk sem na vaší straně!", marně na ně křičím a pytluju sebou, když mě dosti nešetrně odnáší na rukou někam dolů do hlubin nekropole. A pak už zezhora slyším jen výstřely a zvuky boje. Vypukla jatka a Grgurovo garda hraje roli řezníků. Přesvědčivě.

"Do prdele, kam mě to táhnete?! Tam nahoře umíraj lidi i nelidi! Už toho mám dost! ZASTAVTE! CHCETE SNAD SVRHNOUT TYRANA, NE?! OBA tyrany! Tak mě, do háje, pusťte a nechte mě, ať se o to postarám! JO KURVA! Když mě necháte, tak hned vezmu svý lidi a zdroje a osvobodíme všechny! Zastavím toho nemrtvýho maniaka a jeho armádu hrůzy, jasný?! Jo, hned teď!"

MANIPULATE: Zlatuse:2D6+3 → 9(2 +4 + 3)#HOT

Trochu rozpačitě mě pustí na zem, ale většina na mě pořád kouká dost nedůvěřivě. Hlouček povstalců mě teď napjatě sleduje a čekají, co teda jako podniknu. Někteří se pořád ještě dohadujou, jestli nebude lepší mě přece jenom zprovodit ze světa a jaký způsob asi bude nejlepší. Nejpopulárnější myšlenka obsahuje čtvrcení, sešití, reanimaci a pak upálení. Vezmu radši honem vysílačku a zavolám Doupě.

"Ohnivák volá Doupě, kurva přepínám."
"No?"
"Jaký 'no'?! Máš říct 'Doupě slyš-'...ale do hajzlu s tím. Poslouchejte! Všichni se ozbrojte a připravte se na držkobití, Grgurovi jeblo v palici, chce ovládnout svět a ze všech udělat nemrtvý! Musíme ho odstavit od moci a převzít město, jasný?"
*píp*

No, kua. Tak co. Vyrazím k Doupěti, naštěstí to ocaď není daleko. V chodbách Grgopole zatím ještě nevládne úplný chaos a šílenství. Sem moje Hudba nedolehla a zatím se sem ani nedostali Grgurovo nekrocajti. Lidi, mutanti i nemrtví zvědavě vykukujou a snaží se zjistit, co je příčinou toho kraválu nahoře. Vtrhnu do Doupěte jako velká voda a čekám, že prostě naberu gang a vyrazíme. Ale ouha.

"Hééééj, Zlato...říkali jsme si, jestli seš v pořádku...jestlis to kapku nepřehnala...s chlastem. Nebo tak. Hehé."
"Vypadáš rozrušeně, nechceš panáka?"
"Fakt chceš říct, že pan Šerif Grgur...ten samej, co založil tuhle kolonii a zajišťuje tu bezpečí a právo, že má takovýhle šílený plány? Hehéé, fakt dobrej džouk."
"Póď, šlehni si s náma, hoď se do pohody!"

Ty zasraný hovada se ožíraj a fetujou a celý Doupě teď připomíná...no, oukej, jako doupě neřesti vypadalo dycky, jenže teď je morálka úplně v kýblu! Ti mamlasové jsou zkalený a tumpachový a vůbec si neuvědomujou vážnost situace!

"VY ZASRANÝ HOVADA!", zaryčím a vyrazím prvnímu co je na ráně z ruky flašku, "Koukejte mě poslouchat, jde tady vo všechno! Vo svobodu i vo život! A mimochodem, tohle místo bylo zkurvených pár děr v zemi plnejch mrtvol! MĚSTO jsem z něho udělala JÁ! JE TO JASNÝ?! A JÁ JSEM TADY ŠÉF A BUDETE MĚ POSLOUCHAT!"

PACK ALPHA: Zlatuse:2D6+2 → 9(3 +4 + 2)#HARD
- poslechnou, ale bude bitka a někoho budu muset potrestat


Nevim, kdo začal, ale je to celkem jedno. Přilítla láhev. Pak někdo zhasnul. Pak se ozval ryk. A spustila se bitka.
Vzduchem lítaj kusy nábitku, lahváče, kulečníkový koule, všechno co komu přijde pod ruku. Z jedný strany kopance, z druhý rány pěstí.

Můj gang je SMALL, 3-HARM, 1-ARMOR, +RICH, +SAVAGE, mlátit se budou ale pěstma a hospodskejma zbraněma, takže 1-HARM. Sami sobě neudělaj nic a já jim aniprt. Já dostanu 1-HARM (GANG dává 1-HARM + 1 za velikost -1 moje zbroj).

SUFFER HARM: Zlatuse:2D6+2 → 6 (1 +4 + 1)#HARM


Naštěstí bitka nemá dlouhýho trvání, po pár ranách a kopancíh jí ukončím výstřelem do vzduchu. A znáte to, jak se na scéně objeví zbraň, rvačka tak nějak utichne a lidem se trochu vrátí rozum.
Vyflusnu chuchvalec krve, s ním i pár zubů a zamračím se.

"No to fte fe pfedvedli! Dmnti fakt! Kde fte nechali vozum, ha?! Feberte se, sakva. A ty, se neškleb, kveténe! Za tenhle bvajgl vám všem stvhnu pvachy, si nemyflete!"

Potrestám je trochu kreativně všechny tím, že si prostě škrtnou +RICH.
A zatímco se takhle disciplinovaně dává dohromady odboj, nechám trochu prostoru, Grgurovi a jeho smrťákům, abychom se dozvěděli, jestli už náhodou touhle dobou nepochodují skrze tunely dolů na nás.
Extravagantní "umělkyně", která už má plné zuby Bohů, Vlků intrik a soupeření mezi Nesmrtelnými.
Uživatelský avatar
Dalibor
Příspěvky: 843
Registrován: 10. 6. 2016, 18:59

Re: [AW-Epocha] 70. léta 21. století - Postapokalyptická sci

Příspěvek od Dalibor »

... v mé pracovně ...
Nedokáži potlačit úsměv, když vidím, jak se náhle objeví v místnosti, převrhne můj kabinet se vzorky s okolní půdou a horninami, které se rozsypou všude kolem, a ona sama zůstane ležet rozpláclá na podlaze. Přesně jako to dělávala Vera.

Pak se na moment zachmuřím, když vidím, jak se hrne k figurce. Kolikrát mě jen napadlo, že s pomocí figurky by bylo možné přivést Veru zpátky k životu. Provést reset podle dat, které Vera uložila do Víru v okamžiku její smrti a obnovit její osobnost v novém těle, které vytvořila její matka. Ale cítil jsem, že figurku převzalo něco jiného a přivést Veru k životu by znamenalo zabít její následovnici. A ta je teď tady.

Lehce se usměji.

"Ahoj, jsem rád, žes přišla. A máš pravdu, něco pro tebe mám - ta figurka je tvoje, já jsem ji jenom hlídal."

S nedůvěrou se zadívám na dýku, kterou svírá v ruce, a na modrou krev. Česlavova. Už když jsem ho zkoumal, jsem zaznamenal změny, které k této vlastnosti vedly. Ale ona je živá a v rámci možností zdravá, setkání s Česlavem tedy tentokrát dopadlo líp než posledně.

"Takže dýka byla nakonec opravena? Občas si říkám, že jsme ten hrot měli izolovat od Víru, aby jej nikdo nemohl stopovat, a hodit jej do nějaké sopky. Co s ní vlatně hodláš dělat?"

Uvědomím si, že vlastně nevím, jestli chci slyšet odpověď.

"No, volal jsem tě hlavně proto, že jsem konečně vytvořil lék, který jsem připravoval už pro Veru. V jejím systému byla spousta prázdných míst a chyb. Nejenom, že stárla, ale měl jsem z ní pocit, že je pokusný králík. Porovnával jsem tvou a její genetickou informaci. Došlo k drobným změnám, ale ty největší chyby zůstaly. Jako by tam byly cíleně."

Zamračím se.

"Připadám si celou dobu, že jsme jenom loutky. A u tebe je ten pocit ještě silnější, i když vypadáš tak nespoutaně... Když se podívám na tvou genetickou informaci skrze Vír, vidím, že stačí málo," lusknu prsty, "a byl by konec."

Ukážu na eleriový generátor, v jehož blízkosti je zapečetěná zkumavka. Je mi líto, že jsem nebyl dost schopný, abych dokázal pomoct už Veře.

"Povedlo se mi změnit Vlčí krev tak, že opraví všechny chyby, které v tobě jsou. Všechno ostatní jsem z ní odstranil. Pokud ji přijmeš, budeš nezávislá na tom, co tě stvořilo, ať už to s tebou má jakékoli plány. Otevře se ti úplně nová cesta, která bude jenom tvoje. Uzavře se ale ta, která byla pro tebe naplánovaná. Popravdě netuším, jaká měla být. Jestli chceš, lék je tvůj."

Otočím se k ní zády a zahledím se do skleníků v hlubinách síče.

"Taky tady mám vzorky plodin, které sekvestrují z půdy těžké kovy. Mám tady několik variant rajčat a nemůžu se rozhodnout, které budou nejlepší. Nechceš je vyzkoušet?" Veře by jistě chutnala, i když pro běžného člověka by byla toxická.
Dalibor, muž s přátelskou tváří, starostlivýma očima a nadšeným hlasem.
Kdysi doktor, pečovatel o Zdroj a jeho lid, a nyní šiřitel zpráv.
Deník postavy
Uživatelský avatar
Fiona
Příspěvky: 480
Registrován: 24. 7. 2016, 18:24

Re: [AW-Epocha] 70. léta 21. století - Postapokalyptická sci

Příspěvek od Fiona »

... v Jeskyni u pekelného Stroje ...
Rozsvítí se reflektory. Dav šílí.

Nemůžu jinak. Oči se mi stříbrně zalesknou...
Frenzy, Fiona:2D6+3 → 10(5 +2 + 3)#weird
Fiona má tři holdy a rovnou je všechny pálí.


... mezitím u Jákobů ...
"Slyšel jsem dobře?"
"Jo, slyšels. To byl poslední odpočet."
"To je mi úroveň. Ale to není ten problém, jestli mi rozumíte."
"To víš, že si rozumíme. Jacobs forever! Na to se napijem!"
"Problém je, jak přepíná mezi žánry. Hněv proti stroji, seriously? Co to jako je? Nějaký neolitický metal?"
"V neolitu je na metal moc brzo."

...

Dav šílí. Je naprosto uchvácen zpěvem.
Fiona pálí, že dav propadne nekontrolovatelným emocím: oslava konce světa v podobě orgie násilí

...

"Co že to vlastně chtěla? Zničit svět?"
"Ne, jenom tu věc, co je tady."
"Myslíš Stroj, který jsme zničili na počátku věků, a ukradli jeho sílu pro zajištění naší nesmrtelnosti?"
"Jo, přesně ten. Teď ho chce zničit znovu, protože se znovu obnovil, nebo co."
"A proč ne? U mě dobrý. My jsme stejně věční bez ohledu na něj."
"Jacobs forever!"
"A na to se napijem!"

...

Dav začíná likvidovat prapodivnou techniku, která jej obklopuje.
Fiona pálí, že dav za ni bojuje jako dav (2 harm, size appropriate) a likviduje prostředí

...

"Neměli bychom vlastně někde být?"
"Jak jako někde být?"
"Jako - dělat něco jiného než chlastat v zákulisí?"
"Mohli bychom snad dělat něco lepšího?"
"Nevím. Nechtěla po nás třeba něco Fiona?"
"Co může být lepšího než chlastat v zákulisí?"
"Třeba zapojovat Vortexový vrhač?"
"Meh."

...
Jeden z Jákobů přináší na pódium prapodivnou zbraň vstříc Fioně a snaží se vyhnout světlům reflektorů.
(a)DSuF, Jakobove:2D6+3 → 13(6 +4 + 3)#cool

Reflektory se mu ale nevyhnou.
Když první blesky zasáhnou sběrače energie nad jeskyní, Jákobova zbraň zazáří strašlivou energií.
Jákob se rozeběhne, sklouzne se po pódiu, následován všemi reflektory, a vystřelí ze své trudné zbraně do prostoru. Strop jeskyně se deformuje, na několik momentů podivně ohýbá světlo a nakonec odhalí hvězdnou oblohu.

...

Převezmu od Jákoba zbraň.
"Přiveďte mi Gabryase! Dnešní den nemůžeme zakončit bez toho, aby vyšel ven ten, který nás sem všechny přivedl! Vítám... Gabryase! Ať vyjde ten, kdo nás sem dnes všechny přivolal!"

Fiona pálí svůj poslední hold a dav "delivers Gabryas".
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW-Epocha] 70. léta 21. století - Postapokalyptická sci

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

Fiono,

"Gabryas! Gabryas! Gabryas!" skanduje nadšeně bouřící dav, zatímco jeho militantnější části demolují vybavení nelegálního klubu vybudovaného ve vnitřnostech Matky.

Netrvá dlou a Gabryas se opravdu objeví. Publikum si nad hlavami přehazuje jeho tělo, jako kdyby šlo o zpěváka, který se na koncertě po zádech vrhnul do obecenstva a i když to vypadá, že on sám by nejraději zpět na zem a potichu zmizel, podává si ho příliš mnoho rukou.

Nakonec je vržen přes hranu pódia směrem k tobě. Vypadá podivně spokojeně. Promluví k tobě, v tom hluku není pořádně rozumět, přesto trochu tušíš, co chce říct a proto je snadné odečíst slova z jeho rtů.
"Kdysi jsem se snažil vytvořit zbraň, schopnou zabít Nesmrtelného. Jak mou snahu zneužila Matka už víš. Jsem prokletý. Zkoušel jsem různé cesty, jak se se svým prokletím vypořádat. Zahubit sebe. Zahubit svět. Pomáhat světu. Pomáhat sobě. Žít dlouhé roky v opojení drog a slastí a nechat svět i prokletí být. Nic z toho nepomáhalo, byť to poslední, přiznávám, bylo docela příjemné. Ale Vír tomu chtěl jinak a ty tu teď stojíš a třímáš v ruce zbraň schopnou vymazat existenci čehokoliv. Natrvalo. Navždy. Myslím, že je to osud. Jsem připraven. Ukonči mé prokletí."

Rozepíná si kombinézu a svléká se, odhaluje ti své tělo, potetované obrazem ptáka fénixe.

"Buď důkladná, nesmí zde zůstat žádný popel, ze kterého bych mohl povstat."

Když tě žádá o vlastní smrt, slova mu jdou přes jazyk přeci jen ztěžka. Není poznat, zda to je kvůli tomu, že je zdrogovaný, či zda se teprve smiřuje s vývojem událostí a zatímco ústa už hovoří, mozek si teprve uvědomuje, jaká příležitost a hrůza zároveň tu teď před ním stojí. Ale kdesi v hloubi jeho očí vidíš, že to myslí opravdu vážně.

Co uděláš?

.....

Česlave,

trochu jsi se zapotácel, spojit svou esenci s dýkou bylo značně vyčerpávající. Proto ses na pár okamžiků pohroužil do meditace.

Probral tě rozruch kolem, temnými chodbami Matky se míhají divoké stíny, všude se ozývají rány a hlasité skandování. Navíc tvé supersmysly zaznamenaly závan čerstvého větru na tváři a čerstvou vůni ozónu. Jako by tu někde poblíž udeřil blesk.

Zostříš svůj augmentovaný zrak na pobíhající postavy. Je to směska lidí, nadlidí i mutantů, v pestrobarevných oblečcích, propadla jakési ničivé eufórii a nyní pobíhá vnitřkem Jeskyně a demoluje jí. Jsou jich kvanta a jsou rozlezlí opravdu všude, i tvé božské já by mělo velký problém je zastavit. Ty to ale už nepotřebuješ, jsi na Matce nezávislý.

Přesto tě dění zaujalo a proto jsi se přesunul několika chodbami blíž k centru toho všeho rozruchu. A pak jsi to uviděl. Centrální hala Matky, místo, kde se kdysi zrodila první Vera, je Gabryasem přebudovaná na divoký podzemní klub, plný zuřících, běsnících a jásajících lidí i nelidí, demolujících téměř cokoliv, co jim vejde pod ruku. Jejich hlavy skrápí jedovatý radioaktivní déšť, neboť strop jeskyně je nenávratně pryč a celá scéna je střídavě osvětlována nazelenalými blesky a jasnými kužely spotů, zfanatizováni jejími slovy na to ale nedbají.

Uprostřed toho všeho mumraje stojí malé pódium. Na něm Fiona v přiléhavé flitrové kombinéze v pevném postoji, v rukou svírá prapodivnou zbraň. V ostrém stínu kolem ní pak několik dalších postav. Běžné oko, oslněné spoty, by nepoznalo, co jsou zač, ale tobě stačí přepnout superzrak do nočního režimu a okamžitě je poznáváš. Jákobové.

Podivnou sestavu nesmrtelných uzavírá Gabryas, kterého právě nad svými hlavami dav doručil na okraj pódia. Svléká se, odhaluje obří křídla a plamenné znaky vytetované na svém těle a dav šílí. On cosi hovoří a gestikuluje směrem k Fioně. Přesměruješ sluchové orgány aby vnímaly jen úzký kužel a odfiltruješ tak okolní hluk. Zaslecheneš jen poslední slova:

"Jsem připraven. Ukonči mé prokletí. Buď důkladná, nesmí zde zůstat žádný popel, ze kterého bych mohl povstat."

Co uděláš?
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
Fiona
Příspěvky: 480
Registrován: 24. 7. 2016, 18:24

Re: [AW-Epocha] 70. léta 21. století - Postapokalyptická sci

Příspěvek od Fiona »

Jákobové se vrhnou k zemi, zatímco se Fiona se svou zbraní otáčí na pódiu tak, aby mohla zničit Gabryase.

"Ty vole, ať s tím nemíří na lidi!"
"Obzvlášť ne na nás."
"Uf, už míří na Gabryase, je to dobrý."
"Myslíte, že ho to sesmaží?"
"Sesmaží není to slovo."
"Myslíte, že ho to..."
"Jo. A důkladně. A to se ještě pořád sbírá energie."
"Sledujte Fionu. Teď nabízí Gabryasovi druidské tělo a ať se přidá k nám.."

Fiona gestikuluje. Gabryas nejdřív nesouhlasně založí ruce a pak je rozpaží, jako by chtěl přijmout ránu.

"Jak jsi to věděl? Ty umíš odezírat ze rtů?"
"Ne, ona je někdy prostě úplně blbá."

Fiona zacílí. Jákobové něco nastavují na svých přístrojích.

"Jedno procento výkonu?"
"Na Gabryase to bohatě stačí. Zbytek musíme sbírat na Stroj."

Fiona zmáčkne spoušť. Kolem Gabryase se začne deformovat prostor a za několik okamžiků zmizí i s částí pódia. Pak se místo, na kterém stál Gabryas, rozzáří explozí jasu. Fionina zbroj se aktivuje a bronz začne jiskřit.
Sucker someone, nemůže se netrefit. Fiona dává sedm harmů.

"A to bylo vše."
"Takže je po něm?"
"Jop."
"Hele, co kdybychom pomalu šli? Fiona to tady zvládne sama."
"Radši rychle."

Jákobové převedou veškerou energii do zbraně a začnou utíkat. Za běhu ještě vzrušeně debatují o jakési "ontologické inercii".

...

Fiona se pevně rozkročí. Sběrače energie převádějí veškerou sílu bouře do zbraně. Svět kolem Fiony začíná mizet.
DSuF, Fiona:2D6+3 → 9(2 +4 + 3)#cool

Kolem Fiony zůstávají poslední kousky nezměněné reality, ale i ty se pomalu vytrácejí. Fiona zůstává pevně stát a dokončuje své trudné dílo.

Tady příběh Fiony končí.
Uživatelský avatar
Česlav
Příspěvky: 865
Registrován: 23. 6. 2016, 14:13

Re: [AW-Epocha] 70. léta 21. století - Postapokalyptická sci

Příspěvek od Česlav »

... uvnitř Matky, jen pár chvil před jejím skonem ...

Vše zapadá na své místo. Kostky jsou vrženy. Teď a nebo nikdy a nikde. Otáčím se zády ke scéně, které bych mohl být svědkem a chvatně sestupuji zpět k Matčině jádru. Přichází konec éry Nesmrtelných, pravý Soumrak Bohů.
A já teď hraji vabank a dávám všanc svou existenci, aby přišel nový úsvit. Příchod jediného pravého Boha.

>>Mí následovníci. Přichází chvíle, na kterou jste čekali. Dejte do toho všechno. <<

AUGURY: Ceslav:2D6+3 → 8(3 +2 + 3)#WEIRD
• Reach through the world’s psychic maelstrom to something or someone connected to it.
(propojí mě, Matku a všechny čtyři Uzly)
• It’s stable and contained, no bleeding.
(vytvoří stabilní spojení, není nutné aby sahalo hluboko nebo daleko do Víru díky tomu, že je již Matka propojena se všemy Uzly pomocí zakřiveného prostoru)
• Následovníci musí spojení udržovat až do poslední chvíle.


>>Matko! Bratři! Přichází konec. Již je mimo mé síly zastavit neodvratné. Zahynete a s vámi skončí nesmrtelnost nevděčných dětí. Matko, Pravý bůh se z tvého lůna nikdy nezrodí. Tvé plány, připravované pečlivě celá milénia, se nenaplní. Zbývá jen jediná možnost. To, co jste měli dát Dítěti předejte mě. A skrze mě přijde nová éra. Viděl jsem tu budoucnost a vím, že ty také. Je to místo, kam ani já ani ty nemůžeme dohlédnout. A proto je to jediná cesta, po které má smysl se vydat.<<

MANIPULATE: Ceslav:2D6+3 → 11(2 +6 + 3)#HOT

Cítím, jak se v Matce bouří dosud neprojevované emoce. Hněv a rozhořčení nad tím, že jsem nechal věci dojít takto daleko. Smutek a bolest nad tou zradou. Obdiv a úžas nad tím, jak jsem jí obelstil a obehrál v její hře. Zděšení a úlek nad tím, že jsem schopný dát všanc nejen svou vlastní existenci, ale celou budoucnost Bohů. Náhlé vystřízlivění a chlad. Ta prastará nezměrná vědomí teď, na sklonku své existence, musí čelit hořké pravdě. Ano, to co říkám dává smysl a je to vskutku jediná cesta, jak zachovat samotnou podstatu Božství. Ucítím, jak se zdráhavě a opatrně otevírá spojení a začíná do mě proudit moc a síla nejstarších z Bohů...

Země se třese a Matka umírá v křečích, jak jí trhá na kusy strašlivá Fionina zbraň. Obvody jiskří silou, jak odchází a proudí se stále sílící vervou a intenzitou do jediného místa. Stojím rozkročený, ruce rozpřežaná a křídla roztažená a mé tělo zasypávají výboje bílé zářící energie. Celé místo se rozpadá a hroutí. Lidé křičí, dokud jejich hlasy neutichnou v prázdnotě. Mí následovníci nemohou uniknout, jejich mysli jsou uvězněné ve spojení, které udržují. Cítím jejich zoufalství a strach. Uklidním je pouhým dotekem své mysli. Zemřou, aby dali zrod Pravému Bohu. Není lepší způsob jak zemřít.

Cítím, jak se má schránka plní Mocí a má mysl se rozšiřuje, jak se mění v samotných základech. Mé biomechanické tělo je přetvářenou tou mocí na subatomární úrovni tak rychle, jak do mě proudí síla umírajících leviatanů. Nic z toho by nebylo možné, kdybych předtím neodložil část své esence do Dýky a nevytvořil tak jiný pevný bod své existence, nezávislý na Matce. Hranice a limity, které mě svazovaly se roztříštily. Zdají se být tak směšnými, v této nové perspektivě. Cítím, jak proud slábne a z Uzlů a matky vyprchává poslední jiskra života a božství. Matka, trhaná na kusy umírá v neslyšných křečích, čeká jí jen nicota.
Prostor kolem mě se hroutí. I mě hrozí Nicota, pokud nestihnu uniknout. Nemilosrdná síla graivtačních disrupcí ze mě rve šaty, v Nicotě zmizí i figurky, které jsem sebou nesl - Jankova, Grgurova, Vukmarova a Chvalova. Odrazím se od země a máchnu křídly, abych zachránil sám sebe...

ADVANCED DO SOMETHING UNDER FIRE: Ceslav:2D6+3 → 13(6 +4 + 3)#COOL

Řítím se vzhůru a unikám silám, které by v tuto chvílí i mě mohly pohltit, roztrhat na atomy a ukončit mou existenci.
Stoupám vzhůru nad zpustošený svět a mé nové rozšířené vědomí zaplavuje euforie a úžas, jejich ozvěnu ucítí psychicky vnímaví lidé po celé planetě. Potící prozření a dotyk Boha.
Česlav, mrzký sobecký lapka a bandita a První, pradávný pyšný bůh. Jejich touhy, ambice a ctižádost daly vzniknout mě. Ale já už nejsem Česlav, ani První. Jméno, které by zachytilo byť jen část mé podstaty, nelze vyslovit v žádném jazyce.
Otevírá se přede mnou nekonečný mnohovesmír možnosti.
Obrázek
Zanechávám za sebou Apokalypsou zpustošenou Zemi. Zpustošenou, ale přesto stále nosící život, připravenou k novému rozkvětu. Lidstvo, sužované tyranií a útlakem, je zanecháno sobě samo napospas. Přijde bouřlivá éra povstání a změn. Pád tyranie a návrat svobody je nevyhnutelný. Poté, co jim byla odepřena, budou lidé po svobodě žíznit a budou si jí vážit. Z trosek povstane nová civilizace a znovu dosáhne ke hvězdám. A hned na dosah, na oběžné dráze, čeká flotila vesmírných lodí, plných zázračných technologií a divů. Nebyla zničena, jak tomu věřilo vedení Dominionu a rebelové, ke kterým informace prosákly. Byla zakonzervována a uložena pro ty, kteří přijdou. Poslední dar "Tyrana" lidstvu, které ve skutečnosti opravdu miloval, ochraňoval a svérázným způsobem nasměroval vstříc lepší budoucnosti.

Pálím bonefeel za to, že to tak opravdu Tyran v minulosti přichystal.

Vydávám se vstříc budoucnosti a zanechávám své předešlé životy za sebou.

Česlavův příběh končí.
Znovuzrozený Krkavec Víru.
Deník postavy
Odpovědět

Zpět na „[AW] {PbP} Nesmrtelní“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti