[AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fantasy

O čem to celé je?
Ač se bude hrát ApocalypseWorld, Nesmrtelní nejsou postapo. Nesmrtelní jsou obyčejní lidé či neobyčejné bytosti, které se kdysi dávno setkaly s Vírem a od té doby jsou s ním svázání. Získali nesmrtelnost - někteří to považují za dar, jiní za prokletí - a my budeme sledovat a odehrávat jejich osudy napříč stoletími.

Moderátoři: MC-AW-Nesmrtelní, MarkyParky

Odpovědět
Uživatelský avatar
Dalibor
Příspěvky: 843
Registrován: 10. 6. 2016, 18:59

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od Dalibor »

... na Ďáblickém vrchu ...
Když Vera napoprvé mine, dám ruce před sebe, jakože nic a nekomentuji to. Ne, že by mi to dlouho vydrželo.

"Šmejdi opeření, vidělas to? On chtěl normálně sežrat hydrauliku. Zadav se tím, fógle!"

"Táhmle ty tři smázneš najednou! Super zásah!"

Harm, Dalibor:2D6+ → 4(3 +1 + 0)#safra_harm

Pak jeden z ptáků prorazí sklo zobákem jenom kousek od mé hlavy. Uf, to jsem měl štěstí.

Sesbírám ostatky Grgurových ostatků. "Tak tě ti červi ani nebudou muset moc žvýkat, Grgure."

"Vero, tak Grgur už nám asi s tím mikroskopem opravdu nepomůže. Co teď? Odvezeme jeho ostatky do krypty a zkusíme nějaký postavit svépomocí? Ale už asi nemáme moc času; vím o jednom, co není zas tak daleko, ale je to špatný typ, musel by se opravit, nebo aspoň nějak šikovně překonfigurovat. Nebo rozebrat na náhradní díly," poťouchle se usměji.

"A perfektní práce s těmi ptáky. Ani na chvíli jsem se nebál, že to nemáš pod kontrolou."
Uživatelský avatar
Potomek
Příspěvky: 748
Registrován: 21. 6. 2016, 22:17

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od Potomek »

Chodím vedle Dalibora a držím jako raneček přikrývku ze sanitky, do které on háže zbytky Grgura. Ještě, že jsou všichni lidi na hokeji nebo na něj čumí v televizi. Nedovedu si představit, co bychom dělali, kdyby se tu kolem nás couraly matky s dětma nebo páníčci venčili své nenechavé pejsky.

"Fakt to nechceš zkusit ještě jednou? Blesk prý neudeří dvakrát do stejného místa. A Grgurovi už by to stejně moc neublížilo"

"No dobře, jen se ptám. Ono stejně ... zapomněla jsem ti říct, že Česlav od Grgura už vlastně dárek stejně má. Akorát si ho vzal tak trochu bez dovolení. Oko. Normálně mu ho vydloubl a strčil si ho do kapsy. Docela úchylné, zvlášť na Česlava, který je v poslední době takový suchar."

Celou dobu, co Dalibor sbírá, tak se držím, říkám si, že Grgur je kamarád. Jenže to tak strašně voní! Teda spíš smrdí. Ale stejně se mi sbíhají sliny. Když Dalibor zrovna skloněný vybírá drobné kousíčky tkáně mezi hroudami hlíny a necítím žádné studené závany větru, které by naznačovaly že je Grgur blízko, uzobnu pár kousků z ranečku.

Act under fire: 2d6+3 = 9
nechci být viděna
Nová, zdokonalená verze Potomka, která se zkouší vyrovnat se vzpomínkami svého předchůdce. Deník postavy
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

Potomku, podaří se ti slupnout kousek Grgura tak, abys nebyla viděna. Vyber si kým:
* Dalibor tě neuvidí, ale Grgurův duch ano a bude vědět, že některé kousky, co chybí, nesežrali ptáci, ale ty...
* Grgurův duch tě neuvidí abude si myslet, že všechny kousky sežrali ptáci, ale Dalibor tě zmerčí...
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
Potomek
Příspěvky: 748
Registrován: 21. 6. 2016, 22:17

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od Potomek »

Skloním se nad rancem, jakobych kontrolovala, jaké Grgurovi součásti nám ještě chybí, ve skutečnosti ale hrábnu dovnitř, abych našla další šťavnatý kousek. Nesu si ho nenápadně skrytý v dlani k ústům a už je otvírám, abych to slupla, jenže Dalibor se otočí na mě. V ruce drží kost, zřejmě z prasete, kterou tam měl asi zahrabanou nějaký pes. Začne: "Málem jsem tam přihodil i tohle, by mu pak rostly pazneh..." Zarazí se. Dám ruku se soustem zase zpátky dolů a předvedu chabý pokus o nevinný úsměv.
Nová, zdokonalená verze Potomka, která se zkouší vyrovnat se vzpomínkami svého předchůdce. Deník postavy
Uživatelský avatar
Zlatuše
Příspěvky: 135
Registrován: 21. 11. 2016, 14:11

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od Zlatuše »

... na zimáku ...

Jo! Dobře vám tak, šmejdi! My vyhrajeme! Budeme šampioni! A s těma posranýma hrozbama na nás nechoďte!
No, dobře, asi by bylo lepší se zklidnit, pro naše kluky by to asi byla blbá rána, kdyby odvedli všechny fanoušky. Kdo ví, co by se tu pak mohlo stát? Nojo, jenže jak uklidnit tehle zpovykanej dav? Už se mi uvali ze řetězu a zpívají dál i beze mě.

"Zlato! Zlato...to je tak...úžasný!", vytrhne mě plačtivý vzlyk. Květoslava. I s kytarou. Nějak se během toho zápasu přesunula sem za mnou. A chvíli i zpívala. Ale teď mi tu vzlyká.
"Nono, Květuško, copak je?"
"Nic, já jen...Zlato...co kdyby...co kdyby sis vzala HUDBU ty?"
"Co? Jak to sakra myslíš?"
"Já...víš...já se o ten dar neprosila. Prostě přišel, víš? Bylo to Tiborovo. Pak to bylo moje. Ale...Marcus to nechce. Nelíbí se mu to. Hádáme se. Není to jenom Hudba, víš, Zlato? Je to i Moc. A je hrozná. Já už jí nechci, Zlato. Vezmi si jí."
"Neblbni. Proč?"
"Já...nedokážu jí ovládat. Myslela jsem si, že dokážu, ale...ne. Jsem ve vleku. Vezmi si jí. Prosím."
"No...tak jo. Asi, teda. Jak si představuješ, že to jako proběhne?"

Ani nestihnu doříct půl slova a Květa se ke mě přitiskne a políbí mě na rty! Zazmítám se, ale je to zbytečné - byl to jen krátký polibek, ale tělem mi prijela zvláštní směs vzrušení a závratě až se mi zježily chloupky na zátylku. Zapotácím se.

"Co-co blbneš?", vykulím na ní oči.
"Na. Tu máš.", strká mi do ruky kytaru.
"A co já jako s tím? Neumím hrát ani na triangl, natož na tohle."
Výmluvně se na mě podívá. Takovej ten obličej "Simtě, káčo...". Vezmu si kytaru a nasucho polknu. Přejedu po strunách...a moje prsty ví samy, co mají dělat. Je to vlastně docela děsivý, ale zároveň fascinující. Mám pocit, že by mi ta kytara v ruce snad sama ožila. Chvíli si jí fascinovaně prohlížím, pak se podívám na Květu. Ale ona tam už není. Ztratila se mi v davu.

Získala jsem Dar (nebo Prokletí) Hudby a stává se ze mě The Show.

Potěžkám kytaru v rukou a rozhlédnu se. Zaplaví mě pocit nejistoty. Hudba...je...mocná. Nebezpečná. Vím, co dělám? Sakra, vždyť já doteď lítala jak hadr na holi a jenom si tak užívala, žádná zodpovědnost, nic. A teď tohle. ježiš, já jsem ale kráva. Co teď s tím? Sakra, já si s tím nějak poradím, jenom chci aby mi někdo kývnul, že nedělám úplnou kravinu!
Rozhlédnu se po tribuně a zachytím pohled modrých očí - Vlaštovka! Sedí na kraji a je obklopená dívkama v motorkářských oblecích. Vyzařuje z ní jakási zvláštní aura sebejistoty a klidu. Vím, že má Česlavovo srdce. Lidské. Třeba spolu s ním získala i Česlavovy vůdcovské schopnosti? Ano, když byl Česlav člověk vždycky věděl, co dělat a když se pro něco orzhodl, byl nezastavitelný. Ale on tu teď není - a navíc už není člověk. Vlaštovka je jediný Nesmrtelný v dosahu. Zamířím k ní.

Vlaštovka má moje vodítko. METAFORICKY, JASNÝ?!

"Vlašto! Hej! Vlašto!", zamávám n ní s kytarou v ruce a rozeběhnu se k ní, "Chci něco udělat, ale nevím, jestli je to dobrej nápad! Musím ten dav ztišit, jinak máme po po prdeli. A pak chci zahrát našim klukům na ledě a dodat jim odvahu. Pomocí Hudby. Co si o tom myslíš?"

Vlaštovka pokrčí rameny, trochu zmatená, proč se jí ptám. Takže...souhlasí! Rozeběhnu se na nějaké místo blíž k ledu, odkud na mě celá tribuna uvidí, počkám až dozní "morituri te salutant" a pak začnu zuřivě mávat rukama a volat: "LIDIIII! TICHOOOO! KLID!" Nějak to nezabírá, tak zdvihnu kytaru nad hlavu a otáčím se sem a tam, aby na mě lidi viděli.

MANIPULATE: Zlatuse:2D6+3 → 13 (4 +6 + 3 HOT)
- allies: fanatical fans!
...a zůstanou zticha, dokud budu hrát


Zmlknou. Papaláši asi neví, jestli mají být rádi, že je klid a nebo nešťastní, že nebudou mít důvod k represím. Hra brzy začne. A já hrábnu do strun! Pocítím nával vzrušení, jak skrze mé prsty proudí Moc Hudby a kytara ožívá...

CRACK OPEN THE WORLD: Zlatuse:2D6+1 → 12 (6 +5 + 1 WEIRD)
• You make the noise that the ancient bronze armies made, beating their spears on their shields.
In battle, you can give someone seizing by force (or a variant) +1choice.

Je to, v jistém smyslu, bitva. A já podpořím NAŠE ŠAMPIONY!


Hraju tiše a na začátku hudba dělá jen podkres. Prsty se mi míhají ve strunách tak, až z toho jde hlava kolem. Atmosféra je napjatá, hra ještě nezačala, fanoušci jsou nezvykle zticha. Má hudba teprve nabírá spád. Chystá se vhazování, týmy se řadí na svých pozicích. Udeřím do strun naplno ve stejnou chvíli, kdy se ozve pískot píšťalky a hokejky se srazí. Poslední část hry začala, ale já vím s jistotou, že vyhrajeme. Budeme bojovat až do konce. Není čas na porážku. Jsme Šampioni. Mistři světa!

ARTFUL&GRACIOUS: Zlatuse:2D6+3 → 6 (2 +1 + 3 HOT)
- a je to hezké
Extravagantní "umělkyně", která už má plné zuby Bohů, Vlků intrik a soupeření mezi Nesmrtelnými.
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

Zlatuše, je to tak. Fanoušci dál fandí, ale jejich pozornost se od svobod a protestů přenese zpět ke sportu a vítězství. To na malý moment ukolébá i papaláše a bafuňáře - sportovní nadšení se mnohem lépe vyjímá na stránkách Rudého práva, než kontrarevoluce.

Hudba vskutku žene čechoslováky kupředu, jako by nahradila jejich nedostatečné rozbruslení dopoledne. Sovětští fanoušci se také snaží a povzbudí rusy, takže jeden puk ještě v československé brance skončí. Ale je to poslední. A čechoslováci, kteří se vzmoh také jednu branku skórují.

V posledních minutách sověti zariskují, pošlou brankáře na střídačku a přidají dalšího útočníka. Pokusí se nasadit oblíbené ruské >>Нас много<<, ale vede to k jedinému. Když dvacet vteřin před koncem přichází poslední refrén, do kterého hala křičí a zpívá "Jsme šampióni," jeden z československých útočníků pošle jedinou ranou puk přes celé hřiště až do prázdné branky.
Celá hala ztichne, puk letí po ledu, bruslemi rozrytá plocha ho brzdí a dává mu rotaci. Na obrovskýho hodinách odbliká sedmnáct a celá hala ztichne. Sovětští obránci se otáčí a rozjíždí se, doufají, že zpomalený puk zastaví. Patnáct. Rotace navíc dělá jeho dráhu nepředvídatelnou, už vjíždí do brankoviště, stále není jasné, zda zasáhne tyč nebo branku. Jedenáct. Jediný sovětský hokejista, který se dokázal dostat poblíž, natahuje svojí hokejku. Devět. Míjí puk a ten za propukajícího jásotu "MISTŘI!" přejíždí brankovou čáru, naráží zevnitř do tyčky a končí v síti. A ty dohráváš poslední takt.

Na hodinách nad plochou svítí 0:07.

Vhazování a posledních sedm vteřin hry už je jen formalitou, ČSSR:SSSR, 7:4.

Zlatuše, co budeš dělat?
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
Fiona
Příspěvky: 480
Registrován: 24. 7. 2016, 18:24

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od Fiona »

... v Jeskyni ...

"Mám z toho špatný pocit."

Pomoc, Fiona:2D6+1 → 7(1 +5 + 1)#Tibor(nestačí)
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

... v Matce ...

Tibore, proplétáš se skrze ty nadpozemsky zvláštní prostory Jeskyně a vyhýbáš se různým přístrojům a kabelům, které Gabryas roztahal po celém prostoru a napojil na systémy Matky. Vypadá to jaksi nepatřičně, trochu jako znesvěcení toho tajemného místa. Tak jako tak se úspěšně proplétáš skrz a Fiona tě následuje.
Jenže pak to zabzučí a před tebou se náhle rozzáří poloprůhledná stěna tvořená narudlým světlem. Fiona zareagovala takřka instinktivně a pokusila se tě strhnout zpátky. Jenže jakmile se k tobě pohnula, další stěna jí odřízla cestu zpátky. Zůstali jste spolu odříznutí uprostřed jedné z chodeb.

"Ha! Zloději se vrací na místo činu! Co jste přišli ukrást tentokrát, he? Nemyslete si, že tuhle drzost nechám bez trestu.", rozezní se chodbou Gabryasův hlas, ale jeho samotného nevidíte, "Ten uran vás přijde pěkně draho! Hmm...co já s váma udělám..."

Také vám neušlo, že vás pozorují svítící očka zvědavých netopýrů, kteří se drží u stropu.

Co uděláte?
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
Tibor
Příspěvky: 440
Registrován: 27. 7. 2016, 15:17

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od Tibor »

"Fiono, nemohla bys tou červenou věcí prostě proběhnout podobně, jako jsi proběhla tím plotem z Fučíkárny do Stromovky?"
Pěvec, se stal opravdovým hrdinou.
Deník postavy
Uživatelský avatar
Fiona
Příspěvky: 480
Registrován: 24. 7. 2016, 18:24

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od Fiona »

Zamračím se na tu věc. Vezmu ze země kámen, ten se od té věci jenom odrazí a po ní se rozeběhnou vlny, jako bych jej hodila do vody.

Rozeběhnu se proti ní a vrazím do ní ramenem. Ani se nehne. Odněkud se nese Gabryasův hlas. "Výborně, opravdu výborně. Dej průchod svému hněvu. Jenom tvoje nenávist..."

To se už ale rozebíhám proti bariéře. Ani to s ní nehne, ale kolem stěn to zajiskří a po mém nárazu vypadne kus kamene z jeskyně, kde bylo něco zapuštěné. Pevně se proti bariéře zapřu a sleduji, jak stěna kolem začíná praskat.

Oh yeah, Fiona:2D6+3 → 13(5 +5 + 3)#hard

"Jdu si pro tebe."

Read a sitch, Fiona:2D6+2 → 12(6 +4 + 2)#sharp
Jaká je pozice mých nepřátel? Jak se dostanu ke Gabryasovi? Na co si mám dát pozor?
Uživatelský avatar
Tibor
Příspěvky: 440
Registrován: 27. 7. 2016, 15:17

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od Tibor »

"Miláčku, vykašli se na něj. Stejně potřebujeme jen projít do Mohyly. Já myslím, že hrdinství bylo pro dnešek až až...."

Manipulate: Tibor:2D6+3 → 6(2 +1 + 3)
Pěvec, se stal opravdovým hrdinou.
Deník postavy
Uživatelský avatar
Fiona
Příspěvky: 480
Registrován: 24. 7. 2016, 18:24

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od Fiona »

Přivřu oči a zadívám se na Tibora.

Pomoc, Fiona:2D6+1 → 12(6 +5 + 1)#DDT

Pak zakřičím do tunelů, kterými se můj hlas donese až k němu, mohutně zesílen a výhružnější.

"Když jsi mě prosil, abych tě pustila z tvého vězení, sprostě jsi mi lhal. Teď mi vyhrožuješ. Jestli mi ještě jednou zkřížíš cestu, nebo se byť jen ošklivě podíváš na nějakého druida, kelta, či Jákoba, najdu si tě a znovu tě zavřu do vězení, a tentokrát tě tam nacpu osobně, vlastníma rukama. Člověk jako ty si nic jiného nezaslouží."

Go Aggro, Fiona:2D6+3+2 → 8(1 +2 + 3 + 2)#hard
vyhrožuju tím, že po něm půjdu, když nám v tuhle chvíli neuvolní průchod nebo bude prudit
Uživatelský avatar
Dalibor
Příspěvky: 843
Registrován: 10. 6. 2016, 18:59

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od Dalibor »

... na Ďáblickém vrchu ...

"... ona ta prasečí fyziologie je až neuvěřitelně blízká lidské, dost možná by to Grgur ani ne... Vero?"

Ztiším hlas.

"Ježišmajrá, ho nemůžeš takhle žrát! Víš, jaký bude problém ho složit i tak? Pamatuješ, jak jsem skládal to puzzle a ty jsi mi snědla rohové dílky? Tohle je to samé."

Já tak zbožňuji, když se Vera zkouší tvářit nevinně.

"Grgure! Grguréééé! Kde pořád jsi?"

Otočím se na Veru. "Rychle to sněz, než přijde. A pak mi hezky řekneš, kam doopravdy zmizela má sbírka čeledi Curculionidae, co jsem na Davelském vrchu sbíral."

Trochu mě zamrazí a lístky blízkého keře se začnou hýbat.

"Grgure, promiň, že to takhle dopadlo. Ale už jsem sešíval horší mrtvoly, neboj, plastická chirurgie dnes umí zázraky. Dokonce ti můžu udělat i hezčí nos. Ale proč tě volám, potřeboval bych radu. My bychom s Verou opravdu potřebovali ten elektronový mikroskop. Nevíš, jak bychom se k nějakému mohli dostat, když jsi indisponovaný? A jednoduše se k nějakému vloupat nemůžeme, ony jsou špatného typu a musely by se nějak nejdřív předělat."
Grgure, poraď prosím.
Dalibor, muž s přátelskou tváří, starostlivýma očima a nadšeným hlasem.
Kdysi doktor, pečovatel o Zdroj a jeho lid, a nyní šiřitel zpráv.
Deník postavy
Uživatelský avatar
Potomek
Příspěvky: 748
Registrován: 21. 6. 2016, 22:17

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od Potomek »

Můj křečovitě nevinný výraz se zvolna změní na provinilý.

Dalibor se nezlobí! Ten člověk je světec! Jak zmíní ty sežrané dílky skládačky a pak brouky, tak se rozesměju. Zahodím ten flák masa zpátky do plachty a utřu pusu hřbetem ruky a pak ruce do trávy.

Zašeptám mu do ucha: "Přiznávám se ke všemu. Jedla jsem, snědla jsem: kaši z rendlíka, ucháč mlíka, pecen chleba, mámu, tátu, děvečku s jetelem, sedláka se senem, pasáka s prasaty, ovčáka s jehňaty a Tebe taky ještě sním!" A pak ho do toho ucha kousnu, samozřejmě ne tak, aby mi zůstalo v puse. Zkusím mu ještě dát pusu, ale z nějakého důvodu se mi vysmekne. Tak radši proběhnu ještě okolí, najdu posledních pár grgurocucků rozvěšených po keřech. Pak hodím ten raneček s ostatky do sanitky.

"Co s mikroskopem můžeme myslím probrat až cestou. Myslím, že bychom měli odsud už vypadnout." Smutně se podívám na bagr, který tady musím nechat.
Nová, zdokonalená verze Potomka, která se zkouší vyrovnat se vzpomínkami svého předchůdce. Deník postavy
Uživatelský avatar
Zlatuše
Příspěvky: 135
Registrován: 21. 11. 2016, 14:11

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od Zlatuše »

... na zimáku ...

"JÓÓÓÓ! JSME MISTŘI!!!! MISTŘI!!!", připojím se k všeobecnému veselí a jásotu. Atmosféra je neskutečná. Na tribunách to vře, lidé slaví a radují se. Jinde se ale objevují první potyčky mezi čechoslováky a sovětskými fanoušky, ale SNBáci to umravňují - obvykle zmlácením čechoslováků. K nám to ještě nedolehlo, tady je velký semknutý dav fanoušků a nikdo ještě konflikt nevyvolal. Tady panuje všeobecné nadšení a radost. Držíme se s Vlaštovkou a dalšími za ramena a zpívíme hymnu, když jí na konci hrají a sledujeme závěrečný ceremoniál.

Vlaštovka mi dobře poradila. Teda špíš já měla dobrej nápad a Vlaštovka správně usoudila, že je opravdu dobrej. A ty její holky k ní zřejmě vzhlíží jako k vůdci a autoritě. Ne, fakt to není tak, že bych někoho nechala, aby mi říkal, co mám dělat! To vůbec! Ale je fajn mít poblíž někoho, kdo ví, co dělá a může poradit, no ne? A krom toho...motorky! Musí to bejt užásnej pocit, svobodně se prohánět krajinou. Navíc jsem si jistá, že v kožený kombinéze by mi to sakra seklo. Vím, že Vlaštovce to sekne. Tak se k ní prostě přifařím a uvidíme, co z toho vznikne. Stejně nemám nic lepšího na práci.

"Ehm, ty...Vlašto...co kdybych...co kdybych se přidala k tomu tvému motoklubu? Víš, já tak nějak nemám kam jít a nevím, co dál se sebou.", řeknu rozpačitě, "Víš, potřebovala bych, aby mi byl někdo nablízku, kdo mě zastaví, kdybych s Hudbou vymejšlela kraviny. A ty jsi hrozně rozumná! A...a líbi se mi motorky! Chtěla bych jezdit s tebou, jo! Zažít tu svobodu, vítr ve vlasech, jet kam se nám zlíbí...a vůbec to neříkám proto, že v tý kůži vypadáš tak...tak...úžasně. Myslím to vážně. Prosím?"

MANIPULATE: Zlatuse:2D6+3 → 14 (6 +5 + 3 HOT)
- bude ally: lover (ajajaj)


Dlouho se na mě dívá a taky se kouše do rtu. Nakonec jí tvář roztáhne pobavený úsměv.
"Hmm. Nakonec, proč ne?", pokrčí rameny, "Dnešní noci jsem znovu získala svobodu a už se mnou necloumá srdce tam a sem. Vlastně taky nevím, co dál sama se sebou, ale spolu na to přijdeme. Nasednout na motorky a jet spolu do dáli zní jako fajn plán. Uvidíme, co přinese budoucnost."

Když se začne vylidňovat hala, tak jdeme s davem a já se držím blízko mých nových kámošek ze Slušovic.

... před zimákem ...

A tady nás čeká nepříjemný překvápko. Areál plnej chlupatejch. Fízlové u každý brány a každýho východu, všude antony a sem tam i...vodní děla?? No do prdele. To jako chtějí každýho zmlátit a zavřít? Každýho, kdo byl na hokeji? Co je to doprdele za stát, ve kterým žiju?? Zkurvená doba, fakt že jo. Ještě, že to nevydrží věčně. Teda doufám!

"Éééé...jak se vocaď dostaneme, Vlašto? Fakt nemám chuť nechat se zmydlit cajtama a trávit bůhvíkolik času zavřená."
"Motorky máme na parkovišti jen pár bloků odtud. Kdybychom se k nim dostaly, tak můžeme ujet. Ale jak se tam dostat..."
"Fajn, nech to na mě!", prokřupnu si prsty.
"Zlato, ne."
"Jak jako 'ne'? Co 'ne'?"
"Nepoužívej Hudbu jako zbraň. Když ty lidi v davu sešikuješ, aby za tebe bojovali, bude to mnohem horší. SNBáci budou tvrdší a skončí to masakrem. To přece nechceš, aby naší svobodu vykoupili svojí krví, ne?"
"Ne, vůbec! Já SNBáky donutím zdrhnout, jako to udělal Tibor na Vítkově!"
"Ale na Vítkově neměli křižáci zbraně, co mají SNBáci. Co si myslíš, že se stane, když zpanikaří, hmm? Já ti to povím - začnou střílet ostrýma a poteče krev."
Kruci, má pravdu. Kousnu se do rtu a horečnatě přemýšlím, co s tím.
"A když tu Hudbu použiju...jinak? Abych je zmátla a udělala podmínky pro útěk?"
"Nevím, co všechno to dokáže, Zlato. Je to na tobě."

Tak jo. Jdeme na to. Snad mi Paul a Artie odpustí, že jsem si dneska jejich hudbu sprostě ukradla. Něžně pohladím kytaru a začnu hrát. Hudba se line zpočátku zvolna, ale postupně začne zrychlovat a nabývat na intenzitě. Už se setmělo, ale výstaviště je osvětlené. Pro útěk by se tma hodila. Promluvím si s ní jako kdyby byla můj starý přítel. Do hlavy už se mi vkrádá vize, jak to celé bude vypadat. A i když hraju, uvnitř slyším jen zvuk ticha...

CRACK OPEN THE WORLD: Zlatuse:2D6+1 → 7 (3 +2 + 2 WEIRD)
• You make the noise that the last whale heard when it sang and no one answered.
This place becomes a mirage (impulse: to entice and betray people), what happens?
• You suffers 1-harm ap loud.

SUFFER HARM: Zlatuse:2D6+1 → 7 (4 +2 + 1 HARM)


S posledním tónem mnou projede bolest a zvonění v uších mě donutí pustit kytaru a chytit se za hlavu. JAU!
Neměla bych hrát tak často po sobě, to byla pěkná blbost! Musím si víc dávat bacha...
Extravagantní "umělkyně", která už má plné zuby Bohů, Vlků intrik a soupeření mezi Nesmrtelnými.
Odpovědět

Zpět na „[AW] {PbP} Nesmrtelní“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 7 hostů