[AW - Epocha] 19. století - Steampunk

O čem to celé je?
Ač se bude hrát ApocalypseWorld, Nesmrtelní nejsou postapo. Nesmrtelní jsou obyčejní lidé či neobyčejné bytosti, které se kdysi dávno setkaly s Vírem a od té doby jsou s ním svázání. Získali nesmrtelnost - někteří to považují za dar, jiní za prokletí - a my budeme sledovat a odehrávat jejich osudy napříč stoletími.

Moderátoři: MC-AW-Nesmrtelní, MarkyParky

Odpovědět
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

[AW - Epocha] 19. století - Steampunk

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

1890 n.l. - Okultizmus a duchové, povodeň, parní stroje kam se podíváš, dozvuky II. internacionály
Žánr - Steampunk
Ačkoliv zástupci českého národa příliš neuspěli ve svých snahách o větší autonomii zemí koruny české a při Rakousko-Uherském vyrovnání nebyly naplněny žádné české požadavky, Čechy, český národ a hlavně Praha, v posledních letech vzkvétají.

Obrozenecká snaha posledního století krůček po krůčku přináší úspěchy. Ústupky Vídně, jako povinnost úřadů odpovídat tazatelům česky nebo přímé volby do Říšské rady se zastoupením 92 poslanců z Čech jsou sice stále vnímány jako nedostatečné, ale nemění to nic na rostoucím významu Prahy.

Ku Praze byly připojeny Bubny a Vyšehrad. Již několik let běží bouřlivé diskuse o asanaci židovského gheta, začíná se s regulací toku Vltavy. Oba břehy Vltavy již krom Karlova mostu spojují také dva další mosty a jedna lávka pro pěší. Před sedmi lety bylo po požáru zdárně dokončeno Národní divadlo, v horní části Svatováclavského náměstí je dokončována nová budova Národního muzea, do kterého budou brzy přesunuty sbírky z Nosticova paláce. Ve východní části Bubenečského parku je obří staveniště budoucí Jubilejní zemské výstavy v Praze. Doposud uzavřené městské hradby prorazila parní železnice i koňka, která nabízí důmyslný systém hromadné dopravy napříč celou Prahou. Za pražským opevněním vyrůstají průmyslová předměstí, Karlín, Libeň, Žižkov, Smíchov.
Praha.jpg
Není však s životem v Praze všechno tak růžové, jak se zdá. Pouliční bouře roku 1848 jsou sice už minulostí, ale dělnictvo stále dává najevo svou nespokojenost s podmínkami v českých továrnách. Ústava dovoluje dělníkům se organizovat a shromažďovat, před dvanácti lety byla konečně v hostinci U Kaštanu založena Sociálně demokratická strana českoslovanská v Rakousku. K tomu dozvuky druhé internacionály, letos v květnu se poprvé slavil svátek práce. Zkrátka i když nedochází k otevřeným nepokojům, v továrnách to bublá a vře. Obzvláště dvě témata jsou velmi ožehavá. Požadavek na osmihodinovou pracovní dobu za stejné peníze. A mezi dělníky se také proslýchá, že stroje mají lidi úplně nahradit. Objevují se zkazky o lokomotivách, které samy bez strojvůdce po nocích přejíždí mezi nádražími a o tom, že když se raní směna vrátí do práce, nachází stroje nastavené jinak, než když večer odcházela a mistrům chybí v soupisech materiál. Mnoho lidí to však přisuzuje duchům. Duchařina a okultní spolky jsou oblíbeným tématem i ve vyšší společnosti a kde kdo zkouší duchy vyvolat. Zatím se daří spíše šarlatánům, ale kdo ví, co se stane, až bude Vír silný. A navíc už týden prší. Vydatně. Noviny píší o záplavách na horním toku Vltavy a všichni s napětím očekávají, co se stane, až kulminující voda dorazí do hlavního města.
Tovarna.jpg
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: 19. století - Steampunk - příprava

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

Politika
Již dlouhá léta sedí na Rakouském trůnu František Josef I. Zprvu absolutistický monarcha, který se spolu s předsedou vlády Bachem po událostech roku 1848 pokoušel vrátit zemi do kolejí osvíceného absolutismu, avšak neúspěšně. Revoluční bouře málem rozdrobili zemi, ale nakonec se v rámi Rakousko-Uherského vyrovnání podařilo udržet Habsburky na trůně, byť říše dostala novou podobu – Rakousko-Uhersko. Češi tak úspěšní nebyli a tak ač v kulturním směru je národ opět na nohou, politicky jsou České země stále nedílnou součástí Rakouska.
Politika.jpg
V posledních letech však poměry nejsou zdaleka tak tvrdé, jako bezprostředně revolučních pokusech. Byla ustanovena konstituční monarchie a lidé, kteří splní volební census, mohou svobodně volit – je stanoveno, že muž, který odvede na daních alespoň 5 zlatých, má volební právo. Císař si stále uchovává některé své pravomoci, například jmenovat ministry, vydávat dekrety či vynášet rozsudky, posledně jmenované však ve skutečnosti dělá velmi výjimečně a doby, kdy bylo možné jediným škrtem císařského pera poslat Karla Havlíčka Borovského do exilu, už jsou pryč.

Platí to i pro Čechy a tak se na politické scéně více či méně daří prosadit ústupky, které pomalu zrovnoprávňují Čechy i Němce. Streymarova jazyková nařízení dosáhla toho, že úřady, ačkoliv interně stále vedou dokumentaci v němčině, musí komunikovat s občany v češtině, pokud jsou tímto jazykem ovlivněny.

Česká politická scéna však není v přístupu k problematice rovnosti jednotná. Zatímco zástupci Národní strany, nazývání také Staročeši, razí politiku pomalých ústupků, odtržené radikální křídlo strany, říkající si Národní strana svobodomyslná, nebo také Mladočeši, trvají na tvrdším vyjednávání s Vídní. Staročechům se letos podařilo vyjednat takzvané Punktace, 11 bodů, které mají dále posílit práva Čechů. K jednání však Mladočeši nebyli pozvání a Němci je často prezentují jako konečnou dohodu, která již na věky vymezuje možnosti českého obyvatelstva. Mladočeši proto za silné podpory veřejnosti dohodnuté body bojkotují. Mezi oběma křídly českého politického nacionalismu tak vládne silná rivalita – a právě neúspěch, nedostatečný pokrok v jednání a německý přístup k Punktacím velmi pravděpodobně povedou k tomu, že v příštím roce budou Staročeši ve volbách poraženi.

Nacionalizmus zkrátka politicky táhne, i když v posledních letech mu roste silná politická konkurence – socialismus. Před rokem proběhla II. Internacionála a revoluční myšlenky Karla Marxe nacházejí ohlas nejen v řadách dělníků. Bohužel pro ně, díky vysokému censu, který znemožňuje dělníkům volit, zatím nemají příliš šanci v říšské radě. Snad právě proto je všeobecné volební právo pro muže jedním z programových bodů druhé internacionály.

Na lokální úrovni začínají být cítit změny. S průmyslovou revolucí se kolem Prahy rozrostla předměstí, nejprve Karín a pak Královské Vinohrady, Smíchov či Žižkov. Poslední tři navíc byla, hlavně díky své velikosti, velmi záhy povýšena na města a tak je Praha opět souměstím.

Neustále probíhají snahy a jednání o větší integraci do Velké Prahy, avšak nepříliš úspěšně – požadavky jednotlivých samostatných měst se rozcházejí a najít kompromis není vůbec jednoduché. Prozatím se podařilo k hlavnímu městu připojit Vyšehrad, dvojobec Holešovice-Bubny a také Židovské město, chudinskou čtvrť vzápětí přejmenovanou na Josefov.

Pražští radní již dlouhá léta řeší, jak chudinu z této nevábné pražské čtvrti vymýtit a po dlouhých jednáních, které občas zahrnovaly i návrhy vybourat celý Josefov i se Starým městem nakonec schválili plán asanace uzemí Josefova, zvaný Finis Gheto. Je rozhodnuto, že většina chudinských domů bude odstraněna a na jejich místech vzniknou široké bulváry s vysokými domy, po vzoru Paříže. Přestože plán je již nějaký čas připraven, k realizaci prozatím nedošlo.

Víra
To, že dochází k další a další liberalizaci ve společnosti společně s nástupem nových ideologií – nacionalismu a socialismu – začíná zarážet první hřebíčky do rakve náboženské společnosti v celém Rakousku. To, že občanská práva již nejsou odvozena od vyznání, ale od majetku vede k tomu, že lidé hledají jiné, nové spojující myšlenky. A právě idea národního sounáležitostí, ať už Německé nebo České, hraje velmi silnou roli. František Josef I. Navíc i nadále prosazuje myšlenku jednoty trůnu a oltáře a tedy silný vliv státu na náboženství. V očích Čechů tak katolická církev zůstává spojena s Rakouskem a v rámci celonárodního odporu je odmítána. Obrozenci adorují husitské hnutí, ale namísto důrazu na Boha či protestantské myšlenky jej prezentují jako boj za nezávislost českého národa.

Církev se samozřejmě snaží z habsburského vlivu vymanit a tak byla nedávno mezi papežem a císařem vyjednána konkordáta, jejichž důsledkem došlo k jistému uvolnění státní kontroly. Ovšem důsledky byly jiné, než si církevní představitelé vysnili. Říšská rada prosadila úplnou sekularizaci školství, matrik, byly zavedeny státní sňatky na místo církevních a došlo k dalším krokům, které vliv církve na obyvatelstvo oslabily.
Církev.jpg
Ve snaze zachránit se, pokusili se katoličtí konzervativci prosadit několik zákonů na ochranu dělnictva, jako zákaz dětské práce, zákaz noční práce žen a mladistvých, nedělní klid, sváteční klid, anebo zavedení povinného úrazového pojištění průmyslového dělnictva. Díky úspěšnosti těchto kroků pochopili církevní představitelé, kde se nachází skutečná síla a tak dochází k zakládání prvních církevních politických stran.

Všechny tyto dílčí kroky dohromady pokládají základní kámen českému ateismu.

Právo
V krátkém období bachova absolutismu se právo vrátilo zpět k mnoha feudální postupům a zvyklostem, ale toto období bezpráví nemělo dlouhého trvání. V porevolučních letech znovu dochází k přijímání spravedlivých principů práva a je ustanoven nový, tříinstanční soudní systém, umožňující i opravné prostředky, jako odvolání či kasační stížnosti. Jedná se o porotní systém, přesto jsou vůči němu stále vznášeny námitky – například možnost účasti v porotě je, podobně jako volební právo, omezená pomocí censu a tak v porotě nemohou zasednou ženy nebo dělníci. Vazba se nepočítá do výkonu trestu a protože přetížené soudy nestíhají, občas se stává, že u lehkých zločinů stráví odsouzený ve vazební věznici delší dobu, než na jakou je mu později vyměřen trest a přesto je následně uvězněn.

Státní policie i nadále má dvě složky – uniformovanou, která slouží zejména k řešení občanské bezpečnosti a pořádku a tajnou, jejímž hlavním úkolem je chránit císařství před podvratnými a protistátními živly. Na rozdíl od dřívější doby se však policie zcela vymanila z vlivu armády a jedná se o samostatnou, civilní složku.

O právo a pořádek se navíc stará také samospráva a jednotlivá města či vesnice si tak zakládají četnictvo. Slovo četníka pak má v případě svědectví pod služební přísahou větší váhu, než svědectví běžného člověka.
Četnictvo.jpg
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: 19. století - Steampunk - příprava

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

Život, bydlení, domácnost
Města i předměstí procházejí velkými urbanistickými změnami. Strojově vyráběné cihly výrazně zlevnily náklady na stavbu domů a tato cenová příhodnost se na trhu potkala s velkou poptávkou po ubytování hlavně pro dělníky, kteří se do Prahy a jejích předměstí přistěhovali. Tato okolnost dala vzniknout činžovnímu domu. Začátkem 19. Století začali bohatší měšťané a střední třída nakupovat pozemky rozplánované a rozparcelované městskými urbanisty a staví na nich zděné domy s byty určenými k pronájmu. První činžovní domy byly většinou jednoduché – prostředkem domu vedla nosná zeď, která každý byt rozdělovala na dva pokoje – kuchyň a ložnici. Do bytu se vcházelo z pavlače a na konci každé pavlače byla „záchodová věž“, která sváděla odpad do žumpy. Na dvoře takového domu pak zpravidla bývala studna nebo pumpa.
Bydlení.jpg
Jakmile se však nájemní bydlení rozmohlo, začala o něj mít zájem i střední třída a činžovní domy tak získávali na velikosti. V druhé polovině devatenáctého století se pak jako reakce na poptávku po kvalitním bydlení objevuje schodišťový typ činžovního domu. Byty jsou větší, tří až pětipokojové, mají přívod vody až do bytu a splachovací záchody, kuchyň, obývací pokoj a ložnici, u větších pak také pracovnu, pokojík pro služebnictvo případně samostatnou spíž. S rostoucí velikostí bytů se také objevuje fenomén podnájmu.

Poprvé také domy nerostou v jednotném stavebním slohu. Architekti se domnívají, že vše již bylo vymyšleno a je možné pouze zdokonalovat existující slohy. Předhánějí se v tom, který sloh je možné zdokonalit a v krátkém sledu tedy vznikají různé „neo“ slohy, jako neogotika, neorenesance, neoklasicismus a ulice ztrácejí svou dřívější architektonickou jednotu.

Pravým opakem honosných městských činžovních domů jsou vznikající dělnické kolonie. Velké oblasti malých domků zpravidla dál od města dávají životní prostor stovkám dělníků, kteří si nemohou dovolit žít v nájemním bytě natož postavit vlastní dům. Podmínky v těchto koloniích se liší místo od místa, někde jde o katastroficky chudinské poměry a jindy si dělníci ve své komunitě dokáží vytvořit velmi příjemné místo k žití. Chudí ovšem nejsou jediní, kdo vyhledává život za hranicemi pražských předměstí. Bohatí se také stěhují z města, ti si ale staví prostorné vily se zahradami, které jsou skromnější nápodobou renesančních a barokních zámků.

Z domácností zcela vymizel otevřený oheň. Kde už je plynofikováno, svítí a topí se svítiplynem, v ostatních domácnostech se používají petrolejové lampy a železná nebo kachlová kamna. Obdobně jako vily jsou měšťanským odrazem zámků, pak bidermayerový nábytek je měšťanskou reakcí na honosný empír. Bohatí lidé se snaží mít své domácnosti zařízené přepychově, částečně také proto, aby měli kam uniknout před každodenními starostmi života v monarchii, ale nemohou si zpravidla dovolit přepych jen pro přepych a dávají tak vzniknout užitému umění.

I chudina však nemá problém vybavit své příbytky nábytkem. Pásová pila a soustruh jsou dva stroje, které přinesly na trh průmyslově vyráběný nábytek. Levný, praktický. Protože však se stroji není možné dělat individuální kusy, ale mezi lidmi je vysoká poptávka pro zdobných motivech, mezi obrozenci zejména z českého venkova, výrobci se přiklání k masivnímu zdobení nábytku a později i jiných výrobků prefabrikovanými ozdůbkami. Čímž dají za vznik kýči.

Vzhled, oblečení, hygiena
Zatímco ve stavebnictví prudké střídání slohů vedlo k rozmanitosti v městských ulicích, v odívání tomu je jinak. Oděv, narozdíl od činžovního domu, vydrží jen pár let a proto rychlé střídání oblíbených stylů a motivů vedlo ke vzniku nového fenoménu - módy. Zejména u žen se začaly módní vlny střídat nebývalou rychlostí. Na počátku století byly oblíbené empírové splývající šaty, následované biedermaierovskou módou se zvonovitými sukněmi, dlouhými rukávy a uzavřenými živůtky. V polovině století se během krátkého období druhého rokoka vrátily široké sukně, tentokrát vystužované mnohem lehčí, ale o to pevnější ocelí.

Pak přišel vynález šicího stroje a s ním se tempo obměny módních vln ještě zrychlilo. Do módy navíc čím dál silnějí pronikají myšlenky romantismu. Žena je krásná a křehká bytost, která čeká na záchranu od svého rytíře na bílém koni. Poté co je zachráněna se mu má stát dobrou manželkou a do konce života čerpat své štěstí z toho, že se bude o svého manžela starat a rodit mu děti. S ohledem na jejich vysokou mortalitu pokud možno co nejvíce. V žádném případě při tom nemůže pracovat či se starat o majetek, je povinností muže, aby tyto náročné úkoly zvládl a svou křehulinku obstaral.

Ač má tedy každá žena několikero šatů - pohodlnější a praktičtější na doma a různé promenádové, večerní či plesové róby na společenské události, všechna móda směřuje k tomu, že ukazuje svou nositelku jako křehkou bytost, která buďto na svého zachránce teprve čeká, nebo je o ní již dobře postaráno. Na oblibě získaly korzety, vytvářející linii úzkého pasu a namísto široké ocelí vyztužené sukně dokonalou linii "přesýpacích hodin" zdůrazňují turnýry nebo-li honzýky. To, že způsobují zdravotní problémy, zejména pak časté omdlévání, naplňuje romantické představy.

Nedávná móda doporučovala dámám nosit lehké kabátky jako doplněk, horkou novinkou posledních pár let však je návrat ke zdobeným živůtkům a nabíraným rukávům.
Odívání.jpg
Jedinou výjimkou z tohoto romantického pohledu na roli ženy ve společnosti a jejich ošacení, jsou ženy pracující. V typicky ženských zaměstnáních, jakými jsou například komorné, služebné, vychovatelky či kuchařky, tak společnost akceptuje určitou praktičnost oděvu a ženu v této roli respektuje, zároveň ji však také vymezuje. Avšak dělnice v továrnách, pradleny ve velkoprádelnách anebo venkovské dívky, pracující rukama na poli jsou měšťankami opovrhované a považované za něco méněcenného. To až do té míry, že například jim nebyla svěřována výplat za jejich vlastní práci a místo toho ji továrníci většinou vypláceli manželům, otcům či bratrům.

Pánská móda také prochází obměnami, avšak zdaleka ne tak bouřlivě, jako dámská. Na počátku století uniformy a kabátce nahradila košile, vesta, frak a cylindr a ustálila se podoba dlouhých pánských kalhot. Postupem času však tento těžký oděv ustupuje a stává se reprezentativním oblečením pro večerní slavnostní příležitosti. V běžném životě ho nahrazují žakety a saka, u kalhot přichází do módy pruhy a vzory. Je společensky nepřijatelné, aby se muž objevil na veřejnosti pouze v košili či s odkrytou hlavou. Tlak společnosti je v tomto směru tak silný, že i v těch nejhorších profesích jako jsou dělníci v továrnách či kopáči železniční trati, kde by bylo absolutně nepraktické nosit volné sako, si muž nedovolí odložit svou vestičku a dlouhé kalhoty a jakmile je to jen trochu možné, zakrývá svou kštici či pleš alespoň látkovou čepicí.

Na líčení a hygienu má zásadní vliv objev bacilů, jakožto přenašečů chorob. Řádná hygiena se najednou stává nedílnou součástí životního stylu všech vrstev obyvatelstva, včetně těch nejnižších. S tím souvisí i ústup od rokokového nákladného a komplikovaného líčení, které se ponechávalo na tváři i několik dní bez mytí. S tím, jak stouply hygienické standardy, ustoupil i zápach a tedy potřeba používat silných vůní. To vše opět v ruku v ruce s romantickou představou ženy jako křehké a nevinné, tedy jemně vonící a decentně líčené krásky. Muži se přestávají líčit úplně, avšak v módě zůstává upravený vous, zejména v podobě hustého kníru.

Protože kvalitní šperky zůstávají nákladné a líčení je nevýrazné, ke každým šatům patří mnoho doplňků, jakými jsou vějíře, kabelky, jehlice, klobouky i boty. U pánů pak nemůže chybět ozdoba spínající košili pod krkem, ať už jde o zdobenou brož či vázaného motýlka.

Jídlo, pití, zábava
Ani jídelníčku se nevyhnula vlna národního obrození. Obrovský kus z koláče oné pomyslné obroditelské práce v tomto směru odvedla kniha Domácí kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové. Částečně sbírka tradičních českých pokrmů, částečně vlastní autorské dílo, které dalo českým kuchyním omáčky s knedlíkem, postavilo základní stavební kameny toho, co se později stane českou národní kuchyní a zároveň svou polo-literární formou obrovskou měrou přispělo k rozšíření českého jazyka mezi lidem měšťanským.
svíčková.jpg
Ve vysoké, hodnotné kultuře nastolil pevnou rukou pořádek realismus. Věrné znázornění skutečností, životů zejména pak současných je považováno za nejvyšší uměleckou hodnotu. Umění není jen prostředkem k zachycení krásy, umění slouží k zachycení skutečnosti, tak jak jak je. Zvláště v posledních letech pak je populární realismus kritický, který společnosti začíná nevybíravě nastavovat zrcadlo a je ho autoři tak jsou trnem v oku zejména tajné státní policii.

Krom "krásné" kultury je tu ovšem stále ještě zábava pro širokou veřejnost. A ta je stále formována představami, které vnesl romantismus. Dobrodružné příběhy, šťastné i nešťastné lásky a hlavně tajemno, mystično, fantastično. Hrdinové zmítaní delirii, vášněmi, osamoceně bojující se svými či skutečnými démony. Víru v existenci duchů do značné míry přiživoval jeden nový vynález - fotoaparát.

Ač již byl vynalezen první fotografický film, je zatím drahý a běžným fotografům nedostupný. Fotografování tak zatím většinou probíhá s pomocí zachycování obrazu na těžké skleněné desky potřené jedovatými chemikáliemi a jejich citlivost není příliš vysoká. Díky tomu se na nich často objevují kazy, šmouhy, falešné obrazy. Také doba expozice je vysoká, což vede k rozmazaným fotografiím. Obdobně tomu pak je se záznamy zvuků na prvních fonografech. To vše umocňuje myšlenku, že duchové a nadpřirozenu tu s námi je, jen lidské oko ve své nedokonalosti to, na rozdíl od fotoaparátu, nedokáže zachytit.

S tím, jak mezi bohatšími obyvateli roste podíl volného času, přestávají být jen pasivními konzumenty a začínají si zábavu obstarávat sami. Hudba se stává nedílnou součástí života českého měšťanstva ovládání hudebního nástroje patří k běžnému vzdělání a u majetnějších lidí se vlastnictví klavíru či alespoň pianina stává nedílnou součástí obývacího pokoje i výchovy jejich dcer. Nad tímto zlatým obdobím hudební vzdělanosti se však smráká. V některých pražských obývacích pokojích totiž již za doprovodu praskavých zvuků gramofonových desek zní orchestry z koncertních sálů na druhém konci kontinentu.

Císař nechává otevřít veřejnosti Královskou oboru a vycházky do tohoto parku, spojené s pikniky a promenádními zábavami se okamžitě stávají oblíbené. Vzniká turismus a velké množství vědeckých či uměleckých společností a spolků, včetně okultních a duchařských. Oblíbené jsou nejrůznější poutě.

Je založena tělovýchovná jednota Sokol a sport se stává vyhledávanou kratochvílí, což silně přispívá ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva. Krom hromadného cvičení se oblíbenými stává také cyklistika a zábavu také nabízí Vltava - v létě koupání a v zimě, kdy každoročně zamrzá, bruslení.

Snaha fascinovat neobvyklým, tajemným, anebo víc rozvíjet představu romantické lásky se promítá i do dalších oborů zábavy. Opereta, jakožto odlehčený a zábavný mix zpěvohry a činohry získává na oblibě. Velkou událostí bývá příjezd cirkusu do města, neboť právě v něm je možné zahlédnou podivné tvory z dalekých krajů, neobvyklé umělecké výkony a jehož součástí taktéž bývají obludária, ukazující znetvořené lidi či zvířata jako atrakci. Romantismus, tajemno či motivy silné lásky se nevyhnuly ani těm nejpokleslejším zábavám. Objevují se první Varieté, provádějící striptýzová představení, stále ale prezentovaná jako umělecká taneční a hudební díla.

Josefov, který s hrozící asanací opustili všichni majetní lidé, je nyní malou pražskou čtvrtí prodejné lásky. Jak se do vyprázdněných domů stahují prostitutky z celého císařství, získává si pomalu pověst nejrozmanitější evropské čtvrti červených luceren, ve které lze za přiměřený peníz získat cokoliv. Ve společnosti je prostituce vnímána jako nutné zlo, potřebné pro správné fungování společnosti. Muži, od přírody stvoření k tomu dobývat a uchvacovat ženy, by neměli ohrožovat svá manželství s jinými počestnými ženami. Hrozí totiž, že ke své milence zaplanou láskou a opustí tak svou starou vyvolenou, což je společensky nepřijatelné. Oproti tomu když svému přirozenému pudu uleví za peníze, nikterak tím své manželství neohrožují - k ženě, jejíž tělo si koupili přece nemohou zaplanout tím nejčistším romantickým citem.

Žena je na tom mnohem hůře. Je stavěna do submisivní role a v případě odhalené nevěry se k ní společnost staví, jako by sama byla prostitutkou. Pokud není ve svém manželství šťastná, je v podstatě odsouzena k dožití ve svazku tak jak je. Ostatně možná proto jsou mezi nimi v oblibě tolik příběhy tragických lásek. Na druhou stranu podivnou shodou okolností přichází sexuálně frustrovaným ženám pomoc ze zcela neobvyklé strany - nešťastná to žena bývá občas diagnostikována s hysterií, nemocí, která dle stávajících lékařských poznatků je chorobou dělohy a je možné ji zabránit aplikací vhodných masáží, při kterých se hysterická žena "vybouří". Zprvu tyto masáže poskytovaly porodní báby, později sami lékaři, ale nyní, v době moderní jemné mechaniky a strojů si lékaři berou na pomoc nového pomocníka - vibrátor. A zkušení obchodníci vzápětí odhalují skutečný potenciál tohoto výhodného artiklu a začíná se rozvíjet zcela nový trh s erotickými pomůckami.
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW - Epocha] 19. století - Steampunk - příprava

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

Zbraně a válčení
Jedním z rozhodujících faktorů na bitevních polích posledních desetiletí byla rychlost palby. Pušky nabíjené zepředu vyžadovaly, aby voják bojoval ve stoje a bitvy řad stojících vojáků byly krvavou soutěží v rychlosti, s jakou dokáží zasypat svého nepřítele kulkami. Hlavní zbraní na bitevním poli tedy byl drill, drill a znovu drill.

To vše se změnil vynález perkusních zámků následovaný vynálezem jednotné nabojnice. Jehlovky Draysse M1841 použité pruskou armádou během prusko-rakouské vojny sice měly mnoho technických nedostatků, včetně nevhodných papírových nábojnic a téměř ve všech parametrech zaostávaly za rakouskými zpředu nabíjenými puškami Lorenz M1854. Jenže jak rychlost s jakou dokázali prušáci své zbraně nabíjet, tak možnost vést palbu z leže či krytu se ukázala rozhodující.
Válka.jpg
Jakmile se výhoda perkusních zámků ukázala v praxi, následovala smršť větších či menších vylepšení. Nahrazení papíru mosaznou nábojnicí zjednodušilo manipulaci s náboji a vyřešilo problémy s těsněním hlavně. Větší energie střely spolu s odstraněním nutnosti používat nabiják umožnila, aby se drážkování hlavní stalo standardem. Použití středové zápalky zjednodušilo mechanismus úderníku a umožnilo, aby v jednoduchý mechanismus v pušce pomáhal střelci s náboji manipulovat.

Vynález bubínkového zásobníku Samuela Colta přinesl malou pistoli schopnou vystřelit až šest ran bezprostředně po sobě. Zbraň má stále slabiny, nabít znovu celý bubínek trvá, kohoutek je třeba natahovat ručně a střelivo má malý výkon a tedy i dostřel, ale jako zbraň pro rychlou reakci na protivníka je v tuto dobu nepřekonatelná.

Pro pušky je potřeba delších nábojnic s větším výkonem a bubínkové zásobníky se nehodí. Na druhou stranu pod hlavní či v pažbě je u pušek množství nevyužitého místa a zbrojovky začínají pracovat na opakovačkách. Jejich cena je zatím vyšší a proto se ještě nedostaly do běžné výzbroje, ale rakouská armáda začíná uvažovat o širším zavedení pušky Mannlicher 1885 s kapacitou zásobníku 5 nábojů. Na trhu je možné sehnat i kousky se zásobníkem na 8 či 10 nábojů.

S jemnou mechanikou, jednotným nábojem a potřebou zasypat nepřítele co nejvíce kulkami se objevila také nová zbraň. Gatlingův kulomet. Lafetovaná těžká zbraň nabíjená pomocí nastavovatelných nábojových pásů a tedy schopná nepřetržité palby bez přebíjení. Mechanismus palby byl poháněn vojákem, který otáčel kličkou a tím řídil i rychlost palby. Zbraň byla teoreticky schopná dosáhnout úctyhodného výkonu 300 výstřelů za minutu, ale žádná hlaveň není schopná takový výkon vydržet. Proto Richard Gatling sáhl k neobvyklému řešení rotujících hlavní - vždy zatímco jedna hlaveň střílí, ostatní se chladí a pootočením kličky dojde jak k zasunutí nového náboje do komory, tak k výměně hlavní.

Stejnou revoluci, jakou přineslo nabíjení zezadu, jednotný náboj a rozšíření vrtaných hlavní puškám, prožívá i dělostřelectvo. Měkkou a opotřebovávající se mosaz jako materiál na hlavně nahradila tvrdá ocel. Přestože uzávěry hlavní jsou stále ještě nespolehlivé, celkově výkony zbraní rostou - dostřel, rychlost palby i váha nesených nábojů.

Železnice a továrny proměňují válečnou logistiku. Nyní je možné během několika dní náboje dostat z výrobní linky až do těsné blízkosti fronty nebo posily z jednoho konce fronty na druhý. Kvalitní železniční síť se tak stává nezbytným prostředkem k vedení válek. Na její ochranu se začínají objevovat obrněné vlaky, na řekách pak dělové čluny poháněné párou. Mimo vodní toky a koleje však stále jediným vhodným pohonem zůstává kůň, první prototypy parních samohybů jsou křehké, pomalé a neohrabané, hodí se spíše jako výstřední prostředek dopravy vynálezců či bohatých měšťanů.

A velitelé armád také poprvé používají k vedení války vzduchu. Začíná se experimentovat s ukotvenými horkovzdušnými balóny sloužícími k řízení palby dalekonosných děl v místech, kde nejsou k dispozici vhodné kopce. A volné balóny se používají k dopravování zpráv z obležených pevností či měst.

Hospodářství a obchod
Po neklidných letech hospodářských krizí a národnostních nepokojů se zemi navrátila stabilita. František Josef I. nechal zrušit cechy a obchodníci se místo toho začali sdružovat do hospodářských komor dle moderních principů. Země je protkaná železniční sítí a kolem měst padají hradby. Peníze již naprosto zvítězily ve svém zdlouhavém tažení proti feudálním principům i víře a jsou přijímaným hlavním měřítkem váženosti i prostředkem vlivu.

Liberalizace posledních několika let také zemi prozpívá a tak císařství rozkvétá. V okolí Pražských měst rostou továrny jako houby po dešti, nejvíce strojní cihelny, které se snaží uspokojit obrovský hlad stavebníků po cihlách. I strojírenství táhne zemi kupředu a české země stávají hospodářským tahounem Rakouska.

Dělnické nepokoje vedou továrníky ke snaze nahrazovat lidskou práci stroji v co nejširší míře. Dělníci naopak spatřují ve strojích hrozbu, která jim bere práci a v továrnách občas dochází k sabotážím. Karel Marx je již po smrti, ale jeho myšlenky na revoluci a předpovídaný konec kapitalismu i vykořisťování nacházejí mezi prostým lidem mnoho vděčných posluchačů. Momentálně se politické síly soustředí zejména na prosazení dvou nejdůležitějších požadavků nedávno ustanovené druhé internacionály a to osmihodinové pracovní doby a všeobecného volebního práva.

Kromě továren a podniků vlastněných jednotlivci se objevují také akciové společnosti. I bankovnictví prochází změnami, z rukou lichvářů a směnáren se úspory lidí přesouvají do rukou menších podniků, jako jsou kampeličky, i velkých akciových bank, které staví po celé říši své pobočky. Po finančních krizích z počátku století navíc císařství začíná finanční operace více regulovat a zmírňuje tak dopady krizí na drobné střadatele i české průmyslníky.

Papírové bankovky již emituje stát a jsou standardem při placení. Právě započala (tady se omlouvám, o dva roky upravuji dataci z roku 1892 na 1890, aby hra byla rozmanitější) měnová reforma. Rakousko-Uhersko opouští stříbrný standard a nahrazuje ho standardem zlatým. Kromě doposud používaných guldenů se tedy do oběhu dostává nová změna - Rakousko-Uherská koruna neboli Krone. Do roku 1900 má guldeny zcela nahradit.
Bankovka.jpg
1-BARTER = 80 guldenů = 4800 krejcarů = 160 korun = 16 000 haléřů
1 gulden = 60 krejcarů = 2 koruny = 200 haléřů
1 koruna = 30 krejcarů = 100 haléřů
1 krejcar = cca 3 haléře


Přestože na některých náměstích ještě přežívají trhy a dřevěné krámy, většina obchodu ve městech už se přesunula do kamenných obchodů. Majitelé činžovních domů na poptávku po kamenných obchodech pružně reagují a buďto přestavují nebo nechávají nové domy budovat tak, aby jejich přízemí byla připravena pojmout obchod či restauraci. Na několika místech v Praze pak jako novinka vznikají obchodní domy - zvláštní stavby, které mají ve svém vnitřku pouze a jen prostory přizpůsobené obchodům.

Ve městě zajišťuje hromadnou dopravu důmyslná síť koňky. Celkem šest tratí provozují různé společnosti a tak pro návštěvníka není úplně snadné se vyznat v komplikovaném systému lístků a tarifů. Přesto systém svou kapacitou dostačuje na zajištění potřeb většiny obyvatel hlavního města i okolních měst.
Na mapě leží:
* Bílé označení má linka vedoucí od Invalidovny kolem Státního nádraží k Prašné bráně, kolem můstku k Národnímu divadlu a pak se stáčí na sever, přes Karlův most na Malostranské náměstí
* Černá koňka také začíná u Karlova mostu, ale k Prašné bráně pokračuje přes Veliké náměstí kolem Staroměstské radnice. Dále projede mezi Státním nádražím a nádražím císaře Františka Josefa I. a po minutí plynárny stoupá vzhůru kolem Žižkovského vrchu, aby odbočila do horního Žižkova
* Zelená louka vede od Prašné brány přes most Františka Josefa I. skrze Bubny a tamní nádraží, kolem staveniště budoucího výstaviště až do nitra Královské obory.
Na mapě neleží:
* Žlutá linka vede od Státního nádraží přes Svatováclavské náměstí a most císaře Františka I. na Smíchov k nádraží Západní dráhy
* Červená linka začíná na Můstku a přes Svatováclavské náměstí míří na Královské Vinohrady nad Nuselské schody
* Linka označená křížem vede Smíchovem od nádraží Západní dráhy až do Chotkovy ulice pod Petřínským vrchem, naproti Národnímu divadlu.


Pražský železniční uzel je také provozovaný více společnostmi, ale v současnosti už je komplexně propojený a je tak možné mezi kolejemi různých provozovatelů přejíždět.
Na mapě leží:
* Buštěhradská dráha přijíždí do města od Kladna, kolem Dejvic, nádraží Praha - Písecká brána a skrze Královskou oboru do Bubnů, kde se připojuje na Státní dráhy.
* Severozápadní dráha vede od nádraží SZ dráhy, přes Nákladní nádraží a Libeň směrem k Vysočanům
* Státní dráha má v Praze dvě železniční trati. Obě začínají ve Státním nádraží. Jedna vede kolem Karlína a skrze Libeň na východ. Druhá přes viadukt Státní dráhy do nádraží Bubny a přes Bubeneč a Sedlec směrem k Drážďanům
Na mapě neleží:
* Dráha Fratiška Josefa I. ze stejnojmeného nádraží směrem na Benešov a Tábor
* České obchodní dráhy z nádraží Františka Josefa I. směrem do Modřan
* Česká západní dráha od Plzně na nádraží Západní dráhy
a Pražská spojovací dráha, která propojuje jednotlivá nádraží v jižní části města.

Stejně jako u koňky, i na železnici existuje komplikovaný systém jízdného, tarifů a jízdenek. Debaty o sjednocení jízdného a případném odkoupení či dokonce vyvlastnění některých společností kvůli zvýšení přehlednosti sítě jsou velmi často na pořadu dne, avšak skutečná jednání zatím nezapočala.
Lokomotiva.JPG
Vzdělanost a věda
Země vede velmi úspěšný boj s negramotností, ve městech jsou gramotní skoro všichni a to dokonce i mezi dělníky. Starají se o to zejména obecné školy s povinnou docházkou, bez ohledu na společenskou třídu. Neznamená to, že by snad bohatí chodili do stejných škol jako chudí, ale že se na každého místo najde. I když to na chudých předměstích znamená třeba sto žáků ve třídě na jednoho učitele. Vyučuje se na nich čtení, psaní, počítání, tělocvik, náboženství a zpěv, případně základních domácích prací u děvčat a technických prací u chlapců. Jsou zakázány tělesné tresty, vyučují kvalifikovaní učitelé.

Děti městské a venkovské chudiny dále navštěvují měšťanské školy. Ty jsou většinou rozdělené podle pohlaví a slouží jako příprava pro práci v průmyslu či zemědělství. Vyučují se jazyky - český a německý, přírodopis, přírodozpyt či aritemtika. Po absolvování tříleté měšťanky zpravidla žák nastupoval do učení či šel pracovat rovnou do továrny. Pětiletá měšťanka stačila na přípravu pro pokračování na odborné škole.

Děti ze střední a vyšší třídy mohly studovat hned na několika druzích škol. Ti si mohli dovolit studovat na zpravidla sedmi až osmileté školy zakončené maturitou. Gymnasia se soustředila zejména na výuku klasického vzdělání s přípravou na pokračování na universitě. Reálky byly naopak prakticky zaměřené školy, které se soustředily zejména na přípravu k výkonu konkrétního vysoce kvalifikovaného povolání či pokračování na vysokou školu s konkrétním zaměřením. Kompromisem mezi těmito dvěma stupni se stal Reálné gymnásium, které připrovalo žáky tak, aby mohli pokračovat jak na universitu, tak technickým směrem.

Karlo-Ferdinandova universita je rozdělena na dvě - K. k. Deutsche Karls-Ferdinands-Universität a C. k. česká universita Karlo-Ferdinandova. Obě university mají po dvou fakultách - filosofické v Klementinu a právnické v Karolinu. Technika se osamostatnila, a také je rozdělená na K. k. Deutsche Techniche Hochschule in Prag a C. a k. českou vysokou školu technickou v Praze. Výzkum a vývoj na ní prováděný patří k evropské špičce v oborech pozemní stavitelství, vodní a silniční stavitelství, strojnictví a technická lučba.

Víra v lidskou inteligenci a technický pokrok, nezměrný optimismus a zejména přesvědčení, že vědci brzy dosáhnou konečného poznání všeho, co poznat lze, je cítit napříč celou společností. Všechno se provádí na vědeckých základech a s pomocí vědeckých principů. Společnost, jejíž víra v Boha byla v posledních stoletích tak silně otřesena, je otevřená novým objevům. Biologie přináší Darwinovu teorii o vzniku druhů přírodním výběrem. Technická lučba, neboli chemie dostává od Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva periodický zákon a systematické uspořádání prvků.

Obrovský pokrok kupředu činí medicína - Louis Pasteur a Robert Koch nejen že objevili zdroj mnoha nemocí, ale zároveň popsali způsoby, jak se jim bránit. Očkování, pasterizace, vysoké hygienické standardy v nemocnicích i domácnostech prudce zlepšily zdravotní stav obyvatelstva. Má to dopad i na Prahu - doposud nesourodá kanalizační síť má být přestavěna. Nedávno byl přijat Program na vypracování detailního projektu na čištění a odvodňování královského hlavního města Prahy a na provedení téhož. Jeho součástí je projekt odvodnění téměř celé plochy všech měst kolem Prahy a následné čištění sebrané vody v Bubenči.

Lodní dopravu, koleje a hlavně továrny ovládla pára. V ulicích města se však pára příliš neosvědčila a ač je ojediněle možné spatřit parní samohyb, jejich hlučnost, nespolehlivost a slabé výkony si zatím nenašly cestu k širšímu použití.

Světlo na Pražských ulicích i v domácnostech zajišťuje svítiplyn dodávaný z několika pražských plynáren a plyn se zdá býti ideální prostředkem k distribuci energie. Začíná být ale zřejmé, že mu na záda dýchá silná konkurence. Před pár lety František Křižík nainstaloval před Staroměstskou radnici elektrické obloukové lampy. Ulicemi sice jezdí koňka, ale tentýž František Křižík pro příští rok připravuje na Letné vybudovat první elektřinou poháněnou tramway. Žižkov loni uvedl do provozu svou elektrárnu dodávající několika okolním blokům stejnosměrný proud a další čtvrti zřejmé budou brzy následovat. Je vidět, že elektřina je stále v plenkách, nicméně nejméně jeden s spojený vynález už ovlivňuje každodenní život pražanů. Samuel Morse zcela změnil svět. Mezi pražskými poštami, úřady a policejními stanicemi jsou nataženy telegrafní linky, které umožňují předávat krátké kódované zprávy na libovolné vzdálenosti během krátkých okamžiků.
Telegraf.JPG
Po vynálezu knihtisku druhý největší krok rozbíhající se informační revoluce.
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW - Epocha] 19. století - Steampunk - příprava

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

Hodiny odbíjí půlnoc z 2. na 3. září 1890. Nikdo z Nesmrtelných však nespí. Nekončící liják již druhý den vytrvale bubnuje na střechy pražských domů i venkovských chalup a neustávající klapání je smutnou předzvěstí nastávajících událostí. Téměř na každém stole je možné najít rozečtený výtisk některých z pražských novin, ostatně díky nedávnému nákupu rotaček teď jeden výtisk stojí pár haléřů a může si ho dovolit opravdu každý.

A titulní straně dominují dva články. V levé polovině, pod titulkem Železný baron, čtenáři naleznou dlouhý článek, který z obdivem popisuje praktiky jednoho z významných českých průmyslníků, Alexeje Česlavského. Listy velebí především nadstandardní podmínky, které Alexej poskytuje zaměstnancům svých továren - jídlo zdarma a nocleh pro chudší dělníky, pracovní dobu neobvykle zkrácenou na 11 hodin denně místo běžných 13 až 14 či zřízení fondu pro vyplácení pohřebného a odškodného vdovám a sirotkům po dělnících, kteří v průběhu zaměstnání v jeho továrnách zemřou. Článek také vyzdvihuje, že pan továrník Česlavský nestrpí dětskou práci a místo toho podporuje Libeňskou obecnou školu a také se trochu podivuje, že výplaty prý První Česlavská továrna na stroje platí i ženám přímo na ruku a nikoliv jejich bratrům, manželům či otcům, jak je ve společnosti zvykem.

Za jiných okolností by tento článek měl pro sebe zcela jistě celou titulní stranu, v dnešní den se však musí o své místo dělit s jinou, poněkud pochmurnější zprávou. Po Vltavě se prý blíží ku Praze povodňová Vlna a do hlavního města má doraziti dnes v časných ranních hodinách. Až dosáhne Vyšehradu, bude to obyvatelům města oznámeno salvou z děl na Hradčanských hradbách. Očekává se, že půjde o jednu z nejhorších povodní, která Prahu kdy postihla.

Kdyby lidé měli čas a náladu a listovali novinami na další stránky, jistě by se dozvěděli i jiné zajímavé novinky. Na straně tři je krátké zamyšlení nad tím, co by se mohlo stát, kdyby se některému z četných duchařských spolků, existujících v Praze, podařilo opravdu spojit se záhrobím a zda je taková věc vůbec vědecky možná či ne. A následující dvojstrana je věnovaná atmosféře v továrnách, zejména pak strojům. Hovoří se v ní hlavně o sabotážích, zejména pak o zvláštním typu sabotáže, který se v posledních měsících v Praze rozmohl. Raní směny v továrnách často nachází stroje v jiných pozicích a nastaveních, než je večerní směny opustily. Továrníci a předáci v tom jednoznačné vidí sabotáže ze strany nespokojených dělníků. Předpokládají, že tito se pod rouškou tmy vrací do továren a se stroji manipulují tak, aby raní rozjezd továrny nebyl zcela hladký. Odboráři a dělníci naopak z podivného jevu obviňují vlastníky továren. Domnívají se, že továrníci nutí po nocích potajmu na strojích pracovat vězně či otroky, jako levnější pracovní sílu - a že podivné rozestavění strojů ráno svědčí o tom, že tato podloudná noční síla není příliš dobře kvalifikovaná pro náročnou práci v továrnách. Skoro by se až zdálo, že intenzita sporu o výklad těchto podivností se blíží síle jiných aktuálních sporů, které jsou horkým tématem dneška - zejména dělnických požadavků na osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo.

Kdyby šlo však jen o samotnou povodeň či stroje v továrnách, většina Nesmrtelných by již pravděpodobné dávno ležela ve svých postelích. Je vzhůru drží něco jiného. Pocit, který už tolikrát zažili. Odbila půlnoc ... a Vír sílí.
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW - Epocha] 19. století - Steampunk - příprava

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

.... v jednom z pokojů u Kamene ....

"Miláčku, Vír sílí. Cítíš to také?" zeptá se tě, Marcu, Květoslava, zatímco se obléká do svého fialového korzetu. Zatímco jiné ženy by potřebovaly komornou, která by jim stáhla kostice a šněrování, Květoslavino útlé tělo zmizelo v korzetu jako proutek. Když ji pomáháš šněrování zavázat, máš pocit, že i když ho utáhneš nejvíc co to jde, stále je Květoslavě trochu velký.

"Víš, přemýšlela jsem trochu," pokračuje Květoslava a přechází do skříně, kde má uloženou svou sadu vrhacích dýk, kterou si začíná ukrývat do důmyslných záhybů svých překrásných šatů. "Myslím, že naposledy nás Česlav pěkně odrbal. Tenkrát na tom vrchu s upírkami. Mě tenkrát popletla Jasna a tys měl jinačí starosti, ale myslím, že Česlav tam nahrabal pěkné jmění a nepodělil se ani s jedním z nás," dodá a protože je hotova s ozbrojováním, otočí se na tebe.

"Byla jsem za ním jen několik dní po té události, ale zkusil mě odbýt se 14 zlatkami. Za nás všechny - tebe, golema, mě. Chápeš to?" vyhrkne, a rozesměje se, jako kdyby právě řekla ten nejlepší vtip. Pak popojde ke tvé velké skříni a otevře ji. Uvnitř se zaleskne tvá těžká zbroj. Normálně tě Květoslava nerada v tomhle obstarožním kusu železa vidí. Ano, snažíš se, aby udržela krok z dobou, takže jsi železné pláty nahradil ocelí, místo lojem nyní mažeš olejem a vazelínou, ale podle Květoslavy tenhle kus >>oblečení<< rozhodně neodpovídá aktuální módě.

"Miláčku, myslím, že dnes v noci by sis měl obléknout tohle," podívá se na tebe upřeně Květoslava a alespoň na malý moment se pokusí nasadit pokerový obličej. Proběhne ti hlavou, že jestliže právě ona otevřela tuhle skříň a začala vyndavat jednotlivé kusy zbroje a vyzývat tě, aby sis ji oblékl, tak to už se opravdu musí něco dít.

Květoslava tě ještě chvíli napíná, zatímco ti pomáhá do zbroje, i když tobě už začíná být jasné, co má za lubem. "Nevím, jestli to víš, ale před dvěma dny přijel na Letnou Cirkus Chval. Představ si to, ten starý mizera kejklířská teď dělá principála. Zaskočila jsem za ním a probrala všechno s ním - ostatně právě on nejlépe rozumí penězům. A víš co mi řekl? Myslí si, že nás Česlav schválně podvedl. Před mnoha a mnoha lety se ho prý pokusil podvést také - chtěl mu sebrat Chiméru, kterou si Chval od Česlava poctivě koupil. Zdá se, že to má v oblibě, mizera," dodává.

A když ti upíná helmu a políbí tě na tvář, konečně se vymáčkne. "Obleč si zbroj, zavolej golema, ozbrojte se a vyrazíme k Česlavovi. Popsala jsem Chvalovi, jaké šperky upírky měly a kolik jich bylo a on si myslí, že by nám pan továrník měl vyplatit přinejmenším 800 korun (5-BARTER). Tak si je dojdeme vyzvednout. Vím, že jsi skromný. Ale přece bys nedopustil, aby takový podrazák obral tvojí milou!" mrkne na tebe a významně se předkloní při porovnávání posledních kousků tvé zbroje, aby ti do zorného pole nastavila svůj odvážný výstřih.

Pálím jeden z holdů, co na tebe mám za Květoslavin osobní tah "hypnotická" a chci, abys udělal, o co tě žádá.
Co uděláš?
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW - Epocha] 19. století - Steampunk - příprava

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

.... v kanceláři ředitele První Česlavské továrny na stroje v Libni ....

Česlave, s úsměvem se díváš na první stranu novin. Na levou stranu, pravá tě nezajímá. Dal sis záležet a postavil jsi továrnu na malém vršku. A ještě jsi včera místo běžné práce nechal dělníky pro jistu obestavět ten pahorek pytly s pískem. Povodeň ti neublíží a tak znovu a znovu pročítáš, co o tobě Janek nechal napsat. Odvedl dobrou práci.

Zvedneš hlavu a všimneš si, že ve velké tovární hale se svítí. Jak je to možné? Vždyť je půlnoc! Že by někdo zapomněl zhasnout za večerní směnou a pálil se tam nazdařbůh plyn? Máš ale pocit, že ještě před chvílí byla hala zhasnutá. Tak možná nějací dělníci? Noční pokus o sabotáž? Pakáž jedna nevděčná, tys jim zkrátil pracovní dobu ze 14 hodin na 12 a oni se ti odvděčí tím, že ti ve volném čase trajdají po fabrice a dělají bordel?

Jenže kdyby chtěli provádět sabotáž, tak by si k tomu asi nerozsvěceli celou halu, že?

No vlastně je jedno, co nebo kdo za to může. Důležité je, že ve TVÉ továrně někdo mimo pracovní dobu rozsvítil bez TVÉHO souhlasu všechny plynové lampy uprostřed temné noci. Bůhví kolikrát se to už v minulosti stalo a ty sis toho nevšiml, protože jsi spal! Ještě že Vír je silný a dneska jsi vydržel vzhůru. Přijdeš tomu na kloub...

Co uděláš?
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW - Epocha] 19. století - Steampunk - příprava

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

... u Kamene u výčepu ....

Dalibore, sedíš u výčepu a vychutnáváš si nové pivo, které teď u Kamene vaříte. Stále používáte vodu od Zdroje, ale nechal jsi upravit recepturu, aby zlatavý mok trochu chutnal jako ta novota, co začali vařit v Plzni. Podle reakcí hostů i tvého jazyka to rozhodně to byl krok správným směrem.

Cítíš jak Vír pomalu sílí a vzpomeneš si na práci, co máš rozdělanou v laboratoři na ošetřovně. Vír vždy vydrží silný tak půl dne, neměl bys tedy moc otálet. Zprávy v novinách jsou trochu zneklidňující - Gabryas se přestěhoval do Karlína a tam by brzo mohla být v ulicích voda, měl bys tedy vyrazit bez prodlení.

Vezmeš si z věšáku svůj černý plášť, cylindr, vycházkovou hůl a široký deštník a naposledy okem zkontroluješ hostinec, zda všichni dodržují pravidla. Marcus s Květoslavou tu nejsou, asi jsou u sebe vzadu. Už ses naučil raději tam za nimi nechodit, když jsou v té komůrce oba. Pravděpodobnost, že je zastihneš ne zcela oblečené, je poměrně vysoká.

Otevřeš dveře od hostince a vyrazíš do tmy. Urazíš kousek po cestě alejí ke Kobylisům, když tu uslyšíš od jihu několik výstřelů. Přidáš do kroku a když dojdeš na dohled od vesnice, uvidíš větší množství lidí s petrolejkami na jejím kraji. Podle siluet jsou tam hlavně četníci - mají čapky s chocholy, šavle a pušky. Zdá se že někoho drží. Hubenou postavu v kabátci, s dlouhými vlasy a s kloboukem. Mohla by to být dívka.

Co uděláš?
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW - Epocha] 19. století - Steampunk

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

... Salniter Gasse/Sanytrová ulice, dům vedle Isralel Friedhof/Židovského hřbitova....

Jasno, stojíš v dešti před malým domkem nedaleko tvého bydliště a žmouláš malý lístek papíru, který jsi našla vložený před pár dny v novinách. Někdo musel požádat Janka, aby ti ho doručil. Takže v tom určitě bude mít prsty někdo z Nesmrtelných. Možná ti to také poslal Janek sám, už dříve v minulosti se stalo, že tě na něco upozornil.

Na papírku byl jednoduchý vzkaz: >>Tohle by tě mohlo zajímat, vědmo.<<, dále adresa domu, před kterým stojíš a datum a čas dnešní půlnoci. Nápis na výloze před tebou říká >>Esoterická kafírna Ludvíka Smrťoráda<<, což je jméno, které jsi v životě neslyšela. Na klice se ale ještě houpe další, malá cedulka. Postoupíš pár kroků v před a trochu nakloníš deštník, aby zastínil oslňující světlo plynové lucerny. >>Dnes o půlnoci vyvolávání duchů, seanci povede člen tajné pražské lóže Jákobské. Zájemci mohou požádat obsluhu o uvedení do salónku, kde bude seance provedena. Vstupné 4 koruny nebo 2 zlatky, na vlastní nebezpečí a pouze v masce. Pokud nemáte vlastní, obsluha vám zapůjčí z našeho širokého výběru za 50 haléřů či 15 krejcarů. Váš Ludvík Smrťorád.<<

Kdyby to nebylo zrovna dnes večer, tak bys to nechala být. Ale jeden z Jákobů se rozhodl v noci silného Víru v Praze v těsném sousedství Židovského hřbitova vést seanci s vyvoláváním duchů? To smrdí průšvihem.

Co uděláš?
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW - Epocha] 19. století - Steampunk

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

... v Mohyle ....

Fiono, přestože ty sama necítíš, jak Vír sílí, už ses naučila to odpozorovat na svém okolí. Jako by to cítil vnitřek Mohyly.

Máš už připraveno všechno na to, abys otevřela průchod a propojení do Černé věže. Je potřeba udělat už jen poslední věc, krok, který lze provádět pouze a jen tehdy, pokud je Vír silný a proto jsi ho odkládala až na dnešní den.

Je potřeba otevřít Zámky připraveného průchodu na obou místech, která chceš propojit. Zde v mohyle je to snadné, zvládneš to za chvilinku. A pak se budeš muset vydat na pražský Hrad a provést totéž z Černé věže. Pak bude tvé dílo dokonáno.

Neměla bys příliš meškat, vytrvale prší, hladina řeky stoupá a Hrad je jiném břehu Vltavy, než Mohyla.

Co uděláš?
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW - Epocha] 19. století - Steampunk

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

.... v domku na vchodem do jeskyně ....

Potomku, ležíš ve svém pelíšku a přemýšlíš, zda jít spát či ne. Cítíš, jak Vír sílí, ale nikam se ti nechce. Jednak venku hnusně prší a potom pořád myslíš na toho parchanta Grgura a Vlky, které podle Dalibora stvořil a dále tvoří. Co když si některý z nich přijde do >>nevlastní sestry tvé matky<< pro ocelové tělo?

Když přemíláš tuhle myšlenku v hlavě, občas se zamyslíš nad Daliborem. Úplné si ho představuješ, jak si z tebe utahuje: >>No když je jeskyně tvoje Matka a ten operační sál, kam si hodí Vlci pro útroby je její nevlastní setra, tak to je vlastně tvoje nevlastní teta, ne?<< Vyvolá ti to úsměv na tváři. Ne, tohle mu budeš muset vysvětlit nějak jinak....

Zapískají netopýři: "Dopis, přišel ti dopis, přinesl ho muž s bambulemi, hodil pod dveře," hlásí. Neochotně se zvedneš a vydáš chodbou a vnitřkem jeskyně směrem k domku, který ti postavil Česlav. Prolezeš tajnými dvířky do sklepa a po schodech do přízemí.

Pod dveřmi opravdu leží obálka. Otevřeš ji a očucháš. Voní trochu pilinami a nějakým zvířecím zápachem, ale nepoznáš, zda je to kůň. Zaženeš sliny a chuť dopis ihned zhltnout a vysypeš si obálku do dlaně. Vypadnou z ní dva lístky do cirkusu. Na zítřejší raní představení. Také malá sušená květinka. Znovu se ti seběhnou sliny. A nakonec průvodní list. Je tu tma a nechceš rozsvěcet, tak se podvědomě přisuneš k oknu, kde je světleji:

"Dovoluji si tě, malá divoško, jako poděkovaní za dřívější dobré rady, pozvat na zítřejší zvláštní představení jen pro tebe. Pokud budeš chtít doprovod, je vítaný také. Začneme hodinu po svítání. Tvůj principál, Chval."

Přečteš si to ještě jednou a pak si uvědomíš, že u okna je trochu moc světlo - vždyť venku leje jako z konve, to nemůže být od měsíce. Vykoukneš z okna a uvidíš, že na železniční trati pod tvými okny stojí dvě lokomotivy. Z komínů jim stoupá tenký plamínek kouře, do tiché noci se ozývá slabé oddechování pracujících kotlů a vzájemně se osvětlují reflektory na svých předcích. Nemají vagónů a není kolem nich vidět žádných lidí. Občas jedna či druhá odfrkne trochu páry a pohne se o pár centimetrů vpřed či vzad.

Co uděláš?
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW - Epocha] 19. století - Steampunk

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

.... kdesi na Starém městě...

Vukmare, cítíš, jak Vír sílí. Stojíš v suchu pod lomenými oblouky vstupu do staroměstské radnice, přes rameno ti svítí prskající oblouková lampa a vztekle zíráš na první stranu novin. Nevěříš svým očím. Ty a Česlav. Oba jste začínali stejně - jako loupežníci v době, kdy se tímhle krajem ještě proháněli vlci a medvědi, místo vlaků a koňky.

A podívej se na něj - on je teď vážený pan továrník. Janek o něm píše jako o vrcholu ctnosti. Česlav veřejně a přede všemi dnes a denně okrádá stovky chudých dělníků, sdírá je z kůže, ale protože to dělá o něco méně drsně než jeho ostatní soukmenovci, tak je veleben v novinách jako bůhvíjaký lidumil. Hnus!

Zatímco ty, který se po celou dobu své existence držíš poctivého lupičského řemesla a na nic si nehraješ, kvůli tomu dřeš bídů. Ono je dnes těžké loupit a utíkat, když mají četníci vynálezy jako telegraf!

Vztekle odhodíš noviny a ty se samy otevřou na straně 8. A ani to snad nepadne do oka tobě, jako máš spíš pocit, že hlavu tím směrem stočil šátek, který ti zakrývá tvář. V textu tvou pozornost přitáhnou dvě malá slůvka tvořící jméno: >>Vilmos Gépkocsivezető<<. Wilhelm!

Okamžitě si přečteš celý krátký článek:

Nové maďarské koruny v Praze!
Dle zaručených zpráv našich tajných zpravodajů přijede dnes v noci do Prahy spěšný náklad mimořádné série korunových bankovek, vytištěných zcela neobvykle v tiskárně cenin v Drážďanech, určený pro maďarské banky. Pro zajištění maximální bezpečnosti byl zvolen nový a neobvyklý způsob dopravy - expresní parní samohyb pana Vilmose Gépkocsivezető. Jeho výhodou je, že plánovaná trasa není veřejnosti předem známa nebo parní samohyb nemusí sledovat železničních kolejí, ale může se krajinou pohybovat volně jako dostavník. Redakci je plánovaná trasa samozřejmě známá, ale na přímou žádost ministerstva financí ji nezveřejňujeme, abychom přepravu neohrozili. Můžeme však prozradit, že nejpozději se svítáním bude neobvyklý povoz již v Praze, kde stráví dva dny předtím, než bude pokračovat dál do Vídně.
-JJJ-


Dočteš článek až do konce. JJJ je Jan Janek Jankovič, jeden z Nesmrtelných. A zná cestu, po které Wilhelm, tvůj úhlavní nepřítel, ve voze poveze slušný balík peněz určený pro Uherské banky. Jeho noviny sídlí nedaleko odsud. Vytrhneš článek, odhodíš zbytek novin do kaluže a vykročíš ke stanici koňky. Zrovna tam přijíždí jeden z posledních vozů Černé linky, přeci jen už je půlnoc. Naskočíš a když tě průvodčí požádá o lístek, zpražíš ho takovým pohledem, že se raději věnuje dalšímu příchozímu.

Popojedeš kousek a pak ještě za jízdy vyskočíš. Průvodčí za tebou láteří, ale ty ho nevnímáš. Díváš se na dům, ve kterém sídlí Jakovo noviny. V oknech se svítí, z komína se kouří a v tiché ulici je mezi pleskajícím deštěm slyšet pravidelné hučení rotaček. Janek bude zcela jistě v práci. Bylo by zajímavé zjistit, zda se v tom článku jen chlubil nebo opravdu ví, kudy Wilhelm pojede.

Co uděláš?
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW - Epocha] 19. století - Steampunk

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

... budova bývalé plynárny na Karlíně, nyní dílna a laboratoř inženýra Ala Bulata ...

Tibore, celý večer se svou kapelou neúnavně nacvičujete podl zvláštních not, které jste s Gabryasem dali před pár dny dohromady. Je to velmi zvláštní hudba, netrénovanému uchu se zdá disharmonická a nemelodická, ale napůl vědomě a napůl pocitově vnímáš její skrytou harmonii. Tvůj mecenáš po tobě chce, abys mu pomohl s projektem - a tvá pomoc znamená, že budeš hrát, až bude Vír opět silný. A ten den přišel. Tedy...noc. Gabryas to ovšem věděl už několik dní dopředu, takže jsi se připravil na dlouhou noc a dostatečně zásobil svou zkušebnu kávou.

Je to součást jakéhosi velkého projektu, který tvůj mecenáš chystá. Už několik týdnů se v laboratoriu nedá hnout, všude jsou roztahané kabely propojující velmi zvláštní stroje s ciferníky a světýlky. Jeden ze strojů má dokonce zvláštní sklěněnou desku, pod kterou se hýbou jakási světla a tvoří různé obrazy - a o kus vedle zase ručička škrábe jakési křivky na papír, který potom vyjíždí ze stroje ven.

Neustále hučení strojů ti komplikuje hraní a přebije ho snad jen vytrvalé bubnování deště na střechu. Dělá ti trochu starosti, že tvůj mecenáš je tak posedlý svým projektem, že vůbec nebere v potaz nebezpečí velké vody. Tedy, tys byl také posedlý svým hudebním projektem a nevěnoval tomu pozornost, ale jeden ze členů kapely tě na tuhle myšlenku upozornil...

Zrovna máte přestávku a ty si u okna dopřáváš šálek kávy, abys vydržel dlouho do noci. Z okna sleduješ hladinu rozvodněné Vltavy - opravdu, v ulicích už je několik čísel vody. Nedá se říct, že by byly zaplavené, ale kanalizace zjevně nezvládá odvádět vodu pryč a tak se hromadí. Pokud to takhle půjde dál, brzy se může dostat voda až k dílně. Ze tvých starostí tě vytrhne něco dalšího - lomození a lidské hlasy. Přejdeš k jinému oknu a pootevřeš ho, abys lépe slyšel. Nedaleko dílny vidíš spoře osvětlenou skupinu dělníků - k nim je otočený jakýsi muž v bekovce a s rudým šátkem na krku, naco k nim pořvává a gestikuluje směrem k dílně...

Co uděláš?
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
Česlav
Příspěvky: 865
Registrován: 23. 6. 2016, 14:13

Re: [AW - Epocha] 19. století - Steampunk

Příspěvek od Česlav »

.... v kanceláři ředitele První Česlavského továrny na stroje v Libni ....

Pomalu odložím noviny na stolek a zamyšleně hledím z okna přímo na tovární halu. Dnes je ta Noc. A nic se neděje bez důvodu. Dříve by mě možná rozsvícená hala rozlobila - a ano, někde v sobě stále cítím to podráždění - ale urazil jsem už dlouhou cestu. Dnes cítím spíše zvědavost. Vír je silný a mé smysly naplno ožívají.

Zmáčknu tlačítko, ukryté pod deskou stolu a chvilku počkám, než se ozve zaklepání na dveře.

"Dále.", vpustím do kanceláře předáka své Železné gardy, "Hermane, svolej chlapy, co mají pohov - takže všechny, kromě těch, co dělají obchůzky. Dnes vás čeká noční šichta, povodeň nám sice nehrozí, ale v kostech cítím, že přijdou jiné problémy. V tovární hale se svítí - a to by nemělo. Chci mít chlapy u každého vchodu. Nakoukněte nenápadně dovnitř, ale zatím se do ničeho nepouštějte. Jestli je tam nějaký narušitel, nechci, aby o vás věděl. Brzy se na to přijdu podívat. Osobně."

Potom, co Herman odejde svolat bouchače, se zhluboka nadechnu a znova přejdu k oknu. Otevřu ho a nasaji do plic vlhký chladný vzduch. Uvolním se a utiším svou mysl, zklidním dech a synchronizuji ho s rytmem srdce. Zaposlouchám se do něj a otevřu svou mysl Víru. Nepátrám v něm aktivně, nesnažím se ho usměrňovat, nekladu konkrétní otázky - chci poslouchat jeho šepot a nechat se vést svou intuicí.

OPEN YOUR BRAIN: Ceslav:2D6+2 → 9 (5 +2 + 2 weird)
Znovuzrozený Krkavec Víru.
Deník postavy
Uživatelský avatar
Marcus Flavius
Příspěvky: 294
Registrován: 11. 6. 2016, 10:02

Re: [AW - Epocha] 19. století - Steampunk

Příspěvek od Marcus Flavius »

... u Kamene...
Než jsem zjistil, co se děje, stál jsem v plné polní. Květoslava vždy použije své dva argumenty. Zajímavé, že čím více se posouváme v čase vpřed, tím lépe je její oblečení přizpůsobené k přesvědčování. Jak jen bych jí mohl odmítnout.

Zadívám se jí do... očí.

"Nerad bych vyvolával rozruch. Chtěl bych vše vyřešit po dobrém. Česlav je pan továrník, chrání ho zákony, nerad bych na nás pro pár stovek upozorňoval místní četnictvo." Když vidím, jak jí smutně poklesla hlava, rychle dodám: "Ale co patří nám, to si i vezmeme."

Odcházíme směrem na Libeň k Česlavově domu.
Římský centurion, vyslaný do střední Evropy zastavit kult, který se snaží ovládnout Řím. Zrazen, zabit, znovuzrozen.

Osobní deník
Odpovědět

Zpět na „[AW] {PbP} Nesmrtelní“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 16 hostů