[AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

O čem to celé je?
Ač se bude hrát ApocalypseWorld, Nesmrtelní nejsou postapo. Nesmrtelní jsou obyčejní lidé či neobyčejné bytosti, které se kdysi dávno setkaly s Vírem a od té doby jsou s ním svázání. Získali nesmrtelnost - někteří to považují za dar, jiní za prokletí - a my budeme sledovat a odehrávat jejich osudy napříč stoletími.

Moderátoři: MC-AW-Nesmrtelní, MarkyParky

Zamčeno
Uživatelský avatar
Dalibor
Příspěvky: 843
Registrován: 10. 6. 2016, 18:59

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od Dalibor »

Vezmu do rukou žílu, kterou považuji za kapiláru a důkladně si ji prohlédnu. Vypadá přesně tak, jako ty pod Veřinou jeskyní. Ty jsem tehdy nikdy nepoužíval pro pouštění žilou, protože v nich byl příliš nízký tlak a odpuštění takového množství krve, jako bylo tehdy potřeba, by trvalo nekonečně dlouho. Ale pro napuštění půllitru jsou ideální.

Odklopím nožem šupinu na jejím povrchu a opatrně zapáčím mezi články uvnitř. Čekám, že pomalu začne vytékat krev, ale nic se nestalo. Články u sebe drží mnohem pevněji, než by měly. Tak na nůž pořádně zatlačím.

A v tom vytryskne proud černé vlčí esence. Než ji zvládnu nasměrovat do nádoby, stihne mě řádně pocákat. Většina skončí na plášti, který jsem si pro podobný případ připravil před sebe, ale část mi skončí i na hrudi a na boku. Měl jsem víc štěstí než rozumu, navzdory všem zraněním, které jsem dnes utržil, žádné nebylo bodné nebo sečné, tak se esence nedostala až mě do krve. Nasbírám tolik krve, kolik Grgur chtěl, a znovu zapáčím kudlou v žíle. Články se pevně uzavřou a tok krve uvnitř se obnoví.

Nechám se vytáhnout nahoru a předám Grgurovi půllitr. Strhnu ze sebe plášť, otřu ze sebe Vlčí krev, i tu, která mezitím pláštěm prosákla. Hodím plášť do žhavých uhlíků, které doutnaly pod nejspodnější s upírek, která jako jediná shořela celá, utrhnu trs trávy, setřu ze sebe tolik Vlčí krve, kolik jde a hodím trávu pod plášť, který začíná neochotně doutnat.

"Tak je to vaše, zítra vám to pomůžu nadávkovat. Bylo to pod strašným tlakem i v těch nejmenších kapilárách a nedokáži si ani představit, kolik toho může téct v silnějších žilách. Marcu, prosím zajisti způsob, jak tu jámu zabezpečit. Já se jdu naložit do lázně a neplánuji z nich do zítřka vylézt, abych se tohohle hnusu zbavil. Kdyby mě někdo sháněl, ať mi donese oblečení. Kdyby to byl Vukmar, řekněte, že nejsem doma."
Dalibor, muž s přátelskou tváří, starostlivýma očima a nadšeným hlasem.
Kdysi doktor, pečovatel o Zdroj a jeho lid, a nyní šiřitel zpráv.
Deník postavy
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

...na Dawelském vrchu...

Jak se rozcházíte do svých domovů, Vír pomalu slábne.
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

...na Karlo-Josefské Universitě...

"Vukmare, jsi tu jako host, chovej se jako host," okřikne tě Gabryas. "Chceš-li, abychom si vzájemně pomáhali, pak nebudeš hrozit jiným mým hostům, i kdyby tu seděl sám Wilhelm!"dodá přísně.

"Tibor je pod mojí ochranou a ty jsi jisto jistě přišel i s touhle tlupou šílených doktorů kvůli něčemu jinému, než je pekelný stroj v podobě Tiborova nezodpovědného hraní," převádí řeč jinam. "Tak co tě přivedlo sem? A proč vypadáš, jako bys vstal hrobníkovi z lopaty? Po té operaci jsi měl nařízený klid!"

Co uděláš?
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

.... ve vizi ...

Potomku. Vidíš hlubokou jámu. Její stěny jsou tvořeny těly Vlků. Mechanická ptačí těla, skřípavými hlasy volají: "pusťte nás ven!

Dalibor natáhne skalpel, vytáhne z té směsice jednu Vlčí ruku a řízne do ní. Začne z ní prýštit černá mazlavá tekutina a Dalibor si ji nabírá do půllitru!

Potom se podívá na tebe, tělo mu proroste kovem a bílým kamenem, roztáhne křídla a z jeho zobáku se skřípavým hlasem ozve "Miluji tě."

Objevíš se zpátky na ulici a cítíš, jak Vír slábne.

Co uděláš
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
Grgur
Příspěvky: 664
Registrován: 10. 6. 2016, 21:56

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od Grgur »

... v Dawelském lese ...

Nechám krev u Dalibora. Věřím mu. Tentokrát budu trpělivý. Nesmím dát najevo, jak moc se těším, až první nemrtvé tělo napustím pár kapkami krve a začnu ho cvičit.

Poděkuju všem čtyřem přítomným a začnu se šourat ke Kameni. Tam si dovolím pár dnů počkat, vraníky nakrmím mrtvou toulavou kočkou, co druhý den najdu u cesty. Domů se zatím nevracím. Opravdu nemám zájem potkat se s rozzuřeným Kinským a jeho pěchotou.

Grgur v téhle epoše končí...
Potřebujete útočiště a nemáte na zaplacení nic než své tělo? Chcete se stát hrobníkem? Potřebujete si najmout nemrtvé? Grgur, nemrtvý šerif s Mrtvopolí, k službám.
Deník postavy
Uživatelský avatar
Dalibor
Příspěvky: 843
Registrován: 10. 6. 2016, 18:59

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od Dalibor »

...v lázních U Kamene...
Vyrazím ke Kameni i s Vlčí krví, nedívám se nalevo ani napravo a mířím rovnou na ošetřovnu. Tam zamknu Vlčí krev do trezoru s jedy a zaúkoluji své pomocníky, ať z lázní vyženou pacienty a ohřejí mi lázeň.

Pak ze sebe shodím oblečení, to hodím do krbu, obmotám se ručníkem a vyrazím do lázní v jeskyni. Tam se důkladně vydrhnu v kádi, ručník hodím také do rozpáleného krbu a vlezu si do jezírka nejblíž k odtoku. Stejně aspoň měsíc nedovolím nikomu, aby si tady byť smočil palec u nohy. Voda je ledová, ale dokud mi neohřejí lázeň, budu tady, v očistné vodě přímo od Zdroje.

A jenom tak něco mě už dnes odsud nedostane.
Dalibor, muž s přátelskou tváří, starostlivýma očima a nadšeným hlasem.
Kdysi doktor, pečovatel o Zdroj a jeho lid, a nyní šiřitel zpráv.
Deník postavy
Uživatelský avatar
Marcus Flavius
Příspěvky: 294
Registrován: 11. 6. 2016, 10:02

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od Marcus Flavius »

...na Dawelském vršku...
Golem zahrabe jámu a zahladí stopy, jak jen to je možné. Během několika let tu určitě poroste tráva, možná zde budou i nějaké keříky.

Z toho, že by měl mít Grgur vlastní smečku, nejsem nadšen. Budu ho muset hlídat. Na druhou stranu, jsem zvědavý, jak se krev chová. Pokud bude pod Daliborovou kontrolou, jsem ochoten pomáhat. Při prvním náznaku ztráty kontroly ji okamžitě zničím, bez řečí, bez přemlouvání.

Zachoval jsem Grgurovo tajemství, +1xp. Pomohl jsem Grgurovi získat krev, +1xp.
Římský centurion, vyslaný do střední Evropy zastavit kult, který se snaží ovládnout Řím. Zrazen, zabit, znovuzrozen.

Osobní deník
Uživatelský avatar
Potomek
Příspěvky: 748
Registrován: 21. 6. 2016, 22:17

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od Potomek »

Nechápu. Nechápu to. Proč by se Dalibor měl chtít stát Vlkem? Pak mě to dojde! On svým způsobem je Vlkem už od samého začátku. Jak to říkal Gabryas s tou dýkou? Je vytvořena z vydestilované Vlčí esence a pak kalena v krvi kultu Božího Dítěte. A tohle se rozpustilo a stalo součástí Daliborovy krve. S Gabryasovou pomocí se mu tenkrát podařilo zajistit, aby si jej Vlčí esence zcela nepodmanila, ale co když ani Dalibor zcela neovládl ji?

Může tahle esence za jeho záchvaty zuřivosti? Mohla by způsobit, třeba když je zraněný a oslabený, aby začal toužit po větším množství Vlčí krve?

Běžím nazpátek k blázinci, někde tam musí ještě stát Šídlo a vlastně i kůň, co mi ho půjčil Dalibor. Vylezu na Šídlo a vyrazím cvalem k jeskyni. Spěchám, stojím ve třmenech, abych tlumila otřesy, které se přenáší do mé značně protestující zlomené ruky. Žebřiňák leží roztřískaný pod kopcem a vchod do jeskyně je zase odkrytý. Nejkratší cestou mířím k místnosti s Vlčími vnitřnostmi a údy. Už zdálky mě přivítá pach krve a tekutin, které jsou používány při výměnách. Pod stolem leží v loužice nějaké krvavé cucky, z kterých čouhá pár kousků tlustých žil. Normálně bych to slupla jak malinu, ale teď mám strach, co zjistím. Váhavě si prsty trochu naberu a ochutnám. Díky bohu! Není Dalibora. Není dokonce ani Vlčí. Ale je Nesmrtelného, cítím pocity a touhy, které dotyčného ovládaly. Strach, zvědavost, pohrdání, touha po moci. Že by znovu Vukmar? Musím to tu zabezpečit nějak pořádně. Během přemýšlení dozobu zbytek.

Vyhrabu šátek a uvážu jej tak, abych si do něj pověsila tu zlomenou ruku. Vyrazím ke Kameni. Ptám se po Daliborovi, prý je v lázních. Najdu ho hned, leží tam ve vodě v jezírku, hlavu má opřenou o okraj a zavřené oči. Je samá modřina, zaženu nutkání skočit za ním a vynahradit mu ty útrapy. Prohlížím si ho, nemyslím, že se stal Vlkem, to bych poznala hned. Ale proč tu všude cítím Vlčí krev? Tichounce našlapuju a jdu blíž, abych si ho lépe prohlédla. Z ničeho nic otevře oči, leknu se, instinktivně zašátrám po noži, nosím jej ale u pravého boku a pravá ruku je teď v šátku, takže po pár zmatených pohybech toho nechám.

"Co to sakra bylo?"
Nová, zdokonalená verze Potomka, která se zkouší vyrovnat se vzpomínkami svého předchůdce. Deník postavy
Uživatelský avatar
Dalibor
Příspěvky: 843
Registrován: 10. 6. 2016, 18:59

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od Dalibor »

Leknu se, jako bych neměl čisté svědomí. Pomalu se přetočím na Veru a přitom přemýšlím. Tak postupně.

Odpoledne v kapli. Tam jsem jí snad neublížil; to ale ve vztahu se mnou není úplně samozřejmé.
Spousta bezdůvodných rvaček, to ale zrovna Veře nevadí.
Dozvěděla se, jak byl odpoledne s Vlaštovkou v Česlavových zahradách? Nebo mluvila s Jasnou, kvůli čemu jsem se jí omlouval? To by říkala něco jiného.
Nechal jsem ji, ať jde sama do blázince, kde ji málem zabili a já se přitom válel na ošetřovně. Ne, tohle zřejmě přešla.
Pak jsem ji málem zastřelil, protože jsem si na chvíli myslel, že je Vlk. Ale toho si asi nevšimla a nakonec to dobře dopadlo.
Potom jsem zneužil svých lékařských schopností, abych zastavil Kopfordnunga a přitom jsem poškodil mozek několika pacientům. Tohle snad taky ne, Vera chtěla Kopfordnunga zastavit a servítky si nebere.
Jak jsem jí zachraňoval život a skoro jsem zešílel starostí o ni, i když vím, že to nesnáší? Ne, tentokrát jí to zřejmě nevadilo.
Při souboji s Vukmarem jsem byl zbabělec, ale kdyby myslela toto, tak by si ze mě spíš dělala legraci.
Pak jsme se na sebe vrhli rovnou v cele a odtrhli nás od sebe až vojáci. Doufám, že mi dá možnost tohle ještě dnes napravit.
Zřejmě nějak přemluvila Kinského, aby mě pustil, ale já jsem zmizel. Ona se objevuje a mizí nepředvídatelně pořád, snad jí to nevadí u mě.
Na Vrchu jsem se staral o upírky. Před Verou se nedá nic utajit, třeba ví, s jakou ne zcela profesionální fascinací jsem si prohlížel jejich těla?
Jestli se dívala z Víru, tak musela vidět, jak jsem je doprovázel jejich smrtí a málem si mě smrt vzala taky, kdyby mě nezachránil Marcus. Tohle jsem rozhodně pod kontrolou neměl.
A potom ta Vlčí krev. Pod jejím dohledem jsem z žil odpouštěl Vlčí esenci mnohokrát. Nikdy mě přitom ale takhle neochrstla. Může ji pořád cítit, i když jsem ji už ze sebe dostal?
A nebo je to ještě něco úplně jiného? Dobře, asi nemám čisté svědomí.

"Vero, počkej, já ti to vysvětlím." Pak se podívám na její ruku. "Jsi v pořádku, můžu se ti na tu ruku podívat?"
Dalibor, muž s přátelskou tváří, starostlivýma očima a nadšeným hlasem.
Kdysi doktor, pečovatel o Zdroj a jeho lid, a nyní šiřitel zpráv.
Deník postavy
Uživatelský avatar
Potomek
Příspěvky: 748
Registrován: 21. 6. 2016, 22:17

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od Potomek »

Taky se mě pěkně lekl. Sleduju jeho pohled, vidím jak mu to v hlavě šrotuje. Do háje, já se na něj nedokážu zlobit!

"No to se teda na ni podívat nemůžeš! Dokud si nedáš pár piv a nesníš několik hlávek česneku, abys přerazil ten příšerný Vlčí smrad, tak se ke mně ani nepřiblížíš!"

"Jak jsi k tomu vlastně přišel? Měla jsem divnou vizi, bála jsem se, že ses stal Vlkem."
Nová, zdokonalená verze Potomka, která se zkouší vyrovnat se vzpomínkami svého předchůdce. Deník postavy
Uživatelský avatar
Vukmar
Příspěvky: 255
Registrován: 25. 7. 2016, 20:04

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od Vukmar »

...na Karlo-Josefské Universitě...

"Chtěl jsem přivést Dalibora, ale nedopadlo to jak jsem si představoval. Schoval se v blázinci a ve chvíli kdy jsem ho zahnal do rohu, se tma objevila ta čubka Vera s vojáky a netopýry," vztekle mu odpovím. "Příští noc je dostanu. Do té doby můžeš vymyslet nějaké nové zbraně a těla pro mě a je," mávnu rukou na blázny, kteří postávají okolo.

Příště budu lépe připraven.

A tím končím.
Zabiják a žhář.
Uživatelský avatar
Dalibor
Příspěvky: 843
Registrován: 10. 6. 2016, 18:59

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od Dalibor »

...v lázních U Kamene...
"Tak jo, původně jsem se chtěl naložit do horké lázně s portským, ale k tomu se česnek nehodí. Dám si pivo. Pravidla ovšem platí pro všechny, a bez odmlouvání! Cítím, že Vír už se ztrácí, jdu oslavit, že jsem to nakonec přežil; otevírám tajné zásoby. Co si dáš?"

Vylezu z ledové vody, hodím na sebe ručník a přejdu do budovy lázní. Všichni lazaři jsou vyhnaní, dnes tady bude soukromí.

"Karlo, změna plánu. Nakonec si vlezu jenom do jedné kádě a vydrhnu se v ní. Ten hnus fakt nejde dolů. Druhou lázeň půjčím Veře. Seznamte se. Připravte mi ještě jednu káď plnou horké vody, tu pro dva. Budu potřebovat chleba a spoustu česneku. A něco k tomu, ať se to dá jíst... Jo, zaháním upírky... A koukněte se Veře na ruku, mě to teď nedovolí." Nadechnu se a pak pokračuji v komandování. "A do lázní další měsíc nikdo nemůže. A až půjdeš sem, tak prosím klepej."

Zalezu si do horké vody. Po ledovém jezírku od Zdroje je to příjemná změna. Počkám, až Karla odejde.

"Vero, představ si, že upírky nahoře vykopaly jámu skoro až ke Zdroji. Markus s Golemem se zřejmě chystali vypustit esenci. Grgur chtěl Vlčí krev na své... Vlkodavy. Viděl jsem, že jim to nevymluvím, tak jsem se tam byl podívat a nabrat vzorky - zjistit, co s tím půjde dělat. Je to tam dost příšerné, našel jsem jednu z kapilár a vlčí esence v ní byla vyloženě natlakovaná. Vzorek jsem odebral, ale dopadl jsem takhle," řeknu, vezmu do ruky mýdlo a pokračuji, "vzorek Vlčí esence je teď zavřený v mém trezoru mezi jedy. A víš co říkal Grgur? Že je chce, aby tě mohl chránit před Vlky. Každopádně Marcus je teď nahoře s Golemem a tu jámu zahrabává. Přiznám se, že moc nevím, co s tím vším mám dělat. Nemáš nějaký nápad?."
Dalibor, muž s přátelskou tváří, starostlivýma očima a nadšeným hlasem.
Kdysi doktor, pečovatel o Zdroj a jeho lid, a nyní šiřitel zpráv.
Deník postavy
Uživatelský avatar
Potomek
Příspěvky: 748
Registrován: 21. 6. 2016, 22:17

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od Potomek »

Heh, on to vzal s tím česnekem doslova. Ale co, proč ne? Pobaveně ho poslouchám a až se dokecá, spustím zase já se zlomyslným úšklebkem:

"Víš kam si můžeš strčit to tvé věčné vyhrožování s pravidly? Zdroj mi o nich nic neříkal, beztak sis je vymyslel jenom proto, abys mohl být důležitý a taky abys mohl občas někomu rozbít hubu, ech chtěla jsem říct občas si nechal rozbít.... Já si asi taky vymyslím nějaká, abych tě mohla komandovat. Už vím, kdykoli přijdeš do jeskyně, nabídnu ti lahodné, vlastnoručně připravené jednohubky a pokud bys odmítl, tak ...hmm.... za trest budeš muset všem mým netopýrům ostříhat přerostlé drápky. Po hodině stříhání budeš od Vukmara k nerozeznání! Ne, to je nuda, to je na tvé poměry pořád málo šílené. Ještě něco vymyslím." sedím u jezírka, snažím se skrývat smích a sleduju, jak se suší. Když chce po mě s (doufám) předstíraným vztekem skočit, pocákám ho znovu pořádně vodou.

"Jinak něco mi z těch tvých tajných zásob vyber, nechám se překvapit." dodám, zatím co se oba sušíme.

V lázních mi Dalibor poví o Grgurovi a zeptá se, zda mám nějaký nápad. "Ta hnijící kupka masa se svými Vlky se pokoušela dostat ke mě do jeskyně. On věděl, že mi tam Vukmar odpálil vchod a ani nepípl, aby mě varoval. Prý mě chce chránit, nevím jestli nám lže nebo jestli tomu sám věří. Obojí je dost špatné."

"Nápad? V hlavě se mě jich teď honí spousta, každý ale nakonec zahrnuje použití tupého nože a rozdání Grgurových vnitřností toulavým čoklům. Jestli by to teda vůbec žrali. " dodám vztekle.

"Dneska ale nemám na Grgura náladu. Oslavujeme, že jsme přežili." Pustím se do občerstvení, co Karla přinesla a pak vlezem spolu do větší kádě.

A pokud v ní byli aspoň trochu opatrní a nepovedlo se jim znestabilnit Daliborova zranění, žili poměrně šťastně až do další epochy.
Nová, zdokonalená verze Potomka, která se zkouší vyrovnat se vzpomínkami svého předchůdce. Deník postavy
Zamčeno

Zpět na „[AW] {PbP} Nesmrtelní“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 7 hostů