[IC] Vernaj
Rafi se skrčil a posbíral si nože. Pošeptal směrem k Rosalii:
"Dva už by mohli být problém - vypadá to, že vědí co dělají. Nejraději bych si na ně někde počíhal, ale možná bychom raději měli utéct?"
Rafi se tázavě podíval na Rosalii. Jen tak cvičně si párkrát mávnul nově získaným mečem. Není to sice má značka, ale bude vyhovovat.
"Dva už by mohli být problém - vypadá to, že vědí co dělají. Nejraději bych si na ně někde počíhal, ale možná bychom raději měli utéct?"
Rafi se tázavě podíval na Rosalii. Jen tak cvičně si párkrát mávnul nově získaným mečem. Není to sice má značka, ale bude vyhovovat.
Štíhlý mladík s nečesanými vlasy a věčným úsměvem na rtech
"Moc si na ně nepočíháme, vědí o nás, celou dobu sledovali ten souboj," zašeptala Rosalie.
"Jestli utečeme, přijdeme o možnost je vyslechnout a zjistit, co za tím vězí. Začíná mě to trochu zneklidňovat.
Když zvládnete jednoho, můj drahý ochránče, postarám se o druhého. Mám v rukávu pár triků," mrkla na Rafiho.
"Jestli utečeme, přijdeme o možnost je vyslechnout a zjistit, co za tím vězí. Začíná mě to trochu zneklidňovat.
Když zvládnete jednoho, můj drahý ochránče, postarám se o druhého. Mám v rukávu pár triků," mrkla na Rafiho.
"Měl jsem obavy o vás, nikoli o sebe. Ale jestliže se dokážete ohlídat sama, snad jim zvládneme vyprášit kožich." mrkl Rafi zpátky na Rosalii.
"Počkáme tedy na ně zde. Chtěl bych mít trochu rozhled." dodal a připravil se na druhé straně uličky.
Postavil se do šermířského postroje, uvolněně ale ve střehu, levou ruku pokrčenou za zády. A v ní připravený vrhací nůž. Usmál se v očekávání nadcházejícího střetu.Tohle bude zábava ...
Ztuhnul v naprosté nehybnosti, připravený v momentě vyrazit. Jako stočená pružina. Oči pevně upřené tam, kde očekává cíl, soustředěné bez jediného mrknutí ...
"Počkáme tedy na ně zde. Chtěl bych mít trochu rozhled." dodal a připravil se na druhé straně uličky.
Postavil se do šermířského postroje, uvolněně ale ve střehu, levou ruku pokrčenou za zády. A v ní připravený vrhací nůž. Usmál se v očekávání nadcházejícího střetu.Tohle bude zábava ...
Ztuhnul v naprosté nehybnosti, připravený v momentě vyrazit. Jako stočená pružina. Oči pevně upřené tam, kde očekává cíl, soustředěné bez jediného mrknutí ...
Štíhlý mladík s nečesanými vlasy a věčným úsměvem na rtech
Rosalie stojí dva kroky za Rafim, deštník pozvednutý ve střehu, v levé ruce svoji oblíbenou jehlici do vlasů a tváří se jako velmi nasupená dvorní dáma.
Jdeme na to, Rosalie použije jakýkoliv trik se zbraněmi, který uzná za vhodné. Cílem je skončit souboj co nejrychleji, pokud možno první ranou. Mírné riziko je přijatelné.
Jdeme na to, Rosalie použije jakýkoliv trik se zbraněmi, který uzná za vhodné. Cílem je skončit souboj co nejrychleji, pokud možno první ranou. Mírné riziko je přijatelné.
Rafi ani nestačil dokončit svou odpověď Rosalii, když se objevili nepřátelé. Oba byli stejně oblečeni jako muž, ležící na zemi a v rukou měli meče a dýky. Okamžitě zaútočili na dvojici, každý na jednoho.
Rafi vykryl úvodní výpad svého protivníka a sekl po něm mečem. Muž uskočil a tehdy po něm Rafi hodil vrhací nůž. Muž nestačil uskočit a nůž mu vjel do levého ramene. Zasykl, ale nepřestával útočit. Zatím se nepřiblížil na kontaktní vzdálenost.
Rosalie se po svém protivníkovi ohnala deštníkem a podle očekávání jej muž vykryl a zaútočil druhou rukou s mečem. To ovšem neměl dělat, protože jeho sek Rosalie odblokovala a z levé ruky mu za okamžik zůstal jenom pahýl s čistě provedeným řezem. Z rány ovšem nevytékala žádná tekutina. Muž se šokovaně zastavil a zadíval na useknutý kus své ruky na zemi.
Rafi vykryl úvodní výpad svého protivníka a sekl po něm mečem. Muž uskočil a tehdy po něm Rafi hodil vrhací nůž. Muž nestačil uskočit a nůž mu vjel do levého ramene. Zasykl, ale nepřestával útočit. Zatím se nepřiblížil na kontaktní vzdálenost.
Rosalie se po svém protivníkovi ohnala deštníkem a podle očekávání jej muž vykryl a zaútočil druhou rukou s mečem. To ovšem neměl dělat, protože jeho sek Rosalie odblokovala a z levé ruky mu za okamžik zůstal jenom pahýl s čistě provedeným řezem. Z rány ovšem nevytékala žádná tekutina. Muž se šokovaně zastavil a zadíval na useknutý kus své ruky na zemi.
Rafiho jed přímo zasáhl oči jeho protivníka. Ten ztuhl a zvedl ruce k tvářím a pak vydal podivný neartikulovaný řev. Rafi toho využil, rychle se přesunul za muže a praštil jej plochou meče přes zátylek. Muž se svezl k zemi a zůstal tam.
Všude vládlo večerní šero a hvězdy z měsícem tu a tam osvětlovaly travnaté plochy a jinde vytvářely podivné stíny. Z hlavní budovy se tlumeně ozývala hudba a labyrint vypadal jako vždycky. Na jeho travnatém povrchu ležela jedna mrtvola a dvě bezvládná těla. Krátký pohled kolem nedal znát žádné pozdvižení, jelikož se k dvojici nikdo nepřibližoval a nikdo ani nebyl poblíž.
Všude vládlo večerní šero a hvězdy z měsícem tu a tam osvětlovaly travnaté plochy a jinde vytvářely podivné stíny. Z hlavní budovy se tlumeně ozývala hudba a labyrint vypadal jako vždycky. Na jeho travnatém povrchu ležela jedna mrtvola a dvě bezvládná těla. Krátký pohled kolem nedal znát žádné pozdvižení, jelikož se k dvojici nikdo nepřibližoval a nikdo ani nebyl poblíž.
Rafi si jakoby mimochodem urovnal oblek, schoval nože a na moment vytáhl odkudsi malou lahvičku, jejíž uzávěr zkontroloval. Pak jeho pohled přejel ležící postavy, až nakonec se upřel na Rosalii.
"Kdo se v mé profesi chce dožít vysokého věku, musí být připraven na všechno." mrkl na ní.
"A nutno dodat, že vaše skromnost je zastíněna jen vaší duchapřitomností."
"Kdo se v mé profesi chce dožít vysokého věku, musí být připraven na všechno." mrkl na ní.
"A nutno dodat, že vaše skromnost je zastíněna jen vaší duchapřitomností."
Štíhlý mladík s nečesanými vlasy a věčným úsměvem na rtech
Nakonec se přeci jen někdo ze služebnictva objevil. Sluha byl mírně vyděšen a šokován přítomností mrtvoly a neméně překvapen oběma muži v bezvědomí. Po krátkém vyptávání na situaci šel zavolat další služebnictvo, které pomohlo s jejich přenosem do podzemních prostor vernajského zámku přes boční dveře zahrady.
Rosalie s Rafim se ushodli, že pobyt venku trval tak akorát dost a kráčeli zpátky k zámku.
Rosalie s Rafim se ushodli, že pobyt venku trval tak akorát dost a kráčeli zpátky k zámku.
"Pokud mě na pár minut omluvíte, Rafi, zkusila bych něco udělat s těmi vlasy, než si dáme další tanec."
Rosalie se půvabně uklonila a vydala se po schodech nahoru do svých komnat. Cestou odchytila sluhu a nařídila mu sehnat svou osobní služebnou.
Když dorazila do svých komnat, zkontrolovala že jsou prázdné a pak vytáhla balíček karet. Pohodlně se usadila v křesle a zadívala se na portrét na vytažené kartě.
Rosalie se půvabně uklonila a vydala se po schodech nahoru do svých komnat. Cestou odchytila sluhu a nařídila mu sehnat svou osobní služebnou.
Když dorazila do svých komnat, zkontrolovala že jsou prázdné a pak vytáhla balíček karet. Pohodlně se usadila v křesle a zadívala se na portrét na vytažené kartě.
Rafi mezitím rázoval zámeckými chodbami. Pokusil se na chvíli si sednout a vydechnout si, ale zbytkový adrenalin a myšlenky vířící hlavou ho nenechaly nečině sedět na místě. Věren svým zvykům, vydal se prohlédnout si okolí - dílem aby se zbavil napětí, dílem aby zabil čas, než se Rosalie vrátí.
Ti chlapíci vypadali nebezpečně. Šli opravdu po ní? Zdáli se být velice přesvědčení. Ale to mohl někdo zařídit. Jakto že jí posadili zrovna k mému stolu? Kdo o tom věděl? To už začíná znít dost šíleně. Dál po téhle cestě leží paranoia ... Ale někdo kdo je zvyklý plánovat v řádu staletí by tohle pořád považoval za dětskou hru. Nebo ne? Začínám vidět strašidla za každým rohem ...
Ti chlapíci vypadali nebezpečně. Šli opravdu po ní? Zdáli se být velice přesvědčení. Ale to mohl někdo zařídit. Jakto že jí posadili zrovna k mému stolu? Kdo o tom věděl? To už začíná znít dost šíleně. Dál po téhle cestě leží paranoia ... Ale někdo kdo je zvyklý plánovat v řádu staletí by tohle pořád považoval za dětskou hru. Nebo ne? Začínám vidět strašidla za každým rohem ...
Štíhlý mladík s nečesanými vlasy a věčným úsměvem na rtech
Rosalie dokončila trumfovou konverzaci a chvíli nehnutě seděla v křesle a přemítala. Pak se ozvalo zaklepání na dveře.
"Dále."
"Madam si pro mě nechala poslat?" otázala se postarší žena v čistých bílých šatech služebnictva.
Rosalie zvedla ruku s jehlicí do vlasů. "Nějak mi vypadla, byla bys tak hodná, Margareto?"
"Ale jistě." Služebná se uklonila a pak začala zručně pracovat na vytváření účesu.
Rosalie využila těch několik minut k tomu aby se uklidnila a aby se zamyslela nad situací. Události dnešního večera nebyly něco, co by mohla přejít mávnutím ruky.
Pokud nikdo nic, postnu zítra pokračování.
"Dále."
"Madam si pro mě nechala poslat?" otázala se postarší žena v čistých bílých šatech služebnictva.
Rosalie zvedla ruku s jehlicí do vlasů. "Nějak mi vypadla, byla bys tak hodná, Margareto?"
"Ale jistě." Služebná se uklonila a pak začala zručně pracovat na vytváření účesu.
Rosalie využila těch několik minut k tomu aby se uklidnila a aby se zamyslela nad situací. Události dnešního večera nebyly něco, co by mohla přejít mávnutím ruky.
Pokud nikdo nic, postnu zítra pokračování.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti