Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Moderátor: Faskal
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
aha, díky. Už začíná trochu svítat.
zatím tomu rozumím tak, že:
- většina zdrojů jsou komety
- talže mají zatraceně eliptickou dráhu
- zdroj funguje po celé elipse, kdykoli ho dráha Země protne (tedy vlastně eliptický prstenec)
- zdroj může být starý stovky nebo i tisíce let
- ale přesto ho každý rok nemusíme potkat, díky tvaru drah
Its correct?
zatím tomu rozumím tak, že:
- většina zdrojů jsou komety
- talže mají zatraceně eliptickou dráhu
- zdroj funguje po celé elipse, kdykoli ho dráha Země protne (tedy vlastně eliptický prstenec)
- zdroj může být starý stovky nebo i tisíce let
- ale přesto ho každý rok nemusíme potkat, díky tvaru drah
Its correct?
- Pieta
- sofistikovaný troll
- Příspěvky: 15087
- Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
- Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
- Kontaktovat uživatele:
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Tak.Wild West píše:zatím tomu rozumím tak, že:
- většina zdrojů jsou komety
- talže mají zatraceně eliptickou dráhu
- zdroj funguje po celé elipse, kdykoli ho dráha Země protne (tedy vlastně eliptický prstenec)
- zdroj může být starý stovky nebo i tisíce let
- ale přesto ho každý rok nemusíme potkat, díky tvaru drah
Jedno drobné upřesnění - všechno je pořád v pohybu. Dráha v našem případě není místo, kudy kometa jezdí, dráha je spousta kosmických objektů, které kolují soustavou podle stejných pravidel, jako komety a planety. Takže pokud se některý rok Země s rojem nepotká, může to být tím, že Země letos jede jinudy, nebo že roj letos jede jinudy.
Roj taky nevzniká tím, že by proletěla kometa a nechala za sebou svinstvo; od komety se oddělují částečky a kusy, které mají téměř stejný směr a rychlost*, takže lítají vesmírem s kometou na stejné dráze někde poblíž. Až časem se na té dráze vzdálí natolik, že se rozprostřou. Prvních X obletů, a hodnotu X netuším ani přibližně, nebude žádný roj, jen smetí doprovázející kometu.
(A jen pro úplnost, roj nesouvisí s chvostem komety, to je docela jiný proces.)
Druhé upřesnění - tohle platí právě pro ty klasické roje, které potkáváme jednou za rok v nějakém specifickém období. Pak jsou tu ještě ty heliony, antiheliony a pár dalších zdrojů, což jsou spíš pseudozdroje, protože zřejmě nepocházejí z jednoho objektu, ale jsou to typické dráhy, po kterých se letící smetí sráží se Zemí. Ty jsou aktivní stále, ale slabé.
___
*) A můžou být jak pomalejší, tak rychlejší.
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Díky za zprávy.
Tohle je nějaké matematické kouzlo; ale mám laický dojem, že i utržené šutry mají tendenci se většinou šířit po té dráze jako po prstenci (jsou o vlas rychlejší/pomalejší), takže časem ten prstenec zaplní, pokud je jich dost. Mimo dráhu jich míří menšina. Ale možná se pletu.
IMHO by tedy měl být i podobný "prstenec" nestabilní a postupně se rozpadat vlivem rozdílů rychlostí i dalších vnejších sil... což by mělo platit třeba i pro takový prstenec Saturna...
Ty mne zaujaly nejvíc; je v nich zřejmě nějaká periodičnost (vyvolal to celé spolek Sisyfos s tím vínem a biodynamikou).
Potažmo by se asi našla nějaká ta periodičnost v galaktických zdrojích, ale ta může být kurevsky dlouhá a tudíž nedohledatelná (pamatuju si dobře, že Galaktický rok je 200.000.000 let?)
ještě jedna vychytávka - mají periodické kometární roje nějakou periodu, kdy je vždycky potkáme? Třeba "jednou za 28 roků" a tak?
.Až časem se na té dráze vzdálí natolik, že se rozprostřou
Tohle je nějaké matematické kouzlo; ale mám laický dojem, že i utržené šutry mají tendenci se většinou šířit po té dráze jako po prstenci (jsou o vlas rychlejší/pomalejší), takže časem ten prstenec zaplní, pokud je jich dost. Mimo dráhu jich míří menšina. Ale možná se pletu.
IMHO by tedy měl být i podobný "prstenec" nestabilní a postupně se rozpadat vlivem rozdílů rychlostí i dalších vnejších sil... což by mělo platit třeba i pro takový prstenec Saturna...
Jasně. Chvost komety je nadýchané puf.roj nesouvisí s chvostem komety, to je docela jiný proces.
tohle platí právě pro ty klasické roje, které potkáváme jednou za rok v nějakém specifickém období.
Ty mne zaujaly nejvíc; je v nich zřejmě nějaká periodičnost (vyvolal to celé spolek Sisyfos s tím vínem a biodynamikou).
Potažmo by se asi našla nějaká ta periodičnost v galaktických zdrojích, ale ta může být kurevsky dlouhá a tudíž nedohledatelná (pamatuju si dobře, že Galaktický rok je 200.000.000 let?)
ještě jedna vychytávka - mají periodické kometární roje nějakou periodu, kdy je vždycky potkáme? Třeba "jednou za 28 roků" a tak?
- Pieta
- sofistikovaný troll
- Příspěvky: 15087
- Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
- Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
- Kontaktovat uživatele:
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Poměry toho, co jde po prstenci a co mimo, nevím, ale je celkem jasné, že jenom to, co půjde po prstenci, je pro nás pozorovatelné, protože se to nashromáždí; co odletí do prostoru, zamíchá se do meziplanetárního smetí a ztratí se nám to.Wild West píše:Tohle je nějaké matematické kouzlo; ale mám laický dojem, že i utržené šutry mají tendenci se většinou šířit po té dráze jako po prstenci (jsou o vlas rychlejší/pomalejší), takže časem ten prstenec zaplní, pokud je jich dost. Mimo dráhu jich míří menšina. Ale možná se pletu.
Ostatně, může tu hrát roli čistě i poměr rychlostí - nacista vyhozený z jedoucího vlaku dopadne poblíž kolejí bez ohledu na to, kterým směrem jsme ho vyhodili.
Nicméně mám dojem, že to nejsou jediné ani hlavní triky, které tu figurují; obzvlášť u malých objektů ve Sluneční soustavě je totiž problém v tom, že velké planety mají na jejich dráhu veliký vliv a mohly by je snadno vyvést ze současné dráhy do úplně jiné nebo dokonce ze soustavy vyhodit; proto jsou drobné objekty poměrně hezky uklizené do drah, které harmonizují s drahami velkých těles; působením jevu, kterému se říká orbitální resonance, a který je pěkné matematické kouzlo kolem působení gravitace, se potom může stát, že vliv velkého tělesa tomu malému dráhu naopak uklízí; a pokud kometa a její trosky sdílejí oběžnou dráhu, potom by sdílely i orbitální resonanci.
Tohle by ale musel potvrdit někdo s vyšší úrovní, protože zároveň platí, že dráhy komet se občas mění (průlět kolem velké planety, nebo reaktivní efekt nepravidelného tání), a zřejmě i to ty roje nějak přežijí.
Obecně ale jsou komety velmi orbitálně nestabilní, protože jestli vydrží deset tisíc let, je to je takové mrknutí, které se pomalu ani nepočítá. Čím delší doba oběhu, tím je to horší, protože tím snáz se její dráha rozhází. Kometa, která se nevrací do dvou set let, je dost marný případ - její dráha se bude s každým průletem o dost lišit. Komety, které mají kratší dobu oběhu, už vykazují znaky uklizenosti, často Jupiterem.
Tohle naopak vím, Saturnovy prstence jsou přírodní laboratoří na téma orbitální resonance; do prstenců neustále šťouchají různé měsíce a tím je udržují.Wild West píše:IMHO by tedy měl být i podobný "prstenec" nestabilní a postupně se rozpadat vlivem rozdílů rychlostí i dalších vnejších sil... což by mělo platit třeba i pro takový prstenec Saturna...
Jen pro formu ovšem dodávám, že ocas a roje jsou přece jen příbuzní - oboje má svůj prapůvod v zahřívání komety při průletu kolem Slunce a v uvolňování částí těla komety.Wild West píše:Chvost komety je nadýchané puf.
Nevstoupíš dvakrát do jedné řeky, obzvlášť pokud ta řeka je ve vesmíru.Wild West píše:ještě jedna vychytávka - mají periodické kometární roje nějakou periodu, kdy je vždycky potkáme? Třeba "jednou za 28 roků" a tak?
Vzhledem k tomu, že jsou na sobě dost nezávislé, nedá se čekat, že by se opakoval nějaký děj týkající se rojů hromadně; komety jsou, přece jenom, stádo vesmírných koček. Oběžné doby komet, které vytvářejí roje, jsou hodně rozdílné - na wiki jsou příklady od roku a půl do 130 let. Jiná oběžná dráha znamená jinak působící vliv planet, takže i jiné dlouhodobé změny.
Co se týče toho, že bychom měli nějaký konkrétní roj periodicky potkávat nebo nepotkávat, nenapadá mě děj, který by to způsoboval. Přece jen nejběžnější periodický děj, který ve vesmíru potkáme, je rotace kolem většího tělesa, a ten u prstence ze zjevných důvodů neuplatníme.
- Pieta
- sofistikovaný troll
- Příspěvky: 15087
- Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
- Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
- Kontaktovat uživatele:
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Pohyb hvězd po galaxii během galaktického roku (Klikněte si vpravo na "fullsize original," je to gifová animace.)
O jeden rok dřív byly hvězdy rozeseté po nemalé části galaxie; dneska jsou všechny v naší těsné blízkosti. Na zastavených snímcích je taky vidět, že Slunce skončilo slušný kus od místa, kde začalo. Děje na úrovni galaxie už jsou tak složité, že se je ani nepokouším pochopit.
O jeden rok dřív byly hvězdy rozeseté po nemalé části galaxie; dneska jsou všechny v naší těsné blízkosti. Na zastavených snímcích je taky vidět, že Slunce skončilo slušný kus od místa, kde začalo. Děje na úrovni galaxie už jsou tak složité, že se je ani nepokouším pochopit.
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Samo střetnutí roje se Zemí má zajísté vliv, přinejmenším pár šutrů ubude. Jenže zase to nemůže být tak jednoduché, protože se tentýž roj opakuje (viz ty Perseidy).Pieta píše: velké planety mají na jejich dráhu veliký vliv a mohly by je snadno vyvést ze současné dráhy
orbitální resonance... se potom může stát, že vliv velkého tělesa tomu malému dráhu naopak uklízí;
Což by zase ty Perseidy vysvětlilo tak, že si Země - nebo něco jiného - nastěhovalo roj na nějakou periodickou dráhu, kde se s ním furt setkává až do jeho úplného vysrážení.
jestli vydrží deset tisíc let, je to je takové mrknutí, které se pomalu ani nepočítá.
pro moje historické účely naopak ideální doba. Tisíce let, to je to, co hledám. Stovky jsou spíš málo.
pro mne úplně marný případ - lidé ve starších dobách jsou prakticky bez šance objevit její periodičnost. Roj dtto.Kometa, která se nevrací do dvou set let, je dost marný případ
Chemické složení sem si chtěl nechat na později. Ale budiž; zřejmě samý led a málo vydestilované frakce z okraje sluneční soustavy. Něco exotičtějšího asi je možné, ale spíš v malém množství. Rozhodně mne to zajímá velice velmi.prapůvod v zahřívání komety při průletu kolem Slunce a v uvolňování částí těla komety.
No jo, ale nějak se to předpovídat musí. A pochybuju, že jsou ty šutry vidět na větší dálku.Nevstoupíš dvakrát do jedné řeky, obzvlášť pokud ta řeka je ve vesmíru.
Existuje někde přehled komet, spojených s periodickým rojem?
nenapadá mě děj, který by to způsoboval.
Tebou zmíněná orbitální resonance zrovna. Saturnův prstenec je periodický. A těleso, kolem čeho všechno tady poblíž obíhá, se zove Slunce.
- Pieta
- sofistikovaný troll
- Příspěvky: 15087
- Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
- Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
- Kontaktovat uživatele:
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
To je jednoduché - když porovnáš velikost Země a velikost prstence, je očividné, že nějaké setkání se Zemí se týká jen minimální části prstence. Perseidy mají nejdelší osu asi 52 astronomických jednotek (Země má poloměr asi 0.00004 AU a samotná dráha Země má 1 AU). Je to tudíž kamení rozprostředné na obrovském prostoru; setkání se Zemí v prstenci udělá díry, ale v poměrech celého prstence dost zanedbatelné.Wild West píše:Samo střetnutí roje se Zemí má zajísté vliv, přinejmenším pár šutrů ubude. Jenže zase to nemůže být tak jednoduché, protože se tentýž roj opakuje (viz ty Perseidy).
Perseidy pocházejí z komety Swift-Tuttle, která má oběžnou dobu +-130 let. Rozhodně není v žádném vztahu se Zemí, která má oběžnou dobu jeden rok - na to jsou si ty hodnoty příliš vzdálené.Wild West píše:Což by zase ty Perseidy vysvětlilo tak, že si Země - nebo něco jiného - nastěhovalo roj na nějakou periodickou dráhu, kde se s ním furt setkává až do jeho úplného vysrážení.
Rozumně silné orbitální resonance jsou tak do poměru 1:4; to znamená, že ani možnost, že Země je v orbitální resonanci s nějakým objektem, který je v resonanci se Swift-Tuttle, bych nepovažoval za pravděpodobnou.
Wiki.Wild West píše:No jo, ale nějak se to předpovídat musí. A pochybuju, že jsou ty šutry vidět na větší dálku.
Existuje někde přehled komet, spojených s periodickým rojem?
Předvídá se to - jsou to dost složité matematické modely, které musí zohlednit vzájemné působení X různých těles, a nedávají nějaké z tvého pohledu hezké výsledky. Jednou přiletí dřív, jednou pozdějš, jednou blízko Slunce, podruhé dál...
Co ovšem vím, tak děje v prstencích, které mají periodický charakter, se týkají spíš hustoty; nějaké velké prostorové tance se tam nekonají, až na vyrušení způsobená blízkým průchodem některého z měsíců.Wild West píše:Tebou zmíněná orbitální resonance zrovna. Saturnův prstenec je periodický. A těleso, kolem čeho všechno tady poblíž obíhá, se zove Slunce.
Jak říkám, nenapadá mě, co by mohlo způsobit periodičnost děje "teď se naše dráhy protínají, teď ne," a to i když vezmu do úvahy resonance.
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Perseidy zakryty oblohou.
Mám dojem, stále víc, že meteorické roje nejsou to, co hledám.
Přemýšlím o periodických změnách kosmického záření. Existuje něco takového?
Mám dojem, stále víc, že meteorické roje nejsou to, co hledám.
Přemýšlím o periodických změnách kosmického záření. Existuje něco takového?
- Jerson
- Inženýr z Ocelového města
- Příspěvky: 22629
- Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
- Bydliště: České Budějovice
- Kontaktovat uživatele:
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Otázka je, co vlastně hledáš, nebo co by to mělo být.Wild West píše:Perseidy zakryty oblohou.
Mám dojem, stále víc, že meteorické roje nejsou to, co hledám.
Přemýšlím o periodických změnách kosmického záření. Existuje něco takového?
hraju: Ω Projekt Omega
- Pieta
- sofistikovaný troll
- Příspěvky: 15087
- Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
- Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
- Kontaktovat uživatele:
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Slunce a jeho cykly.Wild West píše:Přemýšlím o periodických změnách kosmického záření. Existuje něco takového?
A pulsary, pokud ti nevadí, že perioda je maximálně několikasekundová. (:
Běžná hvězda ti září do prostoru do všech směrů, takže intenzita klesá se vzdáleností na třetí, takže na jakoukoliv rozumnou vzdálenost je strašlivě slabá. Totéž platí pro různé hromady hvězd - hvězdokupy, galaxie atd.
Pokud chceš dostat rozumné množství záření, tak ho potřebuješ soustředit do paprsku. To splňují třeba zmiňované pulsary, čili extrémně rychle rotující neutronové hvězdy, ale ty jsou fakt rychlé.
Jiný podobný úkaz jsou quasary, blasary a jiné variace na aktivní galaktická jádra; ta září šílenou intenzitou, záření je soustředěné do paprsku a projevují se v něm nějaké variace v čase. Nicméně na to potřebuješ galaxii, která má ve svém středu černou díru, ta díra musí aktivně pohlcovat hmotu a vyzařovat, a musí být velmi přesně namířená vůči Zemi, aby to byl blazar a tudíž dost silné - takže jsou odpovídajícím způsobem vzácné, nejbližší budou od nás nějaké milióny světelných let. A změny jsou opět spíš v řádu sekund, a jsou to hlavně oscilace ve frekvencích.
Děje ve vesmíru, které by způsobily změny na Zemi zachytitelné bez velmi specializované techniky, jsou dost vzácné, jsme prostě od všeho kromě Slunce strašlivě daleko. A když už něco takového je, tak to jsou většinou zaručeně jednorázové děje, jako supernovy.
Ještě by tě mohly zajímat novy, které můžou bouchnout vícekrát za sebou. Pár známe i v naší vlastní galaxii. Intenzita je maximálně na úrovni jasné hvězdy, často i kolem nebo pod hranicí viditelnosti okem. Vypadá to tak, že jednou za X desítek let zjasní, načež intenzita opadá - po pár dnech klesne dost z maxima, ale ještě v řádu měsíců je jasnější, než obvykle.
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Mno, a co třeba vzplanutí gama? Nebo jádro galaxie - nevysílá v nějakých periodách, podle natočení Země?
Kosmického záření je zřejmě hromada; jen je většina neperiodická.
Kosmického záření je zřejmě hromada; jen je většina neperiodická.
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
A Betelgeuse vypada, ze by mohla zanedlouho vybuchnout.
“And, for an instant, she stared directly into those soft blue eyes and knew, with an instinctive mammalian certainty, that the exceedingly rich were no longer even remotely human.”
― William Gibson, Count Zero
― William Gibson, Count Zero
- Pieta
- sofistikovaný troll
- Příspěvky: 15087
- Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
- Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
- Kontaktovat uživatele:
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Jestli se vzplanutím gama myslí gamma ray burst, tak to jsou právě ty celkem bezpečně jednorázové jevy - potřebuješ na to zřejmě supernovu, a navíc je to soustředěné do paprsku, čili supernovu správně natočenou. Krátkodobé GRB vznikají jinak, ale taky už je celkem jasné, že to budou nějaké vesmírné srážky nebo kolapsy.Wild West píše:Mno, a co třeba vzplanutí gama? Nebo jádro galaxie - nevysílá v nějakých periodách, podle natočení Země?
A pak, což jsem nevěděl, existují nějaké objekty (soft gamma repeaters) opakovaně střílející gamma záření, nicméně opakují se nepravidelně, a taky dost rychle. A zřejmě mají životnost kolem 10k let, což je docela nezvyklé. A máme je blízko, a dokážou být pořádně silné.
Co se jádra galaxie, zřejmě myšleno naší, týče, máme tam obří černou díru, která je radiový zdroj, nicméně vyzařování naším směrem je slaboučké.
Tak.Wild West píše:Kosmického záření je zřejmě hromada; jen je většina neperiodická.
Jo, ale není k nám dobře natočená na GRB, takže by to byla jen show, ne sklizeň. (:Sosacek píše:A Betelgeuse vypada, ze by mohla zanedlouho vybuchnout.
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Coz je pravdepodobne dobre, vzhledem k tomu jak je blizko.Pieta píše:Jo, ale není k nám dobře natočená na GRB, takže by to byla jen show, ne sklizeň. (:
“And, for an instant, she stared directly into those soft blue eyes and knew, with an instinctive mammalian certainty, that the exceedingly rich were no longer even remotely human.”
― William Gibson, Count Zero
― William Gibson, Count Zero
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Nějaký materiální vliv vesmíru na planetu Zemi, který se periodicky vrací v průběhu roku. Perseidy jsou třeba jeden dost jasný případ.Otázka je, co vlastně hledáš, nebo co by to mělo být.
z odkazu jsem nepobral tu periodu - sekundy, jako u neutronovek?nicméně opakují se nepravidelně, a taky dost rychle
A zřejmě na to má vliv i otáčení Země; jen nevím, jaký.
Když stojím na věži na Kokoříně, dopadá na mne záření z tohoto zdroje každých X sekund, nebo se to nějak mění?
Tohle jsem taky nepochopil - měl bych laicky dojem, že supernova vyluxuje všechno v dosahu.není k nám dobře natočená na GRB,
Jinak další možní kandidáti jsou Antares a Aldebaran (ten je nejbližší).
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 hostů